Dne 28. února t. r. dal svému deputátníkovi
Kupkovi František Milner čtyřnedělní
výpověď ze služby. Týž odvětil,
že žádné výpovědi nepřijímá
a stěhovati se bude až bude chtíti.
V sobotu, dne 27. t. m. tázal se zaměstnavatel deputátníka,
kdy míní se vystěhovati, načež
tento znovu odpověděl, až bude chtíti.
Tu mu František Milner řekl, že bude nucen dáti
ho soudně vystěhovati, aby měl místo
pro nového deputátníka.
Na to byla hned svolána schůze všech čeledínů
v obci, a v neděli ráno dostavil se k Františku
Milnerovi Kupka, aby mu dal zbývající deputát
(žito). František Milner odvětil, že mu
vše dá posledního v měsíci, t.
j. ve středu, až se vystěhuje.
Odpoledne přišel Kupka asi s 30ti dělníky
k Františku Milnerovi do statku, kdež důvěrník
dělníků Hanuš prohlásil, že
mluví co mluvčí přítomných
a že žádá, aby František Milner výpověď
Kupkovi odvolal, jinak že z toho přítomné
dělnictvo vyvodí důsledky.
Přirozeně František Milner odmítl tuto
hrozbu a snažil se smírně vysvětliti
nesprávnost a nemístnost jednání dělnictva.
Na to začali dělníci křičeti
a vyhrožovati, že nedopustí, aby Kupka byl dán
pryč. Že prý stává zákon,
že zaměstnavatel zaměstnanci výpověď
dáti nesmí, naopak však že zaměstnaný
může dáti zaměstnavateli výpověď,
kdy chce.
V pondělí ráno se soustředili všichni
znovu před statkem Františka Milnera a vyslali důvěrníka
Hanuše, by s Františkem Milnerem vyjednával,
aby týž Kupkovi deputátní žito
ihned vydal, jinak že zahájí dělníci
stávku. František Milner mu sdělil, že
ihned vyplatí Kupkovi celou zbývající
mzdu i oněch 25% dodatečného zvýšení,
když se zaručí, že se vystěhuje,
což tento odmítl a prohlásil, že musí
trvati na požadavku dělnictva.
Po tomto jednání zahájili dělníci
ihned stávku a nedovolili ani dělnicím na
pole. Po místním kováři, který
si vypůjčil od jednoho rolníka koně,
by si sám zasel kousek pole, házeli kamením.
Celou tuto věc oznámil František Milner okresní
politické správě do Kolína telefonicky,
odkud mu bylo sděleno, aby tam celý případ
písemně oznámil.
Stávkující prohlásili mimo to, že
nepřipustí, by se nový deputátník
do služby k Františku Milnerovi nastěhoval a
že si vynutí na obecním starostovi, by tento
nepřipustil nového deputátníka do
vsi. Starosta, podléhaje násilí, vzkázal
Františku Milnerovi, že tento nového deputátníka
přijmouti nesmí.
V neděli dne 28. t. m. soustředil okresní
důvěrník Břečka z Plaňan
v Kouřimi asi 500 čeledínů z celého
okresu a táhl s nimi, nesa rudý prapor v cele průvodu,
na nájemce velkostatku Františka Milnera do Dobropůle
proto, že týž propustil dva kočí.
Fr. Milnera ze soboty na neděli hlídalo asi přes
200 lidí, by týž nemohl ze dvora ujeti, a ti
nikoho nepustili do dvora.
Fr. Milner nemohl se telefonicky pomoci četnictva dovolati,
poněvadž mu telefonické vedení srocenými
dělníky bylo přeříznuto. Proto
vyslal o četnickou pomoc posla. Na jeho ochranu však
byli vysláni pouze dva četníci.
Demonstranti zatím rozmnoženi na počet asi
přes 3000 lidí, vypáčili vrata do
dvora, kdež se jim postavili četníci na odpor.
Tito byli však davem ztýráni a jeden z nich
těžce zraněn. Dav zbil do krve šafáře,
vychovatele a Františka Milnera samotného, rozbil
nářadí na dvoře, pobil drůbež
a rozkradl zásoby i připravený oběd.
Výhrůžkami smrtí Fr. Milnerovi a jeho
rodině vynutil pak rozzuřený dav podpis listin,
jejichž obsah Fr. Milnerovi vůbec nebyl ani sdělen.
Není pochybnosti, že zde jde o organisované
provedení řady nejtěžších
zločinů proti osobní svobodě, bezpečnosti
majetku i života, veřejnému pořádku
a že důsledky tohoto postupu proti zemědělci
v době jarního osevu budou míti pro provedení
tohoto nedozírné následky, kdyžtě
zemědělec vydán je zášti a násilnictví
proti zaměstnavateli, v zemědělském
dělnictvu soustavně živenému.
Sotva se najde zemědělský zaměstnavatel,
jenž by bral na sebe nebezpečí, spojené
se zaměstnáváním dělnictva
takto zfanatisovaného.
Podepsaní se táží:
1. Jest tento případ pp. ministru vnitra a spravedlnosti
znám?
2. Je p. ministr vnitra ochoten učiniti na venkově
všechna potřebná opatření, aby
byl chráněn zemědělský majetek
a život zemědělců a jejich rodin před
svévolí a organisovaným terorem dělnictva?
3. Jak zachovalo se státní návladnictví
v této věci a jaká vůbec byla učiněna
opatření, aby byli provinilci podle zákona
potrestáni?