Minulého roku na jaře vyvolala odborová organisace
malozemědělců Jednota československých
malozemědělců akci na získání
erárních koní pro své odbory. Koně
tyto dány byly do ošetřování
některému domkáři se závazkem,
že všem potřebným malozemědělcům,
kteří potahu pro obdělá vání
polí neměli nebo o ně byli připraveni
rekvisicemi válečnými bude jimi pracováno
bez ohledu na jejich politické příslušenství.
Místy jako v Přerově n. Lab. používáno
bylo koní těch také k dovážení
obecní aprovisace od vzdálené stanice dráhy,
když místní větší rolníci
své potahy propůjčiti obci odepřeli.
Opatření toto bylo všeobecně prospěšným,
neboť stará nevraživost bohatého rolnictva
proti domkářům a chalupníkům
propukla ve venkovských obcích na jaře minulého
roku a zvláště po nepříznivém
pro ně výsledku obecních voleb plnou měrou
a drobným zemědělcům odpírány
byly potahy k obdělávání jejich polí,
takže tito byli ve svých existencích velmi
ohrožení. Považovali jsme za samozřejmé,
že v takových poměrech je povolán stát
přispěti k pomoci a žádali jsme tudíž
četnými podáními na ministerstvo národní
obrany i na jednotlivé evidence koní, aby vojenské
koně byli propůjčováni jedině
drobným zemědělcům, kteří
se zaváží, že svým chudým
sousedům budou jimi pole obdělávat a ne bohatým
sedlákům, kteří si mohou koně
koupiti sami.
V posledních měsících však objevil
se v propůjčování vojenských
koní nový duch, který nedbal všeobecně
prospěšných podmínek pro získání
vojenských koní pro malozemědělce
a nejen, že jim je dále nepřidílí,
nýbrž i přidělené napořád
béře a dodává vesměs bohatým
rolníkům a velkostatkům. Z četných
případů jsme seznali, že se jedná
o systém, který byl do ústřední
evidence koní v Praze i do všech evidencí okresních
uměle vpašován a který hrozí
katastrofálně poškoditi malé zemědělce
právě v okamžiku, kdy na základě
přídělového zákona a jeho §
63. o vnuceném nájmu dostává se malozemědělcům
značné procento velkostatkářské
půdy do obhospodařování a tedy i potřeba
vojenských koní ohromně stoupla.
Uvádíme: dne 3. března byl předvolán
malorolník Václav Kříž z Ročova
s párem vojenských koní do Litoměřic,
kde mu koně byli německou komisí odebráni
přes všechny doklady a úřední
potvrzení obce o jejich účelnosti. Cynické
výsměšky německých pánů
komise byly odpovědí na jeho prosby. Podobných
případův událo se v Litoměřicích
3. března celá řada. Na místě
potřebných malozemědělců, kteří
obdělávají pole jiným, byli koně
vydáváni bohatým rolníkům,
kteří své vlastní koně nyní,
kdy cena páru koní činí až 60.000
Kč, výhodně odprodali. Tak obdržel v
Litoměřicích 3. března koně
bohatý rolník Verner z Lenešic u Loun jednoho
koně, občanka Gutová z Loun, poštmistru
ročovskému, který vlastního koně
prodal a který jest boháčem přidělen
jeden erární kůň a ponecháni
koně Dru Dammovi, členu německé chmelařské
rady v Žatci a statkářce Pochmonové
z Dobroměřic u Loun. V soudním okrese Libáňském
obdržel erární mulu řezník František
Válek z Libáně, který svého
koně prodal, dále pár koní František
Palička, Řmenín u Libáně, který
prodal pár svých vlastních koní a
František Kobrle, Udrnice u Libáně, který
obdržel jednoho koně erárního a svého
prodal.
Poměry tyto vyvolávají oprávněné
pobouření malozemědělců, kteří
ke svému zděšení se přesvědčili,
že v Československé lidové republice
nabývá vrchu nebezpečný protilidový
proud v úřadech evidencí koní, který
šmahem a bez ohledu na potřebu zamítá
uchazeče a odebírá jim i přidělené
vojenské koně, pokud jsou z řad drobného
rolnictva a přiděluje je výhradně
bohatým sedlákům a soukromníkům,
kteří si je mohou koupiti z vlastních prostředků.
Podepsaní se táží: jsou panu ministru
národní obrany známy tyto poměry?
Jest ochoten pan ministr národní obrany dáti
vyšetřiti všecky případy přídělů
vojenských koní nebo jejich odebrání
a naříditi jednotlivým evidencím,
aby v prvé řadě propůjčováni
byli erární koně drobným zemědělcům
ke společnému jejich používání
pro potřebné malozemědělce na venkově.