Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
První soupis veškerého obyvatelstva v obvodu
Československé republiky bude proveden v době
od 1. listopadu 1920 do 31. března 1921. Rozhodný
den určen bude po slyšení statistické
rady státní nařízením.
Další soupisy dějí se vždy v obdobích
pětiletých v den, který vyhlásí
ministr vnitra po slyšení statistické rady
státní.
Soupis osob civilních i vojenských provádí
se úřady politickými, na Slovensku a v území
Podkarpatské Rusi administrativními vrchnostmi.
Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění
tohoto zákona.
Soupis nejdůležitějších domácích
zvířat bude upraven nařízením.
Jednání neb opomenutí, kterými se
porušuje nebo ohrožuje úplnost anebo správnost
soupisu, pokud sama o sobě nebo ve spojení s jinými
členy nespadají pod trestní zákon,
trestají se politickými úřady I. stolice,
na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi
administrativními policejními vrchnostmi I. instance
peněžitou pokutou od 20 Kč do 10.000 Kč,
vedle toho nebo místo toho vězením do tří
měsíců.
Veškerá dřívější
ustanovení o soupisu obyvatelstva se zrušují.
Provedení zákona ukládá s. ministrovi
vnitra v dohodě se zúčastněnými
ministry.
Státní úřad statisticky upozorňuje,
že nejbližší soupis obyvatelstva by se měl
konati podle posavadního zákona dne 31. prosince
1920 a žádá, protože platná ustanovení
jsou rázu zastaralého a v mnohém směru
nevyhovují více novým poměrům,
aby ministerstvo vnitra vypracovalo osnovu nového zákona
platného pro celé území Československé
republiky na základě zásad vytčených
státním úřadem statistickým.
Pokud se týče zákonodárství
o soupisu obyvatelstva, dlužno rozeznávati v území
naší republiky tři sféry.
Prvá týká se území Čech,
Moravy, Slezska a části Dol. Rakous, připojené
k Československé republice, kde platí dosud
zákon ze dne 29. března 1869, č. 67 ř.
z.; podle něho měl by se soupis obyvatelstva provésti
na den 31. prosince 1920. Tu je tedy o příští
soupisy obyvatelstva zákonem postaráno.
Druhá zaujímá území Slovenska
a Podkarpatské Rusí. Tu platí zákonodárství
uherské. V Uhrách byl sice také r. 1869 vydán
zákon o sčítání lidu, ale ten
platil pouze pro tehdejší sčítání
a každé následující bylo pak
nařízeno zvláštním zákonem,
jenž měl platnost opět toliko pro dotčené
sčítání. V této oblasti nemáme
tedy pro nový soupis zákonných ustanovení.
Třetí je sféra zákonodárství
německého. Zahrnuje ony části Ratibořska
a Hlubčicka, jež podle mírové smlouvy
připadají Československé republice.
V Německé říši nebylo zákonův
o sčítání lidu a soupis obyvatelstva
prováděn byl toliko na základě vládních
nařízení.
Tato nejednotnost v zákonodárství byla by
velkou závadou pro příští soupisy
a jeví se tudíž naléhavá potřeba
postaviti pravidla o soupisu obyvatelstva v celém obvodu
Československé republiky, na jednotný
a to zákonný podklad, poněvadž
soupis obyvatelstva ukládá značné
povinnosti jak obyvatelstvu tak i obecním správám
a úředním orgánům.
Nelze ovšem prostě platnost zákona rakouského
rozšířiti na území Slovenska,
Podkarpatské Rusi, Hlubčicka a Ratibořska,
již proto, že v posledních 50 letech nastaly
takové pokroky ve sčítací technice,
že zákon ten jest nyní úplně
zastaralý a již v dřívějším
Rakousku byl překážkou zavedení naléhavých
reforem. Nutno tudíž vypracovati zákon nový,
a tu opět mluví četné důvody
pro zákon rámcový, za kteroužto formu
se přimlouvá i státní úřad
statistický.
Všeobecně se vytýkalo zákonu z r. 1869,
že pojímá v sobě též podrobná
ustanovení, která všude jinde se ponechávají
cestě nařizovací, a tím brání
pokroku a zavádění nových jinde osvědčených
method. Francouzský zákon na př. obsahuje
toliko tři články. V prvém článku
se praví, že bude proveden soupis v určený
den péčí starostů, v druhém
se stanoví, které obyvatelstvo bude sčítáno
zvláště (»Population comptée a
part«), a ve třetím se ukládá
příslušným ministerstvům provedení
tohoto zákona.
Jako hlavní zásady pro nový zákon
bylo by vytýčiti:
Vláda rozhoduje se pro soupis zimní. V některých
státech provádí se soupis ovšem v době
letní, avšak pro naše poměry je doba tato
nevhodnou, vzhledem k velké fluktuaci obyvatelstva v této
době, jakož i vzhledem k venkovskému obyvatelstvu,
které je zaměstnáno polními pracemi
a nebývá přítomno doma. Podle povětrnostních
poměrů našeho státu by se za soupisové
měsíce nejméně hodil prosinec a leden,
v nichž panuje největší zima a kdy zvláště
v horách leží množství sněhu,
které činí cesty neschůdnými
a tudíž by působilo rušivě i na
provedení soupisu. Nejlépe se tedy hodí buďto
měsíc listopad nebo únor a ještě
snad i první polovice března. Již Dr. Jindřich
Mayerhofer ve své knize »Die Volkszählung in
Österreich« str. 64 považoval měsíc
listopad za nejvhodnější, poukazuje mimo jiné
také na to, že politické úřady
v té době jsou poměrně nejméně
zatíženy úředními pracemi.
Pokud se týká rozhodného data, bylo by vytknouti,
že den 31. prosince se nejméně hodí
pro soupis vzhledem k značné fluktuaci toho dne
(školní mládež bydlící mimo
bydliště rodičů jest u nich na prázdninách,
též četní dospělí jsou
na návštěvách mimo své bydliště
a s nimi též osoby služebné). Ale i 1.,
15. a poslední den každého měsíce
nebude vhodný, poněvadž toho dne zejména
úředníci a služebné osoby měnívají
své místo a zaměstnání. Ostatně
měsíc prosince celý trpí tím,
že do něho spadají prázdniny vysokoškolské
a vánoční svátky, za nichž mnozí
obyvatelé měnívají svá bydliště,
odjíždějíc na návštěvy
nebo na svátky k příbuzným a známým
a j.
Dosavadní desítiletá období doporučuje
se zkrátiti na období pětiletá vzhledem
k tomu, že světová válka svými
následky (válečné ztráty, zvýšená
úmrtnost, zmenšená porodnost, snížení
životní míry) učinila otázky
populační naléhavými a opatření
populačně politická jsou možná
toliko na podkladě statistických dat a vědeckého
zpracování jejich, kterýmžto potřebám
nutno vyjíti vstříc častějšími
soupisy. Kromě toho získá i jakost vykonané
práce v oddělení Státního úřadu
statistického, určeném ke zpracování
statistiky populační, které bude stejnoměrněji
zaměstnáno a může si vytvořiti
stálý personál pomocný, dobře
zapracovaný, a není odkázáno na to,
aby ke zpracování soupisů shánělo
nové síly, je zaučovalo a zase propouštělo.
Ve Francii mají ve statistique générale zařízenu
věc tak, že tři roky věnují zpracování
výsledků soupisu a dva roky zpracování
výsledků měny obyvatelstva za pětileté
období, kterážto kombinace se neobyčejně
osvědčila.
Pokud se týče opakování soupisu jest
nutno upraviti příslušný § tak,
aby datum rozhodného dne bylo možno podle potřeby
měniti.
Doporučuje se dále provésti soupis osob civilních
i vojenských tak, jak je tomu v jiných státech,
týmiž orgány, aby se zamezilo jednak dvojí
počítání, jednak úplné
pominutí některé osoby, což se snadno
přihází při dvojím souběžném
sčítání.
V zájmu správnosti a přesnosti soupisu jest,
aby provedení soupisu bylo v zásadě uloženo
toliko politickým úřadům a obecní
úřady byly přibrány pouze k službám
pomocným, aby se tím zamezilo zvláště
nátlaku správ obecních, které bývaly
dříve pověřeny zemskou správou
politickou provedením soupisu na národnostní
menšiny.
Soupis domácích zvířat bude nutno
oddělit od soupisu obyvatelstva. Spojení to bylo
neorganické a mělo svůj původ v josefinských
sčítáních rázu vojenského.
Ukázalo se, že konec roku je nejméně
vhodným pro sčítání dobytka
a že sčítací komisaři pak nestačili
na požadavky na ně kladené a jednak scházela
jim nutná odborná znalost dobytkářství,
kdežto význam zemědělské produkce
pro výživu vyžaduje, aby revise dobytka byla
prováděna mnohem častěji, než
jednou za deset let, a to orgány odbornými.
Vydati podrobná ustanovení o přípravných
pracích, jakož i o řízení při
soupisu, nutno svěřiti ministerstvu vnitra, by tím
pružnost zákona neutrpěla a nebránilo
se zavádění nutných reforem.
Ustanovení ta vydána budou v nejbližší
době na základě dosavadních zkušeností
po dohodě se státním statistickým
úřadem. Tresty na nesprávná udání
a vyhnutí se sčítání nutno
zvýšiti vzhledem k dosavadní příliš
nízké výměře (40 K!).
Podotýká se, že současně pracuje
se na vydání bližších ustanovení
o přípravných pracích jakož i
řízení při soupisu obyvatelstva na
základě materiálu, dodaného státním
úřadem statistickým.
Po stránce formální se navrhuje, aby osnova
přikázána byla výboru ústavnímu
a rozpočtovému ku projednání
a podání zprávy ve lhůtě 5
denní.