Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úřad obecního nebo obvodního notáře na Slovensku budou ode dne, který bude určen nařízením, obstarávati pouze státní úředníci ustanovení podle tohoto zákona.

Obecním neb obvodním notářem může býti ustanoven, kdo vyhovuje všeobecným podmínkám pro ustanovení státním úředníkem a má alespoň způsobilost předepsanou uherským zákonem čl. XX. 1900.

Obecní a obvodní notáři ustanovení podle tohoto zákona podrobeni jsou zákonu ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků (služební pragmatice) a nařízením k němu vydaným, jakož i všem zákonům a ustanovením, kterými jsou v ostatních částech republiky Československé upraveny služební a zaopatřovací požitky státních úředníků. Úřední tituly notářů v jednotlivých hodnostních třídách stanoveny budou nařízením.

Obecní a obvodní notáře jmenuje ministr vnitra. Ministr vnitra určí počet systemisovaných notářských míst v každé obci, pokud se týče v každém obvodu a stanoví úřední sídlo obvodního notáře.

Ministr vnitra má právo přesaditi notáře na kterékoliv místo notářské na území Slovenska.

Obecní a obvodní notáři, kteří v době, kdy zákon nabude účinnosti, vykonávají skutečně svůj úřad, a to i ti, kdož byli na své dosavadní místo prozatímně ustanoveni, neb v dosavadním svém úřadě prozatímně potvrzeni ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska, župany neb hlavními slúžnými, jsou povinni podati do 60 dnů ode dne, kdy zákon nabude účinnosti, u ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, žádost za ustanovení obecním neb obvodním notářem podle tohoto zákona. Ministr vnitra může pro mimořádné poměry tuto lhůtu i různě ustanoviti pro jednotlivé župy nebo jejich části.

Jestliže notáři nepodají do ustanovené lhůty žádosti za ustanovení notářem podle tohoto zákona, má se za to, že se uplynutím lhůty dobrovolně bez jakýchkoli nároků vzdávají místa dosud zastávaného.

Obecní a obvodní notáři, kteří byli ustanoveni podle uherských zákonů před 28. říjnem 1918 a podali sice včas žádost za ustanovení notářem podle tohoto zákona avšak nebyli jmenováni, budou dáni na odpočinek, a bude jim poskytnuto zaopatřovacích požitků, pokud by na ně měli nárok podle platných zákonů uherských. Bylo-li však prokázáno, že tito notáři, když již byli na svých místech úřady republiky Československé třebas prozatímně ustanoveni nebo potvrzeni, dopustili se jednání namířených proti státu československému, budou bez jakýchkoli nároků propuštěni, při čemž jest vyhrazeno trestně je stíhati.

Pensijní fondy obecních a obvodních notářů, zřízené podle § 66. uherského zákona čl. XXII. 1886, přecházejí v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, do správy ministerstva vnitra.

Obecní a obvodní notáři ustanovení podle tohoto zákona obstarávají, pokud tento zákon neustanovuje jinak, úřední působnost, která podle platných uherských zákonů přísluší dosavadním obecním a obvodním notářům.

Obecní a obvodní notáři jsou služebně podřízeni hlavnímu slúžnému, v jehož úředním obvodě mají své úřední sídlo.

Ve věcech obecních má notář právo i povinnost žádati, aby opatření neb usnesení obecního rychtáře, obecního představenstva neb obecního zastupitelstva, nebylo vykonáváno, pokud by tímto opatřením neb usnesením byl porušen zákon, překročena působnost neb ohroženo blaho obce.

Žádost tu sluší podati nejpozději ve lhůtě tří dnů u příslušného hlavního slúžného: o podané žádosti uvědomí notář zároveň obecního rychtáře dotčené obce. Hlavní slúžný rozhodne, má-li se opatření neb usnesení, jež notář pozastavil, vykonati čili nic.

Pokud obecní neb obvodní notář obstarává úkoly správy státní, jest nezávislým na orgánech obecních.

Nařízením bude stanoveno, pokud notáři mají obstarávati k žádosti jednotlivých občanů určité výkony právních porad.

Osobní náklad na obecní a obvodní notáře nese stát. Obec jest povinna přispívati k částečné úhradě tohoto nákladu v ten způsob, že podle dosavadních uherských předpisů poskytuje notáři naturální byt, pokud se týče odvádí pokladně státní příbytečné. Nařízením bude stanoveno, v jaké výši se hodnota naturálního bytu, pokud se týče příbytečné, vpočítá notáři do jeho služebních požitků.

Obecní a obvodní notáři ustanovení podle tohoto zákona nemají nároků na naturální požitky, jež jim podle předpisů uherských obce byly povinny poskytovati na započtení do jich požitků služebních.

Obec jest povinna poskytnouti notáři bezplatně potřebné úřední místnosti a nésti náklad na udržování otopu, osvětlení a čistění těchto místností.

Započtení dosavadní služební doby notářům podle osnovy jmenovaným upraveno bude nařízením.

Po dobu pěti let účinnosti tohoto zákona může ministr vnitra svoliti k tomu, aby obecním neb obvodním notářem byl ustanoven i ten, kdo nemá způsobilosti předepsané uherským zákonem čl. XX.: 1900.

Po tutéž dobu může ministr vnitra jmenovati notáře podle tohoto zákona prozatímně na jeden rok. V téže době může táž osoba býti jmenována notářem prozatímně i vícekráte po sobě, vždy však jen na jeden rok.

Ministr vnitra může výkon některých práv, jež mu příslušejí podle tohoto zákona, svěřiti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska, pokud se týče županům.

Zákon tento nabude účinnosti zároveň se zákonem o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku. Provede jej ministr vnitra, ministr pro sjednocení zákonodárství a organisace správy a ministr s plnou mocí pro správu Slovenska.

Vláda jest zmocněna působnost tohoto zákona rozšířiti nařízením zcela neb z části i na území Podkarpatské Rusi.

Na Slovensku má dalekosáhlý význam v oboru správy veřejné právní institut obecních a obvodních notářů. Tento institut uherského práva se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vůbec nevyskytuje.

Základy právní úpravy institutu obecních a obvodních notářů jsou v podstatě obsaženy v uherském obecním zákoně (čl. XXII. 1886), jehož předpisy, zejména pokud jde o kvalifikaci a hmotné postavení notářů, byly pozměněny a doplněny zák. čl. XX. 1900 a zák. čl. LX. 1913. Kromě toho jest působnost notářů, zejména v oboru správy státní, upravena specielními zákony.

K informaci a dosavadní právní úpravě institutu obecních a obvodních notářů budiž v stručnosti vedeno:

Každá velká obec má svého notáře (obecní notář) malé obce mají společného notáře (obvodní notář) srov. §§ 1., 63., 67., 68., 69. zák. čl. XXII. 1886.

Notáři jsou voleni doživotně. Obecního notáře volí obecní zastupitelstvo dotčené velké obce. Obvodního notáře volí společně obecní zastupitelstva sdružených obcí (§§ 68., 69., 77. až 85. zák. XXII. 1886).

Pro úřad obecního a obvodního notáře vyhledává se odborná kvalifikace, totiž: absolvování kursu pro obecní správní úředníky (podmínkou přijetí do tohoto kursu je absolvování střední školy) a složení zvláštní správní zkoušky (§§ 1. a 3. zák. čl. XX. 1900).

Služební požitky obecních a obvodních notářů jsou upraveny nyní zák. čl. LX. 1913, jímž zrušen byl dřívější zák. čl. XI. 1904. Podle této úpravy náleží notáři určité zákonné minimum platu 2000 K ročně, resp. pomocnému notáři (podnotáři) 1400 K ročně. Stát jest povinnen doplatiti plat notářův na toto zákonné minimum, pokud by tak neučinila obec rozepsáním obecní přirážky nepřesahující 20 procent státních daní. Do zákonného minima platu započítají se případné naturální požitky. Kromě platu jest obec povinna poskytnouti notáři naturální byt, resp. příbytečné; ani naturální byt, ani příbytečné nezapočítávají se však do minima služebních požitků notářových. Stát poskytuje notářům časové přídavky (u notářů vždy po pěti letech) po 200 K, úhrnem nejvýše 1200 K (u pomocných notářů vždy po pěti letech po 100 K. úhrnem nejvýše 600 K).

Kromě toho poskytuje stát notářům po dobu mimořádných poměrů válkou způsobených různé peněžité výpomoci (srov. zák. čl. IX. 1917 a XV. 1917).

O zabezpečení pensí obecních a obvodních notářů mají pečovati municipia (komitáty) zřízením zvláštních pensijních fondů (§ 66. zák. čl. XXII. 1886 a § 9. zák. čl. LX. 1913).

O působnosti obecních a obvodních notářů sluší uvésti:

Notáři mají právo hlasovací ve schůzích obecního zastupitelstva (§ 58. zák. čL XXII. 1886), a jsou dále členy obecního představenstva (§ 63. téhož zákona).

Kromě toho náleží notářům obstarávání agend správy státní - zejména ve věcech politické správy (na př. vedení matrik podle zák. čl. XXXIII. 1894 a XXVI. 1904), ve věcech správy finanční (účastenství na přípravách při vyměřování daní, vyměřování některých daní, a vybírání a vymáhání daní a dávek veřejných).

Zvláštní poměry na Slovensku odchylné od poměrů v ostatních částech republiky nezbytně toho vyžadují, aby instituce obecních a obvodních notářů, která na Slovensku jest vžita, byla prozatím ponechána. Ovšem jest požadavkem naprosté nutnosti, aby tato instituce doznala pronikavé reformy a to v té míře, aby stala se spolehlivou součástkou v organisaci správy veřejné. Stát má velmi značný zájem na tom, aby správa veřejná také na Slovensku byla postavena na spolehlivý základ. Tento zájem státu projeven jest již ve vládním návrhu zákona o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku, jenž byl již předložen Národnímu shromáždění (tisk 1826). Podle posléz zmíněného návrhu má býti veškerá politická správa župní na Slovensku postátněna. Dalším krokem v postátnění správy vnitřní na Slovensku jest postátnění instituce obecních a obvodních notářů, jež zamýšlí uskutečniti předmětná osnova.

Postátnění instituce obecních a obvodních notářů nebylo pojato do vládního návrhu o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku z důvodů legislativní techniky. Tento návrh týká se jen správy župní, kdežto předmětná osnova zasahuje do správy obcí.

Všeobecnou tendencí předmětné osnovy jest: vybudovati instituci obec- a obvodních notářů tak, aby úřad obecních a obvodních notářů byl obstaráván orgány, jež má stát ve své moci; tím získá stát dostatečné záruky pro to, aby řada agend správy státní byla opatřována spolehlivými orgány, bude však také ve prospěchu obcí, jestliže agendy správy obecní budou obstarávati orgánové, jež stát uzná za spolehlivé činitele v obvodu vlastní své správy.

Tato všeobecná tendence osnovy jest provedena takto:

1. Úřad obecních a obvodních notářů může býti na dále obstaráván výhradně státními úředníky. (§ 1. osnovy).

Tito státní úředníci budou co do svého služebního postavení podrobeni pravidlům platným v ostatních částech republiky, zejména i ustanovením platovým (§ 3. osnovy). Tím bude umožněno úředníky tyto připoutati pevně k republice a disponovati jimi volně v zájmu republiky (srov. § 4.).

2. Zastávání úřadů obecních a obvodních notářů svěřuje se silám odborně kvalifikovaným; v zásadě vyžaduje návrh kvalifikaci požadovanou uherskými zákony (§ 2.). Ovšem vzhledem k citelnému nedostatku uchazečů o místa notářů pamatuje návrh v § 15. na možnost dispense od uvedeného minima kvalifikace pro přechodnou dobu. V této souvislosti budiž uvedeno, že brzy po převratu učinil ministr s plnou mocí pro správu Slovenska opatření (viz Úradné Noviny 1919 č. 7., str. 2., č. 28. a 29., str. 2. a 3.) směřující k tomu, aby získán byl dorost pro úřad notářů; zřizují se nyní totiž periodicky zvláštní notářské kursy (šestiměsíční), jichž mohou se za určitých podmínek zúčastniti i osoby, které nemají školské průpravy vyžadované pro posluchače kursů pro obecní správní úředníky ve smyslu zákona čl. XX. 1900. Absolventy těchto kursů má osnova v prvé řadě na mysli připouštějíc v § 15. možnost dispense od podmínek kvalifikace.

3. Jako s jedné strany jest nutno získati pro úřad notářský osoby obeznámené s uherskými zákony, jich prováděním v praxi, jakož i s potřebami obyvatelstva, tak s druhé strany dlužno učiniti opatření, aby dosavadní obecní a obvodní notáři, z velké části národnosti maďarské, byli přejímáni do služeb státních jen ke své žádosti a jen jsou-li spolehliví. Tato hlediska mají na mysli ustanovení §§ 5. až 7. návrhu. Ustanovení tato jsou obdobná ustanovením §§ 6. až 8. vládního návrhu, tisk 1826.

Pro přechodnou dobu navrhuje osnova v § 15. možnost jmenovati notáře prozatímně.

4. Na dosavadní úřední působnosti obecních a obvodních notářů nemá býti v zásadě ničeho měněno (§ 9. návrhu).

Ovšem z povahy věcí plyne, že dlužno postavení notářů, kteří budou nyní úředníky státními, vůči obci resp. obecním orgánům upraviti tak, aby notáři byli na orgánech obecních nezávislými. Proto ustanovuje § 10. návrhu, že notáři jsou služebně podřízeni hlavnímu slúžnému, jenž podle vládního návrhu tisk 1826. bude úředníkem státním. Hlavní slúžný bude totiž úředním představeným notářů.

Posílení úředního postavení notářů vůči orgánům obecním dochází výrazu v §u 11., jenž ve věcech obecních poskytuje notáři právo a ukládá mu dokonce povinnost v případech blíže vyznačených - vždy s účinkem odkladným - pozastaviti opatření neb usnesení obecních orgánů a žádati hlavního slúžného, jakožto orgán, jenž jest podle §u 31. zák. čl. XXII. 1886 povolán vykonávati dozor nad obcemi, za rozhodnutí.

Výslovně jest nezávislost notářů na orgánech obecních vyjádřena v §u 12. osnovy, pokud jde o obstarávání agend správy státní.

5. Dosavadní notáři obecní a obvodní obstarávali také poradnou činnost pro obyvatelstvo (sepisovali různá podání, žádosti, byli mu nápomocni při sdělávání smluv atd.). Tato soukromá praxe notářů byla namnoze zdrojem bohatých jich příjmů. Vzhledem k tomu, že nyní notáři budou státními úředníky, nelze připustiti, aby notáři podobnou činnost vykonávali, jako státní úředníci, za honorář placený stranami jako tomu bylo dosud. S druhé strany nelze přehlížeti, že bylo by v prospěchu obyvatelstva, jež jest namnoze velmi vzdáleno od sídel úřadů a soudů, kdyby notáři poskytovali obyvatelstvu porady v určitých záležitostech, ovšem nikoli za odměnu od stran. Řešení této otázky ponechává osnova v §u 13. cestě nařizovací.

6. Osobní náklad na notáře nese stát (§ 14. návrhu). Ježto však notář obstarává také agendy obecní správy, jest zajisté spravedlivo, aby obce přispívaly státu na částečnou úhradu těchto nákladů; to se má díti poskytováním naturálního bytu notáři, resp. odváděním příbytečného státní pokladně. Z téhož důvodu jest obec povinna poskytnouti notáři bezplatně úřední místnosti a ze svého je udržovati.

7. Úzká spojitost předmětné osnovy s vládním návrhem tisk 1826. jest důvodem proto, aby zákony vstoupily současně v život (§ 17.). V § 18. osnovy umožňuje se vládě, aby v cestě nařizovací rozšířila působnost zákona také na území Podkarpatské Rusi.

Neurovnané poměry na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi způsobily, že ne bylo lze vypočísti podrobně finanční dosah osnovy spojený se sestátněním notářů.

Náklad spojený se sestátněním notářů bude ovšem značně snížen tím, že obce jako dosud - budou notářům poskytovati naturální byt, resp. příbytečné.

Z důvodu úplnosti sluší ještě uvésti, že návrh předmětný neupravuje postavení notářů v městech s regulovaným magistrátem, postavení těchto notářů jest odlišné od postavení notářů obecních a obvodních. Právní poměry notářů v uvedených městech budou upraveny v souvislosti s otázkou postátnění některých administrativních orgánů uvedených měst; návrh příslušného zákona bude v nejbližší době předložen. Podotýká se, že předmětná osnova vypracována byla v úplné shodě s ministerstvem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy.

Po stránce formální navrhuje se, aby návrh byl přikázán výboru ústavnímu, a aby byl projednán současně vládním návrhem zákona o prozatímní úpravě správy politické na Slovensku (tisk 1826.).

Ministr pro sjednocení zákonodárství a organisace správy: