Docházejí četné stížnosti
drobných pachtýřů, že nájmy
polí jsou jim nyní po Novém roce 1920 vypovídány.
Jedná se očividně o obcházení
zákona na ochranu drobných pachtýřů
a tím celá tendence zákona pro drobné
pachtýře tak potřebného vychází
na prázdno. Namnoze spojen byl drobný pacht s povinnou
prací polozdarma vykonávanou, čehož
důkazem jest případ: Antonín Mička,
domkář v Jamách č. 59 p. Žďár
na Moravě, měl po 100 rokův od rolníka
Václava Šandery kousek pole za svým domkem
ve výměře 3 měr, za něž
musel on i jeho otec pracovat za 20 haléřů
denně, jen aby pozemek ten pro výživu své
rodiny udrželi. Nyní byl mu vzat bez udání
příčiny.
Poněvadž takové jednání vhání
drobné pachtýře do zoufalé situace
a vyvolává po bouření v nejchudších
a nejčetnějších příslušnících
venkova, navrhují podepsaní:
Zákon na ochranu drobných pachtýřů
budiž ve své působnosti prodloužen na
rok 1921 s ohlašováním nároků
pachtýřských do 31. prosince 1920 od doby
vyhlášení zákona.
Návrh budiž přikázán výboru
pro pozemkovou reformu ku projednání do 8 dnů.