Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Státu přísluší nejvyšší správa veškerého vychovávání a vyučování a dozor k němu. Správu tu vykonává stát ministerstvem školství a nár. osvěty, pokud se týče ministerstvem zemědělství.

Ministerstvo školství a národní osvěty přejímá k dosavadnímu oboru své působnosti i onu působnost, kterou ve věcech vysokého, středního a odborného školství dosud zemské školní rady a zemské správy politické vykonávaly, jakož i právo rozhodovací ve věcech obecného a občanského školství předsedům zemských školních rad zákonem vyhrazené, zejména zákonem ze dne 3. dubna 1919, č. 189 sb. z. a n.

V případě potřeby může ministr školství a národní osvěty část své působnosti nařízením přikázati podřízeným úřadům neb orgánům, profesorským sborům, ředitelstvím, správám a kuratoriím škol.

Dosavadní působnost zemských výborů ve věcech škol středních a odborných kromě škol hospodářských přechází na jmenované ministerstvo, které převezme také správu zemských fondů školních.

U každého župního úřadu zřizuje se župní rada školní.

Župní rada školní se skládá:

1. ze župana jako předsedy,

2. z předsedova náměstka,

3. ze zástupcův učitelstva,

4. ze zástupcův občanstva,

5. z referentů pro věci paedagogické, administrativní a právní.

Náměstek županův ve funkci předsedy župní rady školní jest jmenován ze státních úředníkův a má titul: "místopředseda župní rady školní".

Zástupci učitelstva budou nejméně 3, nejvíce jich bude 5. Počet určí ministr školství a národní osvěty. Zástupci ti volí se na župních konferencích učitelstva škol obecných a občanských. V župách národně smíšených zvolí konference učitelstva ze škol národní menšiny, tvoří-li podle posledního soupisu lidu aspoň 20% všeho občanstva, 1 zástupce, ostatní zástupce zvolí konference z učitelstva škol národní většiny; nejméně jeden z nich budiž vzat z učitelstva škol občanských.

Podrobná ustanovení o župních konferencích učitelstva a o volbách zástupcův učitelstva do župní školní rady budou vydána nařízením vlády.

Zástupcův občanstva je vždy dvakrát tolik jako zástupcův učitelstva. Zástupce ty zvolí župní zastupitelstvo podle zásady poměrného zastoupení.

Volitelni jsou i nečlenové župního zastupitelstva, mající volitelnost do tohoto sboru, i doporučuje se, aby volen byl jeden lékař (lékař školní).

Referenti župní školní rady (§ 4, bod 5.) jsou státními úředníky. Bude-li referentů více než 3, náleží toliko třem právo hlasovací a to těm, které určí předseda schůze.

Funkční období zástupcův učitelstva a zástupcův občanstva trvá 6 let. Zástupci učitelstva mají nárok na náhradu cestovních výloh a diety ke schůzím župní rady školní a k jiným úkolům, s funkcí jejich spojeným, podle pravidel pro státní úředníky platných; pro zástupce občanstva platí ustanovení §u 62 zákona o zřízení župních a okresních úřadů.

V obor působnosti župní rady školní náleží rozhodovati o všech věcech veřejné i soukromé výchovy a vyučování v župě, pokud není rozhodování to výslovně vyhrazeno ministerstvu školství a národní osvěty neb jemu podřízeným orgánům, nebo ministerstvu zemědělství.

Přechází tedy na župní radu školní zejména obor působnosti zemských školních rad ve věcech škol obecných a občanských a ostatních ústavů výchovných, pokud náležejí do oboru národního školství, dále obor působnosti dosavadních okresních rad školních, obor působnosti zemských i okresních správ politických ve věcech pokračovacího školství živnostenského, obor působnosti zemských výborů ve věcech školství obecného a pokračovacího živnostenského, jakož i na Slovensku obdobný obor působnosti župních úřadů, komitátů, jejich orgánů, správních výborů, pokud se týče inspektorátů.

Nařízením vládním může býti část působnosti župní školní rady přikázána jiným úřadům a orgánům správy školní.

Řádná schůze župní školní rady koná se aspoň jednou za měsíc. K žádosti tří členů jest předseda povinen svolati do osmi dnů schůzi mimořádnou. Ve schůzích sborových rozhoduje se o věcech, jež se týkají všeho školství, nebo některé kategorie jeho, nebo jsou povahy zásadní. Program schůze stanoví předseda.

Běžná agenda administrativní, kde nejde o věci sporné, pak věci neodkladné, vyřizují se příslušnými referenty za zodpovědnosti předsedovy. Předseda je však povinen v nejbližší schůzi župní rady školní oznámit opatření, jež učiněno bylo. Schůze župní rady může se usnášeti, je-li přítomna většina členů. Rozhodnutí činí se nadpoloviční většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, který jinak nehlasuje.

Jednací řád župní školní rady vydá ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem vnitra.

Předseda župní rady školní jest povolán, aby bděl nad zachováním zákonův a nařízení při všem úřadování v župě a nad tím, aby se při všem rozhodování dbalo zájmů státních a prospěchu školy.

Má právo a povinnost, aby zastavil usnesení, které podle jeho názoru odporuje zákonu nebo nařízení, nebo poškozuje zájem státu nebo prospěch školy. V takovém případě má si vyžádati hned rozhodnutí ministra školství a národní osvěty.

O stížnostech do rozhodnutí župní rady školní rozhoduje ministr školství a nár. osvěty. Stížnosti podati jest u župní rady školní do 14 dnů, počítaných ode dne, který následuje po dnu, kdy rozhodnutí straně bylo dodáno, a mají odkládací účinek.

Župan jako předseda župního úřadu a župní rady školní rozděluje práci jednotlivým členům a vykonává její usnesení.

Členové župní rady školní jsou povinni slíbiti do rukou předsedových věrnost republice, jakož i že zachovávati budou zákony a platná nařízení a dbáti zájmu a prospěchu školy.

V každé školní obci zřídí se místní školní rada. Jsou-li ve školní obci školy podle jazyka vyučovacího různé, zřídí se pro každou školu, pokud se týče skupiny škol téhož jazyka vyučovacího, zvláštní místní školní rada, a to z příslušníků národností, odpovídajících jazyku vyučovacímu té které školy. Toto ustanovení nevztahuje se na předsedu místní školní rady (§ 19).

Místní školní rada se skládá:

1. z předsedy,

2. ze zástupců školy,

3. ze zástupcův obce školní.

Předsedou místní školní rady je starosta obce, v níž je škola. Předsedu zastupuje v jeho nepřítomnosti nebo na požádání místopředseda, kterého místní školní rada zvolí za sebe většinou hlasů.

Zástupce školy volí konference učitelstva, ustanoveného při veřejných školách obecných a občanských téhož jazyka vyučovacího ve školní obci.

Ve školních obcích, kde jest na veřejné škole trvale nebo zatímně méně učitelův ustanoveno než tři, vstoupí do místní školní rady všichni. Jsou-li na škole tři až pět učitelů, zvolí tito ze sebe dva členy. Je-li jich šest až devět, zvolí ze sebe tři členy. Je-li jich deset až dvanáct, zvolí čtyři členy, jinak pět členů do místní školní rady.

Ve školních obcích, v nichž zastoupeny jsou různé kategorie škol a učitelů téhož jazyka, zvolí po jednom členu odděleně tyto skupiny učitelstva:

1. učitelé škol občanských,

2. učitelky škol občanských,

3. učitelé škol obecných,

4. učitelky škol obecných.

V každé skupině přísluší právo voliti jednoho člena, má-li aspoň tři příslušníky, jinak spojí se k volbě se skupinou téže kategorie školní druhého pohlaví. Zbylý počet členů zvolí podle předcházejícího odstavce plenum konference. Správcové veřejných škol a výchovných ústavů ve školní obci, nejsou-li volenými členy, účastní se schůzí místní školní rady téhož jazyka s hlasem poradním.

Zástupců školní obce je vždy dvakráte tolik jako zástupců školy. Volbu zástupců vykonávají obecní zastupitelstva přiškolených obcí podle ustanovení § 64 volebního řádu ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb. z. a n. Náleží-li k obci školní několik obcí nebo částí obcí politických, volí každé obecní zastupitelstvo tolik členů místní školní rady, kolik jich podle počtu obyvatelstva na každou obec připadá. Počet ten určí župní rada školní. Vedle těchto členů zvolí obecní zastupitelstvo sídla školního tři náhradníky. Při volbě těchto členů místní školní rady i náhradníků jest přihlížeti k tomu, aby mezi zvolenými byli rodiče dítek ve školní obci školou povinných, neb jejich zástupci.

Školní obec, v níž je značnější počet škol, lze se svolením župní školní rady rozděliti v několik obvodů školních, z nichž každý lze podříditi zvláštní školní radě.

Funkční období místní školní rady trvá tři léta.

Předseda svolá a řídí schůze, pečuje o to, aby usnesení byla provedena, je prostředníkem mezi místní školní radou a nadřízenými úřady a zastupuje místní školní radu na venek.

Místní školní rada jest povinna:

1. aby spravovala místní školní fond a nadace školní, pokud nadací samou není něco jiného ustanoveno,

2. aby přechovávala cenné papíry, listiny atd., škole náležející,

3. aby dozírala k budovám a pozemkům školním, k nářadí školy, k prostředkům učebným a vedla příslušný inventář,

4. aby vykonávala veškeré práce, spojené s opatřováním věcných potřeb školních, jakož i práce, nařízením ministerstva jí uložené,

5. aby sestavovala rozpočet a výroční účty školní,

6. aby sdělala soupis školní mládeže, vedla školní matriku, rozhodovala o přijímání cizích dítek do školy, aby dohlédala k návštěvě školy, jí zvelebovala a spolupůsobila, když zanedbání školy se tresce,

7. aby učitelstvo podporovala v jeho povolání, zvláště pak při vykonávání kázně, aby bděla nad tím, jak se mládež mimo školu chová, a nade vším, co vliv má na vychování mládeže.

Mimo to, přísluší místní školní radě povinnosti a práva, jež jsou jí přikázány ostatními zákony školními a nařízeními vlády.

Místní školní rada koná schůzi nejméně jednou za měsíc; k žádosti tří členů má předseda svolati schůzi mimořádnou do osmi dnů.

Místní školní rada může se usnášeti, byli-li všichni členové pozváni, a je-li přítomna většina členů. Usnesení činí se nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje. Předseda jest povinen, aby bděl nad zachováním zákonův a nařízení a nad tím, aby se šetřilo zájmu a prospěchu školy. Má právo zastavit usnesení, které odporuje zákonům a nařízením nebo prospěchu školy. V takovém případě jest povinen vyžádati si rozhodnutí župní rady školní.

O stížnostech na rozhodnutí místní školní rady rozhoduje župní rada školní. Stížnost podati jest u místní školní rady do osmi dnů po oznámení rozhodnutí a působí odkladně.

Kdo byl do místní školní rady zvolen, je povinen volbu přijmouti, nezastával-li funkce této v předchozím období.

Kdo by odepřel zastávati funkce v místní školní radě, nebo bez omluvy se nedostavil do dvou schůzí po sobě konaných, bude potrestán župním úřadem školním pokutou od 20 Kč do 500 Kč ve prospěch místního fondu.

Župní školní rada může v případě, že by činnost místní školní rady poškozovala zájem státu nebo prospěch školy, místní školní radu rozpustit a opatřiti správu školství zvláštním orgánem na náklad obce školní a to až do konce běžného funkčního období místní školní rady. Odvolání v takovém případě nemá odkládacího účinku.

Členové místní školní rady jsou povinni slíbiti do rukou zmocněnce župní školní rady věrnost republice, jakož i že budou zachovávati zákony a platná nařízení a dbáti zájmu a prospěchu školy.

Pro přímý dozor ke školám středním a odborným, a vyloučením hospodářských akademií středních a nižších škol hospodářských a lidových škol zemědělských, a k ústavům učitelským zřídí se při ministerstvu školství a nár. osvěty potřebný počet ministerských inspektorů školních. Inspektoři tito převezmou úkol dosavadních zemských školních inspektorů, ministr školství a nár. osvěty určí obor i obvod působnosti každého inspektora i jeho úřední sídlo a vyměří mu cestovní a dietní paušál.

Pro přímý dozor ke školám obecným a občanským a k ústavům výchovným, jež náležejí do oboru obecného školství, zřídí se v každé župě potřebný počet župních a obvodních inspektorů školních. Ministr školství a nár. osvěty je zmocněn tuto službu přiměřeným způsobem organisovat a nařízením obor působnosti jednotlivých inspektorů župních i obvodních určiti. Ministr určí také úřední sídla těchto inspektorů. Župní inspektoři jsou státními úředníky. Jmenování obvodních inspektorů jest prozatímní. Aktivní učitelé veřejných škol, byvše jmenováni obvodovými inspektory, budou, pokud jejich funkce trvá, úřadu učitelského zproštěni. Také těmto inspektorům vyměří ministr školství a národní osvěty příslušný cestovní a dietní paušál. Náklad na tyto paušály a na zastupování obvodních inspektorů uhradí se z peněz státních. Také pro školství obecné může ministr zříditi potřebný počet míst inspektorů ministerských.

Veškerý náklad věcný na veřejné školství obecné, vyjímaje náklad na sbírky učebných pomůcek a knihovny školní, uhrazuje školní obec, pokud jinak není ustanoveno dosavadními zákony u i škol státních. Ostatní náklad a zejména veškerý náklad osobní hradí se ze státních peněz. Zvláštním zákonem bude ustanoveno, jakou měrou k uhrazení nákladu tohoto přispívati jest z peněz župních.

Obce, v nichž budou župní školní rady zřízeny, jsou povinny opatřit a k bezplatnému užívání odevzdati vhodné místnosti pro úřad potřebné. Též exponovaným orgánům správy školní mají obce, jež budou sídlem orgánů těch, potřebné místnosti opatřit a k bezplatnému užívání odevzdati.

Veškerá ustanovení starších zákonův a nařízení, pokud odporují tomuto zákonu, pozbývají platnosti.

Nařízením vlády bude určena doba, kdy zákon tento celý nebo z části bude proveden, a tímže způsobem budou učiněna nutná opatření k provedení zákona. Rovněž nařízením vlády bude určeno, kdy provedeno bude zrušení zemských a okresních školních rad a tímže způsobem lze na dobu přechodní zřídit orgán, jenž by funkce zrušených úřadů zatímně vykonával.

Nařízením vlády bude dále určena doba, od které nabudou platnosti ustanovení tohoto zákona na Slovensku, a tímže způsobem lze na Slovensku pro dobu přechodní pověřit orgány, zatím účelem zřízené, vykonáváním oborů působnosti, jež úřadům a orgánům školním tímto zákonem se přikazuje.

Zákon ten provede ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.

Nové upravení vnitřní správy politické vyžaduje nutně nové úpravy správy školní a úřadův i orgánů správy této. Ministerstvu školství a národní osvěty ponechán posavadní obor jeho působnosti, obor ten však rozšířen, pokud jde o školy vysoké, střední, a odborné o působnost onu, kterou posud vykonávaly zemské školní rady a zemské správy politické. Opatřením tím bude dosaženo větší jednotnosti a bude urychleno vyřizování věcí naléhavých.

V každé župě bude zřízena župní školní rada. V obor působnosti župních školních rad náležeti mají věci, jež posud spadaly v obor působností zemských školních rad a okresních školních rad, pokud jde o školství obecné. Místní školní rady zůstanou téměř s nezměněným oborem působnosti také nadále v platnosti.

O zastoupení občanstva i učitelstva v těchto úřadech jest postaráno.

Účelem osnovy jest dosíci toho, aby jakmile nové úřady politické zahájí svou činnost, také novým úřadům školním bylo lze v povinnosti své se uvázati.

Vzhledem k výminečným poměrům (zejména na Slovensku) bylo nutno vyhraditi ministerstvu školství větší pravomoc, pokud jde o pověření podřízených úřadův a orgánů určitými výkony, ovšem do té doby, než veškeré otázky podrobné novými zákony školními budou definitivně upraveny.

Ve formálním ohledu se navrhuje, aby osnova tato byla přikázána výboru kulturnímu a rozpočtovému se žádostí, aby za event. účasti výboru ústavního podaly zprávu během 5 dnů.