Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2737.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .............................................. 1920,

kterým se přechodně upravují právní svazky učitelstva na veřejných školách obecných a občanských.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Bez újmy presentačních práv přiznaných vydržovatelům školy zemskými zákony v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, pokud se týče ustanovování učitelů, budou učitelé v těchto zemích na veřejných školách obecných a občanských jmenováni definitivními ještě podle ustanovení obsažených v § 1 - 2, čl. V. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 a v § 3, čl. II. zákona ze dne 18. prosince 1919, č. 25 sb. z. a n. z roku 1920 o čekatelích na místa státních úředníků, o čemž platí tento zákon.

Článek II.

§ 1.

Učitelé, kteří po rozumu 2. odst. čl. II. zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 sb. z. a n., konají službu počáteční, zastávajíce za odměnu (remuneraci) zatímně, dočasně nebo výpomocně místa učitelská nebo takto zastupujíce jiné učitele, budou počátkem druhého roku služebního (§ 3.) jmenováni definitivními učiteli bez určení služebního místa, jestliže vyhověli zákonitým podmínkám.

§ 2.

Vykonají-li učitelé se zkouškou dospělosti, ustanovení v počáteční školní službě, jak uvedeno v § 1, zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné ve stanovené lhůtě, budou jmenováni definitivními učiteli bez určení služebního místa se zpětnou platností od počátku druhého roku služebního (§ 3.). Ti, kdo z vlastní viny zkoušky ve stanovené lhůtě nevykonali, budou jmenováni teprv ode dne zkoušky definitivními bez platnosti zpětné.

§ 3.

Počátek druhého roku služebního pro jmenování definitivním učitelem bez určení místa (§ 1. a 2.) se shoduje se dnem, kterého vešlo v platnost zařadění učitele po rozumu § 1. a 2. čl. V. zákona ze 7. října 1919, č. 541 a § 3. čl. II. zákona z 18. prosince 1919, č. 25 sb. z. a n. z roku 1920 do nejnižší třídy hodnostní plnými příjmy státního úředníka téže hodnostní třídy nebo s percentuální částí (odměnou) takových požitků.

§ 4.

Učitelé, kteří před účinností tohoto zákona byli ve školní službě dosazeni a nejsou definitivně ustanoveni, budou jmenováni definitivními učiteli bez určení místa se zpětnou platností od toho dne, kdy podle ustanovení zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 sb. z. a n., nebo podle pozdějších zákonů vztahujících se na učitelstvo, vešlo v platnost jejich zařadění do hodnostní třídy s plnými požitky státního úředníka téže třídy nebo s percentuální částí (odměnou) takových požitků. To platí též o učitelích, kteří v době účinnosti tohoto zákona nebo před tím se svolením okresní školní rady se zřekli definitivně systemisovaného místa učitelského nebo definitivně ad personam jim propůjčeného a byli školními úřady takového místa sproštěni, aby mohli bezprostředně nastoupiti školní službu na místě, které se jim trvale nepropůjčuje.

§ 5.

Jmenování učitelů s menším počtem vyučovacích hodin definitivními podle tohoto zákona nesmí býti na újmu spojování vyučovacích hodin v učitelská místa s plnou výměrou vyučovací povinnosti, nařízenou zákony zemskými pro dosažení definitivního ustanovení ve službě nebo pro systemisování definitivních míst učitelských.

Učitel jmenovaný definitivním podle tohoto pravidla, požívá plné výměry platu jenom tehdy, splní-li podmínky pro definitivní jmenování podle zákonů zemských, neb učí-li počtu vyučovacích hodin, ustanovenému zákonem z 23. května 1919, č. 274 sb. z. a n. pro dosažení plné výměry platů.

Článek III.

Definitivní jmenování podle tohoto zákona týká se též učitelek všech kategorií a provádí je zemský školní úřad na oznámení okresního úřadu školního, kteréžto oznámení musí se státi do 14 dnů po uplynutí lhůty pro den nápadu práva v čl. II. § 1 - 4 uvedené.

Článek IV.

Při jmenování učitelů na místa definitivně systemisovaná budiž na prvním místě vzat zřetel k služebnímu stáří a kvalifikaci uchazeče pro služební místo, o jehož obsazení právě jde; na druhém místě budiž přihlédnuto k rodinným poměrům uchazečovým, k obtížím jeho posavadní služby a jeho zdravotnímu stavu. Učitelům legionářům a válečným invalidům budiž v případech zvláště pozoruhodných, zejména pak za okolností jinak stejných, dávána přednost.

Článek V.

Každá změna zákonů uvedených v článcích tohoto zákona o jmenování státních úředníků definitivními vztahuje se také na učitele jmenované definitivními podle tohoto zákona.

Článek VI.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1919 a toho dne pozbývají platnosti ustanovení zemských zákonů, která jsou s ním v odporu.

Článek VII.

Ministr školství a národní osvěty se pověřuje, aby ve shodě se zúčastněnými ministry tento zákon provedl.

Důvodová zpráva.

Zákon ze 7. října 1919, č. 541 sb. z. a n. v čl. V. a zákon z 18. prosince 1919, č. 25 ex 1920 v čl. II. přiznal čekatelům na místa úřednická mimo jiné výhodu, aby již po prvém roce služby jmenováni byly definitivními úředníky příslušné hodnostní třídy, vyhoví-li zákonitým podmínkám.

Zákonem z 23. května 1919, č. 274 sb. z. a n. byly učitelstvu veřejných škol obecných a občanských všeobecně přiznány výhody státních úředníků, i jde nyní o to, aby shora zmíněná výhoda čekatelův úřednických přiznána byla též učitelstvu. Provedení může se státi toliko zákonem.

Vládní návrh zásadně nemíní rušiti práv, která podle říšského zákona i podle zákonů zemských příslušela vydržovatelům školy nebo jejich zástupcům ve školních úřadech (místním, okresním a zemským školním radám, městské radě v Praze atd.) při obsazování učitelských míst definitivně systemisovaných.

Do čl. II. návrhu převzata jsou toliko ustanovení cit. zákonů ze 7. října a 18. prosince 1919 a upravují se toliko s hlediska zvláštních poměrů služby školní a pravidel platných pro kvalifikaci učitelstva.

Ustanoveními čl. IV. má se aspoň z části vyhověti oprávněným stezkům, které se po léta ozývaly z učitelstva i z ostatního občanstva, na naprostou libovůli při obsazování učitelských míst. Ponechávaly-li dosavadní zákony zemské orgánům, jímž příslušelo právo presentační na místa učitelská, zcela na vůli, aby volili z uchazečů toho, jenž se jim "zdá" nejzpůsobilejší, mají budoucně orgánům těm dány direktivy pro posuzování způsobilosti uchazečů. Mimo to má býti pomoženo učitelům-legionářům a invalidům, pokud arci jejich zvláštní zájmy neodporují prospěchu a potřebám školy.

Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento přikázán byl výboru kulturnímu, aby o něm podal do 5 dnů zprávu.

V Praze dne 2. dubna 1920.

Ministr školství a národní osvěty:
G. Habrman, v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP