Zasedání národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2504.

Návrh

členů Národního shromáždění R. Bechyně, Ecksteinové, Dra Meissnera, Johanise, Marka a soudr.

na vydání zákona, kterým se má zabezpečiti nutný osev obilin, bramborů a cukrovky k zajištění výživy obyvatelstva.

Národní shromáždění račiž se usnésti, aby vydán byl zákon tohoto znění:

Zákon

ze dne.............................1920,

kterým se má zabezpečiti nutný osev obilin, bramborů a cukrovky k zajištění výživy obyvatelstva.

§ 1.

Ve smyslu § 9. cís. nař. ze dne 24. března 1917, čís. 131 říš. zák., ukládá se všem vlastníkům, držitelům, nebo jiným uživatelům zemědělských závodů, aby v hospodářském roce 1919/20 oseli nejméně takovou celkovou výměru obilin, brambory a cukrovkou, jaká při nich byla oseta v průměru čtyř posledních hospodářských let.

§ 2.

Každý vlastník nebo jiný uživatel pozemků je povinen veškeru ornou půdu, pokud není již oseta, osíti jarním osevem nebo při značném poškození osevu stávajícího, dodatečným osevem, přihlížeje při tom k splnění povinnosti v § 1. vytčené.

§ 3.

Každý majitel, nebo uživatel pozemků ladem ležícího, pokud je k osetí způsobilým, je povinen pozemek ten sám osíti, nebo k účelu tomu jinému pronajmouti a kdyby sám toho učiniti nemohl, je povinen ohlásiti jej nejdéle do 15. března 1920 obci, v jejímž katastru leží, aby jej sama osela nebo k účelů tomu způsobilým osobám postoupila.

§ 4.

Výjimky ze závazků v §§ 1. a 2. vytčených může učiniti ze závažných důvodů na návrh sklizňové komise okresní politický úřad, když majitel neb uživatel pozemku takového, i sklizňové komisi oznámí nejdéle do 30. března t. r. důvody, pro které nemůže zákonem tímto stanovenou osevní plochu obilím, brambory a cukrovkou osíti.

§ 5.

V případech v § 4. uvedených má okresní politický úřad po slyšení obecní sklizňové komise naříditi obci, aby se o včasný osev těchto plodin na ohlášených pozemcích buď sama postarala, anebo pozemky, kterých majitel, nebo jiný uživatel sám z podstatných důvodů plodinami těmi osíti nemůže, k účelu tomu za náhradu okresní politickou správou stanovenou odstoupila osobám, které mohou osev ten s prospěchem provésti.

§ 6.

Nařízení ze dne 5. srpna 1914, čís. 200 říš. zák., kterým se vydávají ustanovení, jimiž se mají zabezpečiti práce k obdělání polí a ve žních, nařízení ze dne 1. března 1916, čís. 59 říš. zák., o zabezpečení prací pro jarní setbu polních plodin a nař. ze dne 3. března 1915, čís. 274 říš. zák. s dodatkovými ustanoveními podle nařízení ze dne 21. října 1915 o vzdělání pozemků ladem ležících zůstávají v platnosti také pro letošní hospodářský rok.

§ 7.

Kdo předpisům tohoto zákona mimo případ prokázané nezaviněné nemožnosti osevu nevyhoví, nebo jinak jedná proti úředním opatřením na základě tohoto zákona a nařízení uvedených v § 6. vydaným, bude potrestán okresním politickým úřadem podle ustanovení těchto nařízení. Kromě toho však podléhají jednání proti tomuto zákonu ustanovením § 3. zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sbír. zák. a nař. o trestání válečné lichvy.

§ 8.

Ministru pro zásobování lidu se ukládá, aby zákon tento provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Odůvodnění.

Osevní plocha věnovaná obilí, bramborům a cukrovce v roce minulém opětně poklesla v tak značné míře, že při současně klesajícím výnosu je tím výživa obyvatelstva našeho státu již letošním rokem nebezpečně ohrožena.

Nebezpečí toto pro příští hospodářský rok jeví se ještě v dalekosáhlejší míře z to ho důvodu, že následkem loňských opožděných žní a podzimní sněhové katastrofy plocha ozimů se značně snížila a že určitá kategorie zemědělských producentů ztrácí zájem na udržení normálním osevu a hledí spekulačním pěstováním jiných plodin dosíci většího konjunkturního zisku. Nebezpečí zmenšení osevní plochy pro výživu obyvatelstva nejdůležitějších plodin zvyšuje se dále dosavadní praxí v provádění záborového zákona i uvolnění obchodu dobytkem, jehož rozsáhlejší pěstování při abnormálně vysokých cenách svádí zemědělské producenty k abnormálnímu pěstění pícnin.

Při tom neschází hlasů, vycházejících z kruhů zemědělských producentů, jimiž se prohlašuje, že nebudou pěstovati uvedených plodin více, než je nutno pro jich vlastní potřebu a že pro veřejné zásobování nebudou při vázaném hospodářství obili a brambory vůbec odváděti. Na důkaz toho uvádíme usnesení rolníků z jižní Moravy a resoluční usnesení důvěrníků organisace republikánské strany československého venkova a domovin v okresu přerovském.

Z uvedených důvodů jeví se vydání zákona o zabezpečení dostatečného osevu obilí, bramborů a cukrovky naprosto nutným.

Zároveň žádáme, aby předpis kontingentu obilí a bramborů pro příští hospodářský rok děl se na základě osevní plochy zákonem tímto stanovené a aby na tomto základě byl co nejdříve vypracován předběžný zásobovací plán pro příští hospodářský rok, také se zřetelem na výživu domácího zvířectva, aby včas nutná kvanta potravin a krmiv. mohla býti ze zahraničí opatřena.

Dále žádáme, aby ministerstvu zemědělství bylo uloženo, by včas provedlo soupis všech hospodářských potřeb pro zemědělské výrobce na příští rok potřebných, by o jich včasnou úhradu státem mohlo býti postaráno.

Příloha I.

»Venkov« ze dne 22. února 1920 píše: »Němečtí sedláci jižní Moravy (na Mikulovsku) ohlašují veřejně v brněnské »Tagespost« ústy německého moravsko-slezského svazu, že osejí jen tolik plochy, kolik pro sebe nutně potřebují, a že se nedají trýzniti vojenskými rekvisicemi. Obviňují vládu, že ona bude odpovědna za následky, nikoliv »agrární chátra«. Němečtí sedláci jsou ochotni zásobovati městské lidi potravinami, ale nestrpí pokračování dnešních rekvisic. Jejich náčelníci, ač jsou pohnáni k zodpovědnosti, a veškerá opatření prozkoumána za účasti také domácích zemědělců.

Příloha II.

»Hlas Lidu« ze dne 29. ledna 1920 uveřejňuje následující resoluci: »Důvěrníci okresní organisace republikánské strany českoslov. venkova« a »domovin«, shromáždění na svoji členské schůzi v Prostějově dne 15. ledna co nejrozhodněji protestují proti zamýšlenému státnímu obhospodařování zemědělských produktů v tomto roce a bezpodmínečně trvají na tom, aby po žních 1920 byl obchod jimi okamžitě uvolněn.« Dále se v resoluci té uvádí: »Upozorňujeme, jestli že by ústředny, ať je to zemský obilní ústav či kterákoliv obilní centrála, měly zůstati dále, že neodevzdáme ze své příští sklizně celého prostějovského kraje ani 1 q obilí.«

Po stránce formální budiž tento zákon přikázán výboru zásobovacímu, aby o něm podal do 5 dnů zprávu.

V Praze dne 27. února 1920.

R. Bechyně, Ecksteinová, Dr. Meissner, Johanis, Marek,

F. Biňovec, Němeček, Burian Ed., Charvát, F. Časný, A. Němec, Kolaříková, F. Hrdlička, Hummelhans, Kanová Anna, Dr. Soukup, Jos. Teska, Svěcený Ant., J. Šáda. L. Pick, Ant. Novák, Jos. Stivín, Fr. Svoboda, Nádvorník, Prokeš.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP