»Když byla postavena dráha Čejč-Ždánice
mluvilo se už tehdy, že Ždánice dlouho konečnou
stanicí nebudou, a že brzy provede se železniční
spojení k dráze vlárské. Od té
doby však uplynula už řada let a žádné
zlepšení ve spojení mezi okresem ždánským
a bučovským se nestalo, ač v zájmu
obyvatelstva obou okresů, jakož i v zájmu dráhy
Čejč-Ždánice a dopravnictví vůbec
jest, aby v době co nejkratší vybudována
bylo spojovací dráha Ždánice-Bučovice,
event. Haluzice.«
Tak začíná můj návrh a soudr.,
podaný dne 14. února 1914, na zemském sněmu
moravském v 1. zasedání XII. období
sněmovního pod čís. 924, z. h. r.
1914. (Dodatek 263.)
Vybudování této spojky Ždánice-Bučovice
event. Haluzice, spojky asi 10 km dlouhé a připojující
trať Čejč-Ždánice (jízdní
řád č. 229) na trať Brno-Teplá-Trenč.
Teplice (v jízdním řádě č.
23) stalo se dnes akutní nutností.
Jak dnes věci stojí, občané okresu ždánského, chtějí-li se dostati do Brna, anebo na okresní politický úřad do Kyjova, dráhy Čejč-Ždánice vlastně zřídka používají, poněvadž spíše dostanou se do Brna anebo do Kyjova pěšky, nežli po dráze.
Občané ze Ždánic při cestě do Brna musí jeti nejprve na Čejč | 28 km, |
pak z Čejče do Zaječí | 19 km, |
a konečně ze Zaječí do Brna | 42 km, |
tedy celkem | 89 km. |
To znamená dnes značné výlohy a velikou
ztrátu času. Není tudíž divu,
že dávají přednost stanici Bučovice
na trati vlárské před vlastní stanicí
ve Ždánicích i když musí v nepohodě
2-3 hodiny jíti do Bučovic pěšky.
Vídeňská vláda ze známých
důvodů centralisačních a germanisačních
dbala vždy dobrého spojení k Vídni a
připoutání tím k Vídni, každé
však spojení směrem k Brnu, k Praze všemožně
znesnadňovala.
Dnes lze doufati, že zdravá železniční
politika naší vláda československé
všechny tyto hříchy Vídně v dohledné
době napraví a respektovati bude potřeby
jednotlivých okresů a tudíž i okresu
ždánského.
Podle dosavadních proposic vlády a ústavního
výboru má okres Ždánice připadnouti
k župě uh. hradišťské. Ta okolnost
teprve volá po tom, aby byla ona spojka Ždánice-Bučovice
(Haluzice) co nejdříve provedena, by tím
usnaděno bylo spojení se sídlem župním
po trati vlárské.
Pouhý pohled na mapku železničních tratí
nejlépe dokazuje, že jest samozřejmé
prodloužení trati č. 229 s konečnou
a slepou stanicí Ždánice na trať vlárskou
do Bučovic anebo do Haluzic.
Navrhují proto podepsaní:
Budiž zřízena železniční
spojka Ždánice-Bučovice ev. Haluzice prodloužením
trati Čejč-Ždáníce na trať
vlárskou.
Po stránce formální budiž návrh
přikázán výboru dopravnímu.