Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení oddílu II. zák. ze dne 8. března 1876, čís. 26 ř. z., o kolku směnečném mění se, jak následuje:

Za "tuzemsko" po rozumu uvedeného zákona platí obvod republiky Československé.

Výhoda, poskytnutá v § 2, odstavec 2, téhož zákona, směnkám v zemích koruny uherské vydaným, se zrušuje.

Směnky, označené v § 4, allinea a) a v § 8, allinea a) téhož zákona, podrobené dosud poplatku podle stupnice 1, podrobují se, podle částky, na jakou směnka zní, poplatku podle této zvláštní stupnice:

Při směnečných částkách nad Kč 1.000.- budiž z každých dalších Kč 1.000.- zaplacen další poplatek Kč 2.-, při čemž zbytek menší než Kč 1.000.- počítán budiž za plných Kč. 1.000.-.

V §§ 5, odst. 3 a 11, odst. 1, 2 a 4, allinea a), zákona v úvodě označeného, nastupuje, na místě uváděné tam stupnice I., stupnice v § 2 tohoto zákona ustanovená.

Tento zákon nabude účinnosti desátého dne po svém vyhlášeni; pokud neustavuje nic jiného, zůstávají v platnosti ustanovení oddílu II. zákona ze dne 8. března 1876, čís. 26 ř. z., o kolku směnečním a všech dodatků k tomuto zákonu.

Zákonem ze dne 7. ledna 1920, č. 31 sb. z. a nař. byly s účinkem ode dne 1. února 1920 nově upraveny válečné přirážky ku poplatkům a změněna některá ustanovení o poplatcích. K poplatkové stupnici I., které podle zákona ze dne 8. března 1876, č. 26 ř. z., podrobeny jsou tuzemské směnky, splatné nejpozději do šesti měsíců po vydání (§ 4 a) a cizozemské směnky, nejpozději do dvanácti měsíců po vydání splatné (§ 8 a), zavedena byla válečná přirážka 200% a ustanovením článku I. vládního prováděcího nařízení ze dne 24. ledna 1920, čís. 53 sb. z. a nař., byla stupnice I. upravena tak, že poplatek směneční činí nyní 0.8% z horní hranice každého stupně. Přepočte-li se směneční kolek podle doby oběhu na dobu celého roku, činí tedy při tuzemské směnce šestiměsíční nejméně 1.6%, při tuzemské směnce čtyřměsíční nejméně 2.4%, při tuzemské směnce tříměsíční nejméně 3.2% a při tuzemské směnce dvouměsíční nejméně 4.8% částky směneční.

Proti tak citelnému zvýšení směnečného kolku ohradily se s důrazem a nikoliv bez příčiny, všechny zúčastněné kruhy odborné, poukazujíce k tomu, že nepřiměřeně vysoký kolek směneční, který znamená nadmíru citelné zdražení směnečního úvěru, bude směnku vytlačovati z úvěrního a peněžního obchodu. A skutečně nyní již možno pozorovati, že obchod úvěrní a peněžní straní se směnky, dávaje přednost levnějším formám úvěrním, zejména úvěru kontokorrentnímu. Z těchže důvodů peněžní ústavy, hlavně záložny a spořitelny, rozpakují se požadovati od svých dlužníků pravidelné obnovování směnek tak, kterak to vyhovuje zásadám řádného hospodaření a kterak jest toho třeba, aby směnečná zásoba byla stále co nejčerstvější, a nechávají směnky neobnoveny tak dlouho, jak vůbec jest to možno, beze ztráty nároku směnečně právního.

To jsou zjevy sice pochopitelné, nikoli však zdravé a vítané. Směnka jest nejdokonalejší a nejúčelnější a z pravidla také nejzdravější formou úvěru, a zmizení nebo podstatné potlačení směnky samo o sobě působilo by neblaze na ruch peněžní a úvěrní a mohlo by míti v zápětí dokonce i vážnou krisi úvěrní. Zvláště nepříznivý vliv musily by tyto okolnosti míti na funkci a obchody ústavu cedulového, protože směnka jest nejzpůsobilejším a nejzdravějším komerčním podkladem obíhajících papírových platidel (bankovek). A zejména v dnešní době padá tento moment těžce na váhu. Co nejdříve vydán bude zákon o dávce ze jmění a z přírůstku jmění, jehož jest základním účelem, aby z oběhu zmizely státovky, neuhrazené ničím jiným, než úvěrem státu. Zákonem tímto poskytnuty budou velmi cenné výhody těm, kdož předčasně zaplatí dávku ze jmění a z přírůstku jmění, a není pražádné pochybnosti, že zejména v prvé době budou platy na dávku ze jmění a z přírůstku jmění hojné a vydatné. Tím budou domácímu hospodářství a obchodu náhle odňaty značné částky platidel a vůbec peněžních prostředků, což bude pokračovati dalším vybíráním dávky ze jmění a z přírůstku jmění. Státovky dosud obíhající budou takto rychle mizeti z oběhu, a bude nezbytně zapotřebí, aby byly dostatečnou měrou a včas nahrazovány platidly, dávanými v oběh na soukromoprávním, komerčním podkladě, na podkladě úvěru. Bude-li tato služba váznouti, dlužno se připraviti na nejvážnější poruchy a otřesy trhu peněžního a úvěrního. A tato služba bude a musí váznouti, nebude-li dostatek směnek, jichž eskomptem mohl by cedulový ústav zásobiti trh potřebným úvěrem a potřebnými platidly. Jest proto nadmíru důležitým zájmem obecným a také státním, aby co nejvíce podporováno bylo rozšíření směnky, a protože té doby platný, přímo nehorázně vysoký směneční kolek jest s to, směnku z obchodu vytlačovati, nezbývá, než přiměřeně ho snížiti, a jest ostatně pravděpodobno, že i při nižším kolku směnečném bude, následkem hojnějšího používání směnky, fiskální úspěch vydatnější, než by byl při dnešním vysokém kolku, který brání žádoucímu rozšíření směnky. Že běží o záležitost krajně naléhavou, vyplývá z toho, co bylo řečeno o vlivech dávky ze jmění a z přírůstku jmění na peněžní trh.

Ve čl. I., § 2, návrhu zákona navrhuje se snížení směnečného kolku na polovici výměry té doby platné, což stále ještě jest výměra o něco vyšší, než byla před vydáním zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31. sb. z. a nař.; upozorniti dlužno, že má to býti samostatná, specielně pro směnky platná stupnice kolková, takže směnky nemají budoucně již býti závisly na stupnici I. a případných dalších zvyšováních této stupnice. - Ustanovení čl. I., § 3, návrhu jest pouhým důsledkem ustanovení § 2, a ustanovení § 1, s výměrou směnečního poplatku nesouvislé, pojato bylo do zákona, aby učiněno bylo zadost směnečným poměrům státoprávním. - Desetidenní spatium ve čl. II. má za účel, aby nová výměra kolku směnečného stala se zúčastněné veřejnosti známa včas, než zákon nabude účinnosti.

Návrh budiž přikázán výboru rozpočtovému.