Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ze služebních platův osob zaměstnaných
ve službách veřejných i soukromých
jakéhokoli druhu (platy služební, mzdy týdenní,
denní atd.) může být exekucí
zabavena nebo zajištěna nebo dobrovolnou úmluvou
zastavena nebo postoupena toliko jedna třetina, vždy
však tak, že dlužníku volným zůstati
musí roční příjem 6000 Kč.
Pro pohledávky výživného, na které
věřitel má právo podle zákona,
může však býti vedena exekuce, nebo zajišťovací
úkon aneb umluveno zastavení nebo postup až
do dvou třetin platu (mzdy) zaměstnancova a volné
zůstati musí ročně jen 3000 Kč.
Výslužné (provise a pod.), odbytné a
zaopatřovací platy vdov, družek i sirotků
(schovanců) mohou být exekucí zabaveny nebo
zajišťovacím úkonem stiženy nebo
dobrovolně zastaveny nebo postoupeny toliko do jedné
třetiny, vždy však tak, že volno musí
zůstati dlužníku ročních 4000
Kč.
Pro pohledávky výživného, příslušející
podle zákona věřiteli, může býti
vedena exekuce nebo zajišťovací úkon aneb
umluveno zastavení nebo postup až do dvou třetin
výslužného (provise) nebo platů zaopatřovacích,
ale volné zůstati musí dlužníku
ročně 2000 Kč.
Do vdovských platů se nevčítá
výchovné.
Drahotní přídavky, které zaměstnancům
vedle pevného platu, mzdy (pense) poskytnuty byly vzhledem
na mimořádné drahotní poměry
vyvolané válkou, jsou z exekuce, zajištění,
zastavení a postupu vyloučeny úplně
a nebuďtež počítány při
výpočtu příjmu podléhajícího
exekuci (zajištění, zastavení, postupu).
Rovněž vyňaty jsou a nezapočítávají
se platy, peněžité nebo naturální,
určené k tomu, aby zapraven byl náklad veřejné
služby, jakož i pohřebné a podobné
platy.
Na drahotní přídavky, poskytnuté dlužníku
vzhledem na děti nebo jiné členy rodiny,
lze vést exekuci pro pohledávku zákonitého
výživného příslušející
osobě, o níž jde, neobmezeně; při
stanovení nezabavitelné části platu
(mzdy, pense atd.) budiž v případě takovém
část drahotního přídavku, připadající
na věřitele, připočítávána.
Na příbytečné (u státních
zaměstnanců, podléhajících
zákonu o služební pragmatice t. zv. bytový
ekvivalent, § 58 sl. pragmatiky) vedena býti může
exekuce jen pro nájemné z bytu dlužníkova.
Při výpočtu nezabavitelné částky
příjmu budiž však příbytečné
vždy počítáno.
O exekucích pro pohledávky na daních a jiných
veřejných dávkách, které jsou
vyměřeny ze služebního příjmu
(mzdy, pense, provise a pod.), platí stejná ustanovení
jako o pohledávkách na výživné
(§§ 1 a 2), pokud nejde o nedoplatky starší
nežli 3 roky, počítajíc od splatnosti
dávky.
Úmluvy, které příčí
se ustanovením §§ 1 až 3. jsou neplatny.
Exekuce nebo zajišťovací úkony, povolené
proti ustanovením těmto, buďtež k návrhu
dlužníkovu zrušeny.
Zákon tento účinkuje desátým
dnem po vyhlášení. Vztahuje se též
na exekuce, zajišťovací úkony, dobrovolné
dání do zástavy a postupy dříve
povolené nebo smluvené. Současně pozbývají
platnosti všechny dosavadní zákony a nařízení,
jež odporují hořejším ustanovením.
Provésti zákon tento náleží ministru
spravedlnosti a ostatním zúčastněným
ministrům.
Otázka tato upravena byla naposledy nařízením
veškerého ministerstva ze dne 30. listopadu 1917,
č. 461 ř. z., kterým zvýšeny
částky, vyňaté z exekuce, o 50% proti
ustanovením zákona ze dne 17. května 1912.
č. 104 ř. z. (Pro aktivní úředníky
3000 K, pro pensisty 1800 K.)
Úprava tato za dnešních daleko zhoršených
poměrů drahotních jest již nedostatečnou.
Příjem, který v roce 1917 dostačoval
snad ještě k uhájení nuzného
živobytí, dnes nestačí již k tomu
naprosto.
Další trvání dosavadních ustanovení
mělo by v zápětí také nesrovnalost,
že zvýšení platův a pensí
zaměstnanců, provedené v poslední
době, neprospělo by nikterak zaměstnancům
nouzí postiženým, ale jen jejich věřitelům,
v četných případech lichvářům.
Na Slovensku jest upravena exekuce na platy a pense v celku stejným
způsobem, jako v ostatním území republiky
zákonným čl. 41 z r. 1908, nařízením
veškerého ministerstva z 21. prosince 1917. č.
5051/17 M. E. pak zvýšeny byly částky,
vyňaté z exekuce, rovněž o 50%. Rozdíl
mezi právem na Slovensku platným a právem
v ostatním území republiky je ten, že
na Slovensku jest ustanoveno nezabavitelné minimum i pro
mzdy denní penízem 5 K (nyní 7 K 50 h), kdežto
u nás podobného ustanovení vůbec nemáme.
Doporučuje se pak, aby vydána byla ustanovení
jednotná pro celé státní území
i pro veškeré druhy zaměstnání,
Dosavadní rozdíly mezi platy osob ve stálé
službě zaměstnaných, ve službě
veřejné a soukromé nezdají se býti
již udržitelnými. Jednotnou úpravou zvláštním
zákonem nastane značné zjednodušení
práva a bude to dalším krokem na poli sjednocení
zákonodárství na celém území
republiky.
Podle návrhu členů Národního
shromáždění Buřívala a
soudr. (tisk č. 1750) má býti nezabavitelné
existenční minimum zvýšeno na 8000 Kč.
Dlužno sice uznati, že za dnešních drahotních
poměrů je to částka, která
pro vydržování rodiny stěží
dostačí. Přes to ale není nutno při
stanovení minima jíti tak daleko a lze považovati
za dostatečné, když meze dosavadní zvýšeny
budou o 100%, současně ale bude výslovně
ustanoveno, že všechny mimořádné
příplatky, poskytnuté zaměstnancům
vzhledem na drahotní poměry vyvolané válkou,
jsou z exekuce úplně vyloučeny. Tím
bude v pravidelných případech hranice 8000
Kč nejen dosažena, ale i značně překročena.
To platí však jen o zaměstnancích ve
službě činné. Pro pensisty, provisionisty
a pod. nutno ustanoviti také nyní minimum nižší.
Není lze zajisté popírati, že potřeby
pensisty a osoby pracující jsou naprosto odlišné.
Osoba v činné službě má potřeby
daleko vyšší, nežli pensista, který
již nemá oněch vydání, jež
spojena jsou s vykonáváním činné
služby. Vedle toho pensista může v pravidelných
případech opatřiti si i jiné zdroje
příjmů lehčí prací nežli
byla jeho služba činná, kteréžto
možnosti zaměstnanec v činné službě
nemá. Plně jest proto odůvodněno,
aby existenční minimum bylo pro osoby v činné
službě ustanoveno částkami vyššími,
nežli u pensistů.
Rozdíl nutno činiti dále též
při exekucích pro alimenty a pro pohledávky
jiného druhu. Výživné ustanoveno jest
vždy již podle příjmu zaměstnancova,
z něhož po zákonu samém má býti
zapravováno. Neučiní-li dlužník
této zákonem uložené mu povinnosti dobrovolně
zadost, nutno exekuční dobývání
výživného ulehčiti, a to není
možno jinak, nežli stanovením nezabavitelného
minima číslicí nižší, nežli
při exekucích druhu jiného.
A co platí o výživném, platí
o exekuci pro pohledávky státu a veřejných
fondů na daních a veřejných dávkách,
které jsou dlužníku vyměřeny
z jeho služebních příjmů s výdělku.
Také tu dlužno vzíti za základ nižší
existenční minimum, rovnající se onomu,
které ustanoveno jest pro dobývání
výživného.
Aby konečně zamezeno bylo obcházení
zákona, rozšiřují se pravidla o exekucích
na platy i na zastavení a postup jejich dobrovolnou úmluvou
účastníků.
Formální návrh: Návrh tento přikázán
budiž právnímu výboru, aby o něm
podal zprávu do osmi dnů.