Kaple Betlémská byla založena jako svépomocný
díl českého živlu ve zněmčené
předhusitské Praze a stala se prvním lidovým
reformačním chrámem v Evropě, posvěceným
památkou M. Jana Husi, jeho spolupracovníkův
i žáků. Bezprostředně před
bělohorskou pohromou byla prvním a hlavním
kostelem Jednoty bratrské v Praze. Kaple Betlémská
je tedy kolébkou i chloubou naší reformace.
Fr. Palacký vystoupení Husovo v této kapli
r. 1402 pokládá za významný mezník
v dějinách českého národa.
Kaple Betlémská odsouzena byla r. 1785 k rozboření;
na štěstí nebyla úplně zbořena,
jak bylo nedávno zjištěno výzkumem Společnosti
Husova musea, jež podnikl architekt Kubíček.
Obvodové zdi domu I-255 na Betlémském náměstí
shodují se úplně s obvodovými zdmi
Kaple Betlémské, a mimo to je zachována sakristie
kaple v nádvorním traktu domu I-256 a jedno okno
ústí na dvůr domu I-254. Podařilo
se objevit i nápisy, které dal na stěnách
kaple namalovati M. Jan Hus. Leč další postup
výzkumného pátrání, jakož
i zachování částí dosud objevených
přesahuje již síly Společnosti Husova
musea, dobrou vůli majetníka domu i nájemníků.
Jinak by bylo, kdyby stát, používaje svého
práva jako nejvyšší vlastník podobných
jedinečných statků, převzal dům
do svého majetku buď koupí, po případě
vyvlastněním.
Všechna tři patra zmíněného domu
I-255 (MUDr. Mayera) má stát v nájmu pro
německou techniku a platí z nich ročně
22.800 K. Když nyní stoupne činže o 25
až 34%, bude nájem činit asi 30.000 K. Stát
mohl by koupiti dům tedy za sumu, která by byla
prostým kapitalisováním nynější
činže. Sotva by bylo obtížné také
jednání státu s majitelem domu I-256 o podmínkách,
za kterých by knihovně zajistil pro budoucnost uchování
sakristie Betlémské kaple.
Kulturní výbor doporučuje Národnímu
shromáždění, aby se ujalo zachování
Kaple Betlémské na způsob vylíčený
a navrhuje, aby provedení návrhu uloženo bylo
ministerstvu školství a národní osvěty
v dohodě s příslušnými ministerstvy.