Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Působnost, která v městech s regulovaným magistrátem na Slovensku podle uherských zákonů, nařízení a městských statutů náleží

1. měšťanostovi,

2. městskému policejnímu kapitánovi,

3. magistrátním radům,

4. hlavnímu notáři,

5. hlavnímu fiskálovi,

6. přísedícím a notářům sirotčí stolice, bude ode dne, který bude určen nařízením, obstarávána pouze státními úředníky, ustanovenými podle tohoto zákona (státními úředníky při městech. s regulovaným magistrátem).

Pokud v tomto zákoně mluví se o státních úřednících, vyrozumívají se tím státní úředníci při městech s regulovaným magistrátem.

Státní úředníci tito podrobeni jsou zákonu ze dne 25. ledna 1914, čís. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníkův a státního služebnictva (služební pragmatice) a nařízením k němu vydaným, jakož i všem zákonům a ustanovením, kterými jsou v ostatních částech republiky Československé upraveny služební a zaopatřovací požitky státních úředníků.

Státní úředníci musí míti způsobilost ke konceptní službě v politické správě. Po dobu prvých pěti let účinnosti tohoto zákona mohou se svolením ministra vnitra být ustanoveni státními úředníky také, kdož nemají této způsobilostí.

Počet systemisovaných míst státních úředníků určí ministr vnitra.

Úředníci měst s regulovaným magistrátem, kteří v den, kdy zákon nabude účinností, skutečně vykonávají službu, označenou v §u 1, a to i ti, kteří byli na své dosavadní místo prozatímní ustanoveni nebo v dosavadním svém úřadě prozatímně potvrzení ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska nebo župany, jsou povinni podati do 60 dnů ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, u ministra s plnou mocí pro správu Slovenska žádost za přijetí do státní služby.

Ministr vnitra může pro mimořádné poměry tuto lhůtu i různě stanoviti pro jednotlivá města s regulovaným magistrátem.

Jestliže tito úředníci nepodají do stanovené lhůty žádosti za přijetí do státní služby, má se za to, že se uplynutím lhůty dobrovolně bez jakýchkoli nároků vzdávají místa dosud zastávaného.

Úředníci měst s regulovaným magistrátem (§ 1), kteří byli ustanoveni podle uherských zákonů, nařízení a městských statutů před 28. říjnem 1918 a podali sice včas žádost za přijetí (§ 5), avšak nebyli přijatí, budou dání na odpočinek a budou jím poskytnuty zaopatřovací požitky, pokud by na ně měli nárok podle platných uherských zákonů, nařízení a městských statutů.

Bylo-li by však prokázáno, že úředníci tito, když byli již na svých místech úřady republiky Československé třebas prozatímně ustanoveni nebo potvrzeni, dopustili se jednání, namířených proti státu Československému, budou bez jakýchkoli nároků propuštěni, při čemž jest vyhrazeno trestně je stíhati.

Magistrát skládá se výhradně ze státních úředníků (§ 1).

Státní úředníci, kteří obstarávají výhradně působnost přísedících a notářů sirotčí stolice (§ 1, čís. 6), nejsou členy magistrátu.

Předsedou magistrátu jest měšťanosta, jenž má právo přivzíti k jednotlivým schůzím magistrátu podle potřeby i jednotlivé úředníky městské (§ 13); tito úředníci mají pak v dotčené schůzi magistrátu hlas poradní.

V městech s regulovaným magistrátem bude ode dne, jenž bude určen nařízením, působnost, která podle uherských zákonů nařízení a městských statutů náleží obecnímu představenstvu nebo magistrátu (§ 63 uherského zákona čl. XXII, 1886), obstarávati výhradně magistrát složený podle tohoto zákona (§ 9).

Týmž dnem zastaví v těchto městech dosavadní obecní představenstva a magistráty (§ 63 uherského zákona čl. XXII, 1886) svoji činnost.

Měšťanosta má právo i povinnost zastaviti výkon usnesení valného shromáždění obecního zastupitelstva (§ 55 a násl. uherského zák. čl. XXII, 1886) anebo magistrátu (§ 9), jestliže podle jeho mínění usnesením porušen byl zákon, překročena působnost aneb ohroženo blaho obce. Zároveň jest povinen vyžádati si rozhodnutí župana o tom, zda usnesení má býti vykonáno čili nic.

Měšťanostu zastupuje hodnostní třídou nejvyšší konceptní státní úředník ustanovený při dotčeném městě. Kdo zastupuje ostatní státní úředníky, určí měšťanosta, trvale nebo od případu k případu.

Města s regulovaným magistrátem jsou povinna přispívati k částečné úhradě nákladů, jež vzcházejí státu podle tohoto zákona.

Příspěvek měst stanoví se podle poměru, v jakém jest činnost, kterou orgány uvedené v § 1 obstarávají v oboru správy vnitřních věcí města, k činnosti, kterou tyto orgány obstarávají v oboru správy politické.

Bližší ustanovení budou vydány nařízením.

Úředníky a zřízence měst s regulovaným magistrátem mimo úředníky, vytčené v § 1 jmenuje měšťanosta k návrhu obecního zastupitelstva. Týmž způsobem určí měšťanosta počet systemisovaných míst úředníkův a zřízenců města.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila služební a zaopatřovací požitky úředníkův a zřízenců těchto měst podle zásad, platných pro úpravu služebních a zaopatřovacích požitků státních úředníků a státního služebnictva v ostatních částech republiky Československé.

Úředníci a zřízenci měst s regulovaným magistrátem, kteří v den, kdy zákon nabude účinnosti, jsou již při městech ustanoveni podle uherských zákonů, nařízení a městských statutů, musí býti ve svém úřadě potvrzeni ministrem vnitra; dokud nebyli potvrzeni, nemohou svých úřadů nastoupiti neb vykonávati. Stran potvrzování těchto úředníků a zřízenců sluší postupovati podle obdoby ustanovení §§ů 5 až 7.

Města s regulovaným magistrátem jsou povinna uvésti své statuty v soulad s ustanoveními tohoto zákona ve lhůtě, kterou určí ministr vnitra.

Ministr vnitra může výkon práv, jež mu příslušejí podle tohoto zákona, svěřiti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska.

Vláda se zmocňuje, by působnost tohoto zákona rozšířila nařízením zcela nebo z čísti na území Podkarpatské Rusi.

Zákon tento nabude účinnosti zároveň se zákonem o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku.

Provede jej ministr vnitra, ministr pro sjednocení zákonodárství a organisace správy a ministr s plnou mocí pro správu Slovenska.

Okolnost, že jest v zájmu celostátním, aby správa veřejná byla na Slovensku s největším urychlením postavena na spolehlivý základ, vede vládu k tomu, aby zreformovala vnitřní politickou správu na Slovensku prozatímně alespoň v určitých směrech, ještě dříve nežli bude uskutečněna dalekosáhlá reorganisace správy vnitřní v celém území republiky Československé. Touto prozatímní úpravou nemá ovšem býti předbíháno chystané reorganisaci správy.

Vycházejíc z těchto úvah předložila vláda Národnímu shromáždění návrh zákona o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku (tisk 1826), jímž má býti postátněna politická správa župní. Dalším krokem v tomto směru jest vládní návrh zákona o obecních a obvodních notářích na Slovensku, jenž postátňuje tuto instituci. Předmětná osnova upravuje pak prozatímně správu měst s regulovaným magistrátem.

Vysvětlivkám k předmětné osnově dlužno předeslati stručný přehled dosavadní úpravy.

1. Města s regulovaným magistrátem na Slovensku (celkový jich počet na území Slovenska činí 30) zaujímají u srovnání s ostatními druhy obcí (velké obce a malé obce) postavení zvláštní (§§ 1 a 63 uher. zák. čl. XXII, 1886).

Tato města jsou vyňata z úředního obvodu hlavního slúžného (§ 67 zák. čl, XXII, 1886) a jsou podrobena co do dohledu, jenž nad obcemi vykonávají župy (komitáty), přímo místožupanovi, nikoliv hlavnímu slúžnému (§ 31 zák. čl. XXII, 1886).

2. Orgány měst s regulovaným magistrátem jsou:

a) Obecní zastupitelstvo (obecní representace - § 32 a násl. zák. čl. XXII, 1886), jež jedná ve valném shromáždění předsedou valného shromáždění jest měšťanosta (§ 55 téhož zák.). Ve valném shromáždění obecního zastupitelstva mají hlasovací právo také určití městští úředníci a to: měšťanosta, policejní kapitán, magistrátní radové, notáři, fiskálové, přísedící sirotčí stolice, pokladník, účetní, lékař, inženýr a lesní úředník (§§ 57 a 58 téhož zák.).

b) Obecní představenstvo (§ 62 a násl. téhož zák.) tvoří tito městští úředníci: měšťanosta, policejní kapitán, magistrátní radové, hlavní notář, notáři, hlavní fiskál, fiskálové, přísedící sirotčí stolice, pokladník, účetní kontrolor, otec sirotčí, archivář, lékař, inženýr a lesní úředníci a podle potřeby místních poměrů další systemisovaní úředníci (§ 63, odst. 2, věta 1. téhož zákona).

c) Magistrát (§ 63, odst. 2, věta 2. téhož zákona) skládá se rovněž z městských úředníků, a to: měšťanosty, policejního kapitána, magistrátních radů (podle ustanovení § 26 zák. čl. LVIII, 1912, musí býti při každém městě s regulovaným magistrátem systemisována alespoň dvě místa magistrátních radů), hlavního notáře, hlavního fiskála a lékaře.

d) Měšťanosta, jenž jest městským úředníkem, jest předsedou valného shromáždění obecního zastupitelstva, obecního představenstva i magistrátu (§.§ 55 a 63 téhož zákona).

e) Z ostatních úředníků městských má zvláštní úřední postavení městský policejní kapitán, jenž v určitých věcech jest orgánem rozhodujícím (instancí).

3. Města s regulovaným magistrátem obstarávají působnost dvojího druhu:

a) jednak spravují své vnitřní záležitosti jako ostatní obce,

b) jednak náleží jim obstarávání agendy politické správy (sprostředkování správy státní) v témž rozsahu, jako hlavnímu slúžnému v okresech (srv. §§ 21, 22 a 23 zák. čl. XXII, 1886, dále předpisy specielních zákonů a městských statutů).

Uvedenou působnost obstarávají pak jednotlivé orgány měst s regulovaným magistrátem takto:

aa) Obecní zastupitelstvo jest orgánem usnášejícím ve věcech vnitřní správy města (zejména též správy majetkové a hospodářské - §§ 32-62 XXII, 1886).

bb) Obecní představenstvo (§ 62 zák. čl. XXII, 1886) vykonává nařízení vyšších správních úřadů a usnesení obecního zastupitelstva a obstarává všechny agendy, jež zákon, nebo nařízení vyšších úřadů svěřují obcím, pokud agendy ty nejsou přikázány valné hromadě obecního zastupitelstva nebo působností jednotlivých orgánů (na př. měšťanosty, policejního kapitána neb magistrátu).

dd) Agendy politické správy, které v okrese obstarává hlavní slúžný, obstarávají v městech s regulovaným magistrátem buď měšťanosta (na příklad ve věcech zdravotních zák. čl. XIV, 1876 a vodních zák. čl. XXIII, 1885), nebo magistrát jako kolegiální sbor (na příklad ve věcech živnostenských zák. čl. XVII, 1884, vojenských finančních podle specielních zákonů), nebo městský policejní kapitán) zejména ve věcech trestních, policejních přestupků (zák. čl. XX, 1901, nař. min. vnitra č. 65.000 ex 1909).

Tyto orgány fungují ve věcech jim přikázaných jako instance (to jest orgány rozhodující), z jichž rozhodnutí jde odvolání k místožupanovi resp. k správnímu výboru župnímu.

Působnost jednotlivých ostatních členů magistrátu jest ve věcech správy obecní, pokud se týče politické, stanovena většinou městskými statuty.

Shora stala se již zmínka o význačnějších městských úřednících, kteří jsou členy obecního představenstva neb magistrátu. Měšťanosta jest, jak shora uvedeno, úředníkem městským. Kromě uvedených již úředníků mají města ještě řadu dalších úředníků, kteří obstarávají zejména hospodářskou správu měst, na př. správu financí městských (v městech jsou zřízeny zvláštní městské berní úřady), správu nemocnic a jiných ústavů humanitních, správu lesů a jiných podniků městských a pod.

Všeobecně sluší o městských úřednících uvésti:

a) Jsou voleni, a to zpravidla na dobu 6 let (§ 69 zák. čl. XXII, 1886), výjimkou na doživotí (notáři a lékaři, pomocný a manipulační personál); městský policejní hejtman jest jmenován doživotně vrchním županem (§ 70 téhož zák.).

b) Pro úřednická místa vyhledává se odborná kvalifikace (§ 74 zák. čl. XXII; 1886, pro úřad měšťanosty, policejního kapitána, fiskála, notáře, magistrátních radů vyžaduje se kvalifikace právnická (zák. čl. 1, 1883, XX, 1900. §§ 22 a 23 zák. čl. LVIII, 1912).

c) Služební požitky městských úředníků jsou nyní upraveny zák. č. LVII, 1912. Podle §. 14 citovaného zák. rozeznávají se, pokud jde o plat a příbytečné městských úředníků, dvě kategorie měst s regulovaným magistrátem.

aa) Města s regulovaným magistrátem s více než 10.000 obyvateli musí své úředníky obligatorně zařaditi do VII-XI platové třídy státních úředníků podle příl. C uvedeného zákona;

bb) města s regulovaným magistrátem s méně než 10.000 obyvateli mají právo zařaditi úředníky buď do VII. až XI. platové třídy státních úředníků podle příl. C nebo do VIII. až XI. platové třídy úředníků podle příl. D uvedeného zákona (podle finanční zdatnosti měst). V každém případě jsou města povinna zabezpečiti úředníkům svým minimum platu a příbytečného, jaké náleží státním úředníkům dotčených platových tříd. Město může jim však se schválením municipálního výboru přiznati vyšší požitky, ale nesmí je zařadit do vyšší třídy platové (§ 14 posl. odst.). Pro jednotlivé postupové poměry uvnitř té které platové třídy platí ustanovení platná pro státní úředníky; město může se svolením municipálního výboru upraviti postupové poměry jinak (§ 16).

Úředníci mají dále nárok na rodinné přídavky podle zák. čl. XXXV. 1912 (§ 18 zák. čl. LVIII, 1912 a §. 11 zák. čl. IX, 1917). Po dobu mimořádných poměrů válkou způsobených poskytovala města svým úředníkům válečnou výpomoc podle zák. čl. XXII, 1915 (§ 4), podle zák. čl. XXV, 1916 (§ 4) a podle zák. čl. XV, 1917 (§ 12); poskytla-li města skutečně svým úředníkům takovéto výpomoci, mohl a obdržeti státní příspěvek k úhradě dotčeného nákladu.

Města s regulovaným magistrátem jsou povinna zříditi pensijní fondy (§ 19, 20 zák. čl. LVIII, 1912). Specielními předpisy vyslovena jest reciprocita ve příčině započtení městské služby a státní služby, resp. municipální (§ 19 zák. čl. LVIII, 1912. § 122 zák. čl. LXV, 1912).

Podle § 1, č. 3 vládního návrhu o prozatímní úpravě politické správy na Slovensku (tisk 1826) jest ministerstvo vnitra zmocněno, aby, vyžadují-li toho veřejné zájmy, nehledíc k platnému právu, nařízením prohlásilo města s regulovaným magistrátem za velké obce. Jest přirozeno, že veřejné zájmy budou úřady měst mluviti proto, aby tato města nebyla přeměňována na velké obce, ježto by takovou přeměnou byl nejednomu městu odňat základ k jeho dalšímu vývoji.

Jak zájem státu, tak i zájem měst vyžaduje, aby správa jich byla prozatímně nově organisována, zejména v těch směrech, v nichž dosavadní úprava zmíněným zájmům nevyhovuje.

Tato úprava má býti uskutečněna předmětným návrhem. Tento návrh upravuje pak v podstatě dvě otázky:

A) postátnění politické správy, kterou dosud obstarávají města s regulovaným magistrátem svými orgány;

B) zlepšení hmotných poměrů oněch úředníků a zřízenců měst s regulovaným magistrátem, kteří i po zestátnění politické správy v těchto městech zůstanou orgány městskými.

Ad A). Postátnění politické správy v městech s regulovaným magistrátem děje se v ten způsob, že určití administrativní úředníci těchto měst, totiž ti, kteří obstarávají agendu politické správy, prohlašují se za státní úředníky. Tím získá stát záruky, že důležité agendy správy státní budou obstarávány orgány, které bude míti ve své moci. Ježto pak dosavadní úředníci městští, kteří se nyní prohlašují za úředníky státní, vykonávají podle dosavadního práva nejen správu politickou, nýbrž jsou úředně činní namnoze také v oborech vnitřní správy městské (zejména pokud jsou členy obecního představenstva), bude jich postátnění také v zájmu měst; města získají pro obstarávání důležitých agend svých vnitřních záležitostí orgány, jež stát uzná za spolehlivé činitele pro obstarávání agend u správy.

Toto postátnění politické správy spočívá na těchto zásadách:

1. Působnost dosavadních městských úředníků uvedených taxative v paragrafu 1. osnovy může býti budoucně obstarávána výhradně státními úředníky.

Státní úředníci budou co do svého služebního postavení podrobeni pravidlům platným v ostatních částech republiky, zejména také příslušným ustanovením platovým (§ 2 osnovy). Tímto opatřením bude dosaženo důležitého účele: úředníci uvedení budiž pevně připoutáni k republice a vzhledem k tomu, že jako státní správní úředníci budou přesaditelní, bude lze jimi volně disponovati v zájmu republiky.

Ustanovení § 4 osnovy dává ministru vnitra právo systemisovati počet úřednických míst - tím umožňuje se žádoucí redukce počtu úřednických míst při uvedených městech a zároveň jest jím dána možnost získati síly pro politickou správu u úřadů župních a slúžnovských.

2. Osnova stanoví jako podmínku pro jmenování státním úředníkem při městech s regulovaným magistrátem odbornou kvalifikaci, totiž způsobilost ke konceptní službě v politické správě (§ 2 osnovy). Citelný nedostatek sil takto kvalifikovaných jest důvodem pro ustanovení § 3, odst. 2.

3. Jmenování státních úředníků při městech s regulovaným magistrátem provede se podle všeobecných zásad, platných pro jmenování státních úředníků v ostatních částech republiky. To plyne již z § 2 osnovy - a není třeba pojímati do osnovy specielní ustanovení o tom, kdo tyto úředníky jmenuje.

4. Jednak nutnost získati pro zmíněnou službu osoby znalé uherského práva, jednak žádoucí opatrnost v příčině přejímání dosavadních městských úředníků, kteří z velké části jsou národnosti maďarské, do služby státní, odůvodňují opatření navrhovaná §§ 5 a 7 návrhu. Tato ustanovení jsou obdobná předpisům §§ 6 až 8 vládního návrhu o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku (tisk 1826).

5. O působnosti jednotlivých orgánů, jež podle nové úpravy budou obstarávati správu v městech s regulovaným magistrátem, budiž uvedeno:

a) na působnosti obecního zastupitelstva se ničeho nemění. Vzhledem k §§ 57 a 58 zák. čl. XXII, 1886 budou ovšem také státní úředníci ustanovení podle osnovy předmětného zákona míti hlas ve valném shromážděni obecního zastupitelstva;

b) činnost dosavadního obecního představenstva a dosavadního magistrátu se zastavuje (§ 9 osnovy);

c) magistrát složený podle ustanovení osnovy (§ 8), bude obstarávati jak působnost dosavadního obecního představenstva, tak i působnost dosavadního magistrátu (§ 9 osnovy).

Při této úpravě kompetence magistrátu budou státní úředníci - tvoříce magistrát - kolegiálně obstarávati kromě agend politické správy také činnost ve věcech vnitřní správy městské.

6. Magistrát bude se napříště skládati toliko z úředníků státních (§ 8 návrhu). Ustanovení § 8, odst. 2. osnovy má za účel: získati pro schůze magistrátu spolupůsobení odborných úředníků, aniž by však magistrát stal se trvale sborem početně příliš velikým.

7. Měšťanostovi, jenž bude nyní státním úředníkem, přiznává se v § 10 právo i povinnost zastaviti výkon usnesení obecních orgánů (obecního zastupitelstva a magistrátu). Tímto ustanovením zavádí se pro města s regulovaným magistrátem na Slovensku opatření, na něž pamatují městské statuty v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

8. Náklad na státní úředníky při městech s regulovaným magistrátem ponese stát. Jak již shora uvedeno a jak také plyne z § 9 osnovy, budou tito státní úředníci obstarávati vedle agend politické správy namnoze i agendy vnitřní správy městské. Jest tudíž spravedlivo, aby města přispívala státu k částečné úhradě uvedených nákladů (§ 12 návrhu).

Ad B). Podle nové úpravy, již zamýšlí provésti osnova, budou obstarávati při městech s regulovaným magistrátem službu jednak státní úředníci, jednak úředníci městští. Městští úředníci budou obstarávati vnitřní správu městskou, zejména správu hospodářskou; někteří z nich budou ovšem - jak tomu jest dosud - obstarávati také agendy správy státní, ovšem nikoliv agendy správy politické, nýbrž státní správy finanční; sem budou náležeti zejména úředníci, účetní a pokladní, kteří při městských berních úřadech obstarávají vybírání a zúčtování daní státních.

Městští úředníci a zřízenci nebudou však více voleni, jako tomu bylo dosud. Jmenování těchto zaměstnanců přikazuje osnova měšťanostovi, městskému zastupitelstvu vyhražuje se toliko právo činiti návrhy na jmenování (§. 13 osnovy).

Okolnost, že města jsou namnoze dotována značným počtem úřednictva, odůvodňuje, aby měšťanostovi bylo dáno právo systemisovati příslušná místa služební. Přebytečné úřednictvo bude lze získati pro správu státní, zejména pro obor státní správy finanční.

Z důvodů uvedených shora ad A 4 navrhuje se v § 13 osnovy, aby ve příčině potvrzování dosavadních městských zaměstnanců použito bylo ustanovení §§ 5 a 7.

Dosavadní platové předpisy platné pro městské úředníky a zřízence neodpovídají potřebám doby. Uvedení zaměstnanci domáhají se zlepšení svých hmotných poměrů. Těmto oprávněným požadavkům vychází se vstříc v § 13, odst. 2. návrhu. Jestliže osnova navrhuje, aby zlepšení hmotných poměrů zaměstnanců měst s regulovaným magistrátem stalo se podle zásad platných pro úpravu služebních a zaopatřovacích poměrů státních zaměstnanců v ostatních částech republiky, děje se tak z toho důvodu, že také dosavadní úprava uvedených poměrů zaměstnanců těchto měst připínala se velmi úzce k platovému systému, platnému pro zaměstnance bývalého uherského státu.

Zmíněná úprava má býti provedena na základě zákonného zmocnění vládou, tedy v cestě nařízení. Z důvodů technických není toho času možno pojmouti příslušné předpisy přímo do osnovy předmětného zákona; předpisy ty předpokládají totiž výsledky různých úředních šetření, jež nebylo lze skončiti v době, kdy vypracována byla předmětná osnova, vyčkávati pak s vypracováním této části osnovy až po skončení uvedených úředních šetření, znamenalo by velmi povážlivý odklad ústavního projednávání celé osnovy, již nutno učiniti předmětem jednání Národního shromáždění ještě v tomto jeho zasedání.

Podotýká se, že předložená osnova vypracována byla v úplné shodě s ministerstvem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy.

Po stránce formální navrhuje se, aby návrh byl přikázán výboru ústavnímu a rozpočtovému a aby byl projednán zároveň s vládním návrhem zákona o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku (tisk 1826) ve lhůtě 3denní.