Národní shromáždění račiž
se usnésti, aby vydán byl zákon tohoto znění:
Ve smyslu § 9. cís. nař. ze dne 24. března
1917, čís. 131 říš. zák.,
ukládá se všem vlastníkům, držitelům,
nebo jiným uživatelům zemědělských
závodů, aby v hospodářském
roce 1919/20 oseli nejméně takovou celkovou výměru
obilin, brambory a cukrovkou, jaká při nich byla
oseta v průměru čtyř posledních
hospodářských let.
Každý vlastník nebo jiný uživatel
pozemků je povinen veškeru ornou půdu, pokud
není již oseta, osíti jarním osevem
nebo při značném poškození osevu
stávajícího, dodatečným osevem,
přihlížeje při tom k splnění
povinnosti v § 1. vytčené.
Každý majitel, nebo uživatel pozemků ladem
ležícího, pokud je k osetí způsobilým,
je povinen pozemek ten sám osíti, nebo k účelu
tomu jinému pronajmouti a kdyby sám toho učiniti
nemohl, je povinen ohlásiti jej nejdéle do 15. března
1920 obci, v jejímž katastru leží, aby
jej sama osela nebo k účelů tomu způsobilým
osobám postoupila.
Výjimky ze závazků v §§ 1. a 2.
vytčených může učiniti ze závažných
důvodů na návrh sklizňové komise
okresní politický úřad, když
majitel neb uživatel pozemku takového, i sklizňové
komisi oznámí nejdéle do 30. března
t. r. důvody, pro které nemůže zákonem
tímto stanovenou osevní plochu obilím, brambory
a cukrovkou osíti.
V případech v § 4. uvedených má
okresní politický úřad po slyšení
obecní sklizňové komise naříditi
obci, aby se o včasný osev těchto plodin
na ohlášených pozemcích buď sama
postarala, anebo pozemky, kterých majitel, nebo jiný
uživatel sám z podstatných důvodů
plodinami těmi osíti nemůže, k účelu
tomu za náhradu okresní politickou správou
stanovenou odstoupila osobám, které mohou osev ten
s prospěchem provésti.
Nařízení ze dne 5. srpna 1914, čís.
200 říš. zák., kterým se vydávají
ustanovení, jimiž se mají zabezpečiti
práce k obdělání polí a ve
žních, nařízení ze dne 1. března
1916, čís. 59 říš. zák.,
o zabezpečení prací pro jarní setbu
polních plodin a nař. ze dne 3. března 1915,
čís. 274 říš. zák. s dodatkovými
ustanoveními podle nařízení ze dne
21. října 1915 o vzdělání pozemků
ladem ležících zůstávají
v platnosti také pro letošní hospodářský
rok.
Kdo předpisům tohoto zákona mimo případ
prokázané nezaviněné nemožnosti
osevu nevyhoví, nebo jinak jedná proti úředním
opatřením na základě tohoto zákona
a nařízení uvedených v § 6. vydaným,
bude potrestán okresním politickým úřadem
podle ustanovení těchto nařízení.
Kromě toho však podléhají jednání
proti tomuto zákonu ustanovením § 3. zákona
ze dne 17. října 1919, čís. 568 sbír.
zák. a nař. o trestání válečné
lichvy.
Ministru pro zásobování lidu se ukládá,
aby zákon tento provedl v dohodě se zúčastněnými
ministry.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem jeho vyhlášení.
Osevní plocha věnovaná obilí, bramborům
a cukrovce v roce minulém opětně poklesla
v tak značné míře, že při
současně klesajícím výnosu
je tím výživa obyvatelstva našeho státu
již letošním rokem nebezpečně ohrožena.
Nebezpečí toto pro příští
hospodářský rok jeví se ještě
v dalekosáhlejší míře z to ho
důvodu, že následkem loňských
opožděných žní a podzimní
sněhové katastrofy plocha ozimů se značně
snížila a že určitá kategorie zemědělských
producentů ztrácí zájem na udržení
normálním osevu a hledí spekulačním
pěstováním jiných plodin dosíci
většího konjunkturního zisku. Nebezpečí
zmenšení osevní plochy pro výživu
obyvatelstva nejdůležitějších plodin
zvyšuje se dále dosavadní praxí v provádění
záborového zákona i uvolnění
obchodu dobytkem, jehož rozsáhlejší pěstování
při abnormálně vysokých cenách
svádí zemědělské producenty
k abnormálnímu pěstění pícnin.
Při tom neschází hlasů, vycházejících
z kruhů zemědělských producentů,
jimiž se prohlašuje, že nebudou pěstovati
uvedených plodin více, než je nutno pro jich
vlastní potřebu a že pro veřejné
zásobování nebudou při vázaném
hospodářství obili a brambory vůbec
odváděti. Na důkaz toho uvádíme
usnesení rolníků z jižní Moravy
a resoluční usnesení důvěrníků
organisace republikánské strany československého
venkova a domovin v okresu přerovském.
Z uvedených důvodů jeví se vydání
zákona o zabezpečení dostatečného
osevu obilí, bramborů a cukrovky naprosto nutným.
Zároveň žádáme, aby předpis
kontingentu obilí a bramborů pro příští
hospodářský rok děl se na základě
osevní plochy zákonem tímto stanovené
a aby na tomto základě byl co nejdříve
vypracován předběžný zásobovací
plán pro příští hospodářský
rok, také se zřetelem na výživu domácího
zvířectva, aby včas nutná kvanta potravin
a krmiv. mohla býti ze zahraničí opatřena.
Dále žádáme, aby ministerstvu zemědělství
bylo uloženo, by včas provedlo soupis všech hospodářských
potřeb pro zemědělské výrobce
na příští rok potřebných,
by o jich včasnou úhradu státem mohlo býti
postaráno.
»Venkov« ze dne 22. února 1920 píše:
»Němečtí sedláci jižní
Moravy (na Mikulovsku) ohlašují veřejně
v brněnské »Tagespost« ústy německého
moravsko-slezského svazu, že osejí jen tolik
plochy, kolik pro sebe nutně potřebují, a
že se nedají trýzniti vojenskými rekvisicemi.
Obviňují vládu, že ona bude odpovědna
za následky, nikoliv »agrární chátra«.
Němečtí sedláci jsou ochotni zásobovati
městské lidi potravinami, ale nestrpí pokračování
dnešních rekvisic. Jejich náčelníci,
ač jsou pohnáni k zodpovědnosti, a veškerá
opatření prozkoumána za účasti
také domácích zemědělců.
»Hlas Lidu« ze dne 29. ledna 1920 uveřejňuje
následující resoluci: »Důvěrníci
okresní organisace republikánské strany českoslov.
venkova« a »domovin«, shromáždění
na svoji členské schůzi v Prostějově
dne 15. ledna co nejrozhodněji protestují proti
zamýšlenému státnímu obhospodařování
zemědělských produktů v tomto roce
a bezpodmínečně trvají na tom,
aby po žních 1920 byl obchod jimi okamžitě
uvolněn.« Dále se v resoluci té
uvádí: »Upozorňujeme, jestli že
by ústředny, ať je to zemský obilní
ústav či kterákoliv obilní centrála,
měly zůstati dále, že neodevzdáme
ze své příští sklizně
celého prostějovského kraje ani 1 q obilí.«
Po stránce formální budiž tento zákon
přikázán výboru zásobovacímu,
aby o něm podal do 5 dnů zprávu.