Národní shromáždění československé 1918 – 1920

I. Zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílů na čistém zisku.

II. Zákona o závodních a revírních radách při hornictví a

III.zákona, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy.

Zaměstnancům v hornictví mimo vysoké pece (§ 131. ob. hor. zák.), na něž se vztahuje zákon o závodních a revírních radách při hornictví, přísluší právo zúčastniti se při správě podniku a míti podíl na čistém zisku.

Spolusráva podniků hornických zavádí se pro podniky, pokud zaměstnávají trvale více než 100 osob.

Zaměstnanci zúčastní se správy podniků svými zástupci v podnikové radě, která zřídí se u každého podniku (§ 1. odst. 2.), ať jest jeho právní forma jakákoliv.

Zástupci zaměstnanců v podnikové radě u podnikův utvořených jako společnosti akciové, komanditní na akcie, společnosti s r. o., u nichž zřízena jest správní neb dozorčí rada, buďtež zváni do schůzí těchto orgánů správních, jedná-li se o věcech důlních, s hlasem poradním. Totéž platí pro schůze těžařských ředitelských rad.

Na tyto zástupce se vztahuje ustanovení §u 11.

1. Podniková rada stanoví číselně podíl zaměstnanců na zisku podle § 12. tohoto zákona.

2. Podnikatel jest povinen předkládati podnikové radě.

a) čtvrtletně zprávy o obchodním provozu podniku,

b) výroční zprávu za předešlý obchodní rok,

c) účet rozvážný, účet zisku a ztráty,

d) návrh na rozdělení čistého zisku.

Podniková rada čítá 7 členů, z nichž připadají dva dělnictvu a jeden zřízencům. Ostatní členy jmenuje podnikatel. Na každého člena připadá 1 náhradník.

Zástupce zaměstnanců v podnikové radě a náhradníky (§ 4.) volí ze sebe všechny závodní rady jednoho podniku přímou a tajnou volbou. Volba dělnických a zřízeneckých zástupců koná se odděleně.

Volitelní do podnikové rady jsou pouze zaměstnanci téhož podniku, pokud byli zaměstnáni aspoň dvě leta na závodech podniku a 4 roky při hornictví v dotčeném revíru, dokončili 30. rok věku svého a nejsou vyloučeni z volebního práva do obcí, nebo z volebního práva do podnikové rady pro porušení povinné mlčenlivosti (§ 11).

Při cizozemcích rozhoduje zásada reciprocity.

Jest volno volbu do podnikové rady odmítnouti.

Náhradník zastupuje voleného člena (§ 4.), zašlo-li jej něco.

Podniková rada volí ze sebe předsedu. Místopředsedu volí zástupci zaměstnanců sami.

Schůze konají se pravidelně čtvrtletně a svolává je předseda.

Podniková rada jest schopna se usnášeti, byli-li všichni členové řádně pozváni a jsou-li aspoň čtyři přítomni.

Usnáší se prostou většinou, při čemž předseda hlasuje s sebou.

Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

O každé schůzi podnikové rady učiní se zápis, který podepíší všichni přítomní. Prvopis tohoto zápisu odevzdá se majiteli podniku.

Funkční doba členů podnikové rady, volených podle § 5., trvá 2 leta. Počíná se začátkem správního období dotčeného podniku a končí se:

1. vzdáním se,

2. úmrtím,

3. vystoupením ze zaměstnání u podniku,

4. ztrátou volitelnosti (§ 6.),

5. vyloučením podle § 11.

Členství v podnikové radě jest funkcí čestnou. Všichni členové podnikové rady jsou povinni, zachovávat úplnou mlčenlivost stran sdělení o poměrech závodu, která byla označena za důvěrná. Kdo poruší tuto povinnost, ručí za to soukromoprávně, mimo to bude vyloučen z podnikové rady a ztratí volitelnost do ní pro příští dvě funkční období.

Členům podnikové rady přísluší jenom náhrada hotových výloh a nevyhnutelně ušlého výdělku. Výši těchto výloh určí podniková rada a hradí je podnikatel.

Každý hornický podnik na vyhrazené nerosty (§ 3. ob. hor. zák.) jest povinen vésti řádně knihy (čl. 8. obch. zák.) a každoročně sestaviti řádnou bilanci, jakož i účet zisku a ztráty (IV. tit. obch. zák.).

Podíl na zisku náležející zaměstnancům (§ 3.) vyměřuje se deseti procenty čistého výtěžku, který se má rozděliti majitelům podniku.

Podíl tento věnuje se na všeobecně užitečné účely zaměstnanců (§ 13.).

Při smíšených podnicích, t. j. zahrnujících vedle hornictví (§§ 3. a 131. obec. hor. zák.) ještě jiná odvětví výrobní, stanoví se podíl na zisku pro dělníky a zřízence pouze podle bilančně prokázaného výtěžku z hornictví.

U podniků hornických, pro něž nejsou zřízeny podnikové rady, jest majitel povinen věnovati z čistého zisku částku podle předcházejících ustanovení na všeobecně užitečné účely zaměstnanců podle dohody se závodní radou.

Stanovený podíl zaměstnanců na čistém zisku přikáže se do 14 dnů po usnesení revírní radě nebo revírním radám revírů, v nichž jsou závody hornické dotčeného podniku, podle poměru jejich výtěžku na celkovém výsledku hospodářském (§ 19. zák. o závodních a revírních radách).

Ministr veřejných prací vydá v dohodě s ministry sociální péče, financí, vnitra, obchodu, průmyslu a živností i spravedlnosti prováděcí nařízení k tomuto zákonu.

Zákon tento nabývá účinnosti v jednotlivých hornických okrscích uvedených v § 16. zák. o závodních a revírních radách a na Slovensku dnem, který stanoví ministr veřejných prací nařízením v dohodě se zúčastněnými ministry.

Ustanovení zákona ze dne 14. srpna 1896, č. 156 ř. z. o II. skupině báňských společenstev se zrušují a nahrazují se těmito pravidly:

Pro každý samostatný hornický závod mimo vysoké pece (§ 131. všeob. hor. zák.), který zaměstnává aspoň 20 dělníkův a trvá aspoň půl roku, ustaví se závodní rada.

Úkoly závodní rady jsou:

1. Spolupůsobiti při dozoru na udržování a provádění hornicko-policejních ustanovení zákonných neb úředních nařízení o ochraně dělnictva, hygieně provozu a na provádění pracovního řádu, jakož i účastniti se dotčených komisionelních řízení.

2. Podávati návrhy na zlepšení provozu.

3. Dohlédati na provádění a dodržování mzdových a platových smluv (§ 19. odst. 4.).

4. Spolupůsobiti při udržování kázně.

5. Sprostředkovati při stížnostech.

6. Spolupůsobiti při propouštění dělníků.

7. Spravovati nebo spolu spravovati dobročinná zařízení pro zaměstnance.

8. Nahlížeti do roční bilance, respekt. účetní uzávěrky podniku.

Závodní rada nesmí zasahovati do administrace a provozu závodu samostatnými nařízeními.

Závodní rada má na závodech s 20 až 100 zaměstnanými 3 členy, za každých dalších 150 zaměstnaných až 1000 připadá další člen, při 1250 zaměstnaných má závodní rada 11, při 1500 - 12, při 2000 - 13, při 2500 - 14, při 3000 - 15, při 3500 - 16, při 4000 - 17 členů. Za každého člena zvolí se jeden náhradník. Zlomky nad polovinu rozpětí pro rozšíření závodní rady o 1 člena se čítají za plné číslo. Zřízenci závodů vysílají do 5tičlenné závodní rady jednoho zástupce a pak dále po zástupci na každých dalších plných 5 členů. Závodní rada volí ze sebe většinou hlasů předsedu a jeho zástupce.

Členové závodní rady a jejich zástupci volí se přímou, tajnou volbou, a to na závodech s více než 100 zaměstnanců podle zásady poměrného zastoupení. Kde náleží zřízencům zastoupení v závodní radě podle § 4., děje se volba odděleně.

Aktivní volební právo mají všechny osoby, zaměstnané na závodě, bez rozdílu pohlaví, pokud v době vypsání volby byly zaměstnány 3 měsíce na závodě, dosáhly zúplna 18. roku a mají práva občanská.

Volitelni do závodní rady jsou, kdo byli zaměstnáni aspoň 6 měsíců na závodě a 3 roky při hornictví v revíru, dokončili 24. rok svého věku a nejsou.vyloučeni z volebního práva do obcí. Při cizozemcích rozhoduje zásada reciprocity.

Odmítnouti volbu smí:

1. Kdo dosáhl 60. roku,

2. byl v předešlém období členem závodní rady,

3. nemá tělesné schopnosti, aby vykonával tento úřad.

Příslušný revírní báňský úřad jmenuje k návrhu hornických organisací 3 až 5tičlennou volební komisi, která vypíše volbu závodní rady aspoň týden napřed vyhláškami v podniku a řídí volbu.

Volební komise učiní zápis o postupu volby; zvolení členové buďte do 8 dnův oznámeni podnikateli nebo závodní správě, revírnímu báňskému úřadu, odborovým organisacím dělníkův a úředníkův a revírní radě (§ 16.).

Do způsobu voleb a jejich výsledků možno si stěžovati během 3 dnů revírnímu báňskému úřadu, jenž rozhodne nejdéle v 8 dnech konečně o stížnosti.

Závodní rada se volí na dobu dvou let, žádají-li vsak dvě třetiny k volbě oprávněných písemně za její odstoupení, budiž revírním báňským úřadem ve 14 dnech od podání návrhu rozpuštěna a nová volba budiž současně vypsána. Jinak se končí funkce člena závodní rady:

a) vystoupením ze zaměstnání na závodě;

b) ztrátou volitelnosti (§ 6.).

Členství v závodní radě je funkcí čestnou. Členům přísluší pouze náhrada za nevyhnutelně ušlý výdělek. Držitel závodu nebo jeho zmocněnec nesmí dělníky a zřízence omezovat ani poškozovati při vykonávání volebního práva a v činnosti jejich jako členy závodní a revírní rady. Členové závodní a revírní rady mohou za svého úřadování býti propuštěni ze služby jen za souhlasu rozhodčího soudu; avšak tohoto souhlasu není třeba v těchto případech: Jestliže člen závodní nebo revírní rady byl pravoplatně odsouzen pro zločin, přečin nebo přestupek ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravopočestnosti, dále jest-li zle nakládal se svým zaměstnavatelem, jeho zástupcem anebo členem jeho rodiny, nebo se svým spoluzaměstnancem, zejména ohrožoval-li svobodu jeho přesvědčení, konečně urazil-li hrubě osoby posléz uvedené.

Závodní rada řídí se stanovami, na kterých se usnese revírní rada podle vzoru, vydaného ministerstvem veřejných prací.

Usnesení závodní rady děje se většinou hlasův a při rovnosti rozhoduje předseda. Závodní správa vykonává tato usnesení. Při sporech platí ustanovení § 19., odst. 1., bod 2.

Do závodní rady vysílá správa závodu jednoho technického a jednoho obchodního úředníka jako poradce. Kde nemají zřízenci voleného zástupce, vysílají ze sebe aspoň jednoho z těchto poradců. Při společných poradách závodní rady a závodní správy předsedá závodní správce.

Závodní rada má právo, pozvati k poradám zástupce odborových organisací a znalce.

O všech jednáních učiní se v zasedání zápis, podepsaný zapisovatelem a předsedou. Opis zápisu dodá se závodní správě.

Závodní správa dá závodní radě k disposici vhodnou kancelářskou místnost.

Závodní rady uzavřeného hornického okrsku zvolí si revírní radu a to pro okres revírních horních úřadů:

1. V Praze-Slaném se sídlem v Praze,

2. Plzni se sídlem v Plzni,

3. Kutné Hoře se sídlem v Trutnově,

4. Mostě-Teplicích, Chomutově se sídlem v Mostě,

5. Karlových Varech se sídlem v Karlových Varech,

6. Českých Budějovicích se sídlem v Českých Budějovicích,

7. Mor. Ostravě se sídlem v Mor. Ostravě,

8. Brně se sídlem v Brně.

Revírní rada má do 10.000 zaměstnanců 10 členů, do 15.000 zaměstnanců 15 členů, do 20.000 zaměstnanců 20 členů, do 30.000 - 25. členů, do 40.000 - 30 členů, do 50.000 - 35 členů. Z tohoto počtu náleží jedna pětina zřízencům.

Okrsky a sídla revírních rad na Slovensku ustanoví ministr veřejných prací nařízením.

Revírní rada volí se na dobu dvou let podle zásad poměrného zastoupen. První volba vykoná se písemným hlasováním všech závodních rad revíru. Vykonati volbu náleží revírním u báňskému úřadu jako u závodních rad (§ 7.). O tom, jak vykonati další volbu revírní rady (písmene, nebo v plenární schůzi všech závodních rad), rozhodne revírní rada sama. Revírní rada zvolí ze sebe předsedu a jeho zástupce.

Pasivní právo volební do revírních rad je stejné jako do závodních rad, avšak čtvrtina členů může náležeti nevoličům, a to zástupcům odborových organisací dělnických a zřízeneckých.

Úkolem revírní rady jest:

1. dávati směrnice pro celý okres při provádění § 2.;

2. rozhodovati spory mezi závodní správou a závodní radou (§ 13.);

3. spolupůsobiti při vydání jednotného pracovního řádu pro celý revír; vydávati nebo měniti služební nebo pracovní řády, je dovoleno jenom po souhlase revírní rady;

4. spolupůsobiti při uzavírání kolektivních mzdových a pracovních smluv, projednaných odborovými organisacemi, a bdíti nad jejich dodržováním;

5. spolupůsobiti při sprostředkování práce;

6. spolupůsobiti při určení cen a rozdělování uhlí;

7. rozhodovati o použití podílu na čistém zisku, přikázaného revírní radě na všeobecně užitečné účely zaměstnanců (§ 12 zák. o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku).

8. Aspoň jednou ročně podati zprávu o svém působení a finančním výsledku svého hospodaření.

Při revírní radě zřídí se jako zvláštní odbor rada zřízenců, jež má při počtu do 15.000 zaměstnanců 3 členy, při větším počtů 6 členů.

Tato rada vysílá do revírní rady členy, příslušející zřízencům podle § 16., a má tyto úkoly:

1. zprostředkovati při stížnostech zřízenců;

2. spolupůsobiti při propouštění zřízenců;

3. spravovati nebo spoluspravovati dobročinná zařízení pro zřízence;

4. spolu působiti při uzavírání kolektivních smluv zřízeneckých a bdíti nad jejich dodržováním.

K úhradě výloh revírních a závodních rad a jiných zařízení, založených jimi, ustanoví revírní rady přirážky při hornickém provozu, jejichž výši stvrdí příslušné báňské hejtmanství. Přirážky vybírají se srážkou ze mzdy nebo platu. Držitel dolu ručí za správné odvedení vybraných přirážek.

Revírní rada řídí se stanovami, na kterých se usnese podle vzoru, vydaného ministerstvem veřejných prací.

Revírní rady buďtež slyšeny jako poradní sbor při všech návrzích zákonů, týkajících se hornictví.

Movité a nemovité jmění a jiné právní požadavky, náležející zrušeným II. skupinám báňských společenstev, přecházejí po provedené likvidaci ve vlastnictví revírních rad.

Závodní rada se zruší:

1. klesne-li počet zaměstnanců závodu trvale pod 20;

2. přestane-li se závod provozovati.

Zruší-li se závodní rada zastavením závodu, přechází její jmění na revírní radu. Sloučí-li se závod s jiným v jeden celek, sloučí se jmění obou závodních rad.

Dozor na závodní a revírní rady mají revírní báňské úřady; závodní rada sdílí příslušenství svého závodu, kdežto revírní rada podléhá revírnímu báňskému úřadu, v jehož okresu má své sídlo. Revírní báňský úřad má právo zúčastniti se veškerého jednání svým zástupcem, vésti dozor na provádění zákonných ustanovení a na správné nakládání se jměním závodních a revírních rad. Usnesení, příčící se zákonu, musí revírní báňský úřad zastaviti. Proti rozhodnutí revírních úřadů je možný rekurs k hornímu hejtmanství.

Ministr veřejných prací v dorozumění s ministrem sociální pece, vnitra a obchodu vydá prováděcí nařízení k tomuto zákonu.

Zákon tento nabývá účinnosti v jednotlivých hornických okrscích, uvedených v § 16., a pro Slovensko dnem, který ustanoví nařízením ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Ustanovení zákona ze dne 14. srpna 1896, č. 156 ř. z. o hornických společenstvech ve věcech rozhodčích soudů (§§ 29. až 31.), se nahrazují těmito pravidly:

V sídlech revírních rad a to: v Praze, v Plzni, Trutnově, Mostě, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Mor. Ostravě a Brně zřizují se hornické rozhodčí soudy.

Výlohy za potřebné místnosti a kancelářské potřeby těchto soudů hradí stejným dílem revírní rady a majitelé dolů dotčeného okresu.

Do působnosti hornických rozhodčích soudů náleží rozhodovati s konečnou platností o odvolání z výroků:

a) závodních rad ve mzdových a platových věcech, v disciplinárních stížnostních věcech, o propuštění (§ 2. zák. o závodních radách);

b) revírních rad ve sporech mezi závodní správou a závodní radou (§ 19. cit. zák.).

Hornický rozhodčí soud je složen ze 3 zástupců podnikatelů, 3 zástupců zřízenců, 3 zástupců dělníkův a předsedy. Jako stálý odborný poradce působí zástupce revírního báňského úřadu. Jednotlivé případy rozhodují paritní senáty, složené po třech přísedících z každého súčastneného odboru. Sestaviti senát náleží předsedovi.

Přísedící navrhují příslušné organisace a potvrzuje ministr veřejných prací, který jmenuje zástupce revírního báňského úřadu. Předsedu volí přísedící. Předsedou může býti jen soudce z obvodu, pro který jest rozhodčí soud zřízen.

Nebyla-li jeho volba jednomyslná, ustanoví se ministerstvem veřejných prací po dohodě s ministrem spravedlnosti, jemuž náleží v každém případě potvrditi volbu.

Pro členy rozhodčího soudu stanoví se potřebný počet náhradníků podle § 3.; za člena zaneprázdněného, neb odpadlého z jiného důvodu, nastupuje náhradník z jeho skupiny.

Veškeří členové rozhodčího soudu mimo státní úředníky slíbí do rukou předsedy, že budou vykonávati svůj úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají úřední tajemství.

Odvolání podá se u rozhodčího soudu písemně a to nejdéle do 14 dnů od doručení rozhodnutí, vzatého v odpor.

Jako členové rozhodčího soudu nesmějí působit osoby, proti nimž jsou důvody vylučující nebo zamítací podle ustanovení zákona o soudní příslušnosti. O námitkách proti členům rozhoduje soud za nepřítomnosti toho, jehož se námitka týče.

Líčení před rozhodčím soudem jest veřejné. Rozhodování děje se naprostou většinou hlasů všech členů soudu, kteří se celého líčení súčastnili. Předseda hlasuje na konec. Zástupce revírního báňského úřadu nesmí býti při hlasování.

Strany mohou se před rozhodčím soudem dáti zastupovat soudruhy z povolání, neb odbornými sdruženími, jednateli, nebo zřízenci jejich. Advokáti z povolání nesmí stran zastupovati.

Rozhodnutí vyhlásí předseda hned po tajné poradě veřejně. Rozhodnutí budiž písemně vyhotoveno, podepsáno předsedou a dodáno stranám nejdéle do 8 dnů. Soud může také vyřknouti, má-li býti rozhodnutí veřejně vyhlášeno na závodě nebo v novinách.

Jednání před rozhodčím soudem je prosto kolkův a poplatkův.

Úřad člena rozhodčího soudu je čestný. Přísedící má právo pouze na náhradu skutečných výloh. Útraty přísedícím zaměstnancům hradí revírní rada, zaměstnavatelům jejich organisace a státním úředníkům stát, pokud o těchto výlohách soud jinak nerozhodl.

Svévolné vedení sporů trestá se pořádkovými peněžitými pokutami, které připadají revírní radě ve prospěch dobročinných zařízení, a k návrhu strany také přisouzením útrat sporu. Předseda má právo ukládati pořádkové tresty.

Jednání před hornickým rozhodčím soudem řídí se v podstatě v disciplinárních stížnostních věcech pravidly trestního soudního řádu, jinak pravidly civilního řádu soudního.

Narovnání a rozsudky rozhodčího soudu hornického vykonávají se buď soudní exekucí, nebo podle potřeby správními úřady.

Zákon tento nabývá účinnosti v jednotlivých okresech, uvedených v § 1., a na Slovensku dnem, který určí nařízením ministr veřejných prací v dohodě se súčastněnými ministry.

Provésti zákon ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministry spravedlnosti, obchodu a sociální péče.

Předložené tři zákony a to "zákon o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku", "zákon o závodních a revírních radách při hornictví" a "zákon, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy" tvoří organický celek a jsou první etapou na soustavném postupu socialisace báňské těžby. Zásady, na nichž zákony tyto byly sdělány, vyšly z kompromisu, jehoz bylo docíleno na poradách zástupců majitelů dolů, odborových organisací hornických a zřízeneckých.

Zákon o závodních a revírních radách při hornictví a zákon, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy, byly již Národním shromážděním projednány a vyřízeny. Zákony těmito nebyla zatím podrobněji řešena otázka spoluúčasti zaměstnanců na správě podniků a na čistém zisku, ač tvoří jejich nezbytnou, podstatnou součástku a v uvedených poradách zástupců majitelů dolů, dělníků a zřízenců bylo v zásadě docíleno shody potud, že zaměstnancům při hornictví přiznáno právo spoluúčasti na správě podniku a podíl na čistém zisku. Bývalo by bylo nejúčelnějším, aby již při zákonu o závodních a revírních radách otázka spoluúčasti zaměstnanců na správě podniků a podílu na čistém zisku byla podrobněji vyřešena a tak první etapa socialisačního postupu byla zákonně dodělána, leč při podrobném řešení jejím vyskytly se určité obtíže, které teprve dalším jednáním mohly být překonány. Obtíže tyto jevily se v tom, že majitelé dolů žádali, aby spoluúčast zaměstnanců v hornictví na správě podniku a podílu na čistém zisku byla řešena zároveň pro všechna průmyslová odvětví, dále v tom, že majetková forma podniků báňských jest různá a podle toho se vykonává správa různými orgány správními (správní a ředitelské rady), nebo provádí se individuelně přímo majitelem podniku. Zástupci horníků zase trvali na tom, aby spoluúčast jejich na správě podniků a podíl na čistém zisku, byly již při zákonu o závodních a revírních radách vyřízeny a aby dodržen byl obsah zásadního kompromisu, docíleného s majiteli dolů, jinak že zákon o závodních a revírních radách nemůže míti té účinnosti a výsledků, které se od něho očekávají. Kromě toho poměry na dolech naléhavě vyžadovaly - události nastalé mezitím v jednotlivých revírech jsou toho nejlepším potvrzením, aby rychlým zasáhnutím zákonným pro vedena byla nezbytná konsolidace.

Sociálně-politický i technický výbor za těchto okolností rozhodly se, aby zatím vyřízen byl zákon o závodních a revírních radách a rozhodčích soudech. Aby vyhověno bylo požadavkům horníků a dodržen byl obsah kompromisu stran spoluúčasti zaměstnanců na správě podnikův a podílu na čistém zisku, usnesly se oba jmenované výbory, aby do zákona o závodních a revírních radách bylo pojato jen zásadní přiznání práva zaměstnancům v hornictví na spoluúčast na správě podnikův a podílu na čistém zisku. Definitivní rozřešení této otázky pro překonání obtíží shora uvedených mělo býti provedeno zvláštním zákonem a po dobu do jeho vydání měla pro hornictvo býti otázka tato upravena prováděcím nařízením, které by ovšem bylo zase dílem dohody mezi zúčastněnými stranami a vládou. Pro tento dodatek k § 2. zákona o závodních a revírních radách byly oba zákony p. presidentem Národnímu shromáždění vráceny. Důvody uvedeny jsou v připomínce p. presidenta.

Aby vyhověno bylo zásadám smluveným mezi majiteli dolův a zástupci zaměstnanců, jakož i usnesení Národního shromáždění stran účasti zaměstnanců na správě a podílu na čistém zisku, byl ministrem veřejných prací zpracován a předložen vládní návrh zvláštního zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku. Zákon tento jest tedy organickým doplňkem zákona o závodních a revírních radách a zákona o rozhodčích soudech. Zákon překonává shora uvedené obtíže, jeví se v různosti správních forem báňských podniků tím, že při každém větším podniku zřizuje zvláštní podnikovou radu, jíž majitel podniku povinen je předkládati zprávy, z nichž je možno učiniti si přehled o stavu podniku a jeho hospodářství. Složení a kompetence této podnikové rady je zase toho rázu, že zaručeno jest jednotné obchodní vedení podniku a zachování obchodního tajemství. Periodickým informováním zaměstnanců v podnikových radách o stavu podniku, o jeho hospodářských a finančních výsledcích ozdraví se vzájemné vztahy mezi správou podniku a zaměstnanci, odstraní se nedůvěra, která povstává z neznalosti skutečného stavu a zvýší se chuť zaměstnanců k práci, o jejíž výsledcích budou zpravováni. Je tudíž důležitost a účelnost tohoto opatření očividna.

Důležitým a v zákonodárství našem novým je ustanovení o podílu zaměstnanců na zisku. Až dosud čistým ziskem, který je převážně výsledkem činnosti a práce všech v podniku zaměstnaných, disponoval majitel úplně neobmezeně. I když z docílených čistých zisků byla jistá část věnována na dobročinné nebo všeobecně prospěšné účely, odpovídá jistě požadavkům doby, aby zaměstnanci při rozdílení čistého zisku nebyli opomíjeni a aby určitý podíl také jim připadl. Jde tu více o otázku zásadní, než o finanční prospěch, jehož by zaměstnanci mohli snad očekávati. Podle toho je také nutno, aby podíl zaměstnanců na zisku byl vymezen. Předložený zákon také tuto otázku řeší velice opatrně. Majitelé dolů podíl zaměstnanců na čistém zisku připustili do nejvyšší míry 10% zisku. Oproti tomu žádali dělníci, aby podíl tento byl vyjádřen nejméně deseti procenty. Oba výbory, aby zamezily sporům, jež by v obou případech následkem neurčité hranice podílu se dostavily, našly východisko v tom, že podíl zaměstnanců na zisku vyjadřuje se číslicí určitou a to deseti procenty z celkového čistého zisku, který se rozděluje majitelům. Opatřením, které zákon činí ustanovením, že tento podíl zaměstnancům připadající má býti odváděn revírním radám, jež ho mají použíti ku všeobecně užitečným účelům ve prospěch zaměstnanců, zajisté se zaručuje, ze výhod, jichž se zaměstnancům tímto dostane, bude použito způsobem nejúčelnějším.

Na vládním návrhu o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku, provedl sociálně-politický a technický výbor tyto změny:

V § 1, v první řádce připojena byla vložka "mimo vysoké pece", na něž se sice vztahuje § 131. ob. hor. zák. ale ne zákon o závodních a revírních radách. Je tedy vložka tato nutnou, poněvadž zákon vztahuje se jen na podniky hornické, na něž vztahuje se zákon o závodních a revírních radách.

V druhém odstavci § 1., jímž spoluspráva zaměstnanců zavádí se podle vládní předlohy pro podniky zaměstnávající trvale více než 200 osob, byl počet tento snížen na 100 osob z toho důvodu, že by určitá část menších dolů, na př. v hnědouhelném revíru severozápadních Čech i v jiných revírech, byla ze spolusprávy vyloučena a že by tento rozdíl, činěný u horníků v témže odboru a revíru zaměstnaných, způsobil zbytečné roztrpčení. Oproti tomu již z důvodů cistě technických nelze pro malé podniky, zaměstnávající méně než 100 osob podnikové rady zřizovati. Ovšem že i na tyto malé podniky vztahuje se ustanovení § 12., jímž podíl na zisku je ve stejné výši i zaměstnancům těchto malých podniků zaručen.

Oběma výbory bylo schváleno připojení druhého odstavce k § 2. v tomto znění:

"Zástupci zaměstnanců v podnikové radě u podniků zřízených jako společnosti akciové, komanditní na akcie, společnosti s ručením obmezeným, u nichž je zřízena správní nebo dozorčí rada, buďtež zváni do schůzí těchto orgánů správních, jedná-li se o věcech důlních, s hlasem poradním. Totéž platí pro schůze těžařských ředitelských rad. Na tyto zástupce vztahuje se ustanovení § 11.

Odstavec tento byl přijat z toho důvodu, aby spoluúčast zaměstnanců ve všech správních složkách podniku byla umožněna. Požadavku dělníků, aby členové podnikové rady, zaměstnanci volení, byli plnoprávnými členy správních a dozorčích rad, nemohlo býti vyhověno z důvodů, že volba a kompetence těchto orgánů správních stanovena je jinými ustanoveními zákonnými, jejichž změna musela by býti dříve provedena. Navrženým dodatkem je umožněno, aby názory zaměstnanců mohly ve všech správních složkách býti uplatněny a současně se přihlíží k těm podnikům, které vedle bánské těžby provozují ještě výrobu jiných prostředků a kde činnost správních orgánův i na tyto podniky se vztahuje.

U § 3. provedena změna stylistická.

U § 4. provedena změna v tom směru, že počet členů podnikové rady, podle vládní předlohy skládající se ze 6, z nichž by jeden připadal dělníkům a jeden zřízencům, zvyšuje se na 7, z nichž dělníkům připadají dva a zřízencům jeden. Změna tato jevila se nutnou proto, že jeden zástupce na dělníky ze 6 připadající, je nedostatečným a že, stanoví-li se dělničtí zástupci aspoň dva, zvýší se tím důvěra v podnikovou radu. Jmenuje-li podnikatel do podnikové rady, oproti dvěma voleným zástupcům dělníkův a jednoho zřízenců, další 4 členy, jsou tím jeho zájmy jistě dostatečnou měrou hájeny.

Menší změny provedené u § 5., 6., 7. a 8. jsou nejvíce rázu formálního a stylistické. Při § 8. byla vyslovena obava, že by schůze podnikové rady mohly býti úmyslně opomíjeny a tím činnost podnikové rady znemožněna. Sociálně-politický výbor přijal k tomuto § dodatek, že účast na schůzích podnikové rady je povinnou, avšak přizpůsobil se pak usnesení technického výboru, který přijal škrtnutí této věty, v předpokladu, že každá ze zúčastněných stran ve vlastním zájmu bude hledět, aby činnost podnikové rady nebyla rušena.

Dodatek přijatý k § 11. ve znění: "Výši těchto výloh určí podniková rada a hradí je podnikatel" je nutným z důvodů účelnosti.

U § 12. byl druhy a třetí odstavec vládního návrhu nahrazen tímto zněním:

"Podíl na zisku náležející zaměstnancům (§ 3.) vyměřuje se deseti procenty čistého výtěžku, který se má rozděliti majitelům podniku. Podíl tento věnuje se na všeobecně užitečné účele zaměstnanců." (§ 13.)

Důvody této změny uvedeny jsou shora při rozboru o podílu zaměstnanců na zisku. Oba výbory, při jednání o tomto § vyslovily se souhlasně v tom smyslu, že podílu připadajícího na zisku zaměstnancům, může a má být použito také ku podporování účelů kulturních a ku povznesení duševní úrovně zaměstnanců.

Následkem změny, provedené v § 12, jeví se § 13. vládní osnovy, podle něhož o námitkách volených členů podnikových rad do stanovení výše podílu zaměstnanců na čistém zisku, rozhodují konečně rozhodčí soudy hornické, zbytečným, neboť výše podílu zaměstnanců na čistém zisku se nyní stanoví částkou určitou. Proto se § tento vypouští a z téhož důvodu odpadá dodatek, který za tímtéž účelem k zákonu o rozhodčích soudech byl navrhován.

Další změny jsou rázu podřadného, ponejvíce stylistické. Všechny uvedené změny a celý zákon, byly ve výborech sociálně politickém i technickém přijaty jednomyslně.

Zákony o závodních a revírních radách při hornictví a zákon, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy byly odůvodněny před projednáváním v Národním shromáždění. Důvody tyto byly událostmi, které v poslední době staly se v uhelných revírech jen znovu potvrzeny a sesíleny. Oba uvedené zákony, předkládají se ve znění, Národnímu shromážděním ke schválení až na tyto výjimky:

V § 1. bylo třeba k vůli konformitě se zákonem o účasti zaměstnanců na spolusprávě závodů hornických vložiti ustanovení, že vyňaty jsou z jeho účinnosti vysoké pece.

Tři poslední odstavce § 2. o spoluúčasti zaměstnanců na správě podnikův a na čistém zisku se vypouštějí, neboť se řeší zákonem zvláštním.

Při § 18. doporučuje vláda i podepsané výbory, aby schváleno bylo původní znění vládou navrhované, podle něhož čtvrtina členů revírních rad může náležeti zástupcům odborových organisací dělnických a zřízeneckých.

Při § 19. bylo nutno následkem zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, schváliti zařaděni nového odstavce 7, tohoto znění:

Rozhodovati o použití podílu na čistém zisku revírní radě na všeobecně užitečné účele zaměstnanců přikázaného. (§ 12. zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku.).

Dřívější odstavec označený číslicí 7., označuje se nyní číslicí 8.

Zákon, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy, navrhuje se beze změny ve znění Národním shromážděním již schváleném.

Podepsané výbory doporučují uvedené tři hornické zákony ku přijetí.

Rozpočtový výbor připojuje se souhlasně k usnesení sociálně-politického a technického výboru.