Společenské poměry v naší republice
trpí stále terorem lidí, kteří
s bezpříkladnou smělostí opovažují
se vnucovati jiným lidem své politické přesvědčení
a své názory. Ve své troufalosti jdou tak
daleko, že ony jedince, kteří se nepodrobí
jejich teroru, insultují, urážejí, ba
zbavují je i toho nejzákladnějšího
práva lidského, práva na život zamezujíce
jim násilně prací opatřiti si životních
potřeb.
Toto bezpráví prováděno jest promyšleným
a soustavným způsobem členy sociálně-demokratických
organisací, hlavně odborových oproti odborově
organisovaným členům Domoviny domkářů,
malorolníků, venkovských živnostníků
a zemědělských dělníků
a zřízenců. Z nezčetných případů
uvádíme na doklad následujícící
případ.
V obci Přelíci okres Slaný ustavena byla
odborová organisace domkářů a malorolníků
Domovina, jejímž důvěrníkem zvolen
byl 62 roků starý domkář Antonín
Náprstek, majitel domku a 2 korců pozemků
v Přelíci, který následkem toho, že
jeho malá živnost zemědělská
neposkytuje mu dostatečné obživy, pracuje po
31 roků jako dělník tovární,
nyní v továrně lokomotivy akc. spol. Breitfeld
a Daněk ve Slaném. Jest to člověk
velice rozumný a rozšafný, který nevyhledává
žádných sporů, aniž komu ke sporům
zavdává příčiny. Přes
tyto jeho vlastnosti, nešetříce ani jeho stáří,
vrhli se na něj jeho spoludělníci sociální
demokraté, když druhého dne po ustavení
se odborové organisace Domoviny v Přelíci
dostavil se do práce ve zmíněné již
továrně s uštěpačnými
poznámkami jako: "kdy bude rozdávat půdu,
dá-li jim také kousek" a pod. Jest přirozeno,
že takovéto jednání ze strany spoludělníků
trpce se dotýkalo muže, který v úporném
zápasu o život v práci sešedivěl
a který za svou rozumnou snahu a za své životní
zkušenosti sklízel uštěpačný
výsměch.
Situace však vyhranila se ještě povážlivěji,
když důvěrník dělnictva soudruh
Černý ze Slaného kategoricky vůči
Antonínu Náprstkovi prohlásil, že nezřekne-li
se ihned funkce důvěrníka místní
Domoviny v Přelíci a členství v této
organisaci vůbec, nechá jej vyloučiti z práce.
Jednání toto jest protizákonným, neboť
omezuje nejen osobní svobodu, ale i právo spolčovací
a jest přímo zločinným útokem
na existenci dělníka, který po 31 letém
zaměstnání v továrně má
býti vyhozen na dlažbu proto, že má jiný
názor na život nežli ten, kdo z důvodů
stranických osobuje si právo třeba násilím
zjednávati své straně vliv.
Počínání takové není jistě důstojným občana-republikána a příčí se každému pojmu
práva ve svobodném, republikánském,
demokratickém státě.
Mimo zmíněného Antonína Náprstka
jest organisováno v místní Domovině
v Přelíci ještě dalších
17 členů-dělníků z továren
nebo horníků. 1 oproti těmto jest teroristicky
vystupováno, po případě jest obava,
že násilně vystupováno bude.
V důsledku toho táží se podepsaní:
1. Jsou tyto případy panu ministrovi známy?
2. Jest pan ministr ochoten nechati případ námi
vylíčený vyšetřiti a zjednati
postiženým zadostiučinění?
3. Jaké opatření hodlá pan ministr
učiniti, aby případy takové se neopakovaly,
a aby ochrana dělníků organisovaných
v Domovině domkářů a malorolníků
byla proti teroru sociálně-demokratických
i jiných příslušníků zabezpečena?