Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Bez újmy presentačních práv přiznaných
vydržovatelům školy zemskými zákony
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, pokud
se týče ustanovování učitelů,
budou učitelé v těchto zemích na veřejných
školách obecných a občanských
jmenováni definitivními ještě podle
ustanovení obsažených v § 1 - 2, čl.
V. zákona ze dne 7. října 1919, č.
541 a v § 3, čl. II. zákona ze dne 18. prosince
1919, č. 25 sb. z. a n. z roku 1920 o čekatelích
na místa státních úředníků,
o čemž platí tento zákon.
Učitelé, kteří po rozumu 2. odst.
čl. II. zákona ze dne 23. května 1919, č.
274 sb. z. a n., konají službu počáteční,
zastávajíce za odměnu (remuneraci) zatímně,
dočasně nebo výpomocně místa
učitelská nebo takto zastupujíce jiné
učitele, budou počátkem druhého roku
služebního (§ 3.) jmenováni definitivními
učiteli bez určení služebního
místa, jestliže vyhověli zákonitým
podmínkám.
Vykonají-li učitelé se zkouškou dospělosti,
ustanovení v počáteční školní
službě, jak uvedeno v § 1, zkoušku učitelské
způsobilosti pro školy obecné ve stanovené
lhůtě, budou jmenováni definitivními
učiteli bez určení služebního
místa se zpětnou platností od počátku
druhého roku služebního (§ 3.). Ti, kdo
z vlastní viny zkoušky ve stanovené lhůtě
nevykonali, budou jmenováni teprv ode dne zkoušky
definitivními bez platnosti zpětné.
Počátek druhého roku služebního
pro jmenování definitivním učitelem
bez určení místa (§ 1. a 2.) se shoduje
se dnem, kterého vešlo v platnost zařadění
učitele po rozumu § 1. a 2. čl. V. zákona
ze 7. října 1919, č. 541 a § 3. čl.
II. zákona z 18. prosince 1919, č. 25 sb. z. a n.
z roku 1920 do nejnižší třídy hodnostní
plnými příjmy státního úředníka
téže hodnostní třídy nebo s percentuální
částí (odměnou) takových požitků.
Učitelé, kteří před účinností
tohoto zákona byli ve školní službě
dosazeni a nejsou definitivně ustanoveni, budou jmenováni
definitivními učiteli bez určení místa
se zpětnou platností od toho dne, kdy podle ustanovení
zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 sb.
z. a n., nebo podle pozdějších zákonů
vztahujících se na učitelstvo, vešlo
v platnost jejich zařadění do hodnostní
třídy s plnými požitky státního
úředníka téže třídy
nebo s percentuální částí (odměnou)
takových požitků. To platí též
o učitelích, kteří v době účinnosti
tohoto zákona nebo před tím se svolením
okresní školní rady se zřekli definitivně
systemisovaného místa učitelského
nebo definitivně ad personam jim propůjčeného
a byli školními úřady takového
místa sproštěni, aby mohli bezprostředně
nastoupiti školní službu na místě,
které se jim trvale nepropůjčuje.
Jmenování učitelů s menším
počtem vyučovacích hodin definitivními
podle tohoto zákona nesmí býti na újmu
spojování vyučovacích hodin v učitelská
místa s plnou výměrou vyučovací
povinnosti, nařízenou zákony zemskými
pro dosažení definitivního ustanovení
ve službě nebo pro systemisování definitivních
míst učitelských.
Učitel jmenovaný definitivním podle tohoto
pravidla, požívá plné výměry
platu jenom tehdy, splní-li podmínky pro definitivní
jmenování podle zákonů zemských,
neb učí-li počtu vyučovacích
hodin, ustanovenému zákonem z 23. května
1919, č. 274 sb. z. a n. pro dosažení plné
výměry platů.
Definitivní jmenování podle tohoto zákona
týká se též učitelek všech
kategorií a provádí je zemský školní
úřad na oznámení okresního
úřadu školního, kteréžto
oznámení musí se státi do 14 dnů
po uplynutí lhůty pro den nápadu práva
v čl. II. § 1 - 4 uvedené.
Při jmenování učitelů na místa
definitivně systemisovaná budiž na prvním
místě vzat zřetel k služebnímu
stáří a kvalifikaci uchazeče pro služební
místo, o jehož obsazení právě
jde; na druhém místě budiž přihlédnuto
k rodinným poměrům uchazečovým,
k obtížím jeho posavadní služby
a jeho zdravotnímu stavu. Učitelům legionářům
a válečným invalidům budiž v
případech zvláště pozoruhodných,
zejména pak za okolností jinak stejných,
dávána přednost.
Každá změna zákonů uvedených
v článcích tohoto zákona o jmenování
státních úředníků definitivními
vztahuje se také na učitele jmenované definitivními
podle tohoto zákona.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem 1. září 1919 a toho dne pozbývají
platnosti ustanovení zemských zákonů,
která jsou s ním v odporu.
Ministr školství a národní osvěty
se pověřuje, aby ve shodě se zúčastněnými
ministry tento zákon provedl.
Zákon ze 7. října 1919, č. 541 sb.
z. a n. v čl. V. a zákon z 18. prosince 1919, č.
25 ex 1920 v čl. II. přiznal čekatelům
na místa úřednická mimo jiné
výhodu, aby již po prvém roce služby jmenováni
byly definitivními úředníky příslušné
hodnostní třídy, vyhoví-li zákonitým
podmínkám.
Zákonem z 23. května 1919, č. 274 sb. z.
a n. byly učitelstvu veřejných škol
obecných a občanských všeobecně
přiznány výhody státních úředníků,
i jde nyní o to, aby shora zmíněná
výhoda čekatelův úřednických
přiznána byla též učitelstvu.
Provedení může se státi toliko zákonem.
Vládní návrh zásadně nemíní
rušiti práv, která podle říšského
zákona i podle zákonů zemských příslušela
vydržovatelům školy nebo jejich zástupcům
ve školních úřadech (místním,
okresním a zemským školním radám,
městské radě v Praze atd.) při obsazování
učitelských míst definitivně systemisovaných.
Do čl. II. návrhu převzata jsou toliko ustanovení
cit. zákonů ze 7. října a 18. prosince
1919 a upravují se toliko s hlediska zvláštních
poměrů služby školní a pravidel
platných pro kvalifikaci učitelstva.
Ustanoveními čl. IV. má se aspoň z
části vyhověti oprávněným
stezkům, které se po léta ozývaly
z učitelstva i z ostatního občanstva, na
naprostou libovůli při obsazování
učitelských míst. Ponechávaly-li dosavadní
zákony zemské orgánům, jímž
příslušelo právo presentační
na místa učitelská, zcela na vůli,
aby volili z uchazečů toho, jenž se jim "zdá"
nejzpůsobilejší, mají budoucně
orgánům těm dány direktivy pro posuzování
způsobilosti uchazečů. Mimo to má
býti pomoženo učitelům-legionářům
a invalidům, pokud arci jejich zvláštní
zájmy neodporují prospěchu a potřebám
školy.
Po stránce formální se navrhuje, aby
návrh tento přikázán byl výboru
kulturnímu, aby o něm podal do 5 dnů
zprávu.