Na území naší republiky nalézá
se mnoho velikých podniků náležejících
firmám, které mají své sídlo
nyní v cizozemsku, zvláště ve Vídni.
Firmy tyto smluvily před odloučením naší
měny pokud se týče před převratem
s tuzemskými firmami a podniky dodávací smlouvy,
jež jsou splatny a žalovatelny podle těchto smluv
mimo území Československé republiky,
zpravidla ve Vídni. Podle místa splatnosti a žalovatelnosti
řídí se druh měny, kterým je
zapraviti pohledávku vzniklou před okolkováním
našich bankovek. Následkem toho, že takové
smlouvy dodávací, jsou splatny a žalovatelny
ve Vídni, jsou splatny též v rakouských
korunách. Tento stav platí i pro smlouvy dodávací,
které nebyly splněny před odloučením
naší měny, nýbrž, které
jest podle úmluvy plniti dále i po okolkování
bankovek. Následkem toho jsou povinni dodávati tuzemci
smluvené práce a dodávky a hraditi náklad
na ně v tuzemských korunách, avšak cizozemská
firma jest oprávněna dodávky honorovati v
korunách vídeňských, tedy méně
hodnotných, které převedeny na naší
měnu dodavateli neuhražují výrobního
nákladu. Jedná se tu dále z pravidla o dodávky
ve prospěch podniků, které sice náležejí
cizozemským firmám, avšak leží
v území naší republiky a tudíž
podniků, jichž výnos plyne firmám též
v československých korunách. Tím pak,
že čerpají výnos v korunách československých
a platí dodávky v korunách vídeňských,
obohacují se takové firmy bez veškerého
důvodu a ačkoli by byly schopny platiti dodávky
v československých korunách z výnosu
tuzemských podniků, zkracují beze všeho
ospravedlnění své dodavatele.
Všechny tyto důsledky vyplývají jednak
ze zákonného nařízení, že
druh měny se řídí místem splatnosti
pohledávky, jednak z úmluv, v nichž žalovatelnost
a splatnost byla určena a položena mimo naší
republiku v době, kdy tato místa nebyla ještě
cizinou, t. j. před převratem. Strany by nebyly
smlouvy takové uzavřely, kdyby byly převrat
a jeho důsledky předvídaly. Tím, že
se poměry podstatně změnily, mohl by případně
i soudce závaznost takové klausule o splatnosti
a žalovatelnosti, po případě i celou
smlouvu zrušiti. Mezi zúčastněnými
panuje však toho času největší
nejistota a obava, že budou trvale poškozeni a to tím
více, že k rozhodnutí o těchto otázkách
nejsou povolány soudy naše, nýbrž podle
úmluvy soudy cizí.
K nápravě stačí, budou-li takové
klausule o splatnosti a žalovatelnosti pohledávek
výše zmíněné povahy, generelně
zákonem zrušeny, tedy bude-li zákonem vysloveno
prostě to, co by mohl každý soudce přihlížeje
k podstatně změněným poměrům
zrušiti sám.
Bude-li klausule zrušena, nastoupí místo splatnosti
a žalovatelnosti ex lege podle občanského zákona.
Vzhledem k tomu navrhuje podepsaný:
Slavné Národní shromáždění
račiž se usnésti:
Úmluvy uzavřené před 28. říjnem
1919, podle nichž jsou pohledávky tuzemců vůči
cizozemským firmám splatné a žalovatelné
v cizině se zrušují, pokud tyto pohledávky
vznikají za práci a dodávky konané
ve prospěch tuzemských podniků cizozemských
firem.
Pohledávky dotčené v § 1. jsou splatné
v československých korunách.
Provedení tohoto zákona ukládá se
ministru spravedlnosti a ministru financí.
Zákon tento působí dnem vyhlášení.
Ve formálním ohledu se navrhuje, aby byl tento návrh
přikázán výboru rozpočtovému.