Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2682.

Dotaz

člena Národního shromáždění Jaroslava Marchy a soudruhů

na ministra vnitra a ministra zemědělství

ve věci provádění § 63 přídělového zákona na Moravě a jednání některých politických úřadů a velkostatkářů.

Podle § 63 zákona přídělového byly poukázány okresní politické správy, aby k vůli uspíšení nájmu provedli řízení se žadateli o půdu a majiteli velkostatků. Z četných stížností, které dostávám z různých krajů na Moravě, jde na jevo, že ve věci prozatímních pachtů není rychlé a energické postupování a to v zájmu klidu a pořádku, který již jednou na Moravě v oblastech velkostatkářské půdy byl porušen. Okresní politické správy dostaly sice potřebné vyhlášky a tiskopisy pozdě, ale u některých dosud nepostoupila akce ani tak daleko, aby zřízeny byly t. zv. okresní poradní sbory, natož aby zřízeny byly poradní sbory místní.

Žadatelé jsou neobyčejně pobouřeni tím, že četné velkostatky odmítají jejich zákonné požadavky a nabízí jim buď půdu špatnou, mokrou, anebo na vysušinách a zkrátka tam, kde jim samým se půda dobře k obdělání nehodí.

Také ale %, které velkostatkáři nabízejí, jest úžasně směšné. Tak na příklad na Uhersko-Hradišťsku má pronajaty velké plochy cukrovarník May, který nedal ani 1/2% veškeré půdy do prozatímního pachtu. V této oblasti se doposud nesešel poradní sbor okresní, aby jednal o věcech, které značnou měrou bouří lid, že nedávno v Kunovicích došlo k násilnému dělení pozemků.

V oblasti Velkého Brna má pronajaty pozemky Středomoravská cukrovarnická společnost v rozměrech mnoha tisíc hektarů. Neobyčejné pobouření způsobilo, když 450 žadatelům tato společnost nabídla 30 měřic půdy do nájmu, a to ještě půdu podřadné kvality.

Velkostatkář Jindřich Haugwitz z Náměstí n. Osl. rychle osévá dobré půdy, mokřiny a půdy špatné zanechává do prozatímního pachtu. Není divu, že lidé se bouří, zejména když na tomto velkostatku na plných 17 ha, tedy skoro na ploše 100 měřic zamrzly brambory, jetel a směska. Lid brambory neměl, na velkostatku pak úroda prostě zamrzla a je tam ještě nyní na jaře.

Takový způsob jednání roztrpčuje lid a tento neví, kam by se o ochranu měl obrátiti. Jde-li na politický úřad, velmi často odchází ještě více roztrpčen, neboť někteří úředníci političtí neuvažují o slovech, které lidu řeknou, ale jejichž význam utvrzuje lid v tom, že pozemková reforma jenom slibem na papíře a že je nutno jednat násilně.

Tak příkladně někteří političtí úředníci pokrčí jen ramenem a řeknou: "Věc nejde provést rychle, vždyť ono beztoho se jedná až o pachty pro podzim."

Velkostatkáři docela ostentativně nabízejí lidu nepatrné kvantum, jak jsem ukázal na příkladě Královo-Polském, a, jde-li lid na povolaná úřední místa, jsou opět poukázáni, aby se s velkostatkem v dobrém dohodli.

Poněvadž dohoda je nemožná a od úřadu nedočkali se energického zakročení, nastává pobouření a roztrpčenost.

Podepsaní jsou přesvědčeni, že je nutno v plném rozsahu přidržeti se v otázce prozatímních pachtů § 63 a instrukcí pozemkového úřadu. Jsou však přesvědčeni, že jednotlivé okresní politické správy musí rázným a energickým prostředkem donutit velkostatkáře, aby dali aspoň tolik půdy do prozatímního pachtu, kolik je třeba v zájmu klidu a pokoje.

Podepsaní jsou přesvědčeni, že instrukce a zákony dávají možnost politickým správám tuto věc energičtěji vyřešit a že konečně mají politické správy možnost, jestliže velkostatkáři urputně trvají na svém, dovolati se Pozemkového úřadu, který má také možnost nařídit a donutiti velkostatkáře k plnění zákona.

Podepsaní znají velmi dobře poměry, které nyní mezi drobným lidem venkovským na Moravě zavládly. Upozorňují, že nebude-li žádaný rychlejší postup ve věcech prozatímních pachtů, že mohlo by dojít k případům, kterých pak dlužno bude litovat, ale jimž nikdo nedovede zabrániti.

Proto se táží:

Je pan ministr zemědělství a ministr vnitra ochoten zařídit, aby okresní politické správy co nejrychlejším a nejenergičtějším způsobem donutily velkostatky k tomu, aby přidělily takové množství půdy, které je ve smyslu zákona přípustné?

Je ochoten zařídit vše, co k uklidnění lidu je třeba?

V Praze 26. března 1920.

Jaroslav Marcha,

Vahala, Mašata, Josef Tomášek, Dr. Hnídek, Zíka, Jos. Smrtka, Zatloukalová-Coufalová, Malík, Slavík Ant., Chaloupka, Měchura, Hübner, Hyrš, Otm. Hrejsa, J. Klega, Dr. Kyjovský, Jos. Sechtr, Dr. Srdínko, Dr. Kubíček, Ondř. Wachtfeidl, Vojta, Dr. Rolíček.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP