Zřizování nových telegrafních
stanic bylo již rok nebo dva před válkou stlačeno
na nejskrovnější míru, ježto Rakousko
nařídilo největší hospodárnost,
za války pak bylo zaraženo vůbec.
Po převratu přihlásila se řada obcí
v Československu o zřízení telegrafní
stanice, a žádosti ty projedná vány
jsou normální cestou. Jeť vždy třeba
vyšetřiti potřebu takových stanic politickými
úřady a obchodními komorami a zajistiti příspěvek
interesentů. V Čechách, na Moravě
a ve Slezsku projednává se nyní u jednotlivých
ředitelství celkem 68 telegrafních stanic,
povoleno bylo jich 11.
Na Slovensku nezřizují se zatím nové
stanice, ježto se tam telegrafní správa zabývá
především znovuzřízením
stanic zničených maďarskou invasí.
V Karpatské Rusi pak telegraf je dosud ve správě
vojenské.
Intensivnějšímu zřizování
nových telegrafních stanic brání zejména
nedostatek telegrafního materiálu, neboť skrovných
zásob tohoto materiálu musí býti především
užito ke stavbě nových telegrafních
linek a zlepšení provozu v linkách nynějších,
a dodávky nového materiálu pokračují
velmi zvolna.
Někdy též neochota interesentů zapraviti
obvyklý příspěvek zdržuje zřízení
stanic.
Vybudování telefonního spojení na
venku bylo předmětem návrhu člena
Národního shromáždění
dra Karla Viškovského a soudruhů, podaného
dne 18. března 1919 - tisk 647. Ministerstvo při
projednávání tohoto návrhu vyložilo,
jak nazírá na budování projektů
týkajících se telefonní sítě
a naznačilo obtíže se kterými se nyní
potkává stavba telefonů.
Nutno doznati, že venkov, hlavně pokud jde o české
obce, z valné části postrádá
moderního a nyní téměř nezbytného
dopravního prostředku, jakým jest telefon.
Účelná výstavba telefonní sítě
na venkově jest beze sporu jednou z hlavních podmínek
rozkvětu národního blahobytu. Venkovská
místa, která jsou řidčeji obydlena
a leží mimo hlavní tepny dopravní, přiblížiti
lze k velkým střediskům obchodu a dopravy
jen tak, že připojeny budou k.telefonní síti
meziměstské.
Poštovní správa plně uznává
potřebu rozšířiti telefonní síť
po venkově Československé republiky a ráda
by přikročila k soustavné její výstavbě,
kdyby tyto dobře míněné snahy nebyly
seslabovány jednak nutností zdokonaliti a sesíliti
v první řadě telefonní síť
nynější, jednak překážkami
rázu technického a finančního.
V nynější době nepříznivých
poměrů finančních, hospodářských
a výrobních bylo a jest nutno přihlížeti
ke stavbám neodkladným v zájmu všeobecné
dopravy, při čemž bylo a jest ovšem podle
možnosti také dbáno potřeb míst
a krajů zanedbaných až dosud naprosto, pokud
se týče dopravy telefonní. Na prvním
místě zřizována byla umělá
simultínní a kombinovaná vedení, která
ve mnohých relacích byla jediným prostředkem,
jímž zjednána byla odpomoc na tratích
přetížených. Dále budována
byla spojovací vedení, umožňující
styk blízkých telefonních ústředen,
které až dosud mohly jen velikou oklikou sprostředkovati
hovory, konečně pak uskutečněny některé
menší stavby, které byly dávno potřebou
jednotlivých krajů a míst.
Z větších staveb zřízeno bylo
nutné telefonní spojení z Brna přes
Břeclavu do Bratislavy a z Uherského Hradiště
do Trenčína, ve kterémžto směru
až dosud žádného vedení nebylo.
Tou dobou se buduje přímé telefonní
vedení z Prahy do Moravské Ostravy, které
bude začátkem května pravděpodobně
dokončeno.
Současně dbáno bylo toho, aby dosavadní
telefonní úřady byly rozšířeny
jednak přeměnou veřejných hovoren
na ústředny, jednak stavbou účastnických
stanic. Podle statistických dat přibylo v Čechách
a na Moravě za rok 1919 - 13 hlavních a 9 vedlejších
telefonních ústředen, dále 19 samostatných
veřejných hovoren a zřízeno bylo 1702
samostatných, 462 polovičních a 221 čtvrtkových
společenských stanic, dále připojeno
bylo 1789 vedlejších účastnických
stanic.
Naše správa převzala síť, jež
změněným potřebám nově
vzniklého státu nevyhovovala, a která mimo
to byla během dlouhé doby válečné
naprosto zanedbávána. Zvýšený
pak dopravní ruch mezi jednotlivými význačnými
středisky života politického, hospodářského,
obchodního atd. prokázal naprostou nedostatečnost
dosavadních tepen dopravních, z nichž některé
jsou tak zatíženy, že 40%, i více, hovorů
nelze uskutečniti.
Za příčinou zjednání nápravy
jak pokud jde o potřeby občanstva, tak pokud jde
o příjmy státní, vypracován
byl v ministerské anketě stavební plán
na vybudování hlavních telefonních
tratí a sítí, z nichž nejdůležitější
a v zájmu dopravy skutečně nepostrádatelné
zařaděny byly již ve stavební program
roku 1920.
Plán tento vypracován byl se zřetelem na
změněné směrnice politické
a hospodářské, vyžadující
nutně směrem z Čech na Moravu, Slezsko a
Slovensko nových zeměpisné poloze přizpůsobených
cest dopravních.
Před uskutečněním tohoto plánu,
pro který povolen byl správou finanční
přesně vymezený úvěr, bylo
by jakékoli nákladnější podnikání
ve vybudování venkovských sítí
ve větším rozsahu nedoporučitelné,
poněvadž by tím doprava na hlavních
tratích, beztoho obtížná, byla ještě
více znemožněna, a nová telefonní
zařízení přes nepoměrně
vysoké finanční oběti státu,
nebo snad i zájemníků, pozbyla by tak významu
a ceny, sloužíce takřka výhradně
omezeným zájmům místním.
Při výstavbě telefonních tratí
a sítí rozhodují také zřetele
finanční, resp. rentabilita stavby.
Důvod pro nepovolení stavby telefonní jest
hledati mnohdy v nedostatečné výnosnosti
žádané telefonní sítě;
v takových případech bylo by nutno při
nákladnosti stavby žádati na zúčastněných
obcích padesátiprocentní i vyšší
úhradu stavebních výloh. Jde-li tu pak při
sítích normálních o náklady
až půlmilionové, je zřejmo, že
také rozpočty obecní by byly značně
dotčeny předčasnými stavbami těmito.
Třeba uvésti, že stavba telefonních
tratí je nyní více jak patnáctkráte
dražší než bylo v době před
válkou.
Uváží-li se, že při stavbě
telefonních účastnických stanic ve
vzdálenosti několika kilometrů od ústředny
jest vedle značného finančního nákladu
potřebí množství stavebního materiálu,
hlavně bronzového drátu, se kterým
nutno šetřiti v zájmu vybudování
tratí naprosto nutných se zřením ke
státnímu zájmu, ne samozřejmo, že
telefonní správa nemůže dosud vyhověti
všem naléhavým žádostem za vybudování
nákladných telefonních vedení, obzvláště
na venkově na velké vzdálenosti.
Pokud se týče stížnosti do pozvolného
postupu při zřizování telefonních
sítí venkovských, snad už povolených,
nutno uvésti na omluvu telefonní správy jednak
značné obtíže, naskytující
se při umístění projektované
telefonní ústředny, které často
při panujícím nedostatku vhodných
místností vybudování sítě
zdržují, jednak také zřetel k umístění
telefonního úřadu v definitivní budově,
poněvadž pozdějším stěhováním
úřadu vzniká pak dodatečně
značné vydání pro nutné přeložení
ústředny a střešního vedení
telefonních drátů.
Další závadou rychlého postupu při
zřizování nových telefonních
ústředen a přípojných vedení
bývá podmínka včasného splacení
stavebních příspěvků zájemníkův
a konečně - a to buď zvláště
zdůrazněno - nedostatečná pohotovost
materiálu stavebního.
Ministerstvo pošt a telegrafů doufá, že
poskytnuta bude telefonní správě možnost,
jakmile vybudovány budou nejdůležitější
tepny telefonního provozu, přikročit i k
systematickému doplnění sítí
na venkově. Ministerstvo je si vědomo oprávněných
přání venkova po telefonním spojení
a činí všecky přípravy, by v
dohledné době byly účelně veškeré
větší osady telefonem spojeny. Zatím
odstraňují se nejhrubší závady
meziměstské sítě, aby dosaženo
bylo ucelení telefonního provozu s místy
důležitými z administrativních potřeb.
Dosud i některá sídla okresních soudů
ba též okresních politických správ
jsou bez telefonu.
Ministerstvo pošt a telegrafů snaží se
tyto křivdy - neblahé dědictví rakouských
správ - co nejdřív odstraniti. Lze očekávati,
že zlepšení výrobních a stavebních
poměrů, jakož i pohotovost potřebných
hmot, usnadní poštovní správě,
by přikročila v dohledné době k realisaci
těchto staveb za menších finančních
obětí, jak státu, tak i zájemníků
soukromých.