Koncem listopadu 1919 byla v Chebu otevřena česká
škola. Otevření její schváleno
zemskou školní radou podle zákona o zřizování
škol ze dne 3. dubna 1919. Škola umístěna
v kasárnách. Na rychlo k tomu cíli přizpůsobena
jedna místnost, avšak místnost ta účelům
školským naprosto nevyhovuje. Okna jsou zamřížována,
ventilace není, dvéře jsou sbity z trámů
docela primitivně, jsou opatřeny závorou,
takže děti zavírajíce je nemohou unésti
jejich tíhy a nechávají je otevřeny.
Záchody jsou naprosto závadné. Děti
stýkají s na chodbě s vojáky, což
nepůsobí po stránce výchovné
příznivě.
Dnes jest zapsáno do české školy v Chebu
73 dětí a musí se učiti ve dvou odděleních
střídavě.
Chebští Němci, zvláště radnice
chebská a správy německých škol
v Chebu zahájili proti české škole již
od počátku jejího trvání bezohledný
boj. Připomínáme tu zvláště
jednání v obecním zastupitelstvu dne 21.
listopadu, jak o něm píše Gemeinde-Amtsblatt
für die Stadt Eger ze dne 16. pros. 1919. Ve schůzi
této bylo ostře protestováno proti školskému
zákonu ze dne 3. dubna 1919 a usneseno podniknouti všecky
kroky proti české škole v Chebu, ježto
prý znamená znásilnění německé
školy v Chebu, je vydržována z největší
části z německých prostředků
a jest umístěna v kasárnách, jež
jsou majetkem obce. Městský rada Schneider navrhl,
aby ti němečtí (!) rodičové,
kteří posílají děti své
do české školy, byli postaveni na pranýř
v obecním úředním listě uveřejněním
jejich jmen. Zástupce německých sociálních
demokratů označil presidenta zemské školní
rady jako kata němectví a připojil se k protestu
proti české škole.
Toto usnesení neslo ihned ovoce. Rodičové
dětí v české škole byli voláni
k výslechu a to jednak správou německé
školy, pak místní školní radou
a purkmistrovským úřadem, zaváděny
s nimi protokoly, proč posílají děti
do české školy. Rodiče českých
dětí jsou vesměs chudí a jsou tímto
častým voláním k výslechu ve
svém výdělku citelně poškozování.
K některým posíláni strážníci,
aby je vyslýchali. Potom zaslány místní
školní radou rodičům formuláře
k podepsání, kdež je také rubrika »Proč
posíláte dítě do české
školy« a vyplněna (podle dřívějšího
výslechu) »Proto že matka je Češka«.
Vedle pak jest rubrika »Mateřská řeč
dítěte« a vyplněna: »Němčina«.
Tak jedná místní školní rada,
ačkoli podle zákona ze dne 3. dubna 1919 nemá
k tomu nejmenšího práva. Někteří
rodičové byli k výslechu předvoláni
několikráte, na př. Karel Fišer, šikovatel
vojenské policie, čtyřikráte. Předvoláni
bylí Ant. Sochůrek, Rich. Fluksa, Frant. Leipold,
Karel Fišer, Marie Hieratová, M. Sandnerová,
V. Fričová, Marie Pfeilová, Anna Feselmayerová,
K. Lenz, M. Brabcová, Kat. Jakšová a j. Jak
se vyslýchá, vysvítá z tohoto: Když
byla zavolána M. Frieserová k výslechu do
německé školy k učitelce Sauermannové,
a tam dotazována, kdo ji přinutil, aby posílala
děti do české školy, odvolala se dotazovaná
na svůj český původ a prohlásila,
že koná jenom svojí národní povinnost.
Za to se jí dostalo nejprudších výčitek,
že je špatná matka a pod.
Avšak nedosti na tom. Do české školy v
Chebu se přihlásilo též několik
dětí z blízkého Reichesdorfu u Chebu.
Avšak německý řídící
učitel Baar nevydal dětem vysvědčení,
ani písemné odhlášky. Řekl, že
pro české děti vysvědčení
nemá. Když jej pak žádal správce
české školy v Chebu písemně o
jejich vydání, odepřel to a zároveň
udal ty rodiče, jejichž děti odešly do
české školy, u okresní školní
rady a místodržitelský rada Hejda je pokutoval.
Anna Leichtová z Matrelbachu odsouzena k pokutě
5 K, nebo 12 hod. vězení, táž odsouzena
později k pokutě 8 K neb 20 hod. vězení;
Julie Rödigová odsouzena k pokutě 8 K nebo
20 hod. vězení. Rodičům českých
dětí se vyhrožuje různým způsobem.
Živnostníci posílající děti
do české školy jsou ve své existenci
ohroženi, někteří obchodníci
z týchž důvodů bojí se pak svoje
děti do české školy posílati.
Podepsaní se táží:
Co hodlá ministr školství a národní
osvěty učiniti, aby české škole
v Chebu se dostalo náležitých místností?
Co hodlá ministr vnitra a ministr školství
a národní osvěty učiniti proti této
neuvěřitelné persekuci české
školy, jež se děje v Chebu za patronance státních
úřadů?