Podkladem dotazu je tvrzení, že zákona ze dne
11. června 1919, č. 332 sb. z. a nař. o zabírání
budov pro veřejné účely užilo
se dosud, jak se praví, "téměř
výhradně jen na zabírání hotelů".
Tvrzení toto však neodpovídá skutečnosti,
ježto ministerstvo veřejných prací,
přikročilo-li v několika málo případech
pro naprostý nedostatek jiných vhodných budov
k zabrání budov anebo místností hotelových,
učinilo tak s plným zřetelem na zvláštní
okolnosti jednotlivého případu a s ohledem
na následky, které by zabrání mohlo
míti pro ruch cizinecký. Z řady případů,
v dotaze uvedených, byly zemskou správou politickou
na základě citovaného zákona zabrány
pouze 4 hotely, kdežto ostatní byly svému určení
odňaty na základě soukromoprávního
sjednání, na které až dosud státní
správa neměla nijaké ingerence.
Ze zabraných čtyř hotelů jsou, jak
bylo úředně zjištěno, tři
významu pro účely cizineckého ubytování
úplně podřadného, u
hotelu čtvrtého (hotel "Beránek"
na Kr. Vinohradech) byly to důvody veřejného
zájmu, totiž krajní nutnost umístiti
pozemkový úřad, které vedly zemskou
politickou správu k tomu, že rozhodla se užít
ustanovení uvedeného zákona a zabrati budovu
tu.
Že vláda nemá úmyslu obmezovati nebo
stěžovati rozvoj cizineckého ruchu tím,
že by nečinně přihlížela
k užívání hotelů pro účely,
ležící mimo ruch cizinecký, patrno z
toho, že Národnímu shromáždění
byla jako tisk 2076 předložena vládní
osnova zákona, majícího za účel
obmeziti prodeje a pronájmy hotelův a pensionátův
a právní jednání o nich podříditi
kontrole a schválení vlády.
Pokud v případech, uvedených v dotaze, zabráním
hotelů vzešla majiteli budovy neb uživateli jejímu
hospodářská újma, byl na ní
v rozhodnutí podle ustanovení citovaného
zákona vzat náležitý zřetel výrokem
o povinnosti k poskytnutí plného odškodného.
Vláda jest úplně přesvědčena,
že nutno odpomoci co nejrychleji bytové nouzi, jejímž
reflexem je právě také zabírání
a zakupování hotelů. Důkazem toho
jest podání osnov, jež umožní jednak
stavbu budov obytných a nájemních, jednak
zřízení potřebných budov pro
státní úřady. Není pochyby,
že tím odpadne potřeba užívat opatření
výjimečného, jakým je zákon
o zabírání budov pro veřejné
účely, a bude možno zabrané budovy vrátiti
plné disposici jejich vlastníků.