Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2670.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................................. 1920

o odstranění nevhodných názvů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákonu:

§ 1.

Označovati veřejně (pro veřejnost) jakékoliv sbory, právnické osoby, společnosti, veřejně přístupné místnosti, závody, ústavy, výrobky a pod. názvy, jež upomínají na státoprávní poměry zemí Československé republiky před 28. říjnem 1918, neb odporují směru a duchu zahraničních vztahů republiky Československé, nebo připomínají osoby, které jakýmkoli způsobem projevily nepřátelské smýšlení proti československému národu nebo národům sdruženým a připomínají události rázu protistátního, jakož i názvy, kterými se zneužívá označení československý nebo jmen osob o československý národ neb o sdružené státy zasloužilých, nevhodným anebo s účelem jejich se nesrovnávajícím pojmenováním osob a předmětů naznačených shora, není dovoleno.

§ 2.

Zástupcové právnických osob, vlastníci, majitelé nebo podnikatelé takových místností, závodů, atd., jsou povinni do jednoho měsíce ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, závadné názvy a označení odstranit a beze stopy zahladit a kde toho je podle platných ustanovení potřebí, také v úředních záznamech a spisech dáti je vymazati, pokud se týče příslušnému úřadu oznámiti nový název aneb označení.

§ 3.

Zjistí-li příslušný úřad (správní, živnostenský soud a pod.) že některé označení, odporující ustanovení § 1, nebylo včas odstraněno nebo zaměněno, uloží povinnému z úřední moci, vyšetře skutečnosti (§ 1) a vyslechna stranu nebo jejího zástupce, by v přiměřené lhůtě, počítajíc ode dne, kdy příkaz se stane pravoplatným, dal název podle § 2 odstranit a novým nahraditi. Při tom upozorní ho na následky dále uvedené a uvede, jakým způsobem a kde má býti název odstraněn.

§ 4.

Prošla-li lhůta podle § 3 marně, nebo potvrdil-li úřad II. stolice usnesení úřadu stolice I., ustanoví úřad sám nový název a dá označení dosavadní na náklady povinného odstranit a novým nahraditi. Ku provedení úředního příkazu podle § 3 může býti užito také správní soudní exekuce, event. donucovacích prostředků dovolených podle způsobu řízení.

Kromě toho dopouští se, kdo neuposlechne rozkazu, jemu podle § 3 daného, přestupku, který stíhá politický úřad I. stolice (státní policejní úřad) pokutou do Kč 10.000, při nedobytnosti vězením (uzavřením) do 3 měsíců.

Náklady povstalé podle § 4, lze na základě pravoplatného příkazu naznačeného v § 3 a seznamu útrat, úředně potvrzeného, vymáhati soudní nebo správní exekuci.

§ 5.

Kdo se pokusí znovu zavésti nebo zevně patrným učinit odstraněný název, anebo místo něho zavádí vědomě označení, odporující ustanovení § 1, dopouští se, pokud nejde o čin, podléhající přísnějším pravidlům trestního zákona, přestupku, který stíhá politický úřad I. stolice (státní policejní úřad) vězením do 3 měsíců.

§ 6.

Pokud mluví tento zákon o politických úřadech, rozumí se tím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní vrchnosti, tam kde jde o výkon pravomoci trestní, administrativní policejní vrchnosti.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením pověřuje se ministr vnitra.

Důvodová zpráva.

Z doby před 28. říjnem 1918 zbyla územím Československé republiky řada názvův a označení určených pro veřejnost, které jsou s to, aby se dotkly citů většiny obyvatelstva. Náležejí sem povšechně nejen veškeré upomínky na dynastii Habsburskou a státní svazek rakouský, nýbrž i všechny jinaké názvy souvisící se zahraniční politikou bývalé říše Rakousko-uherské, zejména projevy sympatie k národům, dohodě nepřátelským.

S několika stran bylo již upozorněno na nutnost, odstraniti tyto názvy. Někdy by k tomu stačil akt administrativní, avšak vzhledem k rozmanitosti případů a právním pochybnostem, v tom směru se vyskytnuvším, nutno celou otázku řešiti cestou zákona.

Osnova, jež se předkládá, pomýšlí na nutnou trestní sankci a prostředky exekuční. Povšechná stylisace § 1 umožňuje zrušiti též označení, zakládající se na dřívějších zákonech, usnesení sborů zákonodárných, na pravoplatných zápisech do rejstříku obchodního, a vztahuje se také na označení rázu protistátního. Poněvadž třeba na to mysliti, že nepůjde tu jen o označení budov, firem a pod. ve veřejnosti, nýbrž že i takový název může býti v zápisech (rejstříku), ochranné známky nutno stylisaci § 3 upraviti tak, aby tu mohl býti příslušným nejen politický úřad I. stolice event. vyšší, ale i soud (rejstříkový), ba též i úřady živnostenské. K § 4 bylo by podotknouti, že při zápisech v obchodním a společenstevním rejstříku lze vynutiti změnu pokutami, a že by nebylo často vhodno a možno pouhým usnesením (výměrem, příkazem) nahraditi relevantní projev povinného, na př. právě jak má nyní firma zníti; souvisíť s tím firmování atd.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova přikázána byla výboru ústavnímu s tím, aby o ní podal do pěti dnů zprávu plenu Národního shromáždění.

V Praze 26. března 1920.

Ministr vnitra:
Švehla v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP