Tesařský dělník Josef Kovařík
v Mrtníku pracoval před válkou jako tesař
v kaolínové továrně M. Šmídla
ve Vískách více než 10 roků.
Dne 1. června 1913 byl zvolen za starostu obce, což
měla za následek, že do práce chodil
jen občas, asi dva až tři dny v týdnu,
poněvadž ostatní čas byl úředně
zaneprázdněn. Koncem roku 1914, když světová
válka kladla na obecní funkcionáře
zvýšené požadavky, opustil práci
v továrně nadobro.
Když při letošních obecních volbách
starostou obce již zvolen nebyl, přihlásil
se v zmíněné továrně o práci
opět a byl přijat.
Josef Kovařík byl dříve členem
organisace sociálně-demokratické; po svém
zvolení starostou přestal platiti příspěvky,
ale z organisace se neodhlásil. Po dobu války byl
příslušníkem jiné politické
strany; začátkem roku letošního se opět
do sociálně-demokratické organisace přihlásil
a zaplatil za 3 měsíce příspěvky,
pak z ní však vystoupil.
Podle jeho vlastní protokolární výpovědi
bylo na něm počátkem října
1919 důvěrníky strany sociálně-demokratické
na obecním úřadě požadováno,
aby zaplatil 52 K důvěrnickému sboru strany,
jinak že nebude smět u zmíněné
firmy pracovati, což on pak odmítl.
Původně požadovaný peníz 52 K
byl prý mu snížen na 26 K, pak na 10 K a na
konec na 5 K. Dodnes nezaplatil ničeho.
Naproti tomu podle protokolárních výpovědí
dotčených důvěrníků
strany sociálně-demokratické v Mrtníku,
totiž starosty obce Martina Širokého,
dělníků Antonína a Josefa Šmídla,
Jana Nováčka a zámečníka
Františka Svobody z Mrtníku, nebylo jimi na
Josefu Kovaříkovi žádáno
ničeho více, než aby zaplatil 10 K na legionáře,
jako dobrovolnou pokutu za své prý brutální
chování se vůči dělnictvu za
doby, kdy byl starostou. Kovařík prý slíbil,
že zaplatí 5 K na legionáře a dá
do časopisu »Nová Doba» prohlášení,
ve kterém bude žádati dělnictvo za odpuštění,
že mu ublížil. Tím bylo docíleno
jeho smíru s dělnictvem, které si na Kovaříka
stěžovalo.
Jmenovaní důvěrníci však souhlasně
vypovídají, že Kovaříkovi nezabraňovali
v práci a že také neprohlásili, že
nesmí pracovati, jestliže pokuty nezaplatí.
Josef Kovařík podle vlastního doznání
pracuje u firmy Maxmilián Šmídl ve Vískách
nerušeně dále, takže mu tedy z udánlivé
výhružky škoda nevznikla.
Vzhledem k negativním výsledkům trestního
vyšetřování, zavedeného proti
Martinu Širokému a Antonínu Šmídlovi
pro zločin podle § 98., lit. b) 4. 2., bylo příslušným
státním zastupitelstvem navrženo zastavení
trestního řízení proti oběma
obviněným.
Pokud pak jde vůbec o zabezpečení koaliční
svobody dělnictva, poukazujeme na nařízení
vlády ze dne 19. prosince 1919 o rozhodčích
soudech dělnických pro spory o vypuzení z
práce č. 662. sb. zák. a nař.