Předem mám čest připomenouti, že
likvidaci a poukazování požitkův odpočivných
a zaopatřovacích pro veškeré pensisty
státních drah, žijící na území
republiky Československé, obstarávalo i po
státním převratu prozatím oddělení
IX. ředitelství pro trati společnosti státní
dráhy ve Vídni, ježto nebylo možno likvidaci
a poukazování požitků pro 24.000 pensistů,
k nimž v dubnu.1919 přibylo ještě 9500
úrazových důchodců, převésti
hned na některý úřad československých
státních drah.
Stalo se tak až v srpnu 1919, kdy po získání
potřebných místností a vykonání
příprav zařizovacích bylo teprve možno
převzíti z Vídně obsáhlý
likvidační materiál a přiděliti
ho nově zřízenému oddělení
IX. ředitelství státních drah v Praze,
jemuž zmíněná agenda byla svěřena,
takže s pravidelnou likvidací mohlo se započíti
až v polovici srpna 1919.
Dne 16. září 1919, tedy v den, kdy již
byl proveden poukaz odpočivných požitkův
a mimořádných přídavků
také na říjen 1919, došla posléze
řečeného oddělení stížnost
strážníka ve výslužbě Jana
Konvaliny z Bližkovic, že nedostal za srpen a září
1919 svých odpočivných požitků.
Oddělení věc ihned vyšetřilo
a zjistilo, že v likvidačním listě požitků
Konvalinových byla již v červenci 1919 ve Vídni
opravena původní adresa »Bližkovice«
na »Police nad Labem« (německy). Z jakého
důvodu byla tato nesprávná adresa v likvidačním
listě zapsána, nebylo možno dodatečně
zjistiti; tím se stalo, že požitky srpnové
Jana Konvaliny ještě ve Vídni likvidované,
byly poukázány na nesprávnou adresu.
Adresa Konvalinova byla po tomto zjištění hned
opravena na původní »Bližkovice«;
požitky jeho na listopad 1919 byly poukázány
již na adresu správnou.
Požitky poukázané na adresu nesprávnou,
nemohl zmíněný úřad bez dalšího
šetření Konvalinovi hned vyplatiti, ježto
bylo předem nutno vyšetřiti reklamací
u poštovního úřadu šekového
v Praze, zda a komu byly nesprávně poukázané
požitky Konvalinovy vyplaceny.
Vyšetřením vyšlo na jevo, že částky
poukázané Konvalinovi byly poštovním
úřadem v Polici n./L. vyplaceny 1. srpna, 1. září,
1. a 6. října 1919 strážníku
ve výslužbě Janu Konvalinkovi. Po tomto zjištění
požádalo oddělení IX. poštovní
úřad šekový o vrácení
částek nesprávně vyplacených
a poukázalo je nevyčkávajíc skutečné
úhrady 17. ledna 1920 oprávněnému
příjemci Janu Konvalinovi v Bližkovicích.
V tomto případě nedopustilo se tedy ani ministerstvo
železnic ani žádný z úřadů
jemu podřízených nějakého opomenutí
neb zavinění a dlužno příčiny
onoho omylu spatřovati v nahodilé značné
podobnosti jmen a stejném dřívějším
služebním charakteru dvou příjemců
pensí, kteréžto okolnosti pravděpodobně
přivodily nesprávný záznam adresy
ve Vídni a výplatu požitků jinému
než oprávněnému příjemci.
Při nynější organisaci příslušného
oddělení, které se z nesmírně
těžkých začátků propracovalo
k výkonům uznáníhodným, možno
s určitostí očekávati, že nedojde
již ke stížnostem tohoto druhu.