K působnosti ministerstva zahraničí náleží
též obchodní zastoupení republiky proti
cizině. K vykonávání funkcí
spadajících do tohoto oboru bylo zřízeno
v tomto ministerstvu obchodní oddělení.
Je samozřejmé, že všechny akce tohoto
oddělení jsou významu vysoce důležitého.
V něm sbíhají se směrnice nejen naší
obchodní politiky, ale politiky hospodářské
vůbec.
Hospodářská práce, mající
za cíl snadné a systematické převedení
a rozdělení výrobků na spotřebitele,
vyvíjí se v rozvětvenou organisaci tržby,
úvěru, mezinárodních směn bursovních,
vede k velikým operacím finančním
a stává se nejvýznačnější
složkou ze všech sil, působících
na vývoj směrnic zahraniční politiky.
Hospodářská politika státu tvoří
základnu, na kterou nutno promítati všechny
otázky politiky zahraniční a množství
otázek politiky vnitřní.
Hospodářská politika státu jest úzce
organicky sloučena s politikou finanční a
sociální.
Z těchto základních názorů
vychází nutnost, že obchodní oddělení
ministerstva zahraničí musí býti vedeno
úředníkem nevšedních znalostí
teoretických i praktických; on musí vynikati
povšechnou znalostí podmínek a poměrů
geografických, geologických, národopisných,
mravních, právních, historických,
politických, kulturních, technických, dopravních,
komerčních, finančních, organisačních
a sociálních; jinými slovy on musí
býti národním hospodářem velkého
slohu.
Ministr zahraničí pověřil funkcí
přednosty obchodního oddělení mladého
plukovníka francouzské legie Fierlingra, který
ještě v květnu 1919 byl majorem a vojenským
přidělencem naší pařížské
legace.
Nechceme rozebírati, jakou měrou odpovídá
plukovník Fierlinger požadavku teoretických
znalostí, jichž potřebu pro řízení
oddělení tak svrchovaně důležitého
jsme předem označili; tvrdíme však,
že on naprosto postrádá potřebných
zkušeností praktických a potřebných
znalostí životních a sociálních.
Na důkaz toho uvedeme několik ukázek z jeho
dosavadní úřední činnosti:
Náš obchod a průmysl zápasí ve
svém styku s cizinou s nesčetnými překážkami;
jest úlohou obchodní služby ministerstva zahraničí,
aby, majíc na zřeteli všechny potřeby
našeho průmyslu a obchodu snažilo se odstraniti
tyto překážky a pomáhat intensivně
všemu našemu obchodnímu snažení v
dovozu i vývozu zboží.
Major Fierlinger ještě za svého pobytu v Paříži
kladl na první místo své činnosti
svoji osobní ješitnost, jak dokazuje tento případ:
Firma Laurin a Klement, akc. spol. továrna automobilů
v Mladé Boleslavi, s vědomím ministerstva
národní obrany objednala ve Francii v roce 1919
různé zboží, které potřebuje
nezbytně k udržení svojí výroby,
která podle potřeby má býti vyhrazena
vojenské správě.
Jde v prvé řadě o pneumatiky, mimo to o menší
množství plných gum zvláštního
provedení, se kterými mají býti konány
u nás zkoušky pro lehké nákladní
vozy, dále kůže pro polštářování
karoserií, laky a různé jiné předměty
výpravy automobilů.
Poněvadž nejen ministerstvo národní
obrany, nýbrž i ostatní ministerstva, jako
ministerstvo pošt a telegrafů, veřejných
prací a t. d. mají zájem na pravidelných
dodávkách jmenované továrny a označeného
zboží, požádalo ministerstvo národní
obrany po uvážení těchto důležitých
okolností, jak z opisu čís. 1. patrno, československé
legaci v Paříži přípisem ze dne
14. srpna 1919, aby umožnila přepravu tohoto zboží
do Čech.
Přípis ministerstva národní obrany
má toto znění: Československé
legaci v Paříží. Ministerstvo národní
obrany, automobilní oddělení, žádá
tímto, aby firmě Laurin a Klement, akciová
spol. továrna automobilů v Mladé Boleslavi,
byla umožněna přeprava jmenovanou firmou ve
Francii nakoupeného zboží a materiálií
a to: (Následuje specifikace zboží).
Tento přípis byl odevzdán v originálu
syndikátem československého kovodělného
průmyslu v Paříži průvodním
dopisem tohoto znění:
"Pan velitel Fierlinger, vyslanectví čs., 18.
ulice Bonaparte - Paříž -. Připojeně
dovoluji si zaslati Vám originál dopisu ministerstva
národní obrany. V tomto dopise se žádá,
byste usnadnil vojenský transport firmě Laurin a
Klement v Mladé Boleslavi, která má zakoupiti
různé zboží a materiálie ve Francii
na účet státu. Následkem toho uvádím
Vám adresy všech dodavatelů, byste transport
zboží mohl zajistiti. Dnes dal jsem rozkaz firmě
Herrensmied a syn, by Vám dodala ze zásilky 36 kožené
kraviny pro polštářování automobilů.
Oznámím Vám postupně veškeré
nutné zásilky. Děkuji Vám předem,
prosím, abyste přijal mé uctivé pozdravy.
- Syndikát čs. kovodělného průmyslu
- Paříž."
Majoru Fierlingeru zdál se býti tento dopis ne
dosti zdvořilým vzhledem k jeho osobě,
následkem čehož on vrátil přípis
ministerstva národní obrany zástupci syndikátu
československého kovodělného průmyslu
v Paříži - s průvodním přípisem
ze dne 30. srpnu 1919, v němž mimo jiné uvádí:
"Žádosti každého našeho podniku
bylo vždy ochotně vyhověno, byla-li tato žádost
učiněna v přístojné formě.
Upozorňuji však, že vojenská misse nepřijímá
nikdy žádostí, učiněných
ve formě rozkazu. Vracím v příloze
přípis ministerstva národní obrany
zdejší čs. legaci, který mi byl pravděpodobně
omylem adresován. Podotýkám, že za výše
uvedené okolnosti nesvolím k dopravě žádného
zboží, předaného nám Vaším
prostřednictvím. Své stanovisko vysvětlil
jsem již panu Františku Malému za jeho pobytu
zde v Paříži. - Vojenské poselstvo ve
Francii - Fierlinger."
Tento dopis dokazuje, že panu Fierlingrovi není znám
ani běžný obchodní styl, neboť
by jinak nemohl nazvati formu dopisu syndikátu psaného
běžným obchodním stylem - nepřístojným.
Věta "nesvolím k dopravě" dokazuje,
že pan Fierlinger staví svojí naivní
ješitnost na nejpřednější místo,
za nímž stojí skutečná naléhavá
potřeba nejen československého průmyslu,
ale i vojenské obrany státu na místě
podřadném.
Takováto dětinská nadutost nebyla by trpěna
ani v absolutistické státní formě,
je však naprosto nemyslitelnou v jednání zástupců
demokratické republiky vůbec a zvláště
v jednání obchodního zástupce republiky.
Naivní přípis pana Fierlingra, který
nemá formu ani úřední ani komerční,
dokazuje, že jsou mu běžné usance obchodní
a zdvořilost úředních zástupců
státních neznámou pevninou; nemluvíme
vůbec o citu k potřebám státu.
Uvedeme další případ:
Naše pařížská legace posílá
do republiky značné množství zásilek
vojenských i soukromých, při čemž
provádí takovou praksi, že posílá
téměř všechny zásilky soukromé
ve vagonech vojenských transportů pod adresou ministerstva
národní obrany.
V roce 1919 bylo dovozné všech zásilek jdoucích
na adresu ministerstva národní obrany kreditováno.
Jaké to mělo následky? Soukromé zásilky
došly do Čech pod titulem zásilky vojenské,
byly v Budějovicích zapsány na rejstřík
vojenský. Až do září 1919 nebyly
zásilky vojenské vyclívány. Majitelé
zaslaného zboží přihlásili se
zpravidla u železničních orgánův
o svoje zásilky, prokázavše se potvrzením
vydaným naší legací v Paříži.
Tím vznikala fisku škoda několikanásobná:
1. Ztráta na clu, 2. ztráta na dovozném na
území naší republiky, 3. dovozné
na území mimo republiku, placené za soukromé
firmy.
Rozvrat ve službě železniční a
celní v roce 1919 byl tomuto nepořádku nápomocen.
Centrální úřad válečného
průmyslu objevil v srpnu 1919 tyto nepořádky,
dal obsaditi svými orgány pohraniční
stanice, a společně s ústředním
železničním velitelstvím svolal anketu
všech zúčastněných ministerstev
a úřadů.
Na této anketě usnesena byla pravidla, kterými
byla regulována doprava všech zásilek z ciziny;
přijata byla zejména taková ustanovení,
aby umožněna byla přesná evidence dopravovaného
zboží, a ustanovení, určující
postup při refundaci dovozného.
V listopadu 1919 sešla se druhá anketa, na které
bylo konstatováno odbornou účtárnou
ministerstva národní obrany, že škody
na dovozném, jež vznikly ministerstvu národní
obrany dopravováním zásilek soukromých
pod jeho adresou, do 1. září 1919 činí
přes 4 miliony korun.
Odbornou účtárnou bylo dále konstatováno,
že po 1. září jest vše pod správnou
evidencí na základě přesných
výkazů, podávaných Centrálním
úřadem válečného průmyslu.
Na návrh ministerstva národní obrany a ministerstva
financí usneseno, že se zakazuje zasílání
soukromých zásilek pod adresou ministerstva národní
obrany. Zástupce obchodního oddělení
ministerstva zahraničí, přítomný
při anketě, byl požádán, aby
toto oddělení informovalo své zahraniční
orgány o tomto zákazu, což bylo přislíbeno.
Než, přes tento slib, zástupcové patrně
informováni nebyli, jak vysvítá z tohoto:
Začátkem roku 1920 požádala legace francouzská
ministerstvo národní obrany, aby zaslalo na vypravení
zásilek 250.000 franků, poněvadž prý
železniční úřady francouzské
odmítají vyslati zásilky bez zaplacení
dovozného.
Vzhledem k tomu, že dovozné vojenských zásilek,
zakoupených naší vojenskou správou u
vlády francouzské, jsou kreditovány, pošle
ministerstvo národní obrany potřebnou sumu
na hrazení dovozného takových zásilek,
které zakoupeny jsou pro naši vojenskou správu
u dodavatelů, stojících mimo vládu
francouzskou. O soukromé dodávky ministerstvo národní
obrany starati se nebude, neboť tyto náležejí
do kompetence obchodního oddělení ministerstva
zahraničí. V důsledcích toho stojí
dnes v Ambronay přes 200 vagonův, určených
pro československou republiku, které nemohou býti
odpraveny, poněvadž nikdo nesložil peněz
potřebných k výplatě dovozného.
Toto přerušení dopravy a vzrůst transitních
nákladů, vzniklý prostojem vagonů,
jest dokladem organisační neschopnosti obchodního
oddělení ministerstva zahraničí, resp.
jeho přednosty Fierlingra.
Naprostý nedostatek praktické zkušenosti disposiční
přednosty obchodního oddělení ministerstva
zahraničí ukazuje tento případ:
Obchodní oddělení poslalo do Vladivostoku
k tak zvané centrokomisi našich legií disposice,
na základě kterých bylo vysláno lodí
Capetown Maru 34 vagonů mědi na adresu ministerstva
zahraničí. Ministerstvu národní obrany
předložili důstojníci ruské legie,
kteří s touto lodí přijeli, podrobný
seznam této mědi, na základě kterého
žádalo ministerstvo národní obrany,
aby jemu byla měď pro jeho potřeby dělostřelecké
přidělena. Ministerstvo národní obrany
předpokládalo, že postoupí část
mědi ministerstvu pošt a ministerstvu železnic.
Než, na žádost ministerstva národní
obrany nebyl vzat zřetel, nýbrž byla svolána
interesující se ministerstva k rozdělení
celé zásilky. Proti tomuto postupu nemůže
býti námitek. Kdyby bylo obchodní oddělení
měď z Terstu přijalo, naložilo a dalo
převézti do republiky na adresu dotyčných
ministerstev, pak byla věc správná. Než,
to se nestalo.
Přednosta Fierlinger postoupil měď ministerstvu
financí, ministerstvo financí postoupilo měď
soukromé akciové společnosti pro obchod s
východem. Generální konsul v Terstu dal
naložiti měď z lodě do vagonů a
dirigoval ji do Čech. Po odchodu vlaku došel disposiční
telegram společnosti pro obchod s východem. Vlak
s mědí přibyl do Horního Dvořiště,
kde stál 4 dni ze dvou příčin:
1. Nikdo nevěděl, kam se má zaslati,
2. celní úřad prohlásil, že nepustí
měď do republiky, dokud nebude předloženo
dovozní povolení, ačkoli bylo celnímu
úřadu hlášeno, že tuto měď
posílá část československé
armády, že tato měď jest určena
pro potřebu ministerstev a že mědi jest v republice
citelný nedostatek.
Akciová společnost pro obchod s východem
postoupila všech 34 vagonů s mědí
do Škodových závodů v Plzni, kde
dozorčí orgán ministerstva národní
obrany prováděti bude distribuci kovů jednotlivým
ministerstvům. Jak z uvedeného vidno, práce
uvedené akciové společnosti pro obchod s
východem rovná se téměř nule;
přes to však společnost započítala
si jedno a půl procenta provise, což při celé
zásilce obnášeti bude nejméně
160.000 K.
Tedy výsledek komerční práce pana
Fierlingra jest tento:
Část armády poslala měď; příjemcem
a spotřebitelem jsou některá ministerstva,
a tato musí zaplatiti měď dráže
o provisi titulárního sprostředkovatele.
V závěrku dovolíme si k tomu ještě
sděliti podrobnost, která nebude asi panu Fierlingrovi
známa.
V zásilce této mědi nalézá
se 95 beden s polotovarem pro měděné kroužky
dělostřelecká munice. Tato měď
v bednách nebyla centrokomisi vůbec účtována
a byla poslána jako dar armádě.
Poněvadž celý postup mědi dál
se pouze na papíře, měď nebyla nikde
vážena, dostala se tato darovaná měď
až do rukou posledního držitele právního
a tím jest akciová společnost pro daleký
východ, která na tuto měď nedostane
účet.
Dovolujeme si činiti dotaz na pana ministra zahraničí:
1. Hodlá obchodní oddělení ministerstva
zahraničí postupovati touto bezpříkladnou
methodou i v příštích zásilkách
mědi armády sibiřské?
2. Co hodlá obchodní oddělení ministerstva
zahraničí učinit, aby 95 beden, které
v zásilce přidány byly zdarma, dostalo ministerstvo
národní obrany, aniž muselo za ně platiti
soukromé výdělečné společnosti?
3. Co hodlá pan ministr zahraničních věcí
po přísném vyšetření všech
těchto případů, učiniti, aby
takové věci nemohly se opakovati?