Obchodním jednatelem jest, kdo jest firmou trvale pověřen
sprostředkováním nebo uzavíráním
obchodů, či obchodováním vůbec,
vztahujícím se k movitostem, sprostředkováním
prací nebo práv ve jménu firmy a na její
účet a kdo provozuje tuto činnost jako samostatné
povolání.
Obchodní jednatel jest kupcem ve smyslu obchodního
zákona.
Úkolem obchodního jednatele jest zvláště
jednati v obchodních záležitostech firmy s
obchodníky, továrníky a jinými obchodními
a průmyslovými podnikateli a pokud dovolují
živnostenské zákony i se soukromníky,
předkládati jim vzory zboží, dělati
jim návrhy smluv, určovati jim ceny zboží
a předběžné rozpočty a přijímati
od nich objednávky zboží a návrhy týkající
se obchodních uzávěrek.
Obchodní jednatel není však oprávněn
uzavírati obchody ve jménu a na účet
firmy. K tomu potřebuje zvláštního splnomocnění.
Obchodní jednatel jest povinen při vykonávání
své působnosti zastávati řádně
a spolehlivě zájmy firmy; zejména jest povinen
podávati o důležitých obchodních
záležitostech co nejrychlejší zprávy,
zvláště jde-li o uzávěrku.
Obchodní jednatel ručí za ztráty,
jež by sám nebo jeho spolupracovníci zavinili.
K obstarávání inkasa a k přijímání
peněz pro firmu jest obchodní jednatel oprávněn
jen tehdy, byl-li k tomu splnomocněn. Taková plná
moc oprávňuje jen k inkasu obnosů vzniklých
z obchodního spojení mezi firmou, kterou obchodní
jednatel zastupuje a jejími odběrateli.
Neopravňuje však obchodního jednatele měniti
smluvené platební podmínky, uzavírati
vyrovnání, povolovati další výhody
nebo přijímati předčasné či
opožděné placení pohledávek.
Stížnosti do dodaného zboží, sdělení,
že dává se zboží z jakýchkoliv
důvodů k disposici a jiná sdělení,
dodaného zboží se týkající,
jimiž odběratel chrání svých
práv, buďtež oznámena také obchodnímu
jednateli a sice do místa jeho působnosti. Obchodní
jednatel má právo stížnosti tyto a předmět
jejich zkoumati, nemá však právo zbožím
tím disponovati.
Uzavřel-li obchodní jednatel, který má
pouze právo sprostředkovati obchodní jednání,
obchod jménem firmy s osobou třetí, nabývá
obchod tento platnosti, jestliže firma, jakmile obdržela
zprávu o uzavřeném obchodě nesdělila
osobě třetí, že obchod neschvaluje.
Neschválí-li firma tohoto obchodu, ručí
obchodní jednatel osobě třetí osobně
podle obchod. zákona. Totéž platí, když
obchodní jednatel při uzavření obchodu
přestoupil svojí plnou moc. Toto ručení
odpadá, jestliže s ním uzavřela obchod
osoba třetí, ačkoliv věděla,
že obchodní jednatel plné moci nemá
nebo že ji překročuje.
Obchodní jednatel nesmí přijímati
bez svolení firmy, kterou zastupuje, od osoby třetí,
se kterou obchod sprostředkuje provisi ani jakékoliv
jiné odměny.
Firma má právo žádati od obchodního
jednatele tuto neoprávněně přijatou
provisi nebo odměnu a náhradu vzniklé škody,
částku tu převyšující.
Obchodnímu jednateli přísluší
provise za každý jím sprostředkovaný
obchod.
Právo na provisi nastává uzávěrkou
obchodu. Z obnosů, které odběratelem zaplaceny
nebyly, nepřináleží bezesporně
obchodnímu jednateli provise; byla-li provise z těchto
obchodů vyplacena, odpočítá se při
nejbližším zúčtování.
Nedošlo-li k úplnému vyřízení
obchodním jednatelem anebo jeho prostřednictvím
uzavřeného obchodu proto, ze firma bez vážné
a odůvodněné příčiny
příkazu nedostála, má obchodní
jednatel právo na provisi z celého sjednaného
obchodu.
Obchodnímu jednateli přísluší
bezesporně provise i z takových obchodů,
které byly uskutečněny v době jeho
zastupování i bez přímého jeho
působení a vznikly buď u odběratelů
firmou jemu přidělených nebo jím získaných.
Byl-li obchodní jednatel přijat výslovně
pro určitý okrsek (zemi, okres, město) jako
výhradní zástupce, přísluší
mu bezesporně provise ze všech obchodů, tedy
i z těch, které bez jeho osobního vlivu a
práce v době jeho zastupování byly
provedeny. Do toho patří i provise z obchodů
uzavřených přímo mezi firmou a státem,
zemí nebo obcí.
Z obchodů, které byly uzavřeny a vyřízeny
po rozvázání smluvního poměru
mezi obchodním jednatelem a firmou, přísluší
obchodnímu jednateli provise jen tenkráte, když
byly obchody tyto započaty a připraveny obchodním
jednatelem a na základě toho uskutečněny.
Bylo-li obchodnímu jednateli firmou, kterou zastupuje,
protismluvně znemožněno, aby provise dosáhla
podle úmluvy očekávané nebo předpokládané
výše, náleží obchodnímu
jednateli právo na plnou náhradu utrpěné
ztráty.
Přistoupila-li firma v době trvání
smluvního poměru k některé prodejně,
kartelu nebo podobné instituci nebo předala-li svůj
závod osobě třetí, aniž by obchodnímu
jednateli dala možnost vyvíjeti činnost v dosavadním
rozsahu bez obmezení a zkrácení jeho příjmů,
přísluší obchodnímu jednateli
právo na provisi až do vypršení smlouvy
a výše její určí se průměrem
stávající provise.
Výše provise určuje se, nebyla-li ujednána
jinak, podle oborů a místních zvyklostí.
Slevy, které firma poskytla osobě třetí,
mohou býti, nestává-li jiných obchodních
zvyklostí, obchodnímu jednateli odpočítány
z provise jen tehdy, když při uzávěrce
obchodu výslovně to bylo ujednáno.
Obchodní jednatel nemá právo na náhradu
všeobecných útrat a výdajů, vzniklých
při uzavírání obchodů.
Má však nárok na taková zvláštní
vydání jako porta, telegramy, telefon a výlohy
se vzorkovými kufry vzniklá při obstarávání
jednotlivých obchodů a nebo při hájení
zájmů či z rozkazu firmy.
Provise jest splatná v čase, kdy provedeno bylo
ujednané zúčtování, nejdéle
však v době zákonem stanovené.
Zúčtování provise děje se ke
konci června a prosince každého roku. Pak-li
však byla smlouva zrušena před uplynutím
kalendářního pololetí jest provise
splatna ihned po zrušení smlouvy. Obchodní
jednatel může na základě uzavřených
obchodů žádat v poměru k svým
výdajům vyplacení přiměřené
hotovosti předem. Obchodní jednatel není
povinen v žádném případě
ponechati si u firmy k dobru provisi převyšující
částku 3000 korun.
Obchodní jednatel má právo žádati
podrobný výpis svého účtu,
jakož i vysvětlivky týkající
se obchodů, ze kterých mu přísluší
provise. Takový výpis musí obsahovati jména
odběratelů, množství dodaného
zboží a cenu jeho. Nevyřízení
zakázek jest nutno odůvodniti. K prozkoumání
správnosti údajů má obchodní
jednatel právo žádati předložení
a nahlédnutí do obchodních knih.
Z obsahu předložených obchodních knih,
týkajících se práv obchodního
jednatele, vypíše se za přítomnosti
obou stran výtah účtu. Ostatní obsah
obchodních knih jest k disposici soudci, kdyby byl nutným
k prozkoumání řádného vedení.
Na žádost firmy nemusí dáti v důležitých
a odůvodněných případech soudce
obchodnímu jednateli svolení k nahlédnutí
do obchodních knih, když úkol ten provede přísežný
soudní znalec.
Bylo-li ujednáno, že obchodní jednatel má
buď při všech nebo jen při některých
obchodech účast na zisku, děje se zúčtování
na základě bilance; v těchto případech
může obchodní jednatel nahlédnouti do
knih, aby o správnosti bilance se přesvědčil.
Obchodnímu jednateli přísluší
za sprostředkování nových obchodů
neb zavedení nového druhu zboží, mimo
ujednanou provisí zvláštní odměna
v hotovosti. O výši této odměny, nebyla-li
ujednána a stala-li se příčinou sporu,
rozhodne soudce. Odměna ta jest splatna ihned po provedeném
zúčtování, nejdéle však
po rozvázání vzájemného smluvního
poměru.
Ve sporných případech má obchodní
jednatel právo žádati přísahu
majitele firmy nebo jejího zástupce, ze účtování
v knihách a výtahu bylo správně a
podle pravdy provedeno.
Zabavitelnou jest ona část provise převyšující
čtvrtletní příjem K 3000,-. K provozování
živnosti potřebné věci jako zařízení
kancelářské, vzorky, vzorkové kufry
zabavitelny nejsou.
Požadavky obchodního jednatele oproti firmě,
týkající se zaplacení provise, náhrad
a převýdajů patří v případě
konkursu do prvé třídy, pak-li požadavky
ty vznikly v posledním roce před prohlášením
konkursu.
Nárok na provisi propadá po 3 letech. Doba tato
počítá se u nároků řádně
vyúčtovaných tím rokem, kdy zúčtování
bylo provedeno: u nároků, jichž vyúčtování
nebylo řádně provedeno, koncem toho roku,
ve kterém zúčtování mělo
býti provedeno. Obchodní jednatel má právo
žádati provisi, jež byla firmou zúmyslně
zadržena, do 30 roků, počítaje od doby
rozvázání smlouvy.
Obchodnímu jednateli přísluší
za předpokladů uvedených v článku
313 a 314 obch. zák. obchodní retenční
(zadržovací) právo na vzorky firmou odevzdané,
jakož i na všechny movitosti a cenné papíry,
které s vědomím firmy na základě
obchodů dostaly se v majetek obchodního jednatele.
Ustanovení článku 313 odst. 1. obch. zák.
neodporuje uplatnění retenčního práva
na vzorky, když smluvní poměr byl zrušen,
nebo když tyto vzorky podle svého určení
neslouží již k tomu, aby k vůli uzavírání
obchodů byly předkládány odběratelům.
Obchodní jednatel jest však povinen vzorky bezodkladně
vrátiti, když firma složila u soudu obnos ceně
vzorků odpovídající nebo jestliže
poskytla nějakou jinou záruku pro tento obnos.
Rozvázání smluvního poměru
nastává po uplynutí doby, na kterou smluvní
poměr byl ujednán.
Pakli smluvní poměr ujednán byl na neurčitou
dobu, může býti oboustranně zrušen
koncem každého kalendářního čtvrtletí
po předcházející tříměsíční
výpovědi.
V případě války nesmí býti
smluvní poměr vypovězen, když obchodní
jednatel pře narukováním k vojenské
službě postaral se o svého zástupce.
V případě nastoupení služby do
48 hodin má obchodní jednatel možnost postarati
se o svého zástupce do 30 dnů.
Výpovědní lhůta jest pro obě
strany stejná. Byly-li sjednány lhůty, platí
pro obě strany lhůta delší.
Výpovědní lhůta nesmí býti
kratší 3 měsíců a musí
končiti posledním dnem měsíce.
V případech, kde jedná se o určité
sezonní obchody, nesmí být výpověď
dána před ukončením sezony, leda že
by stávala důležitá příčina,
která by tuto výpověď opravňovala.
Každé jiné ujednání příčící
se těmto ustanovením postrádá platnosti.
Smluvní poměr může býti i když
byl ujednán na určitý čas rozvázán
oboustranně před uplynutím smluvené
doby, jsou-li pro to důležité důvody.
1. Pakli obchodní jednatel nemůže býti
po delší dobu obchodně činným
a nezjedná za sebe schopného zástupce.
2. Pakli obchodní jednatel ztratil vlastní vinou
a z důležitých příčin
důvěru své firmy, zvláště
když jí předpisoval fingované zakázky
nebo když ji v důležitých obchodních
záležitostech jiným způsobem uváděl
v omyl.
3. Když obchodní jednatel po delší dobu
se zdráhá pro firmu býti činným
anebo když důležité smluvní podmínky
nedodržuje.
4. Pakli byl na jmění obchodního jednatele
uvalen konkurs.
Jako důležitá příčina,
pro kterou jest obchodní jednatel oprávněn
předčasně služební poměr
rozvázati, jest zvláště:
1. Pakli obchodní jednatel k vykonávání
své činnosti stal se nezpůsobilým,
anebo když z ohledu na svou existenci nebo z prokázatelného
ohrožení svého zdraví nemůže
býti činným.
2. Pakli firma obchodnímu jednateli příslušící
provisi bezdůvodně omezuje, zkracuje nebo zadržuje
anebo jiné důležité smluvní podmínky
nedodržuje, zvláště pak, když své
povinnosti ve smyslu § 10. porušuje.
3. Pakliže firma zruší odvětví
závodu, v němž obchodní jednatel byl
činným.
4. Pakliže firma nereelným, anebo ustavičně
špatným a zdlouhavým dodáváním
zboží odběratelům obchodního
jednatele poškozuje.
Ujednání konkurenční klausule ve smlouvě
s obchodním jednatelem jest proti dobrým mravům
a proto nepřípustno.
Zavinila-li kterákoliv strana předčasné
rozvázání smluvního poměru,
aniž by k tomu bylo důležité příčiny,
má druhá strana právo na náhradu jí
tím vzniklé škody.
Na vyměření výše této
náhrady nemá vlivu příjem, který
mohl obchodní jednatel získati zastoupením
jiné firmy, které by býval mohl obdržeti.
Pakli předčasné rozvázání
smluvního poměru zavinily obě strany, určí
soudce podle svého náhledu, komu a v jaké
výši náleží náhrada.
Nárok na dodržení smlouvy jest v tomto případě
vyloučen.
Uvalením konkursu na jmění firmy jest smluvní
poměr zrušen. Obchodní jednatel jest však
povinen v případě nebezpečí
ve své činnosti pokračovati až do určitého,
v záležitosti závažného rozhodnutí.
Nároky plynoucí z této činnosti obdrží
obchodní jednatel od konkursní podstaty. Provisi
z obchodů, které obchodní jednatel sprostředkoval
před ohlášením konkursu, které
však byly vyřízeny teprve konkursní
správou, obdrží obchodní jednatel od
konkursní podstaty a sice na prvém místě.
Pakli smlouva byla ohlášením konkursu před
uplynutím ujednané doby zrušena, nebo byla-li
ve smlouvě výpovědní lhůta
ujednána, má obchodní jednatel právo
požadovati náhradu vzniklé ztráty.
Ustanovení §§ 10., 14. odst. 2., 15. odst. 1.
a 2., 16, odst. 2. a 3., 18., 19., 20. odst. 3., 21., 25. a 26.
odst. 2. nesmějí být předem smlouvou
v neprospěch obchodního jednatele ani porušeny
ani zkráceny.
Ve sporném případě jest pro obě
strany soudní domicil v tom místě nebo v
okrese, v němž obchodní jednatel provozuje
svoji živnost.
Ustanovení §§ 2., 3., 4., 5, 6., 7., 11. až
13., 15., 16., 17. až 19. platí též pro
obchodníky a jiné osoby, které aniž
by se tím trvale zaměstnávali, obchody pro
jiného po živnostensku sprostředkují
anebo jeho jménem a na jeho účet uzavírají.
Provisí z těchto obchodů jest bezprodleně
zúčtovati, jakmile bezpodmínečný
nárok na ni byl docílen (§ 6. odst. a).
Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na
právní poměry mezi zaměstnavateli
a zaměstnanými ve smyslu zákona ze dne 16.
ledna ř. z. č. 20.
Pokud tento zákon neustanovuje nic jiného, jest
třeba říditi se ve smluvních poměrech
ustanoveními obchodního zákoníka a
všeobecného občanského práva.
Tento zákon nabývá platnosti prvního
dne čtvrtého měsíce ode dne vyhlášení.
Provedením tohoto zákona jsou pověřeni
ministři spravedlnosti a obchodu.
Pojem obchodního jednatele (agenta) - t. zv. obchodního
cestujícího - jest v obchodních kruzích
neujasněn a jsou zde začasté zaměňováni
obchodní zmocněnci, jichž principál
užívá k obchodním záležitostem
v místech přespolních a kteří
nachází se ve služebním poměru
k principálovi, o nichž zmínku činí
§ 49. obchodního zákona - jsouce k úkolům
vytčeným zvláště zmocněni
-, s obchodními jednateli, kteří se ve služebním
poměru nenachází, nýbrž kteří
ve vlastním jméně obchody svých komitentů
sprostředkují a jménem jich uzavírají
a to zpravidla na provisi; na obchody těmito jednateli
uzavírané vztahovati se může jedině
§ 272. odst. 4. obchodního zákona.
Obchodní zákon o samostatných obchodních
jednatelích, ať již jsou to tak zv. místní
agenti aneb agenti cestující, vůbec řádné
ustanovení nemá a pohlíží se
dosud na jejich činnost co na činnost samostatných
obchodníků, jejichž sprostředkování
obchodů řídí se zvláštní
plnou mocí k těm kterým obchodům jim
od komitentů udělenou. Agenti tací mají
též platiti výdělkovou daň a
není je možno ztotožňovati s obchodními
pomocníky ani zmocněnci ve smyslu § 49. obchodního
zákona.
O plné moci těchto jednatelů (agentů)
pojednává min. nařízení ze
dne 3. listopadu 1852 čís. 220 a jest překvapujícím,
že samoten uvoz. obch. zákon v § 23. v němž
vytknut pojem obchodních cestujících v příčině
inkasa vzhledem k § 49. obch. zák., zaměňuje
zde obchodní cestující ve stálém
služebním poměru se samostatnými obchodními
jednateli (agenty), neboť se zde ruší obmezení
v § 10. tohoto nařízení k obchodním
cestujícím, nacházejícím se
ve stálém služebním poměru (§
49. obch. zák.) vztahovati se nemůže a nevztahuje.
I u odborné literatury není pojem agenta náležitě
vyjasněn a jeví se býti velmi sporným
- jak sám Dr. Randa ve výkladě »Soukromé
obchodní právo« str. 68. poz. 142, uvádí.
A přec jest v obchodních poměrech kategorie
samostatných agentů velmi důležitá,
jejich činnost obsáhlá a proto nutno tuto
mezeru obchodního zákona vyplniti zákonem
jak v návrhu uvedeno.
Po stránce formální navrhujeme, aby zákon
přikázán byl výboru právnímu
a živnostenskému.