Páni tazatelé uvádějí ve svém
dotazu, že porušen byl zákon jednak rozsudkem
okresního soudu v Hustopeči ze dne 15. listopadu
1919, kterým ku soukromé žalobě odboru
tělocvičné jednoty "Sokol" v Nosislavi,
za. stoupené nosislavským řídícím
učitelem co jejím starostou, byl místní
farář uznán vinným přestupkem
proti bezpečnosti cti a odsouzen k peněžité
pokutě, jednak usnesením zemského trestního
soudu v Brně jakožto soudu odvolacího ze dne
5. ledna 1920, kterým bylo usneseno připustiti důkazy
pravdy.
Žádají proto, abych dal případ
tento nestranně vyšetřiti, zjednal nápravu
a postaral se o to, by justice, základ to státu,
zbavena byla každého třídního,
stranického a politického vlivu a aby soudcové,
kteří přes to těmto vlivům
podléhají, byli s rozhodujících míst
ihned odstraněni a svěřeny jim pouze věci,
při nichž by nemohli eminentní zájmy
státu na objektivním rozhodování podle
zákona takovým způsobem poškozovati.
K tomuto dotazu sděluji, že věc, pro niž
jest interpelováno, byla jíž předmětem
několikerého zkoumání vyšších
stolic.
Bylať panem členem Národního shromáždění
na prvém místě na dotazu podepsaným
co obhájcem obžalovaného podána nejen
žádost ke generální prokuratuře,
aby podala stížnost pro zachování zákona,
ale byl také odmítnut zemský trestní
soud v Brně pro domnělou předpojatost a podána
stížnost dozorčí na okresního
soudce hustopečského a na zemský trestní
soud v Brně.
Vrchní zemský soud v Brně zamítl dozorčí
stížnost zástupcem obžalovaného
podanou jako nepřípustnou, ježto podle §
15. tr. ř. lze této stížnosti jen tehdy
užíti, není-li odvolání výslovně
zakázáno nebo jiným způsobem spořádáno
což v daném případě není.
Pokud pak se odmítnutí zemského odvolávacího
trestního soudu v Brně dotýče, bylo
toto zamítnuto jako opožděné.
Generální prokuratura v Brně odmítla
jakékoliv zasáhnutí do věci, protože
bylo by podle jejího soudu nepřípustné,
poněvadž ve věci samé nebylo ještě
vůbec rozhodnuto.
Za tohoto stavu věci nemohu ani já ničeho
zaříditi a musím, odvolávaje se na
ustanovení čl. VIII. zákona ze dne 17. prosince
1862, č. 8. ř. z. z r. 1863, zdržet se jakéhokoli
vyjádření o správnosti postupu soudů.
Jen tolik mohu uvésti, že předseda odvolacího
soudu, jenž pro svou příslušnost k "Sokolu"
ze stranickosti je viněn, prohlašuje, že nikdy
ani nikde jako "Sokol" nevystupoval a také nikdy
a nikde ani v úřadě ani mimo úřad
neučinil žádného projevu, který
by jen zdaleka mohl poskytnout podklad pro výtku strannickosti.
Obžalovanému faráři v Nosislavi jest
volno, dopadne-li konečný rozsudek proti němu
a bude-li míti za to, že zákon byl porušen
aneb nesprávně vyložen požádati
ministerstvo spravedlnosti, aby podle § 33. tr. r. podalo
stížnost zmateční pro zachování
zákona.