Vláda se zmocňuje, aby kontrolní poplatky
zavedené v § 44. zákona ze dne 26. května
1866, č. 75 ř. z. stanovila nařízením
a to až do výše 600 K za 1 kg zlata a 90 K za
1 kg stříbra hrubé váhy zboží.
Vláda se dále zmocňuje, aby nařízením
stanovila manipulační poplatek za každý
samostatný kus zboží, který úřednímu
označení podle zákona podléhá.
Vládě se ukládá, aby tento zákon
provedla.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Novým puncovním zákonem, který finanční
správa zavésti hodlá na místo dosavadního
platného, nynějším poměrům
již neodpovídajícího zákona ze
dne 26. května 1866, č. 75 ř. z. nařízeno
mělo býti také všeobecné přepuncování
zlatého a stříbrného zboží
zvláštní novou značkou.
Podle zprávy hlavního puncovního úřadu
v Praze ztratily se v době státního převratu
u puncovny v Bratislavě 4 úřední puncovní
značky a to 2 na zlato a 2 na stříbro.
Zneužitím těchto značek může
vzniknouti veliká škoda a to nejen tím, že
by zlaté a stříbrné zboží,
podléhající úřednímu
puncování, bylo podloudným způsobem
puncovní značkou opatřováno, nýbrž,
že by také zboží z kovů nedrahých
(napodobenin zlata a stříbra) jako pravé
zlato a stříbro označováno býti
mohlo a tím obecenstvo spoléhajíc na úřední
značku puncovní podváděno bylo.
Z těchto důvodů nutno urychliti přepuncování
veškerého zboží novou značkou.
Provésti je lze cestou nařizovací podle §
37. dosavad platného puncovního zákona.
Nelze toho však provésti za platnosti dosavadních
velmi nízkých a nynějším poměrům
daleko již neodpovídajících poplatků
kontrolních (puncovních), stanovených v §
44. punc. zákona z roku 1866, ježto by poplatky vybrané
při dosavadní výši daleko nenahradily
výloh, které státní správě
akcí přepuncovací vzejdou.
Nový puncovní zákon však není
možno z různých, převážně
technických důvodův uskutečniti v
nejbližší době; na druhé straně
však svrchu vylíčená ztráta puncovních
značek vyžaduje urychleného přepuncování,
nezbývá tudíž jiného východiska,
než-li zvýšiti dosavadní kontrolní
(puncovní) poplatky, stanovené v § 44. citov.
zákona z roku 1866.
Kontrolní poplatky, uvedené v § 11. a 63. punc.
zákona, netřeba měniti, ježto za nynějších
poměrů vůbec v praxi nepřicházejí.
V novém zákoně mají býti vůbec
vypuštěny.
Tuto změnu kontrolních poplatků (puncovních).
ježto stanoveny jsou zákonem, lze však nově
upraviti zase pouze zákonem. Aby však na příště
vládě v tomto směru volnější
pole ponecháno býti mohlo, zvláště
se zřetelem k cenám drahých kovů velice
kolísajícím, a k mimořádným
poměrům, které nevylučují potřebu
změn, doporučuje se, aby zákonem, jímž
změna kontrolních (puncovních) poplatků
provésti se má, dána byla možnost měniti
podle potřeby výši těchto poplatků
nařízením. Hranice, do které poplatky
nařízením bude lze měniti, stanoví
se při zlatě 600 K za 1 kg a při stříbře
90 K za 1 kg hrubé váhy zboží.
Právní povahu puncovního poplatku osvětluje
již jeho zákonné pojmenování:
"Poplatek kontrolní".
Pouhou episodou zůstává skutečnost,
že na sklonku válek napoleonských, kdy Rakousko
bylo úplně vyčerpáno, hledal stát
zákony z roku 1806 a 1809 pramen příjmů
v nařízeném nuceném označování
všeho zlatého a stříbrného zboží,
čímž puncovnímu poplatku dostalo se
povahy dávky fiskální. To však dlouho
netrvalo; pouze do roku 1824, kdy ustanovení puncovní
dříve platná (patent Marie Terezie z 23.
března 1788. jímž dohled na výrobu zboží
z drahých kovů převzat byl státem)
byly obnoveny a puncovnímu poplatku jeho dřívější
povaha vrácena.
Na povaze poplatku puncovního jako poplatku kontrolního
a nikoli fiskálního právě vylíčené,
nemíní finanční správa navrženým
zvýšením jeho nic měniti. Zvýšení
poplatku je nutno z důvodů, svrchu již uvedených.
Dosavadní poplatky činí 48 K za 1 kg zlata
a 6 K za 1 kg stříbra hrubé váhy zboží,
předkládaného k označení.
Pomýšlí se prozatím na zvýšení
poplatku při zlatě na 400 K a při stříbře
na 60 K za 1 kg hrubé váhy zboží předloženého
k puncování. Toto zvýšení, jež
u zlata jest asi osminásobně, u stříbra
asi desetinásobné, možno označiti přímo
ještě za nepatrné, uváží-li
se, že od doby, kdy poplatky byly stanoveny, uplynulo 54
let a že ceny lak zlata, tak i stříbra, neobyčejně
stouply. A to zvláště v posledních letech
jak vidno z tohoto srovnání:
Podle zákona ze dne 2. srpna 1892 čís. 126
ř. z., jímž zavedena byla zlatá měna,
vzata za základ k ražení zlatých mincí
10ti a 20ti korunových cena 3280 K za 1 kg ryzího,
resp. 2952 K za 1 kg zlata mincovního (směs 900
tisícin zlata a 100 tisícin mědi). Stříbrných
korun razilo se z 1 kg mincovního stříbra
(směs 835 tisícin stříbra a 165 tisícin
mědi) 200 kusů ve váze 5 gramů s čistým
obsahem stříbra 4.17 gramů za kus.
Dnešní (26. února 1920) cena zlata a stříbra
pohybuje se okolo 60.000 K za 1 kg zlata a 4000 K za 1 kg stříbra.
Zamýšlené zvýšení puncovního
poplatku zůstává tedy poměrně
daleko ještě pozadu za zvýšením
cen zlata a stříbra, které projevují
stále ještě při neurovnaných
poměrech finančních a hospodářských
v převážné většině
států tendenci stoupající. Podotýká
se, že zvýšení nestane se bez vyslechnutí
dobrého zdání obchodních komor a zástupců
živnostnictva.
Kromě zvýšení poplatku puncovního
doporučuje se zavésti zvláštní
manipulační poplatek od každého jednotlivého
kusu zboží předloženého k označení.
Poplatek ten odůvodněn je větší
režií (opotřebení punce) v těch
případech, kdy předkládá se
k označení drobnější zboží
kusové, z něhož každý kus musí
být označen zvláště.
Vedle toho poslouží tento manipulační
poplatek též úkolům statistickým.
Z celkové jeho sumy bude vždy patrný na první
pohled počet zboží předloženého
k označení (puncování).
Tento manipulační poplatek, který zná
také francouzský puncovní zákon z.
roku 1900, má činiti pranepatrnou sumu 10 h za každý
samostatný kus zboží, který podléhá
úřednímu označení.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova přikázána
byla rozpočtovému výboru s tím,
aby o ní podal zprávu ve lhůtě 48
hodin.