Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Konservatoř hudby v Praze, která jest podle zákona ze dne 4. prosince 1919, č. 648 sb. z. a n., ústavem státním s českou řečí vyučovací, je odbornou školou skládající se ze školy mistrovské a školy střední.

Na ústavě působí jako učitelé:

a) profesoři mistrovské školy;

b) profesoři a skuteční učitelé střední školy jakožto učitelé definitivní;

c) suplující učitelé střední školy;

d) smluvní učitelé škol mistrovské nebo střední;

e) učitelé vedlejší ale kteří.

Učitelské síly pod a) uvedené tvoří profesorský sbor mistrovské školy, skupina učitelských sil uvedená pod b) učitelský sbor školy střední. Učitelé smluvní jsou jen tehdy členy příslušného sboru, mají-li ad personam titul profesora.

Učitelé suplující, vedlejší a lektoři členy sboru nejsou.

Pohlaví nečiní rozdílu ve příčině právního postavení sil učitelských.

Učitelům smluvním ustanoveným na mistrovské škole nebo pro hlavní předměty na škole střední může ministr školství a národní osvěty uděliti ad personam titul profesorský.

a) Profesoři mistrovské školy jsou jmenováni v VI. hodnostní třídě. O platech jejich platí obdobně ustanovení par. 1-5., 9. a 11. zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 sb. z. a n. Profesoři tito jsou povinni vyučovati týdně 8 hodin. O služebním jejich poměru jest užíti obdobně ustanovení služební pragmatiky z 28. července 1917, č. 319 ř. z.

b) O právním postavení definitivních učitelů střední školy konservatoře platí ustanovení služ. pragmatiky z 28. července 1917, č. 319 ř. z., pokud se týkají profesorů průmyslových a odborných škol. Co do platu dělí se na dvě kategorie.

Do první kategorie počínající platem IX. hod. tř. náležejí učitelé hlavních předmětů, kteří vyučují ve všech ročnících hlavním předmětům a mají titul profesorský.

Do druhé kategorie počínající platem X. hod. tř. náležejí skuteční učitelé, t. j. ti, kteří vyučují hlavním předmětům pouze v nižších ročnících a ti, kteří vyučují předmětům přiřaděným.

Učitelé obou těchto kategorií jsou povinni týdně vyučovati ve stejném počtu hodin, jaký je předepsán pro jiné odborné školy (20 hodin). Plat a postup těchto kategorií řídí se podle ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. z. a n., jímž upravují se poměry státních zaměstnanců do skupin A) a B) zařaděných. Vřadění do té neb oné z těchto dvou skupin řídí se podle paedagogické a umělecké zdatnosti těchto učitelských sil.

c) Suplující učitelé jsou čekateli na systemisovaná místa a řadí se do dvou kategorií za obdobných podmínek, jaké platí pro obě kategorie učitelů v odst. b) uvedených. Požívají adjuta v první kategorií podle X. hod. tř., v druhé kategorii podle XI. hod. tř. s příslušným postupem do vyšších platebních stupňů těchto tříd. V prvém roku nemají nároku na místní přídavek.

Suplující učitelé první kategorie vyučují hlavním předmětům ve všech ročnících, suplující učitelé druhé kategorie hlavním předmětům v nižších ročnících a přiřaděným předmětům.

Suplující učitelé obou kategorií jsou povinni týdně ve stejném počtu hodin vyučovati, jako učitelé uvedení v odst. b).

d) Učitelům smluvním, učitelům vedlejším, ustanoveným pro přiřaděné předměty vyučovací a lektorům vyučujícím nepovinným předmětům upravují se platy a požitky smlouvou.

Definitivní a suplující učitelé střední školy mají nárok na odměnu 300 K, pokud se týče 240 K ročně podle příslušných ustanovení pro školy střední za každou vyučovací hodinu týdenní, převyšující maximum jejich povinného úkolu učebného.

Administrativní úředníci konservatoře jsou úředníci konceptní, účetní a kancelářští a mají stejné požitky a stejný postup jako státní úředníci v té skupině úředníků, do nichž náležejí podle §u 52. zákona z 25. ledna 1914, č. 15. ř. z.

Pro platy, požitky, postup a právní postavení sluhů na konservatoři platí stejné předpisy jako pro jiné státní sluhy.

V čele konservatoře stojí rektor, jehož volba ze středu profesorů mistrovské školy a doba jeho úřadování děje se podle zvláštních ustanovení organisačního statutu.

Profesorům mistrovské školy nezapočítají se léta na konservatoři před jejím sestátněním ztrávená do postupu. Pro postup jejich rozhodující jest služební doba uplynuvší od jmenování profesorem mistrovské školy podle obdoby zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 sb. z. a n., o platech profesorů vysokých škol.

Výjimku může ministr školství a národní osvěty učiniti za souhlasu ministra financí na návrh profesorského sboru mistrovské školy tím způsobem, že tomu kterému profesoru povolanému na mistrovskou školu konservatoře bude doba uměleckého působení mimo školu tuto ztrávená zcela nebo z části započítána do jeho výslužby, podle okolností i do let potřebných k dosažení vyššího platového stupně.

Profesorům a učitelům střední školy konservatoře započtou se dvě třetiny služebních let na konservatoři pražské před jejím sestátněním ztrávených do postupu a zařazují se při převzetí do státní služby do příslušné hodn. tř. a platového stupně podle obdoby předpisů o přeřazení profesorů a učitelů státních škol středních a průmyslových.

Pensijní nároky všech profesorů, učitelů, úředníků a sluhů a jejich vdov a dětí upravují se předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích platnými pro všechny státní zaměstnance a započítají se jim do výslužby všechna léta, která již ztrávili ve službách pražské konservatoře, pokud ji vydržovala »Jednota pro povznesení hudby v Čechách« a po jejím rozchodu spravovala komise pro sestátnění konservatoře až do jejího sestátnění.

Staropensistům, profesorům, učitelům, úředníkům a sluhům působivším na konservatoři v době před jejím sestátněním, jimž přísluší pense podle pensijního řádu platného za doby, kdy konservatoř spravována byla »Jednotou pro povznesení hudby v Čechách«, bude stát pensi nadále vypláceti a upraví ji ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Stát přejímá do svého vlastnictví pensijní fond, nadace a všechen inventář konservatoře, které mu Jednota vydala. Nadace a inventář buďtež upotřebeny pro účely konservatoře.

Provésti zákon tento ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty ve srozumění s ministerstvem financí.

Ministr školství a národní osvěty se zmocňuje vydati organisační statut ústavu, v němž zejména vytčen bude účel státní konservatoře a stanoveny budou povinnosti profesorů a ostatních zaměstnanců jejich.

Zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zákon tento jest důsledkem zákona ze dne 4. prosince 1919, č. 648 sb. z. a n., o sestátnění pražské konservatoře. Konservatoř tato je ústavem zvláštního typu a skládá se ze školy mistrovské a ze školy střední.

Mistrovské škole nemohl býti z různých důvodů přiznán ráz vysoké školy; jelikož však na mistrovské škole působiti budou umělci světového významu, bylo nutno upraviti jejich požitky podle obdoby zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 sb. z. a n.

Úprava střední školy konservatoře odpovídá úpravě středních škol potud, pokud nebylo třeba odchylek vyplývajících z povahy konservatoře jako učiliště uměleckého.

Ustanovení tohoto paragrafu je předem uvedeným všeobecným výkladem odůvodněno.

Roztřídění učitelských sil je dáno povahou školy mistrovské a školy střední. Mistrovská škola jest učilištěm vyššího rázu než škola střední a to jak pro uměleckou kvalifikaci učitelských sil, které na ni působiti budou, tak i pro vyšší požadavky na žáky školy této kladené. Proto učitelské síly mistrovské školy jsou vesměs profesory.

Pokud jde o učitelské síly střední školy, bylo nutno rozlišovati mezi definitivními a suplujícími učiteli odst. b) a c), míti dále v třídě definitivních profesorů a učitelů zřetel k těm, kteří vyučují hlavním předmětům ve všech ročnících na rozdíl od oněch, kteří jim vyučují pouze v nižších ročnících a nebo kteří vyučují pouze přiřaděným předmětům. Tentýž rozdíl se činí mezi učiteli suplujícími, již jsou čekateli na systemisovaná místa.

Poněvadž také mezi učiteli třídy b) jsou a budou umělci vysokých kvalit uměleckých a paedagogických, jest spravedlivo, aby jim byl vyhražen titul profesorský.

Ustanovení dvou zvláštních sborů je důsledkem toho, že rozeznávati jest mezí školou mistrovskou a školou střední.

Jelikož bude snahou ministerstva školství a nár. osvěty získati pro státní konservatoř pražskou umělce zvláštního významu, a z těch snad někteří dají přednost smluvnímu poměru, bylo ministerstvu vyhraženo právo, takovým učitelům umělcům uděliti profesorský titul.

Uměleckou kvalifikací profesorů mistrovské školy odůvodněno jest ustanovení, že jmenováni budou v VI. hodn. třídě a že jejich platy se upraví podle obdoby zákona o platech vysokoškolských profesorů. Jelikož však mistrovská škola není školou vysokou, jest pokud jde o jejich služební poměr užíti služ. pragmatiky z 23. července 1917, čís. 319 ř. z.

Pro právní postavení definitivních učitelů střední školy a obdobně pro suplující učitelé téže školy ukázalo se výhodným užití služební pragmatiky z 28. července 1917, č. 319 ř. z., pokud se její ustanovení týkají profesorů prům. a odbor. škol, jelikož také střední škola konservatoře je odbornou školou svého rázu.

Zařazení těchto učitelských sil do příslušných platebních tříd odpovídá zařazení učitelských sil stejné kvalifikace na jiných středních školách. Odchylkou zvláštní je měřítko tohoto zákona, jenž béře zřetel na paedagogickou a uměleckou zdatnost učitelů této střední školy, jelikož předběžné vzdělání školské, požadované pro učitelské síly ostatních středních škol u umělců hudebníků rozhodným býti nemůže. Vzhledem na tuto zdatnost paed. a uměleckou osnova zařazuje definitivní učitelské síly do skupiny A) a B).

Ustanovení to vztahuje se jen na definitivní a suplující učitele střední školy. Bylo upuštěno od toho, vztahovati je též na profesory školy mistrovské, jelikož by tím dosáhli přednosti před profesory škol vysokých.

Pro administrativní úředníky a sluhy konservatoře platí tytéž zásady jako pro státní admin. úředníky a sluhy ostatní.

Význam mistrovské školy a zvláštní poměry vyžadují, aby v čele ústavu stál rektor, jenž říditi bude také školu. Způsob volby a doba úřadování upraví se organisačním statutem.

Jelikož profesoři mistrovské školy co do platu jsou na roveň postaveni profesorům vysokoškolským, jest i pro postup jejích použíti zákona z 13. února 1919, č. 78 sb. z. a n. Poslední odstavec povoluje výjimku za účelem získání síly zvlášť vynikající.

Profesoři a učitelé škol středních, kteří působili na pražské konservatoři před jejím sestátněním, vyučovali na ni vesměs nejméně 12 hodin, většinou až 24 hodin, ano někteří i více. Je tedy spravedlivo, že se jim do postupu počítají dvě třetiny služebních let na konservatoři před sestátněním strávených.

Ustanovení neobsahuje žádné výhody vůči učitelům soukromých škol středních, jež byly sestátněny.

Úprava pense staropensistů vyhražena je dohodě ministerstva školství a nár. osvěty s ministerstvem financí Tím je dána záruka pro přiměřenou úpravu těchto pensí.

Ustanovení ostatních paragrafů vyplývají z povahy věcí.

Po stránce formální navrhuje se přikázání osnovy této výboru kulturnímu, státně-zřízeneckému a rozpočtovému k podání zprávy do 5 dnů.