Zákonem o statku obecním ze dne 17. července
1919 byl vrácen obci majetek, který byl po několik
desítiletí používán singularisty
a starousedlíky, a tak se uvolnila určitá
výměra pozemků pro potřeby lidu. Podle
§ 9. odst. 5. má býti půda tato pronajímána
nejpotřebnějším lidem v obci. Bohužel
se tak dosud neděje a ve většině obcí
pozemky obecní jsou pronajímány dražbami
z volně ruky, při čemž získává
obecní pozemky do nájmu ten, kdo nejvíce
nabízí bez ohledu na svou potřebu. Této
praxe využívá se všeobecně k poškozování
chudších uchazečů z politických
důvodů, jak svědčí také
tento případ:
V obci Radkovicích, okres Dačice na Moravě
byly dne 13. března t. r. pronajímány veřejnou
dražbou obecní pozemky ve výměře
2.21 ha luk a 27 ha pastvin. Mimo několik bezzemků,
jimž byly louky pronajaty bez dražby, nemohli se menší
rolníci vůbec dražby zúčastniti,
ježto byla žádána cena příliš
vysoká a tudíž louky i pastviny pronajali větší
rolníci, kteří jich však nepotřebují.
Na žádost malých domkářů
u obecního úřadu, aby pronájem prováděn
byl ve smyslu výnosu moravského zemského
výboru ze dne 28. března 1919 č. 12596 bylo
těmto sděleno, že obecní úřad
neřídí se zákonem, ale usnesením
obecního výboru.
Podal jsem před několika měsíci návrh
na doplnění zákona výše uvedeného,
aby dražby byly trojí. Při první, aby
mohli vydražiti uchazeči takoví, kteří
budou půdu pronajatou sami obdělávati. Za
druhé, aby byli připuštěni k dražbě
takoví, kteří mají vlastní
i pronajaté půdy nejvýše do 5 ha. Za
třetí, zbude-li po této dražbě
ještě nějaká půda volná,
aby byla provedena dražba nová, k níž
by měli přístup všichni občané
bez rozdílu pozemkového majetku.
Poněvadž tento návrh dosud nebyl projednán
v pozemkovém výboru a je nebezpečí
z prodlení, táží se podepsaní:
Jsou panu ministru vnitra známy tyto poměry a jest
pan ministr ochoten ve smyslu citovaného zákona
naříditi obecním zastupitelstvům pronajímání
půdy nebo obecních pozemků v takové
formě, aby ji dostali lidé nejpotřebnější
a majetkově nejstísněnější?