Město Plzeň jest městem převážně
průmyslovým, s okolím téhož rázu.
Povaha západočeské pánve kamenouhelné
svědčí o tom, že jde o okres a okolí
po stránce zemědělské passivní.
Plzeň leží na křižovatce drah,
vyúsťujících z Plzně šesti
různými směry, v blízkosti světových
lázní Karlových Var, Františkových
Lázní a Marianských Lázní.
Vzdálenější severozápadní
agrární německé okresy tíhnou
svými tržními produkty do těchto lázní,
nacházejíce tam výhodnější
odbytiště. Jihozápadní agrární
okresy hledají výnosnější odbytiště
v blízkém cizozemsku, Rakousku a Německu.
O těchto okolnostech lze se úředně
přesvědčiti, neboť jest i úředně
prokázáno, že trhy plzeňské,
vyjma některé produkty zahradnické jsou velice
skrovně obesílány a chybí jim ve velké
míře to, s čím setkáváme
se v tržnicích a krámech pražských.
Zejména pociťuje plzeňský konsum trvalý
nedostatek nejdůležitějších životních
potřeb a trhových předmětů,
jako masa, mastnot, drůbeže, zvěřiny,
vajec a mléka. Město Plzeň jsouc středem
velkého kraje průmyslového je místem
prodeje všech životních potřeb pro veliký
počet konsumentů, čímž se, uvážíme-li
dnešní celkové poměry, tyto potřeby
rychle vyčerpávají a úžasně
zdražují. Nepříznivý vliv na
tržní poměry v Plzni stupňován
je vedle důvodův uvedených také špatnou
organisací dovozu ve vnitrozemí vůbec.
Tyto poměry stávají se pak ještě
nesnesitelnější pro ty rodiny úřednické,
jež chtějí poskytnouti dětem svým
vzdělání na školách, jež
v Plzni nejsou, zvláště pak na školách
vysokých. Potrvá-li výše vydržovacích
nákladů na školách těchto delší
dobu, stane se studium na nich pro děti úřednických
rodin nemožným.
Uvážení hodna je také ta okolnost, že
k vysokému počtu obyvatelstva Plzně samotné
přidružuje se ještě patero lokálně
již úplně přiléhajících
míst, budoucích to předměstí
plzeňských a to: Bolevec, Doubravka, Doudlevce,
Lobzy a Škvrňany, jež mají vesměs
obyvatelstva přes 5 10 tisíc. Obyvatelstvo těchto
obcí přináležející převážně
do kruhů průmyslových, opatřuje si
své potřeby na trzích plzeňských.
Poněvadž platy zaměstnanectva průmyslového
jsou vyšší nežli platy zaměstnanectva
státního a veřejného, trpí
toto tím více ve své menší nákupní
a platební schopnosti.
Že již i dříve byly existenční
podmínky v Plzni pro zaměstnance se stálým
platem horší, vidno z toho, že právě
z těchto důvodů bez ohledu na to, že
město Plzeň nemělo ještě podmínku
počtu obyvatelstva (80 tisíc), bylo přece
jen v roce 1908 zařaděno do I. tř. aktivních
přídavků a postaveno na roveň Praze
bez předměstí (nař. vešker. ministerstva
ze dne 3. srpna 1908 č. 154 ř. z.).
Návrh tento budiž přikázán výboru
státně zřízeneckému a výboru
rozpočtovému.