Není třeba ztráceti slov o tom, že příslušníci
sibiřských legií zaslouží si
nejvyšší měrou, aby byli zastoupeni v
budoucím Národním shromáždění.
Státi se to má po dohodě s jejich zástupci,
tak, že obdrží 4 mandáty v poslanecké
sněmovně. Poněvadž však není
jisto, zda z mandátů, které první
volbou nebudou obsazeny, bude možno přikázati
legionářům všechny 4 mandáty,
bylo nutno pro první volební období zvýšiti
počet členů poslanecké sněmovny
ze tří set o další počet k tomu
potřebný. Bude-li možno podle čl. II.
řádu volení do poslanecké sněmovny
přikázati sibiřským legionářům
všechny 4 mandáty, nebude třeba zvyšovati
počet členů poslanecké sněmovny.
Nebude-li tak možno, zvýší se pro první
volby počet členů o tolik, kolik se k zastoupení
sibiřských legionářů nebude
dostávati.
Sibiřští legionáři nezúčastní
se voleb do Národního shromáždění
dne 18. a 25. dubna 1920, nýbrž voliti budou samostatně,
až se veškeré oddíly navrátí
do území Československé republiky.
Bližší podrobnosti a zejména způsob
jak se vykonají volby, bude určen nařízením.
Ježto se podmínečně zvyšuje počet
členů poslanecké sněmovny určený
ústavou, jde tu o zákon, kterým se doplňuje
ústavní listina a je proto označen
jako ústavní, k jehož přijetí
je třeba kvalifikované presence a většiny.
Ústavní výbor navrhuje, aby tento zákon
byl Národním shromážděním
schválen.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Sibiřským legionářům, kteří
stali se členy legií nejdéle 27. října
1918, zaručuje se pro prvé volební období
zastoupení v poslanecké sněmovně čtyřmi
mandáty. Mandáty ty obsadí se volbou příslušníků
sibiřských legií, jakmile veškeré
oddíly se navrátí do území
Československé republiky.
Jestliže a pokud nebude možno přikázati
sibiřským legiím mandáty v §
1 uvedené z počtu mandátův, ustanovených
v § 8 ústavní listiny pro sněmovnu poslaneckou
(300), zvyšuje se pro prvé volební období
tento počet členů poslanecké sněmovny
o týž počet, jakého se k zastoupení
sibiřských legionářů nebude
dostávati.
Podrobná ustanovení zejména způsob,
jak vykonají se volby, určí vláda
nařízením (čl. II. zákona ze
dne 29. února 1920, čís. 123 sb. zák.
a nař.).
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem svého vyhlášení a provedou jej
ministři vnitra a národní obrany.