Zákonem ze dne 1. dubna 1919 bylo připuštěno
fakultativní pohřbívání ohněm
v republice Československé.
K účinnosti zákona jest nezbytnou potřebou
zřízení krematorií.
V obvodu republiky Československé jest dosud v činnosti
jediné, v nedostatečných rozměrech
postavené a hygienickým požadavkům plně
nevyhovující krematorium v Liberci; tato okolnost
má za následek, že mrtvoly dosud se převážejí
ke zpopelnění za hranice našeho státu.
Obtíž z převozem a značné výlohy
byly již před více lety pohnůtkou, že
zájemníci opětovně se domáhali
na obci pražské, aby přistoupila ke stavbě
krematoria.
Vyhovujíc za změněných poměrů
tomuto přání, rozhodla se městská
rada pražská, aby stavba krematoria s příslušnými
pohřebními síněmi a kolumbáriem
nyní se vším urychlením a sice na novém
hřbitově obce pražské u Ďáblic
byla provedena, a tím nutné potřebě
jak pro Velkou Prahu tak i pro celou oblast naší republiky
bylo odpomoženo.
Plány na stavbu byly s urychlením vyhotoveny a jsou
schváleny; uskutečnění stavby závislým
jest jedině od možnosti úhrady stavebního
nákladu.
Náklad ten za dnešních mimořádných
poměrů dostupuje podle vyhotovených rozpočtů
výše 4,767.482 K.
K jeho úhradě finanční prostředky
obce pražské nestačí. Bez pomoci státní
bylo by provedení projektované stavby na dohlednou
dobu znemožněno.
Poněvadž jde o stavbu budovy povahy veřejné,
o instituci zdravotní, jež sloužiti má
nejen Velké Praze, ale i celé zemi české
a státu Československému, o budovu, jež
důsledkem zákona ze dne 1. dubna 1919 jest nepostradatelnou
a jejíž okamžité budování
provésti lze jako práci nouzovou, ku podpoře
a povzbuzení stavebního ruchu, navrhujeme:
Slavné Národní shromáždění,
račiž se usnésti, aby městu Praze poskytnuta
byla na vybudování krematoria státní
subvence, rovnající se třem pětinám
skutečného nákladu, nejvýše 2,860.490
K.
Návrh tento budiž přikázán výboru
technickému a rozpočtovému.