Národní shromáždění československé 1918 – 1920

V časopise »Národní Listy« ze dne 13. března uveřejněna byla zpráva Č. T. K. z Moravské Ostravy tohoto znění:

Z Mor. Ostravy, 12. března. (Čtk.) Z kruhů československé delegace dohodové komise v Těšíně se sděluje: Dr. Ladislav Radimský, bratr československého chargé d'affaires ve Varšavě, jel včera v obchodních záležitostech do Lvova přes Těšín, kde zvěděl, že pro železniční stávku vlaky dále nejedou, a zůstal tedy v Těšíně, hodlaje se večer přes Bohumín vrátiti do Čech. Na nádraží v Těšíně kolem 6. hodiny večer obrátil se na nějakého občana s českým dotazem. V tom okamžiku byl obklopen neoprávněnými polskými detektivy, kteří jej začali vyslýchati. Davem, který se mezitím shromáždil, byl pak dr. Radimský za stálého bití a nadávání odvlečen do vojenských baráků asi 10 minut vzdálených, tam přivázán na lavici a šesti Poláky v uniformách zmlácen dubovými holemi na těle a do hlavy, až zbrocen krví následkem hluboké rány na hlavě ztratil vědomí. Při tom bylo mu uloupeno 2500 korun na hotovosti a všechny papíry, mezi nimi složní lístek na zavazadla, uložená v těšínské nádražní šatně. Jak dnes bylo zjištěno, vyzvedlo si včera v 7 hodin večer nějaké individium ona zavazadla, která nutno považovati tedy za ukradená. Když dr. Radimský procitl z mdloby, radili se přítomní civilisté a vojáci, co s ním mají učiniti, při čemž padly výkřiky: Pověsit ho!

Posl. Reger, který tam přišel, prohlásil, že se stal omyl, že však on byl ve Slezské Ostravě také bit. Na to dal dra. Radimského dovézti k lékaři dru. Kluziňskému, který raněnému přiložil provisorní obvaz. Přes jeho protest dopravili Poláci dra. Radimského do nemocnice, ačkoli žádal, aby byl dopraven k československé delegaci. V nemocnici byl definitivně obvázán a dnes dopraven na československou delegací v Těšíně, kdež mu byla poskytnuta další pomoc.

Pokud naše přesné informace sahají, nutno zprávu tu jednak poopraviti, jednak doplniti.

Dr. Radimský se při shluku na nádraží Těšínském, kde byl ohrožován, řádně legitimoval a poukazoval výslovně také na to, že je bratrem českoslov. vyslance u Polské Republiky ve Varšavě, Radimského, a že jede do Lvova do Zemské kreditowe banky. Když toho nebylo dbáno a dr. Radimský byl stále insultován, dovolával se ochrany u železničních zřízenců. Ti však odepřeli jakékoliv zastání a ponechali jej úplně na pospas zuření polské luzy, která jej posléze vyvlékla z nádraží na ulici a za stálého nadávání »českých psů a českých sviň« bila klacky, zejména přes hlavu, takže v brzku krvácel z četných ran.

Z nádraží byl zavlečen dr. Radimský do t. zv. »baráků« (kde bývají umístěni lidé bez přístřeší), znova týrán za nadávek, jež tuto nelze opakovati, a obrán o cennosti, zejména o peníze. Tam byl zavřen do neveliké místnosti, přivázán na lavici, znova týrán a zbit až do ztráty vědomí. Tato krvavá exekuce dála se za nepopíratelného vědomí polského četnictva, jež má právě hned ve vedlejší místnosti své stanoviště, a jest tím předem vyloučena jakákoli výmluva, že by o ničem nevědělo, jak ostatně vysvítá z dalšího.

Když dr. Radimský upadl do bezvědomí, individua, která jej týrala, odešla. Probrav se pak z bezvědomí, žádal náhodou přítomné lidi, kteří se naň přišli podívati, svítíce si při tom sirkami, aby jej odvedli k lékaři; nebylo mu vyhověno, leda jen potud, že byl konečně z lavice odvázán a na ni posazen. Všecek zkrvavený ponechán byl však na dále do rána v místnosti bez všeliké pomoci lékařské a beze světla, hlídán jsa při tom četníkem v plné zbroji.

Byl několikráte vyslýchán různými osobami; pátráno u něho po penězích a po skvostech. Dr. Radimský se stále marně domáhal lékařského ošetření.

Výslechy neměly konce; jeden střídal druhý a na opětovné prosby dra. Radimského o lékařskou pomoc, bylo mu řečeno posléze dostavivším se polským poslancem Regerem, který se k němu nijak vlídně nechoval, a konstatovati musil, na základě dotázek správnost tvrzení dra. Radimského, že je skutečně na cestě do Lvova, »že

je to odplata za to, co Češi dělají Polákům«.

Na to teprve nastal konec útrapám dra. Radimského, který byl dopraven k dru. Hlušínskému a provisorně obvázán. Tam se také dověděl, že onen Polák, jenž s ním naposledy jednal a jenž se vyjádřil, »že je to odplata za to, co Češi činí Polákům«, je polský poslanec Reger.

K charakteristice případu a poměrů těšínských se připomíná, že dr. Radimský nebyl předveden dohodové komisi, ač o to žádal, a že sama dohodová komise má pramálo pochopení pro nepřípustnost takových násilností, v nichž ohrožena je osobní bezpečnost a život Čechů v plebiscitovém území. To dala zejména najevo tím, že ztýraného dra. Radimského vůbec nepřijala ani jeho případ nedala vyšetřiti. Z vylíčeného případu vidno, jak hrozné poměry na Těšínsku panují, a co musí tamní náš lid vytrpěti, když osoba cestujícího pro nevinné české slovo byla ztýrána a téměř k smrti utlučena.

Vzhledem dále k tomu, že se tak stalo za přítomnosti železničních zřízencův a četníků, t. j. osob, které v prvé řadě mají chrániti osobní bezpečnost každého a že se dokonce zdá, jakoby se tak dělo přímo s jejich souhlasem, tážeme se:

1. Jest tento případ surovosti spáchané Poláky na Dru. L. Radimském panu min. zahr. záležitostí znám?

2. Jest pan ministr zahr. záležitostí ochoten po vyšetření celé věci zakročiti s veškerou rozhodností jak u polské vlády, tak u dohodové komise na Těšínsku, aby naši občané nebyli tam na životě a osobní bezpečnosti ohrožováni?

3. Jest zejména pan ministr ochoten zakročiti u polské vlády o náležité zadosučinění?