Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2592.

Zpráva

I. výboru kulturního

II. výboru rozpočtového

o návrhu člena Národního Shromáždění Dra Jar. Budínského a soudruhů (tisk č. 2124),

aby zestátněna byla hudební konservatoř v Brně.

I.

Kulturní výbor ve schůzi dne 4. února a 11. března 1920 pojednal o návrhu Dra J. Budínského a soudruhů (tisk č. 2124), uznal oprávněnost a účelnost požadavku, obsaženého v návrhu, a navrhuje:

Národní shromáždění, račiž návrhu zákona o zestátnění hudební a dramatické konservatoře v Brně uděliti ústavní schválení ve znění dole uvedeném.

Důvody.

Brněnská hudební konservatoř je sice v dnešní organisaci ústavem novým, ale vývojovým článkem velmi staré hudební školy, jejíž počátky sahají až do prvé polovice 17. století. Roku 1648 založen byl v Brně při klášteře králové "Alumnatus fundationis Sybyllae Polexinae de Montani...na výchovu mladíků k ctnostem hudebním a pokroku ve vědách" základem 15.000 zlatých.

Chovanci ústavu byli řádní a mimořádní. Vyučovalo se denně kontrapunktu, zpěvu, hře na všechny nástroje, kvartetové souhře, zvláště pak hře na klavír a varhany. Při zkoušce přijímací požadovala se znalost zpěvu "z listu" a dovedná hra na některý hudební nástroj. Výsledky a prospěch vyučování byly zjišťovány zvláštními zkouškami. Chovanci byli vyhledáváni jako pěvci, hudebníci a kapelníci pro veřejné hudební a divadelní produkce. Ústavem pořádány a navštěvovány koncerty, provozovány opery (Mozartova "Kouzelná flétna"). Dne 21. prosince 1828 byla konána oslava 180letého trvání ústavu, brzy na to pořádána oslava druhého zakladatele ústavu opata Nappa koncertem o 70 účinkujících silách....Z některých let zachovány jsou podobné zprávy, na př. z let 1833-1866 za ředitelování P. Fulg. Süssra a P. Pavla Křížkovského.

Z této brněnské hudební školy vyšli světový pěvec basista Paleček, tenorista Lukes, houslista Janda a skladatel Vojáček, z ovzduší této školy vyšel Křížkovský i jeho žák Leoš Janáček.

R. 1881 byla zřízena z této staré hudební školy brněnské varhanická škola v Brně, jež se stala základní složkou nynější konservatoře brněnské.

Vedle ní prospívala hudební škola Filharmonického spolku "Beseda brněnská" s velikým počtem žákův.

Za takových hudebních poměrů v Brně přišel náš veliký převrat 28. října 1908.

Dne 10. prosince 1918 podán byl Národnímu shromáždění návrh člena Národního shromáždění Dra Weyra a soudruhů: "Vládě se ukládá, aby co nejdříve zřídila v Brně státní konservatoř hudby. O tomto návrhu jednal kulturní (školský) výbor 19. března 1919 a k jeho návrhu přijata byla Národním shromážděním 9. dubna 1919 resoluce: "Vláda se vyzývá, aby přiměřeným způsobem zvýšila státní subvence pro pražskou konservatoř a pro varhanickou školu v Brně i pro tamní hudební školu Filharmonické Besedy. Ministerstvo školství se pověřuje, aby navázalo spojení obou těchto škol a dalo tak podnět k zřízení státní konservatoře hudby v Brně. Zároveň se vláda vyzývá, aby v nejbližší době zestátnila konservatoř hudby v Praze." Z toho viděti, že se stále jednalo souběžně o zřízení státní konservatoře v Praze i v Brně.

Usnesením ministerské rady z 18. září 1919 byla zřízena hudební konservatoř v Brně jako ústav soukromý, jemuž později uděleno právo veřejnosti.

Zákonem, přijatým 4. prosince 1919 Národním shromážděním zestátněna hudební konservatoř pražská.

Přirozeným postupem věci požaduje se nyní zestátnění konservatoře brněnské a to nejen členy Národního shromáždění Drem Budínským a soudr., nýbrž i "vládním komisariátem zemského hlavního města Brna", který dne 8. ledna 1920 podal Národnímu shromáždění tuto žádost: "Poněvadž jedná se poslední dobou o to, by pražská hudební konservatoř byla převzata do státní správy, dovoluji si v zájmu zemského hlavního města Brna přednésti žádost, aby také hudební konservatoř brněnská byla zestátněna. Náleží jednak hudební konservatoř do souboru vysokých škol a do kulturního střediska, jakým jest Brno pro Moravu. Zestátněním konservatoře pražské a nepostátněním brněnské vytvořily by se pro brněnský ústav podmínky tak nepříznivé, že by trvání brněnského ústavu bylo nanejvýš ohroženo. Jednak by odcházelo žactvo z Brna na konservatoř pražskou, poněvadž vysvědčení pražského státního ústavu měla by větší platnost a váhu; jinak hlásili by se také učitelé, zvláště lepší, ze soukromé brněnské konservatoře na pražskou státní, jelikož by jím byla budoucnost na ústavě státním daleko lépe pensí zajištěna, než by mohl jím zajistiti ústav soukromý. Ze všech těchto důvodů opakuji snažnou žádost, by brněnská hudební konservatoř byla co nejdříve zestátněna. Vládní komisař: Ehrenfeld."

Konservatoř brněnská jest již úplně vybudována.

Mistrovské školy (rázu škol vysokých) má dvě: a) pro skladbu, b) pro klavír.

Konservatoř sama (rázu školy střední) má obory: a) smyčcový, t. j. houslový, cellový a bassový, b) dechový, v němž se učí všem nástrojům dechovým a bicím, c) klavírní a harfový, d) varhanický, e) skladatelský a dirigentský, f) učitelský, g) pěvecký, h) dramatický (herecký).

Je tedy konservatoř úplná jako v Praze, jenže nemá otevřeny všechny ročníky, což je v prvém roce přirozeno.

Skutečných žáků je dne 1. února 1920 celkem 250.

Všeobecná škola hudební, konservatoři přičleněná (jakási její elementárka) má přes 400 žáků.

Všechny hlavní předměty na konservatoři brněnské, a také většina přiřaděných, jsou obsazeny výbornými silami. Jsou to:

Na mistrovské škole pro skladbu Leoš Janáček, pro klavír prof. Kurz ze Lvova.

Na konservatoři pro housle prof. Reissig, na kontrabas prof. Bech ze státní carské konservatoře v Petrohradě, jehož třída podle slov ředitele tamní konservatoře skladatele Glazcenova byla nejdokonalejší vedle slavné houslové třídy prof. Auera, na hoboe prof. Wagner z býv. mnichovské dvor. opery, na varhany býv. král. dvorní varhaník prof. Tregler, na zpěv prof. Žalud, býv. pěvec v Bayreuthu a jiných světových jevištích, na skladbu Kunc, Kvapil a Petrželka, tři nejvýznamnější z mladých skladatelů moravských, jejichž skladby byly poctěny cenami České akademie a jsou přednášeny Českým kvartetem, Čes. Filharmonií, orchestrem Nár. divadla pod Kovařovicem, Pěveckým sdružením učitelů moravských i pražských.

Na dramatické škole, která jest v úzké souvislosti s divadelní praxí, učí ředitel Národního divadla v Brně V. Štech, vrchní režisér Al. Marek, dramaturg a spisovatel Jiří Mahen a j.

Dnes učí na ústavě 40 učitelských sil, z nich 12 profesorů (ostatní jsou docenti, lektoři a výpomocní učitelé).

Hudební konservatoř brněnská, mající staleté kořeny v prostředí moravském, osvědčila se v minulosti, a není pochyby, že se osvědčí také v budoucnosti.

Konservatoř jest článkem v řetěze kulturních podniků moravských, jest pro Moravu nezbytnou potřebou, jelikož podstatně přispívá ke zvýšení kulturní úrovně a pomáhá vytvářeti kulturní ovzduší, jehož potřebuje celá země, její svéráz a zejména Brno, její duševní středisko. Rozvoj konservatoře jest i v zájmu ostatních vysokých škol brněnských, neboť i ty potřebují vyvinutého kulturního prostředí, k němuž konservatoř podstatně přispěje koncerty svého sboru, orchestru i profesorů.

Jak důležity byly svého času koncerty pražské konservatoře! Dnes má ovšem Praha již tolik koncertních těles, že konservatoř mohla od koncertův upustiti. Zcela jiné poměry jsou v Brně, kde není dosud symfonického orchestru. Zde musí konservatoř kráčeti v čele koncertního ruchu a snaží se o to již v prvém roce trvání.

Zdárný rozvoj konservatoře brněnské má také nepopíratelný význam politický. Znamená posílení českého živlu v Brně proti cizímu, jenž tu vládne značnými prostředky finančními.

Naznačené úkoly kulturní, umělecké a politické může konservatoř brněnská splniti jenom tehdy, bude-li zestátněna.

Zestátnění konservatoře pražské a ponechání konservatoře brněnské ústavem soukromým chová v sobě všechny zkázonosné důsledky, jež ohrožují vývoj, ano samo trvání její měrou nejvyšší, jelikož nestejné podmínky jak na straně profesorského sboru a vybavení ústavu, tak na straně posluchačům znemožní naprosto jakoukoliv uměleckou soutěž a musí dříve či později vésti k jeho zániku nebo nedůstojnému živoření.

Poněvadž dramatická škola tvoří také podstatný článek této konservatoře, navrhuje se název: Hudební a dramatická konservatoř.

Dohoda zúčastněných ministerstev - školství a národní osvěty a financí - s podavateli návrhu vyzněla v ten smysl, že pro mistrovské oddělení brněnské konservatoře mají býti přidělováni profesoři mistrovské školy konservatoře hudby v Praze, a jako samostatný ústav má býti zestátněna střední škola konservatoře brněnské.

Shrneme-li všechny důvody : historický vývoj hudebního školství v Brně, žádoucí úroveň v organisaci brněnské konservatoře, její kulturní, umělecký a politický význam, jest nám uznati oprávněnost a potřebu jejího zestátnění. To staniž se zákonem, jehož osnova jest připojena.

V Praze dne 11. března 1920.

Místopředseda:
Zpravodaj :
Dr. Jan Herben, v. r.
Dr. Alois Kolísek, v. r.

II.

Zestátnění hudební a dramatické konservatoře v Brně je důsledkem jednak resolučního usnesení Národního shromáždění, jednak také ujednání mezi ministerstvem školství a národní osvěty a ministerstvem financí.

Také důvody ušlechtilé soutěže, které vzniknou zestátněním konservatoře brněnské s konservatoří pražskou a kterouž ministerstvo školství a národní osvěty samo vítá, a okolnost, že podle výnosu téhož ministerstva č. j. 8801/1005 n. o. ze dne 13. února 1920 dostačí, pokud se týče nákladu, pro nejbližší léta částka 200.000 Kč, která je vložena již do letošního rozpočtu, tak že zestátnění dá se snadno školním rokem 1920/21 (t. j. od 1. září 1920) provésti a konečně také sdělená okolnost, že zařízení ústavu nestálo by ničeho, poněvadž konservatoř tato jako soukromý ústav je vším potřebným opatřena a budova ústavní bude při zestátnění odevzdána Jednotou k povznesení církevní hudby na Moravě bezplatně, přispívají k tomu, že konservatoř brněnská může býti zestátněna.

Rozpočtový výbor připojuje se ke zprávě kulturního výboru o zestátnění hudební a dramatické konservatoře v Brně a také k navrhovanému znění zákona.

V Praze dne 17. března 1920.

Předseda:
Zpravodaj:
R. Jaroš v. r.
Vlad. Hatlák v. r.

Zákon

ze dne.........................1920,

kterým se zřizuje státní hudební a dramatická konservatoř v Brně.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Brněnská konservatoř jest střední ústav státní s českou řečí vyučovací.

§ 2.

Střední škola tato jest samostatným ústavem. Práva a povinnosti, zvláště platy a jiné požitky, jakož i pense učitelů, úředníků, podúředníků a sluhů na ústavě tom zaměstnaných upravují se podle týchž zásad, podle kterých jsou upraveny pro zaměstnance střední školy zestátněné konservatoře hudby v Praze, podle zákona ze dne...

Započítání let ztrávených zaměstnanci brněnské státní hudební a dramatické konservatoře před jejím zestátněním do jejich postupu a pense upraveno bude ministerstvem školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

§ 3.

Státní hudební a dramatické konservatoři v Brně přiděluje se přiměřený počet profesorů mistrovské školy státní konservatoře hudby v Praze.

§ 4.

Provésti tento zákon ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1920.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP