Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2690.

Zpráva

I. výboru technického a

II. výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona tisk č. 2363

o přechodných daňových výhodách pro stavby.

Předloha tato tvoří doplněk k osnově zákona o povznesení stavebního ruchu soukromopodnikatelského s hlediska výhod daňových (včetně přirážek).

Myšlenka, podporovati stavební ruch dočasným osvobozením od daně domovní, objevuje se ve vývoji daně této od dlouhých let a dá se ve formě osvobození pro jednotlivá města stopovati až do XVIII. století; historický vývoj postupoval však v tom směru, že doba osvobození se v průběhu let zkracovala, takže sestoupila podle zákona ze dne 25. března 1880, čís. 39 ř. z., až na 12 let s 5%ní daní z čistého výnosu.

Zákon ze dne 28. prosince 1911, čís. 242 ř. z., znamená další etapu ve vývoji tomto a stanoví pro nové stavby, přístavby a nástavby kratší, ale silnější osvobození (místo 12 let 6 let a místo snížení daně na 5% osvobození úplné); aby však trh realitní se poznenáhlu přizpůsobil této změně, byla v§u 28 cit. zákona, který jest prodloužen do r. 1920, stanovena přechodní doba v tom smyslu, že nové stavby (§ 1, č. 1. cit. zák.) a stavby domů s malými byty požívati mají poněkud větší výhody, totiž úplného osvobození od daně třídní na 10 let, po případě 10leté snížení činžovní daně na 5%.

Úprava tato jest kompromisem dvou hlavních názorů; podle prvého účinkuje dočasné osvobození, přepočítáno na celou dobu trvání domů, pouze jako skryté snížení sazby berní; vystupovalo by jasněji a proto také s hlediska berně-politického účinněji, kdyby sazba daňová byla přímo snížena; podle druhého názoru nedá se popírati, že v prvních letech má osvobození přece zcela jinou cenu, nežli snížení sazby berní, že v něm spatřovati dlužno psychologicky velice účinné ulehčení a povzbuzení ruchu stavebního, takže instituce dočasného osvobození se stanoviska bytově-politického má svoje oprávnění.

Ovšem dočasné osvobození toto může sice nápomoci jako jedna z vedlejších úlev, nemůže však sama o sobě k oživení ruchu stavebního přispěti.

Těžiště otázky této neleží dnes v dani, nýbrž ve snížení nákladů stavebních a mezd dělnických, zde by bylo nutno nasaditi energicky veškeré páky.

Každékoliv zvýšení mezd dělnických, anebo cen stavebních materiálií, proti výši, se kterou při rozpočtu bylo kalkulováno, znamená okamžité paralysování výhody, které osvobození poskytuje; stavebníku se tím nepomůže, ale státu se přímo uškodí nebezpečným praejudicem delšího osvobození, kteréž se známou setrvačností každé větší výhody se udrží déle, než by bylo spravedlivo a odůvodněno.

S tendencí, kterou čistě bytově-politický ráz cit. zák. z roku 1911 (zkrácení doby osvobození za současného snížení sazeb) vyjadřuje, nesrovnává se - přísně vzato - rozšíření tohoto osvobození na delší dobu; jestliže vláda nicméně podává tuto osnovu zákona, činí tak jedině za předpokladu, že energickými opatřeními bude zabezpečeno, aby výhoda daňová stavebníku skutečně bezpečně zůstala a v úvaze, že na druhé straně krise bytová skutečně zasluhuje, aby jí všemi možnými prostředky bylo čeleno.

Při výměře navrhovaného osvobození přichází v úvahu nejen okolnost, že každá daň, správně pojímaná, má svoji politiku a svůj pevný směr vývojový, nýbrž i ohled na přirážky svazků autonomních.

Jest známou skutečností, že činžovní daň stala se tíživou hlavně labilním momentem přirážek; třeba že nebezpečí toto jest zákonem ze dne 26. března 1919, čís. 170 Sb. z. a n. značně zmírněno, přece jest při dnešním kritickém stavu financí autonomních prostě vyloučeno bráti v úvahu úlevy na delší dobu, zejména u přirážek obecních, neboť čím více stlačuje se těmto svazkům možnost vlastní silou výdaje svého hospodářství krýti, tím více narůstají nároky na pomoc státní.

Na druhé straně nebylo by spravedlivé a ekonomické, aby útraty povzbuzení ruchu stavebního nesla pouze (nižší) daň státní, jeť oživení jeho v zájmu všeobecném, tedy i svazků autonomních; z těchto důvodů třeba pro daň státní a přirážky vzíti v úvahu úlevy v každém směru stejného druhu (na příkl. osvobození stejně dlouhé, ale kratší; snížení tarifů by snižovalo i základnu přirážkovou).

Co se týče délky osvobození navrhují nyní oba výbory, s ohledem na zcela mimořádné poměry osvobození úplné 20leté osvobození od státní daně a všech přirážek, dále trvalé snížení tarifů A, B, C cit. zák. o 1/5.

Trvalé snížení tarifů u daně činžovní po celou dobu trvání stavební znamená další značnou výhodu, jež působí, že přechod z plného osvobození ku plné dani nebude tak náhlý; u daně třídní nějakých výhod vzhledem k její nepatrné výši není potřebí.

Úlevy poskytují se pouze pro stavby počaté a dokončené v nejbližších tří letech, dále všeobecně, nikoliv pro jednotlivá místa, neboť bytová nouze jest zjevem nikoliv pouze hlavních měst a třeba vyvarovati se těžkopádného aparátu, jež by ssebou přinášela nutnost pro řady měst, vydávati zákony téhož obsahu, konečně pro stavby, které mají aspoň 4 byty vzhledem k té okolnosti, že stavba domů s menším počtem bytů není s hlediska ekonomického dnes hospodárnou a tudíž nezasluhuje zvláštní podpor.

Je-li účelem této akce, aby v letech 1920 a 1921 ruch stavební přišel do proudu, není důvodu proto, aby stavbám, které byly již započaty neb dokončeny v r. 1919, tytéž výhody dodatečně byly přisouzeny, neboť jako impuls k těmto stavbám stačily úplně výhody všeobecné, bylo by třeba reassumovati ustanovení daňová, pokud byly provedeny, a úbytek na příjmech státních zvýšil by se o stavby 1 roku.

Na Slovensku jest právní stav tento:

Podle zákona o dani domové (VI. čl. z. z r. 1909; nepatrně pozměněn LIII. čl. zák. z r. 1912) požívají nové stavby a přístavby (včetně nástaveb § 29) v městech s řádným magistrátem a v municipálních městech s obyvatelstvem přes 15.000 duší 15leté (činžovní daň 14% z hrubé činže § 13 a 14), s obyvatelstvem 1000 - 15.000 duší 12leté (činžovní daň 11%) a s obyvatelstvem do 1000 duší 10leté (činžovní daň 9%), úplné osvobození od daně státní (§ 31), které se však pravidelně vztahuje pouze na státní daň (§ 38), nikoliv přirážky pro svazky autonomní.

Vzhledem ku podstatně různému zákonnému podkladu, jest možno snažiti se pouze o docílení jakési přibližné parity v zatížení daní státní a přirážkami ve prospěch veřejnoprávních svazků autonomních u nás a na Slovensku.

Domové dani s hlediska přirážek dostane se téže vydatné úlevy, jako u nás; navrhuje se, aby osvobození od přirážek šlo stejně daleko, jako v zemích historických, aby totiž osvobození se vztahovalo na veškeré přirážky svazků autonomních, stojících na roveň naším přirážkám zemským, okresním a obecním.

Změny, které se ve vládním návrhu staly, záležejí hlavně ve zvýšení osvobození z 12 na 20 let, dále v prodloužení lhůty dokončení staveb o jeden rok.

Poskytují se dále výhody při dávkách z přírůstku hodnoty nemovitostí a pro Slovensko.

Oba podepsané výbory činí návrhy tyto souhlasně.

V Praze 25. března 1920.

I.

Za výbor technický:

Předseda:
Zpravodaj:
Ing. B. Bečka v. r.
Ing. O. Nekvasil v. r.


II.

Za výbor rozpočtový:

Předseda:
Zpravodaj:
Buříval v. r.
R. Jaroš v. r.


Zákon

ze dne ......................... 1920

o přechodných daňových výhodách pro stavby.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Přechodné ustanovení §u 28 zák. ze dne 28. prosince 1911, čís. 242 ř. z. prodlužuje se až včetně do roku 1921.

Dále pozměňuje a rozšiřuje se ustanovení toto v tom směru, že se novým stavbám (§ 1, čís. 1. cit. zák.), stavbám domů s malými byty, dále přístavbám (§ 1, č. 2. cit. zák.) a nástavbám (§ 1, č. 3. cit. zák.), které se v letech 1920 a 1921 započnou a stavebně dokončí, poskytuje

1. úplné osvobození od domovní daně třídní i činžovní na dobu 20 let,

2. trvalé používání sazeb, uvedených v tarifu příloha A, B, C cit. zák., snížených o 1/5, předpokládajíc, že stavba má (včetně přístavby neb nástavby) aspoň 4 stavebně uzavřené byty.

3. Tytéž daňové výhody poskytují se také těm stavbám (odst. 2.), kterým bude na žádost strany lhůta k dokončení stavby ze závažných důvodů zem. fin. úřady přiměřeně, nejdéle však na dobu jednoho roku, prodloužena. O rekursu rozhoduje ministerstvo financí po dohodě s min. veřejných prací o otázkách technického rázu.

4. Převody stavebních parcel v letech 1920 a 1921, jichž bude v celé jejich výměře použito ke stavbám podle tohoto zákona, nepodléhají co do přírůstku dávkám z přírůstku hodnoty nemovitostí (zemským a obecním, budou-li tyto pro rok 1920 se zpětnou platností a pro rok 1921 vůbec zavedeny).

§ 2.

Stavby v §u 1, odst. 2., uvedené osvobozují se, pokud jim přísluší osvobození od daně domovní, na tutéž dobu od přirážek zemských, okresních a obecních (včetně školních) k těmto daním.

Snížené sazby berní uvedené v přílohách A, B, C cit. zák. tvoří současně základnu pro vybírání přirážek.

§ 3.

1. U nových staveb a přístaveb na Slovensku, které se v letech 1920 a 1921 započnou a stavebně dokončí, neb kterým bude lhůta k dokončení podle § 1, odst. 3. prodloužena na dobu 20 let, rozšiřuje se stávající osvobození od daně domové a osvobozují se tyto stavby, pokud jim přísluší osvobození od daně domové, na tutéž dobu od přirážek obecních, municipálních a komitátních.

2. Rovněž nepočítá se ideální daň domová u takovýchto domů do základu pro vyměření 20%ní všeobecné důchodkové přirážky a 5%ní přirážky na ošetřování nemocných.

§ 4.

Jinak zůstávají ostatní ustanovení zákona ze dne 28. prosince 1911, čís. 242 ř. z. a zák. čl. VI. z r. 1909 (v úpravě zák. čl. LIII. z r. 1912) nedotčena.

§ 5.

Provedením tohoto zákona, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ukládá se ministru financí a veřejných prací.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP