Národní shromážděn republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ustanovení § 15 zákonného článku
XXVIII. z roku 1893 o ochraně živnostenských
a továrních zaměstnanců proti úrazům
a o živnostenských inspektorech se mění
takto:
Dozor živnostenských inspektorů podle §
14 vztahuje se na veškeré podniky provozované
po živnostensku neb po továrnicku bez ohledu na počet
zaměstnancův a bez ohledu na to, zdali se v nich
užívá strojů hnaných živelní
silou čili nic.
Ustanovení § 17. téhož zákonného
článku se zrušuje.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení, a ministru sociální
péče se ukládá, aby jej provedl.
Dosavadní znění § 15 uherského
zákonného článku XXVIII. z roku 1893
obmezuje dozor živnostenských inspektorů na
továrny a průmyslové závody, ve kterých
se užívá motorických strojů elementární
silou poháněných, nebo ve kterých
bylo nejméně 20 zaměstnanců pravidelně
zaměstnáno. Kdežto v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku podléhají živnostenské
inspekci všechny živnostenské závody bez
rozdílu velikosti, vymykají se maloživnostenské
podniky na Slovensku dozoru živnostenských inspektorů.
Tento stav vyžaduje v zájmu ochrany dělnictva
rychlé nápravy a za tím účelem
nové znění § 15 rozšiřuje
dozor živnostenských inspektorů v souhlase
se zákonodárstvím, platným v ostatním
území naší republiky, na veškeré
podniky po živnostensku provozované.
§ 17. téhož zákona vypočítává
18 druhů podniků, na něž se uherská
živnostenská inspekce vztahovala i když neužívaly
motorů nebo nezaměstnávaly 20 osob. Novým
zněním § 15 stává se toto ustanovení
bezpředmětným.
Ve směru formálním se navrhuje, aby osnova
tohoto zákona byla přidělena sociálně
politickému výboru a aby výboru bylo uloženo,
by ve třech dnech podal o ní zprávu.