Do státně-zřízeneckého výboru
dostavila se deputace zástupců všech organisací
státních zaměstnanců bez rozdílu
kategorie a přednesla naléhavou žádost,
aby se služební léta státních
zaměstnanců propočítala a tím
se odstranily nesrovnalosti, povstalé různými
úpravami platů. K nim připojily se i organisace
státních úředníků německé
národnosti a samosprávných úředníků.
Státně-zřízenecký výbor
přijal jednomyslně návrh za svůj a
usnesl se na předloženém návrhu zákona
z těchto důvodů:
Zákonem ze dne 7. října 1919 měla
býti státním zaměstnancům zjednána
vydatná hmotná pomoc, což se však stalo
pouze částečně, poněvadž
nebylo přihlíženo k celkové služební
době. Již pragmatikou domáhali se státní
zaměstnanci propočtení celkové služební
doby, chtějíce tak odstraniti různé
křivdy a nesrovnalosti, způsobené dřívějším
nepravidelným a pouze nahodilým postupem; požadavku
toho dosáhli však pouze částečně,
neboť přesloužená doba byla jim propočtena
přechodným ustanovením § 57. pouze do
nejvyšší výměry 4 let. Toto, byť
i jen částečně provedené vyrovnání
požitků státních úředníků,
bylo však zákonem ze dne 18. prosince 1919, sb. zák.
a nař. čís. 25-1920 (novela k zákonu
ze dne 7. října 1919, sb. zák. a nař.
č. 541) opětně zjevně porušeno,
neboť přihlíží se tu pouze k oněm
úředníkům, kteří v den
účinnosti nového zákona byli již
v požitcích nejvyšší třídy
hodnostní, dosažitelné časovým
postupem podle starého neb nového zákona.
Při úřednících s požitky
ostatních (nižších) tříd
hodnostních se k event. přeslužbě nepřihlíží,
čímž dochází k tomu, že
úředníci služebně mladší
dohánějí platem úředníky
starší. Tím vznikají nesrovnalosti,
jež úřednictvo těžce nese, neboť
k nespravedlivému propočtení služební
doby, provedenému služební pragmatikou, druží
se nespravedlnost další. Avšak rovnováha
(byť i jen částečná) zjednaná
povšechně přechodnými ustanoveními
§ 57. služ. pragm. byla i jinak různými
zákony Národního shromáždění
porušena. Tak hlavně zákony, jimiž se
upravily poměry jednotlivých kategorií státních
zaměstnanců, při čemž se nedbalo
jednotné zásady.
U jedné části vzata podkladem úpravy
služební doba (u finanční stráže,
okresních a státních lesních, cestmistrů,
cejchmistrů atd.), v ostatních pak platová
stupnice (zvláště u poštovních
a železničních zaměstnanců).
Tím vzniklé nesrovnalosti byly však dovršeny
platovou úpravou učitelů a vojenských
gážistů, takže v řadách
státních zaměstnanců vznikl chaos,
jehož důsledkem jest naprostá nespokojenost
a pocit křivdy.
Výbor uznal jediným východiskem propočítání
celkové služební, ovšem jen započítatelné
doby. Námitka vlády, že tímto způsobem
stanou se dosavadní jmenování ilusorními,
nemohla býti uznána dostatečnou, jelikož
jde jednak jen o požitky, jednak mladší úředníci
výhod automatického postupu podle platové
úpravy ze dne 7. října 1919 plně využitkují,
hlavně však, že za Rakouska byli to výlučně
čeští úředníci, kteří
byli na postupu zkráceni, a mají tudíž
nárok, aby se na nich spáchaná křivda
odčinila.
Další žádosti zástupců organisací,
aby se v osnově zákona řešila současně
též otázka náhrady za provisorní
služební dobu, za vojenskou službu (zvláště
u t. zv. certifikatistů) a privátní praxi,
pokud jest pro státní službu podmíněnou
nebo z ní stát těží, nebylo možno
vyhověti, ježto by se tím vyřízení
zákona pro komplikovanost těchto po většině
zásadních otázek protáhlo. Výbor
navrhuje tudíž, aby se tyto otázky řešily
vládním nařízením, které
by bylo vydáno včas, aby bylo možno přihlížeti
k nim při provádění zákona.
K tomu nutno podotknouti, že "službou vojenskou"
se míní také zvláštní
započtení za válečná léta
podle platných ustanovení. Zvláště
bylo uvedeno, že na př. u lékařů
má býti započtena i doba, jíž
jest potřebí ke složení fysikátní
zkoušky.
Platnost zákona byla odsunuta až do doby, kdy se počne
se snižováním původních drahotních
přídavků. Neznamená tudíž
navržený zákon žádné okamžité
finanční zatížení státu,
nýbrž jen zásadní úpravu dosavadních
postupových nesrovnalostí, po případě
zajištění tohoto nároku těm,
kteří od 31. srpna 1919 odešli na odpočinek.
Při projednávání § 6., týkajícího
se účinnosti zákona, shledán byl naprosto
nesprávným a jednomyslně odmítnut
názor jednotlivých zástupců vlády,
že výhod propočítání let,
případně dřívější
úpravy platové nemohou býti účastni
zaměstnanci, kteří dovršili 60. rok
věku nebo 35. rok služby, jelikož jsou pragmatikálně
z automatického postupu vyloučeni. Podle jednomyslného
názoru členů výboru a většiny
vládních zástupců není platová
regulace totožnou s automatickým postupem, a musí
na ní míti podíl každý aktivní
zaměstnanec bez ohledu na služební nebo fysický
věk.
Výbor navrhuje přijetí připojené
osnovy zákona a resoluce.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Státním úředníkům, soudcům
a učitelským osobám, na něž se
vztahují ustanovení zákona ze dne 7. října
1919, sb. z. a nař. č. 541., a kteří
byli před účinností jeho v úřad
svůj dosazeni, propočítává
se jejich celková služební doba, započítatelná
(započítaná) pro zařadění
a postup v dosavadním služebním poměru
podle čekatelské doby a podle lhůt časového
postupu, stanovených zákonem ze dne 7. října
1919, sb. z. a nař. č. 541, pro kategorii, jíž
se to týče a podle takto dosaženého
výsledku nastane zařadění do požitků
příslušné hodnostní třídy
a příslušného stupně služného.
Ostatním státním zaměstnancům,
kteří nejsou zařaděni do hodnostních
tříd, propočítá se jejich celková
služební doba, započítatelná
(započítaná) pro zařadění
a postup v dosavadním služebním poměru,
podle postupu, stanoveného v článku I. §
4. zákona ze dne 7. října 1919, sb. z. a
nař. č. 541, a podle takto dosaženého
výsledku nastane zařadění do příslušné
platové stupnice.
Pro zaměstnance státních podnikův
a fondů státem spravovaných provede se propočítání
služebních let podle jmenovacích norem, jež
budou k účelu tomu vydány nařízením
v duchu tohoto zákona.
Pokud se započítají léta ztrávená
v jiné službě než státní
(pragmatikální) nebo ve službě vojenské,
stanoví se nařízením.
Tím se mění článek 4. zákona
ze dne 7. října 1919, sb. z. a nař. č.
541, a zákon ze dne 18. prosince 1919, sb. z. a nař.
č. 25. ex 1920.
Zákon tento nabude účinnosti dnem, kterým
se sníží výměna drahotních
přídavků, stanovená čl. 9.
zákona ze dne 7. října 1919 sb. z. a nař.
č. 541.
Výhod propočítání budou účastni
se stejným počátkem platnosti též
oni státní zaměstnanci (zaměstnanci
st. podniků a fondů státem spravovaných),
kteří od 31. srpna 1919 byli dáni do výslužby.
Provedením tohoto zákona pověřují
se všechna ministerstva.
Vláda se vyzývá, aby předložila
Národnímu shromáždění
návrhy na novou úpravu pensijních požitků
státních zaměstnancův a jejich pozůstalých,
vstoupivších na odpočinek před 1. zářím
1919, v duchu zákona o propočítání
služebních let aktivních zaměstnanců.