Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ústavný výbor zmenil vládny návrh pri menovaní úradníkov a zamestnancov miest.

Dľa vládneho návrhu mal úradníkov a zamestnancov mestských menovať mešťanosta na návrh zastupiteľstva.

Ústavný výbor videl v tomto prílišné obmedzovanie samosprávy. V § 13 navrhuje tedy vypovedať, že menovanie úradníkov a zamestnancov prísluší zastupiteľstvu a mešťanostovi schválenie menovania. Na záchranu kontinuity pri menovaní je v 2. odstavci § 13 vyhradené županovi právo, že systemisovanie a menovanie úradníkov môže previesť on, jestli zastupiteľstvo voľbu za štyri týždne od svolaného zasadnutia neprevedie.

Ústavný výbor nepreviedol na vládnom návrhu iných meritorných zmien, ale odporúča schválenie pripojenej osnovy zákona.

Rozpočtový výbor berúc do ohľadu, že zo soštátnenia správy miest so sriadeným magistrátom na Slovensku, na štátnu kassu žiadne nové ťarchy nepripadnú, pripojuje sa k návrhu ústavného výboru, aby Národné shromaždenie tento zákon ústavne schválilo.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Působnost, která v městech s regulovaným magistrátem na Slovensku podle uherských zákonů, nařízení a městských statutů náleží

1. měšťanostovi,

2. městskému policejnímu kapitánovi,

3. magistrátním radům,

4. hlavnímu notáři,

5. hlavnímu fiskálovi,

6. přísedícím a notářům sirotčí stolice, bude ode dne, který bude určen nařízením, obstarávána pouze státními úředníky, ustanovenými podle tohoto zákona (státními úředníky při městech s regulovaným magistrátem).

Pokud v tomto zákoně mluví se o státních úřednících, vyrozumívají se tím státní úředníci při městech s regulovaným magistrátem.

Státní úředníci tito podrobeni jsou zákonům a ustanovením, jež platí pro úřednictvo státní v ostatních částech republiky, zejména zákonu ze dne 25. ledna 1914, čís. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníkův a státního služebnictva (služební pragmatice), nařízením a předpisům k němu vydaným, jakož i všem zákonům a ustanovením, kterými jsou v ostatních částech republiky upraveny služební a zaopatřovací požitky státních úředníků a státního služebnictva.

Státní úředníci musí míti způsobilost ke konceptní službě v politické správě.

V prvých pěti letech účinnosti tohoto zákona mohou se svolením ministra vnitra být ustanoveni státními úředníky také, kdož nemají této způsobilosti.

Počet systemisovaných míst státních úředníků určí ministr vnitra.

Úředníci měst s regulovaným magistrátem, kteří v den, kdy zákon nabude účinnosti, skutečně vykonávají službu, označenou v §u 1, a to i ti, kteří byli na své dosavadní místo prozatímní ustanoveni nebo v dosavadním svém úřadě prozatímně potvrzeni ministrem splnomocněným pro správu Slovenska nebo župany, jsou povinni podati do 60 dnů ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, u ministra splnomocněného pro správu Slovenska žádost za přijetí do státní služby.

Ministr vnitra může pro mimořádné poměry tuto lhůtu i různě stanoviti pro jednotlivá města s regulovaným magistrátem.

Jestliže tito úředníci nepodají do stanovené lhůty žádosti za přijetí do státní služby, má se za to, že se uplynutím lhůty dobrovolně bez jakýchkoli nároků vzdávají místa dosud zastávaného.

Úředníci měst s regulovaným magistrátem (§ 1), kteří byli ustanoveni podle uherských zákonů, nařízení a městských statutů před 28. říjnem 1918 a podali sice včas žádost za přijetí (§ 5), avšak nebyli přijati, budou dáni na odpočinek a budou jim poskytnuty zaopatřovací požitky, pokud by na ně měli nárok podle platných uherských zákonů, nařízení a městských statutů.

Bylo-li by však prokázáno, že úředníci tito, když byli již na svých místech úřady republiky Československé třebas prozatímně ustanoveni nebo potvrzeni, dopustili se jednání, namířených proti státu Československému, budou bez jakýchkoli nároků propuštěni, při čemž jest vyhrazeno trestně je stíhati.

Magistrát skládá se výhradně ze státních úředníků (§ 1).

Státní úředníci, kteří obstarávají výhradně působnost přísedících a notářů sirotčí stolice (§ 1, čís. 6), nejsou členy magistrátu.

Předsedou magistrátu jest měšťanosta, jenž má právo přivzíti k jednotlivým schůzím magistrátu podle potřeby i jednotlivé úředníky městské (§ 13); tito úředníci mají pak v dotčené schůzi magistrátu hlas poradní.

V městech s regulovaným magistrátem bude ode dne, jenž bude určen nařízením, působnost, která podle uherských zákonů, nařízení a městských statutů náleží magistrátu (§ 63 uherského zákona čl. XXII: 1886), obstarávati výhradně magistrát složený podle tohoto zákona (§ 8).

Týmž dnem zastaví v těchto městech dosavadní magistráty (§ 63 uherského zákona čl. XXII: 1886) svoji činnost.

Měšťanosta má právo i povinnost zastaviti výkon usnesení valného shromáždění obecního zastupitelstva, obecního představenstva (§ 55 a násl. uherského zák. čl. XXII: 1886) anebo magistrátu (§ 9), jestliže podle jeho mínění usnesením porušen byl zákon, překročena působnost aneb ohroženo blaho obce. Zároveň jest povinen vyžádati si rozhodnutí župana o tom, zda usnesení má býti vykonáno čili nic.

Měšťanostu zastupuje hodnostní třídou nejvyšší konceptní státní úředník ustanovený při dotčeném městě.

Kdo zastupuje ostatní státní úředníky, určí měšťanosta, trvale nebo od případu k případu.

Města s regulovaným magistrátem jsou povinna přispívati k částečné úhradě nákladů, jež vzcházejí státu podle tohoto zákona.

Příspěvek měst stanoví se podle poměru, v jakém jest činnost, kterou orgány uvedené v § 1 obstarávají v oboru správy vnitřních věcí města, k činnosti, kterou tyto orgány obstarávají v oboru správy politické.

Bližší ustanovení budou vydány nařízením.

S výjimkou úředníků vytčených v §u 1 přísluší určiti počet systemisovaných míst úředníků a zřízenců měst s regulovaným magistrátem, jakož i jmenovati úředníky a zřízence těchto měst obecnímu zastupitelstvu. Usnesení ta vyžadují schválení měšťanostova.

Jestliže obecní zastupitelstvo, jakkoliv věc byla dána na pořad jeho jednání, neučinilo usnesení v odst. 1 zmíněných do čtyř neděl ode dne schůze, provede potřebnou systemisaci nebo jmenování župan.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila služební a zaopatřovací požitky úředníkův a zřízenců těchto měst podle zásad, platných pro úpravu služebních a zaopatřovacích požitků státních úředníků a státního služebnictva v ostatních částech republiky.

Úředníci a zřízenci měst s regulovaným magistrátem, kteří v den, kdy zákon nabude účinností, jsou již při městech ustanoveni podle uherských zákonů, nařízení a městských statutů, musí býti ve svém úřadě potvrzeni ministrem vnitra; dokud nebyli potvrzeni, nemohou svých úřadů nastoupiti neb vykonávati. Stran potvrzování těchto úředníků a zřízenců sluší postupovati podle obdoby ustanovení §§ů 5 až 7.

Města s regulovaným magistrátem jsou povinna uvésti své statuty v soulad s ustanoveními tohoto zákona ve lhůtě, kterou určí ministr vnitra.

Ministr vnitra určí, kteří úředníci měst s regulovaným magistrátem (§ 13) mohou býti členy obecního představenstva.

Ministr vnitra může výkon některých práv, jež mu příslušejí podle tohoto zákona, svěřiti ministru splnomocněnému pro správu Slovenska.

Působnost tohoto zákona může býti nařízením rozšířena prozatím až do další úpravy zcela nebo z části na území Podkarpatské Rusi.

Zákon tento nabude účinnosti zároveň se zákonem o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku.

Provede jej ministr vnitra, ministr pro sjednocení zákonodárství a organisace správy a ministr splnomocněný pro správu Slovenska.