Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ústavný výbor vo svojej schôdzi konanej dňa 18. brezna 1920 uznal súrun potrebu toho, aby postavenie obecných a obvodných notárov na Slovensku bolo čo najskôr zákonom upravené.

Na vládnom návrhu neboly potrebné meritórne zmeny. Len k vôli väčšej presnosti bol do § 14-ho vsunutý zvláštný predposledný odstavec:

»Při notárech obvodních nesou náklady podle předcházejících odstavců obce obvodu«.

V § 16. je vypovedané, že minister vnitra môže výkon niektorých práv jemu prislúchajúcích sveriť ministrovi splnomocnenému pro správu Slovenska - nie však i županom - ako to bolo v pôvodnej vládnej osnove.

Pri rozširení pôsobnosti tohoto zákona na územie Podkarpatskej Rusi je v § 17 (pôvodne 18.) vyslovené, že sa to môže stať nariadením, ale len »prozatím až do další úpravy« - to jest kým o tej veci snem Podkarpatskej Rusi nerozhodne.

Poradie §§ 17. a 18. bolo zmenené. Stylárne zmeny boly provedené v tom smere, že označenie ministra s plnou mocou pro správu Slovenska bolo opravené dľa jeho skutočného titulu na »minister splnomocnený pro správu Slovenska« a že pri uživání výrazu »československá republika« bolo slovo »československá« vynechané a použito len slova »republika«.

Ústavný výbor odporúča schválenie pripojenej osnovy.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úřad obecního nebo obvodního notáře na Slovensku budou ode dne, který bude určen nařízením, obstarávati pouze státní úředníci ustanovení podle tohoto zákona.

Obecním neb obvodním notářem může býti ustanoven, kdo vyhovuje všeobecným podmínkám pro ustanovení státním úředníkem a má alespoň způsobilost předepsanou uherským zákonem čl. XX. 1900.

Obecní a obvodní notáři ustanovení podle tohoto zákona podrobeni jsou zákonu ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků (služební pragmatice) a nařízením k němu vydaným, jakož i všem zákonům a ustanovením, kterými jsou v ostatních částech republiky upraveny služební a zaopatřovací požitky státních úředníků.

Obecní a obvodní notáře jmenuje ministr vnitra. Ministr vnitra určí počet systemisovaných notářských míst v každé obci, nebo v každém obvodu a stanoví úřední sídlo obvodního notáře.

Ministr vnitra má právo přesaditi notáře na kterékoliv místo notářské na území Slovenska.

Obecní a obvodní notáři, kteří v době, kdy zákon nabude účinnosti, vykonávají skutečně svůj úřad, a to i ti, kdož byli na své dosavadní místo prozatímně ustanoveni, neb v dosavadním svém úřadě prozatímně potvrzeni, jsou povinni podati do 60 dnů ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, u ministra splnomocněného pro správu Slovenska, žádost za ustanovení obecním neb obvodním notářem podle tohoto zákona. Ministr vnitra může pro mimořádné poměry tuto lhůtu i různě ustanoviti pro jednotlivé župy nebo jejich části.

Jestliže notáři nepodají do ustanovené lhůty žádosti za ustanovení notářem podle tohoto zákona, má se za to, že se uplynutím lhůty dobrovolně bez jakýchkoli nároků vzdávají místa dosud zastávaného.

Obecní a obvodní notáři, kteří byli ustanoveni podle uherských zákonů před 28. říjnem 1918 a podali sice včas žádost za ustanovení notářem podle tohoto zákona, avšak nebyli ustanoveni, budou dáni na odpočinek, a bude jim poskytnuto zaopatřovacích požitků, pokud by na ně měli nárok podle platných zákonů uherských. Bylo-li však prokázáno, ze tito notáři, když již byli na svých místech úřady republiky Československé třebas prozatímně ustanoveni nebo potvrzeni, dopustili se jednání namířených proti státu Československému, budou bez jakýchkoli nároků propuštěni, při čemž jest vyhrazeno trestně je stíhati.

Pensijní fondy obecních a obvodních notářů, zřízené podle § 66 uherského zákona čl. XXII. 1886, přecházejí v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, do správy ministerstva vnitra.

Obecní a obvodní notáři ustanovení podle tohoto zákona obstarávají, pokud tento zákon neustanovuje jinak, úřední působnost, která podle platných uherských zákonů přísluší dosavadním obecním a obvodním notářům.

Obecní a obvodní notáři jsou služebně podřízeni hlavnímu slúžnému, v jehož okrese mají své úřední sídlo.

Ve věcech obecních má notář právo i povinnost žádati, aby opatření neb usnesení obecního rychtáře, obecního představenstva neb obecního zastupitelstva, nebylo vykonáváno, pokud by tímto opatřením neb usnesením byl porušen zákon, překročena působnost neb ohroženo blaho obce.

Žádost tu sluší podati nejpozději ve lhůtě tří dnů u příslušného hlavního slúžného; o podané žádosti uvědomí notář zároveň obecního rychtáře dotčené obce.

Hlavní slúžný rozhodne, má-li se opatření neb usnesení, proti němuž notář podal odpor, vykonati čili nic.

Pokud obecní neb obvodní notář obstarává úkoly správy státní, jest nezávislým na orgánech obecních.

Nařízením bude stanoveno, pokud notáři mohou obstarávati k žádosti jednotlivých občanů určité výkony právních porad.

Osobní náklad na obecní a obvodní notáře nese stát. Obec jest povinna přispívati k částečné úhradě tohoto nákladu v ten způsob, že podle dosavadních uherských předpisů poskytuje notáři naturální byt, nebo odvádí pokladně státní příbytečné. Nařízením bude stanoveno, v jaké výši se hodnota naturálního bytu, nebo příbytečné počítá notáři do jeho služebních požitků.

Obecní a obvodní notáři ustanovení podle tohoto zákona nemají nároků na naturální požitky, jež jim podle předpisů uherských obce byly povinny poskytovati na započtení do jich požitků služebních.

Obec jest povinna poskytnouti notáři bezplatně potřebné úřední místnosti a nésti náklad na udržování otopu, osvětlení a čistění těchto místností.

Při notářích obvodních nesou náklady podle předcházejících odstavců obce obvodu.

Započtení dosavadní služební doby notářům podle tohoto zákona jmenovaným upraveno bude nařízením.

Po dobu prvých pěti let účinnosti tohoto zákona může ministr vnitra svoliti k tomu, aby obecním neb obvodním notářem byl ustanoven i ten, kdo nemá způsobilosti předepsané uherským zákonem čl. XX. 1900.

Po tutéž dobu může ministr vnitra jmenovati notáře podle tohoto zákona prozatímně na jeden rok. V téže době může táž osoba býti jmenována notářem prozatímně i vícekráte po sobě, vždy však jen na jeden rok.

Ministr vnitra může výkon některých práv, jež mu příslušejí podle tohoto zákona, svěřiti ministru splnomocněnému pro správu Slovenska.

Působnost tohoto zákona může býti na řízením rozšířena prozatím až do další úpravy zcela nebo z části i na území Podkarpatské Rusi.

Zákon tento nabude účinnosti zároveň se zákonem o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku. Provede jej ministr vnitra, ministr pro sjednocení zákonodárství a organisace správy a ministr splnomocněný pro správu Slovenska.