Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zákon tento nebyl vyvolán vadou nebo nedostatkem volebního řádu, nýbrž mimořádnými poměry, které panují za prvých voleb do Národního shromáždění. Ustanovení předlohy týkají se z největší části toliko těchto prvých voleb. Jde o tři věci.

I. V prvé řadě o volební právo vojínů. Vojíni byli zapsáni do stálých voličských seznamů v obci, ve které v den 15. ledna 1920 byli služebně přikázáni. Avšak služební poměry donutily vojenskou správu, aby provedla různé přesuny a byli vojíni přesazeni i do míst tak vzdálených, že by nebylo možno, aby volby se zúčastnili. Tím by takticky mnoho tisíc vojínů bylo připraveno o volební právo. Poněvadž lze počítati s pravděpodobností, že při budoucích volbách tyto nesnáze nevzniknou, navrhuje se, aby pro prvé volby bylo volební právo vojínů upraveno jinak, že budou voliti v obci, ve které v den volby je stanoviště pluku, oddílu, úřadu, nebo ústavu, jemuž jsou služebně nebo z jiného důvodu přikázáni. Poněvadž však při zápisu do seznamu voličských vojínů v četných případech, proti výslovnému znění zákona, odepřen byl zápis, výslovně se v předloze vyslovuje, že vojíni mají právo voliti, bez rozdílu, zda a kde byli do stálých voličských seznamů zapsáni.

Základem bude soupis těchto vojínů, jak jest uveden v § 3 návrhu. Proti tomuto soupisu nejsou přípustny námitky.

Poněvadž u některého pluku může býti počet vojínů tak veliký, že by jediná volební místnost, jíž podle řádu volebního má býti pravidelně přikázáno toliko tisíc voličů, byla přetížena, ustanovuje se, že mají býti seznamy rozděleny na díly, které by obsahovaly nejvýše 200 jmen.

Ustanovení § 7. slouží k tomu, aby vojíni nemohli voliti dvakráte. K tomu cíli velitelé nejen předloží seznam vojínův a to nejdéle devátý den přede dnem volby, nýbrž oznámí také prostřednictvím politického úřadu obcím, ve kterých vojíni jsou zapsáni do stálých voličských seznamů, tuto skutečnost. V obcích, ve kterých vojíni do stálých voličských seznamů jsou zapsáni, budiž poznamenáno do stálých voličských seznamů, že vykonají právo volební v jiné obci. Stav bude ten, že vojíni nemohou býti připuštěni k volbě tam, kde jsou zapsáni ve stálých voličských seznamech, a že budou výhradně připuštěni v obci, v níž jsou ohlášeni svým velitelem.

Poněvadž četnictvo jest součástí vojska, platí tato ustanovení také pro četníky, neplatí však pro příslušníky sibiřských legií. Pro tyto zvláštním zákonem bude zabezpečeno zastoupení v poslanecké sněmovně jiným způsobem. Proto příslušníci sibiřských legií nesúčastní se voleb do Národního shromáždění v dubnu l. r. a nebuďtež pojímáni do seznamů, které velitelé podle § 3 tohoto zákona mají předložiti.

II. Ustanovení § 9. o průkazu voličů narozených v roce 1894 je nutné proto, že mnohé seznamy voličské nebyly přesně podle zákona sdělány a že nebyl v nich uveden den a měsíc narození.

III. Ustanovení III. neplatí jen pro prvé volby, nýbrž jím doplňuje se řád volení do Národního shromáždění vůbec. Děje se tak k tomu konci, aby osoby, které buď jako úředníci, neb jako členové volební komise fungují u volby v jiné obci, než ve které jsou zapsáni do stálých voličských seznamů, nepřišly o své volební právo. Ovšem musí být učiněno opatření, aby nevolily dvakráte, takže se ve stálých voličských seznamech poznamená, že pro tuto volbu nebudou voliti v obci, v níž jsou zapsáni. Mimo to musí býti šetřeno ustanovení § 19 řádu volení do poslanecké sněmovny, že veškeré změny musí se státi nejdéle devátého dne přede dnem volby a že posledních 8 dnů přede dnem volby nesmí býti nic v seznamech voličských měněno.

Ústavní výbor doporučuje, aby tento návrh byl Národním shromážděním schválen.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pro prvé volby do poslanecké sněmovny a senátu platí ustanovení §§ 2 - 8 tohoto zákona, odchylná od zákonů ze dne 29. února 1920, č. 123. sb. z. a n., z 19. prosince 1919, č. 663 sb. zák. a nař. Pro další volby tato odchylná ustanovení neplatí.

Vojíni v činné službě volí v obci, kde jest v den volby stanoviště pluku, oddílu, úřadu neb ústavu, jemuž jsou v den volby služebně nebo z jiného důvodu přikázáni, a to bez rozdílu, zda a kde byli do stálých voličských seznamů zapsáni.

Velitelé pluků, oddílů, úřadů a ústavů předloží starostovi obce svého stanoviště nejpozději devátého dne přede dnem volby ve třech stejnopisech jmenovitý seznam všech vojínů přikázaných pluku, oddílu, úřadu nebo ústavu a to podle stavu čtrnáctého dne přede dnem volby.

Seznamy buďtež sestaveny v abecedním pořádku a to zvláště pro volbu do poslanecké sněmovny a zvláště pro volbu do senátu.

Do seznamu buďtež zapsáni pro volbu do poslanecké sněmovny vojíni, kteří dnem 15. ledna 1920 překročili 21. rok věku svého, a pro volbu do senátu, kdož týmž dnem překročili 26. rok věku svého.

Kde počet vojínů přesahuje 200, buďtež seznamy rozděleny na několik dílů tak, aby každý díl obsahoval nejvýše 200 jmen.

Seznamy buďtež vlastnoručně podepsány velitelem pluku, oddílu, úřadu neb ústavu a opatřeny razítkem.

Proti těmto seznamům nejsou námitky přípustny.

Místní komise přikáže vojíny v seznamech zapsané do volebních obvodů (místností) tak, aby vojíni v témže dílu seznamu uvedení, byli přikázáni téže volební místnosti.

Pro seznamy v § 3 uvedené platí ustanovení §§ 19 a 20 řádu volení do poslanecké sněmovny.

Vojínům, zapsaným v seznamech podle § 3, dá starosta obce za přímého dozoru nadřízeného politického úřadu nejdéle třetí den před volbou dodati prostřednictvím příslušného velitelství všechny kandidátní listiny, předsedou krajské volební komise mu zaslané, a v obcích, ve kterých podle zákona z 29. února 1920, č. 123 sb. z. a n. se dodávají volební legitimace, též volební legitimace.

Velitelé pluků, oddílů, úřadů a ústavů oznámí prostřednictvím politických úřadů vojíny, pojaté do seznamů v § 3 uvedených, obcím, ve kterých jsou tito vojíni zapsáni do stálých voličských seznamů. Starostové obcí poznamenají to ve stálých voličských seznamech u jména onoho voliče, nedodají mu legitimačního lístku a kandidátních listin a učiní obvodním volebním komisím o tom sdělení.

Vojíni takoví nemohou býti připuštěni k volbě podle stálých seznamů voličských, nýbrž volí v obci a v oné obvodní místnosti, k níž jsou přikázáni podle seznamu uvedeného v § 3.

Za vojíny podle tohoto zákona povazují se také příslušníci četnictva.

Ustanovení §§ 2 až 7 však neplatí pro příslušníky sibiřských legií.

Vzejde-li při prvé volbě do senátu u některého voliče, narozeného r. 1894, pochybnost o tom, zda v den 15. ledna 1920 překročil dvacátý šestý rok věku svého, má obvodní volební komise od něho požadovati průkaz, že se narodil nejpozději 15. ledna 1894.

Nepodá-li volič žádaného průkazu, nesmí býti k odevzdání hlasovacího lístku připuštěn.

Členové obvodních volebních komisí, jejich náhradníci a úředníci, vykonávající dohled u obvodní volební komise, kteří jsou zapsáni do stálých voličských seznamů jiné obce téhož volebního kraje odevzdají při volbách do Národního shromáždění hlas v obci, v níž jsou členy (náhradníky) obvodní volební komise anebo konají dohled při této komisi. Předloží obvodní volební komisi průkaz politického úřadu přímo nadřízeného obci, v níž jsou zapsáni do stálých voličských seznamů, že v seznamech těch je poznamenáno, že vykonají volební právo pro tuto volbu v obci, u jejíž obvodní komise fungují. Politický úřad dav potvrzení, učiní opatření, aby to bylo poznamenáno nejpozději devátý den přede dnem volby ve stálých voličských seznamech, ve kterých tento volič je zapsán. Osoba taková nesmí býti připuštěna k volbě v obci, v níž je zapsána do stálých voličských seznamů.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení a provedou ho ministři vnitra a národní obrany.