Hlavní důvody, které přiměly
vládu k podání této osnovy, jsou obsaženy
v důvodové zprávě (viz tisk č.
2647), na níž proto zde budiž poukázáno.
Ústavní výbor změnil osnovu toliko
v jednotlivostech, přikloniv se v zásadě
úplně k názorům obsaženým
v citované důvodové zprávě.
Podotknuto budiž, že předloha vládní
byla též předmětem porady ve sčítacím
výboru státní statistické rady, který
posuzoval ji s hlediska ryze statisticko-odborného.
Změny, navrhované ústavním výborem,
týkají se těchto jednotlivostí:
Místo výrazu "soupis obyvatelstva" zvolen
běžnější a obvyklejší
"sčítání lidu" proto, že
pojem "soupis" a "sčítání"
se úplně nekryjí. "Soupis" znamená
asi tolik jako "konskripce," což neodpovídá
zcela činnosti sčítání za účelem
statistickým.
§ 1. stylisován přesněji, aby jasně
vzniklo, že vláda může v období
zákonem stanoveném (od 1. listopadu 1920 - 31. března
1921) určiti t. zv. rozhodný den pro sčítání.
V § 3. bylo podle. názoru ústavního
výboru nutno výslovně stanoviti povinnost
státu, aby hradil povšechné náklady
sčítání. Stanovení této
povinností jevilo se ústavnímu výboru
zcela samozřejmé a přirozené, neboť
všeobecné sčítání lidu
jest akcí podnikanou výhradně v zájmu
státním, a nelze proto příslušné
náklady uvalovati na činitele jiné (obce
a pod.) Také v jiných státech - též
v bývalém Rakousku - hradil stát povšechné
náklady sčítací akce. Tím ovšem
není vyloučena bezplatná spolupůsobnost
politických obcí, pokud podle platných ustanovení
vůbec jsou svými orgány účastny
sčítací akce.
Paragrafem čtvrtým mají býti ve znění
usneseném ústavním výborem kryty nejen
všeliké nedovolené manipulace se statistickými
elaboráty (na př. svémocné škrty
a změny) se strany sčítacích orgánů,
nýbrž i vědomé nesprávné
údaje se strany obyvatelstva, týkající
se na př. stáří, rodiště
a pod.
Při poradách o osnově bylo zástupci
ministerstva zemědělství k tomu poukázáno,
že by do ní mělo býti pojato výslovné
ustanovení o sčítání
dobytka. Nevyhověl-li ústavní výbor
těmto přáním - a to z důvodů,
o nichž blíže je řeč ve shora zmíněné
důvodové zprávě -, neučinil
tak proto, že by neuznával důležitost
správného sčítání dobytka
nýbrž právě proto, že si důležitosti
této statistické akce byl plně vědom
a že si tudíž přál, aby sčítání
dobytka dělo se samostatně, t. j. odděleně
od obecného sčítání lidu a
v obdobích pokud možná kratších
než je období stanovené §em 2. této
osnovy.
Podnět k resoluci, kterou doporučuje
ústavní výbor Národního shromáždění,
vyšel z výboru Státní statistické
rady pro sčítání obyvatelstva (prof.
dr. Rauchberg) a ústavní výbor uznává
plně jeho vhodnost. Příslušnými
mezinárodními smlouvami má býti docílena
velmi důležitá a žádoucí
evidence o státních příslušnících
československého státu, kteří
dlí mimo hranice naší republiky.
Ústavní výbor navrhuje, aby osnově
bylo uděleno ústavní schválení.
Rozpočtový výbor jednohlasně předlohu
Národnímu shromáždění,
aby osnově bylo i s resolucí a změnami schválil
a doporučuje uděleno ústavní schválení.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
První všeobecné sčítání
lidu v obvodu Československé republiky koná
se v některý den, jejž mezi 1. listopadem 1920
a 31. březnem 1921 určí po slyšení
Státní rady statistické, vláda nařízením.
Další pravidelná sčítání
lidu konají se vždy v obdobích pětiletých
v den, který vyhlásí vláda po slyšení
Statistické rady státní.
Sčítání osob civilních i vojenských
provádí se úřady politickými,
na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi
administrativními vrchnostmi.
Obce jsou povinny svými orgány bezplatně
spolupůsobiti při provádění
tohoto zákona; jinaké náklady hradí
stát.
Vědomě nesprávné údaje, jakož
i všeliká jiná úmyslná jednání
a opomenutí, kterými se porušuje nebo ohrožuje
úplnost, anebo správnost sčítání,
pokud sama o sobě, nebo ve spojení s jinými
činy nespadají pod trestní zákon,
trestají se politickými úřady I. stolice,
na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi
administrativními policejními vrchnostmi 1. instance
peněžitou pokutou od 20 Kč. do 10.000 Kč.,
vedle toho, nebo místo toho vězením do 3
měsíců.
Veškerá dřívější
ustanovení o sčítání lidu se
zrušují.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Provedení ukládá se ministru vnitra v dohodě
se zúčastněnými ministry.
Vláda se vyzývá, aby se všemi státy,
které provedly v letech 1919-1924 sčítání
lidu, uzavřela úmluvu o vzájemné výměně
individuelních údajů, týkajících
se státních příslušníků
dotčených států.