Dne 9. listopadu 1919 konala se v Lobkovicích v hostinci
schůze rodičů s učiteli, k níž
došlo na podnět p. Bedřicha Jirkovského,
člena obecního zastupitelstva a školního
dozorce. Na základě trestního oznámení,
učiněného četnickou stanicí
v Lobkovicích, bylo pak po svolání této
schůze proti p. Bedřichu Jirkovskému zavedeno
u okresního soudu v Brandýse n. L. trestní
řízení pro přestupek podle §
6., lit. b, zákona ze dne 5. května 1869, č.
66, a rozsudkem ze dne 24. ledna 1920, č. j. U IV 1513/19,
byl p. B. Jirkovský odsouzen ku trestu vězení
v trvání 48 hodin, kterýžto trest byl
mu podmínečně odložen na dobu dvou let.
Jak z výpovědi svědků Jindřicha
Konečného a Josefa Proška jde na jevo, byla
schůze tato určena k informaci rodičů
a její průběh a účel nebyl
v nejmenším protizákonný. Přes
to však četnickou stanicí bylo učiněno
trestní oznámení, jehož obsah připomíná
doby starého Rakouska. V trestním oznámení
se tvrdí, že na schůzi bylo učiteli
Jindřichem Konečným a Josefem Proškem
mluveno proti víře katolické. První
řečník prý jako rekovný čin
hlásal, že se vzdal hry na varhany v kostele a zpěvu
na pohřbech zemřelých křesťanů,
druhý prý se honosil odstraněním křížů
ze škol. Četník, který oznámení
sepisoval, uvádí dále, že prý
mu bylo od rodičů, jimž není lhostejno
spustnutí jejich dětí, důvěrně
na to žalováno a konav pak šetření
zjistil, že schůze nebyla policejnímu úřadu
hlášena.
Způsob, jakým trestní oznámení
je sepsáno, dává na jevo, že osobě,
jež je sepisovala, přes to, že na schůzi
přítomna nebyla, šlo o politickou kritiku a
že hlavní závada spatřována je
v tom, že na schůzi učitelů odvážili
se mluviti též o poměru školy a náboženství.
Na schůzi samé mluveno bylo, jak učitel Jindřich
Konečný uvedl, o poměru školy a náboženství
pouze na základě dotazu, který též
z obecenstva přišel, a to způsobem zcela věcným
a nebylo žádné příčiny
ke stížnosti v tomto směru. Jestliže v
trestním oznámení mluví se o průběhu
schůze způsobem shora vytčeným je
zřejmo, že tu jde o přímou podporu živlů
reakčních. Ačkoliv, jak ze spisů je
zřejmo, šlo o schůzi rodičů a
učitelů, tedy o schůzi, která omezena
byla na určité osoby a měla ráz schůze
důvěrné, byl funkcionářem státního
zástupce, patrně na poukaz státního
zastupitelství, učiněn návrh na potrestání
B. Jirkovského pro přestupek podle § 6., lit.
b, zákona ze dne 5. května 1869, č. 66.
Z poznámky v soudních spisech na trestním
oznámení připsané je zřejmo,
že orgány státního zastupitelství
přikládaly věci kromobyčejný
význam, neboť v poznámce se praví: v
případu § 259/3 odvolat, v každém
případě referovat ihned státnímu
zástupci. Skutečně také proti rozsudku,
jímž obviněný odsouzen byl k trestu
48 hodin, podal též odvolání co do trestu
veřejný funkcionář. Též
obviněný odvolal se z rozsudku tohoto co do viny
a trestu.
Nutno se pozastaviti nad tím, že v republice Československé
je dosud možno, aby četnická stanice podala
trestní oznámení obsahu svrchu uvedeného
a aby státní zastupitelství na věc
kladlo takový důraz, jak z poznámky ve spisech
obsažené je patrno, a aby z výměry trestu
48 hodin pro přestupek rázu politického se
odvolávalo.
Podepsaní mají za to, že postup svrchu uvedený
je nepřípustný a táží
se p. ministra spravedlnosti a vnitra, zda jsou ochotni věc
vyšetřiti, podati vysvětlení a učiniti
příslušná opatření.