Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Krádeže na železnicích, důsledek válečných poměrův a jimi vyvolané nouze a demoralisace, neustaly ani po státním převratu. Správa československých státních drah věnovala neblahému tomu zjevu hned od počátku bdělou pozornost a zřídila ke stíhání krádeží a zamezování jejich u všech ředitelství státních drah aktivní kontroly a mimo to dozorčí aktivní kontrolu v ministerstvu železnic.

Přes to, že k organisaci aktivních kontrol a k zacvičení vybraných sil bylo třeba určité doby, počal se uplatňovati vliv této instituce na pokles krádeží znatelně již od měsíce dubna 1919.

Až do dubna 1919 nebylo spolehlivých a přesných dat o krádežích, protože z některých oblastí Českosl. státu nebyla činěna hlášení o krádežích vůbec anebo jen neúplně. Z toho důvodu lze za první tři měsíce r. 1919 udati rozsah krádeží železničních jen přibližně. Statistika krádeží těch v jednotlivých měsících roku předešlého jeví se takto:

Již z uvedených čísel je zřejmo, že opatření ministerstva železnic proti železničním krádežím mají stále větší úspěch, neboť činí krádeže za prosinec téměř jen jednu třetinu krádeží za leden. Úspěch je však ve skutečnosti ještě větší, poněvadž aktivní kontroly zachránily ze zásilek, jež byly již hlášeny jako odcizené, včasným zakročením a zabavením odcizených předmětů při domovních prohlídkách za 9 měsíců (od dubna do prosince 1919) věcí v ceně Kč 1,760.007.-.

Částku tu nutno tudíž odpočítati od celkové výše hlášené škody, způsobené krádežemi, tak že skutečné škody za rok 1919 činí celkem 6, 877.384.- Kč.

Odpočítá-li se měsíční průměr ceny zachráněných věcí per Kč 195.565.- od krádeží hlášených za prosinec, vyplývá přibližná výše škody za tento měsíc částkou Kč 228.624.-, tak že ve skutečnosti klesly železniční krádeže na konci r. 1919 na méně než jednu pětinu krádeží z prvých měsíců r. 1919. Na podkladě přepravních příjmů československých státních drah utváří se škoda, způsobená krádežemi, percentuelně takto:

Podle informací, získaných neúředně, jsou poměry v tomto směru na drahách našich

mnohem příznivější, než-li ve mnohých státech sousedních, kde škody, způsobené krádežemi na drahách, dosahují nepoměrně větší výše.

Ministerstvo železnic sleduje stále otázku krádeží s největší pozorností a za účelem stížení krádeží na drahách rozmnožilo v poslední době personál aktivních kontrol a vybavilo ho ještě větší pravomocí, nežli bylo dosud.

Ke konci se podotýká, že náhrady, jež byly v roce 1919 skutečně vyplaceny poškozeným osobám, nedosahují shora uvedené výše škod způsobených krádežemi, což se vysvětluje tím, že mnozí poškozenci neuplatnili dosud svých nároků na náhradu škody, a dále tím, že ve mnohých případech nebylo ještě reklamační řízení skončeno pro spletitost případu nebo z důvodu toho, že na přepravě zúčastněno bylo více drah, takže nelze ještě dnes přesně udati výše náhrady.