K dotazu dovoluji si po dohodě s ministrem spravedlnosti
prohlásiti, že vláda jest si plně vědoma
a také pamětliva své povinnosti a přísně
toho dbá, aby soudy zachovávaly zásadu samostatnosti
naší republiky. Porušení této zásady
nelze však spatřiti v tom, jestli soudy v určitém
případě poukážou na dřívější
judikaturu, spočívající na zákonech
a nařízeních, které československá
republika pro kontinuitu právní převzala
(zákon ze dne 28. října 1918, č. 11.
sbírky zákonů a nařízení),
neboť nelze se zříci rázem všech
právních zásad, které z převzatých
zákonů a nařízení vyplývají
a také našimi soudy jsou za správné
uznávány.
Takové poukazy na dřívější
judikaturu zavdávají naši státní
samostatnosti právě tak málo, jako když
se soudy dovolávají názorů vyslovených
třeba v cizí literatuře, aby tím došly
ke správnému výkladu zákona.
Obmezením práva a povinnosti soudů pátrati
po správném výkladu a tudíž po
absolutním právu na základě podobných
pomůcek, byla by ochromena vědecká činnost
soudců, která jest přece žádoucí,
a bylo byl zasahováno do neodvislosti soudcovské
při rozhodování.