Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2428.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..................1920,

jímž se zřizuje inženýrská komora pro Československou republiku.

§ 1.

Pro zastupování úředně autorisovaných civilních techniků a úředně autorisovaných horních inženýrů, pro hájení zájmů tohoto stavu a k ochraně jeho stavovské cti zřizuje se inženýrská komora pro Československou republiku se sídlem v Praze.

Úřední řečí komory jest jazyeský. Užívání jiných řečí při jednání komory upraví se nařízením ve shodě se zásadami jazykového zákona republiky Československé.

§ 2.

Tuto inženýrskou komoru spravuje valná hromada a představenstvo.

§ 3.

Veškeří úředně autorisovaní civilní technikové a úředně autorisovaní báňští inženýři, působící v oblasti Československé republiky, náležejí k inženýrské komoře jakožto členové a musí plniti povinnosti s tím spojené. To vztahuje se i na techniky a inženýry, kteří podle právní úpravy, dosud na Slovensku platné, obdobnou činnost tam vykonávají: pokud bude jim prokázati neb osvojiti si náležitou další kvalifikaci, určí se nařízením.

§ 4.

Politické úřady, vztažmo báňská hejtmanství, oznamují představenstvu inženýrské komory úředně autorisované civilní techniky neb úředně autorisované báňské inženýry vzaté do přísahy, místo jejich působiště a přeložení jeho, odnětí nebo zánik autorisace a suspensi úředně autorisovaného civilního technika neb úředně autorisovaného báňského inženýra.

§ 5.

Úředně autorisovaní civilní technikové a úředně autorisovaní báňští inženýři jsou povinni oznámiti příslušné pracovní sekci ve 14 dnech své působiště a každé jeho přeložení. Vykonávají-li svou autorisaci nejméně po tři měsíce v obvodu některé cizí pracovní sekce nepřeloživše své sídlo, jsou povinni to rovněž oznámiti oběma příslušným pracovním sekcím.

§ 6.

Valná hromada inženýrské komory bude svolána na počátku každého kalendářního roku. Kromě toho budiž svolána, požádá-li za to písemně u představenstva komory alespoň třetina všech členů komory. Jinak může představenstvo komory svolati valnou hromadu, kdykoliv uzná toho potřebu.

Svolání má se státi za současného oznámení denního pořádku alespoň deset dní napřed.

Není-li představenstvo komory ještě zvoleno, nebo neúřaduje-li dosud řádně, přísluší dozorčímu úřadu (§ 23.) svolat a říditi valnou hromadu.

§ 7.

Valná hromada inženýrské komory je schopna jednat a se usnášeti, je-li přítomna aspoň čtvrtina členů. Byla-li by neschopna se usnášeti, koná se o hodinu později druhá valná schůze s týmž denním pořadem, která se může usnášeti, nehledíc na počet přítomných. Valná hromada inženýrské komory usnáší se prostou většinou hlasů. Předseda súčastní se hlasování. Při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

§ 8.

Valné hromadě inženýrské komory přísluší se radit a usnášeti se o všech věcech, které se týkají stavovského zájmu úředně autorisovaných civilních technikův a úředně autorisovaných báňských inženýrů, pokud nenáležejí do působnosti představenstva komory (§§ 13 a 14) zejména:

a) Stanoviti jednací řád, jak svůj vlastní, tak i představenstva komory: schvalovati tyto jednací řády je vyhrazeno ministerstvu veřejných prací.

b) Voliti členy představenstva, revisory účtův a jejich náhradníky.

c) Sestavovati roční rozpočet a stanoviti příspěvky členů k uhrazení výdajů komory.

d) Zkoušet a schvalovati roční účty komory.

e) Usnášeti se o prostředcích k dosažení účelu a úkolů komory, zejména také, pokud se týče vzájemné podpory členstva a jeho příslušníků.

§ 9.

Členové představenstva komory, revisoři účtův a jejich náhradníci budou zvoleni valnou hromadou hlasovacími lístky podle tohoto klíče volebního:

Na oblasti Čech, Moravy spolu se Slezskem, Ratibořskem a Slovenska s Podkarpatskou Rusí připadá nejprve po dvou členech volitelných ze členů, sídlících v té které oblasti, a mimo ně takový počet zástupců, jenž odpovídá 3% z počtu členů té které oblasti, při čemž zlomek se zaokrouhlí na celý počet.

Za náhradníky vyšle každá oblast po dvou členech.

Kromě toho zvolí každá skupina po jednom revisoru účtův. a jednom náhradníku revisora.

Všechny funkce jsou úřady čestné. Zastoupení příslušníků jednotlivých národností ustanoví se prováděcím nařízením.

§ 10.

Všichni členové komory, pokud nejsou vyloučeni z volebního práva, mají právo volit a býti voleni.

Vyloučeni jsou členové:

a) na které byla příslušným úřadem uvalena suspense.

b) kteří byli prohlášeni představenstvem komory za zbavené volebního práva (§ 19),

c) kteří pro nestavovské chování jsou ve vyšetřování čestné rady (§ 19).

§ 11.

Členové představenstva a jejich náhradníci volí se na dobu tří let, revisoři účtů a jejich náhradníci na dobu jednoho roku. Po uplynutí volebního období pokračují však funkcionáři ve své úřadní činnosti až do provedení nové volby.

Z jedné a téže kategorie úředně autorisovaných civilních techniků, jakož i z kategorie úředně autorisovaných báňských inženýrů smí býti zvolena nejvýše čtvrtina členů představenstva. Každá kategorie musí míti v představenstvu aspoň jednoho člena.

Odstupující funkcionáři mohou být opět zvoleni, avšak nejsou povinni pro následující činnostní období volbu přijmouti. Rovněž členové, kterým je více než 60 let, mohou volbu odmítnouti. Jinak nesmějí býti volby odmítnuty bez podstatných důvodů. Odmítnutí bez podstatných důvodů bude trestáno jako zanedbání členských povinností oproti komoře (§ 19. odst. 1., litera a).

§ 12.

Členové představenstva volí na dobu své činnosti ze svého středu presidenta, jehož sídlo musí býti v Praze, a dva vicepresidenty, z nichž jeden sídlí v Brně a druhý v Bratislavě.

Vystoupí-li členové představenstva před uplynutím činnostního období, vstoupí náhradníci představenstva na jejich místo.

Náhradníci nejsou však povoláni zastupovati členy představenstva pro případ dočasného zaneprázdnění jejich.

Vstoupí-li všichni náhradníci do představenstva, může představenstvo nahraditi další úbytek svých členů společnou volbou.

§ 13.

Představenstvo komory jest povoláno, raditi se o všech věcech, týkajících se společných zájmů členů komory nebo jednotlivých jejich kategorií, a buďto se samo usnášeti, nebo při důležitějších věcech vyžádati si usnesení valné hromady, vejíti ve styk s jinými korporacemi, obraceti se podáními na úřady a podávati příslušné návrhy a žádosti vládě.

Úřady dají představenstvu komory příležitost, aby podávalo dobré zdání o projednávaných všeobecných otázkách, týkajících se stavovského zájmu úředně autorisovaných civilních techniků, neb úředně autorisovaných báňských inženýrů. Zejména bude představenstvo komory slyšeno:

O zamýšlených změnách aneb úpravách instituce úředně autorisovaných civilních techniků neb úředně autorisovaných báňských inženýrů, o zkušebních pravidlech, která mají býti pro ně vydána, při rozhodování o rozsahu práv civilních techniků nebo horních inženýrů v případech pochybných, a o započitatelnosti praktického zaměstnání, prokázaného žadatelem za udělení autorisace.

Naproti tomu je představenstvo komory povinno podávati k vybídnutí úřadů vyjádření a dobré zdání v otázkách, jež spadají do působnosti komory. V důležitých případech může představenstvo komory vyhraditi stanovisko v takovýchto otázkách valné hromadě.

§ 14.

Představenstvu komory přísluší obstarávati běžné věci komory, zejména:

a) vykonávat usnesení valné hromady komory;

b) obstarávati hospodářské věci komory a vybírati roční příspěvky:

c) svolávati valnou hromadu a raditi se předběžně o všech předmětech, které mají přijíti na denní pořádek valné hromady;

d) bdíti nad činností pracovních sekcí, zkoumati jednací zprávy, jejich účty a rozpočty a po schválení pojmouti je do listin komorních;

e) v případu čestného řízení rozhodovat o návrzích pracovní sekce na odejmutí práva, vykonávati praxi úředně autorisovaného civilního technika neb úředně autorisovaného báňského inženýra a oznamovati příslušná rozhodnutí nadřízenému úřadu a dále obdobně rozhodovat o návrzích pracovních sekcí, týkajících se kandidátů:

f) předkládati jednací zprávu, výroční účet a návrh rozpočtu valné hromadě inženýrské komory:

g) vyhlašovati výsledek volby a vést a občasně vydávati seznam úředně autorisovaných civilních technikův a úředně autorisovaných báňských inženýrů:

h) vymáhati nezapravené roční příspěvky, je-li potřeba politickou exekucí:

i) ustanoviti prozatímního substituta úředně autorisovaných civilních techniků neb úředně autorisovaných báňských inženýrů zemřelému neb onemocnělému, nebo nepřítomnému členu, když sám substituta nejmenoval anebo jmenovati nemohl.

§ 15.

V Praze, v Brně a v Bratislavě budou zasedati pracovní sekce komorního představenstva, skládající se z oněch členů představenstva komory, revisora účtův a jejich náhradníků, kteří byli zvoleni za příslušnou v §u 9. uvedenou oblast do inženýrské komory československé.

Předsedou pracovní sekce představenstva komory v té které skupině jest president, nebo vicepresident komory, přináležející ku příslušné oblasti. Pracovním sekcím přísluší obstarávati v mezích tohoto zákona užší stavovské věcí, spadající do obvodu dotčené oblasti, jako jsou:

1. Dávati rady a informace členům.

2. Raditi se a usnášeti se o věcech stavovských, jakož i opatřeních a úkonech uvedených v §u 8. odst. e) tohoto zákona, a podávat návrhy představenstvu komory. Podávati dobrá zdání o přiměřenosti honoráře a účtů za výkony úředně autorisovaných civilních technik úředně autorisovaných báňských inženýrův a na požádání vyřizovati smírnou cestou spory vzešlé o tom.

3. Smírčí činnost podle § 18., jestliže súčastněné strany sídlí v obvodu téže pracovní sekce, a řízení čestné rady podle §u 19. tohoto zákona.

4. Chovati v patrnosti kandidáty úředně autorisovaných civilních technikův a úředně autorisovaných báňských inženýrův a potvrzovati vysvědčení o zaměstnání jejich podle §u 17. tohoto zákona.

5. Sdělávati návrhy jednacího řádu vlastní pracovní sekce a předkládati je představenstvu komory k dalšímu řízení.

6. Obstarávati běžné a hospodářské věci pracovní sekce, předkládati výroční účty a návrh rozpočtu představenstvu inženýrské komory, ke zkoumání, schválení a pojetí do celkového rozpočtu komory.

7. Předkládati jednací zprávu o své činnosti představenstvu inženýrské komory a zasílat opisy protokokův o schůzích pracovní sekce, a oznamovati presidiu komory změny působiště členů sekce do týdne k vědomosti. O veškerých řádech a stanovách pracovních sekcí usnáší se valná hromada inženýrské komory československé po návrhu představenstva komory.

§ 16.

Obvody pracovních sekcí pro oblasti Čech, Moravy se Slezskem-Ratibořskem a Slovenska s Podkarpatskou Rusí, budou ustanoveny nařízením.

Ministerstvo veřejných prací rozhoduje po slyšení inženýrské komory pro Československou republiku o majetkových otázkách, které vzniknou změnou dosavadních komorních obvodů, bez újmy právních nároků třetích osob.

§ 17.

Pracovní sekce vede záznam o těch kandidátech, členy komory přihlášených, jejichž činnost jest důležita pro praxi, potřebnou podle platných ustanovení k dosažení práv úředně autorisovaného civilního technika neb úředně autorisovaného báňského inženýra.

Za tím účelem musí členové pracovních sekcí oznámiti nastoupení a vystoupení takových kandidátů během 14 dnů. Rovněž buď jí oznámeno hned každé přerušení služby, trvající přes dva měsíce.

Při oznamování nastoupení buďtež prokázána studia příslušného kandidáta. Vysvědčení o zaměstnání, vydaná takovým kandidátům, potvrzuje pracovní sekce.

§ 18.

Představenstvo inženýrské komory vykonává také smírčí činnost, jestli se pracovní sekce na tom usnesla nebo zúčastněné strany se o tom dohodly, anebo nemají-li sporné strany sídlo své v obvodu téže sekce. V této činnosti přísluší pracovní sekci, pokud se týče představenstvu komory:

a) smírně zakročovati při rozepřích členů komory ve stavovských věcech,

b) vyšetřovati a smírně vyřizovati stížnosti, podané proti členům komory v záležitosti jejich působení.

Narovnání v těchto případech před představenstvem komory sjednaná a zapsaná jsou exekučními tituly podle § 1. čís, 15. exekučního řádu.

Členové komory jsou vázáni při takových příležitostech dříve nežli snad nastoupí cestu soudní, dovolati se sprostředkování představenstvem komory.

§ 19.

Pracovní sekce z úřední povinnosti zakročiti jako čestná rada proti členům:

a) zanedbávají-li tito své povinnosti ke komoře, neb

b) poruší-li vážnost stavu.

Pracovní sekce může v takových případech, když byla zjistila řádně skutkovou povahu provinění a byla vyslechla obviněného, dáti výstrahu, důtku při značných nepřístojnostech, anebo při opakování uložiti peněžité pokuty až do 5000 K, pak odníti pasivní, spolu aktivní volební právo komory na čas nebo trvale, a konečně učiniti návrh představenstvu komory odejmutí práva, vykonávati praxi úředně autorisovaného civilního technika, neb úředně autorisovaného báňského inženýra po určitou dobu nebo návrh na ztrátu autorisace.

Peněžité pokuty, uložené právoplatně pracovní sekcí, mohou býti vymáhány politickou exekucí.

Shledá-li pracovní sekce, že se některý člen sekce provinil přečinem, který se trestá politickým neb horním úřadem, jest povinna oznámiti to příslušnému úřadu.

Tento zpraví pak sekci o opatření, které ve věci učinil.

Působnost pracovní sekce, jako čestné rady, vztahuje se obdobně, při porušení cti a vážnosti stavu, i na kandidáty úředně autorisovaných civilních technikův a úředně autorisovaných báňských inženýrů, zapsané u komory inženýrské. Disciplinární návrh prodloužení stanovené doby praxe nebo na nepřipuštění k autorisační zkoušce, předloží pracovní sekce k rozhodnutí představenstvu komory.

§ 20.

Představenstvo komory nebo pracovní sekce je schopno se usnášeti, je-li přítomna více než polovice členů představenstva. Jednání řídí president nebo vicepresident, jsou-li zaneprázdněni, nejstarší člen z přítomných. Usnesení se konají nadpoloviční většinou hlasů. Předsedající účastní se hlasování. Při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.

K usnesení čestné rady je potřebí přítomnosti alespoň tří čtvrtin členů představenstva a dvou třetin nové většiny přítomných. Není-li zasedání schopno se usnášeti, bude svoláno druhé zasedání, jež může se usnášeti za přítomnosti nejméně dvou třetin členů představenstva.

§ 21.

President, anebo při zaneprázdnění jeho některý z obou vicepresidentů, zastupují inženýrskou komoru vnitř i na venek, zprostředkuje styk představenstva s inženýrskou komorou, přikazuje referáty pracovním sekcím anebo členům představenstva, neb i jiným členům komory a dohlédá k řádné činnosti jejich. Svolává zasedání představenstva předsedá v nich, jakož i ve valných hromadách. President podpisuje všechna písemná vyhotovení představenstva.

§ 22.

Výdaje pracovních sekcí zapravuje inženýrská komora, které nutno předkládati roční účty.

§ 23.

Vrchní dohled na inženýrskou komoru a její pracovní sekce vykonává až do nové úpravy státní stavební správy politický úřad lI. stolice v sídle představenstva komory nebo pracovní sekce. Za tím účelem sleduje veškerá jednání komory a zúčastňuje se případně svým zástupcem jak valných hromad, tak zasedání představenstva.

Kdyby představenstvo komory nebo pracovní sekce překročily svou působnost, nebo jednaly proti ustanovením, jest oprávněn dozorčí úřad naléhati nápravu, zrušiti nezákonná usnesení a je-li potřebí, představenstvo rozpustit a nařídit nové volby.

Proti nařízení jmenovaného politického úřadu přísluší komoře odvolání k ministerstvu veřejných prací ve čtyřech nedělích.

§ 24.

Do disciplinárních nálezů (§ 19.), vynesených představenstvem komory a pracovními sekcemi - vyjímajíc pouhé výstrahy - pak do odepření zápisů přihlášeného kandidáta nebo do odepření vysvědčení o zaměstnání (§ 17.) mohou postižení podati ve 14ti dnech stížnost přímo politickému úřadu II. stolice, jenž o ní rozhodne s konečnou platností.

§ 25.

Peněžité pokuty, uložené některému členu komory politickým nebo horním úřadem pro služební přečin, nebo představenstvem podle tohoto zákona, připadnou podpůrným fondům komory.

§ 26.

Název."inženýrská komora" je vyhrazen korporaci, zřízené podle tohoto zákona. Jiným korporacím a ústavům je zapovězeno užívati tohoto názvu. jakož i každého takového názvu, který mohl býti jím zaměněn. Inženýrská komora pro Československou republiku má právo užívati státního znaku v pečeti a na tiskopisech úředních.

§ 27.

Zák ze dne 2. ledna 1913. č. 3. ř. z., a nařízení ministerstva veřejných prací a zúčastněných ministerstev ze dne 14. května 1913. čís. 84 ř. z., ze dne 23. července 1913. čís. 148 ř. z. a ze dne 7. ledna 1914, čís. 5 ř. z., jakož i nařízení ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 10. prosince 1919. čís. sb. z. a n., pozbývají tímto platnosti.

§ 28.

Ministr veřejných prací se zmocňuje, by vydal v dohodě se zúčastněnými ministry v rámci předcházejících zásadních pravidel nařízení, kterých jest dále třeba.

§ 29.

Zákon tento vstupuje v platnost dnem vyhlášení.

Ministru veřejných prací se ukládá, by provedl tento zákon.

Důvodová z práva.

Usnesením technického výboru Národního shromáždění ze dne 4. listopadu 1919 bylo ministerstvu veřejných prací uloženo, aby vypracovalo na základě návrhu členů N. S. inženýra Záruby-Pfeffermanna, inž. Bečky a soudruhů příslušný vládní návrh zákona na zřízení jednotné inženýrské komory pro Československou republiku a to vzhledem na pilnost návrhu nejdéle v době dvou měsíců.

Ministerstvo veřejných prací jednalo tudíž s českou sekcí inženýrské komory v Praze, s přizváním inženýrské komory pro Moravu, za tím účelem, aby seznalo přání a zkušenosti členstva inženýrských komor ohledně vad anebo nedostatků dosavadní instituce úředně autorisovaných civilních technikův i úředně autorisovaných horních inženýrův a doufá, že tento postup obmezeného jednání, předurčený krátkou lhůtou, stanovenou k vypracování návrhu zákona, jest bez újmy věci samé, ježto návrh zákona tohoto má na zřeteli zájem čistě stavovský, zájem všech úředně autorisovaných civilních technikův a úředně autorisovaných horních inženýrů bez rozdílu příslušnosti jejich k té které dnešní komoře inženýrské, nebo té které národnosti.

Důvody a zásady návrhu jsou tyto:

Účelu inženýrských komor, vytknutého v § 1. rakouského zákona ze dne 2./1. 1913, č. z. ř. 3, může se podle dosavadních 6tiletých zkušeností nejlépe a jednotně po celé oblasti Čsl. republiky dosíci, bude-li zřízena jediná inž. komora, která bude bdíti nad činností svých pracovních sekcí, nastupujících na místo nynějších inž. komor v Praze, případně Teplicích-Šanově, Brně a Opavě. Tím má býti zaručena řádná a stejnoměrná činnost všech pracovních sekcí a býti podporována činnost nové mladé sekce inž. komory na Slovensku, při tom ale býti podle možnosti zachována dosavadní autonomie sboru civ. techniků v jednotlivých zemích.

V Uhrách nebylo dosud zákonné instituce civ. technikův a horních inženýrův a provozoval dotyčnou praxi každý státní příslušník, jenž se mohl prokázati diplomem vysoké školy technické, nebo domohl oprávnění geometra. Bude tedy třeba dalších opatření zvláštních, aby technikové, usedlí na půdě slovenské a provozující tam civilní praxi, byli, pokud budou povinni podle zákona býti členy inž. komory, přinuceni prokázati nebo si osvojiti kvalifikaci civ. techniků zdejších.

Na Ratibořsku čsl. bývalé to části Pruského Slezska - jsou věci techniků civil. upraveny asi stejným způsobem jako zde.

S ohledem na malou rozlohu Slezska s Ratibořskem počítá se i v tomto návrhu, obdobně jako při zákoně na osamostatnění státní služby stavební, se sloučením Slezska-Ratibořska s Moravou v jednu oblast.

Se zřetelem k projednávanému vládnímu návrhu zákona na zřízení krajských a podkrajských úřadů bylo nutno obejíti označení nynějších zemí poukazem na oblast Čech, Moravy se Slezskem-Ratibořskem a Slovenska (§ 9. a 16.) a vůbec návrh tak formulovat, aby nebylo po schválení zákona o krajích a podkrajích pokud možná dále třeba nových změn samostatného zákona o inž. komoře.

Počet zástupců do představenstva komor (§ 9.) nesmí býti tak značný, že by představenstvo bylo sborem těžkopádným, na druhé straně musí být alespoň takový, aby pracovní sekce, utvořené hlavně z členů představenstva komory usedlých v oblasti dotčené sekce, mohly úspěšně pracovati.

Tomu požadavku vyhoví asi nejlépe v § 9. stanovená 3 (tři)%.

Zastoupení všech kategorií úředně autor. civ. technikův a horních inženýrův bude plně zajištěno jen v představenstvu komory, protože pracovní sekce nebude míti snad ani tolik členů, kolik jest kategorií civ. techniků s horními inženýry.

Tomu vyhovuje § 11. s tím obmezením, že z jedné a téže kategorie úřed. aut. civ. techniků neb úředně aut. horních inženýrů smí býti volena nejvýše čtvrtina členů představenstva, za tím účelem, aby se znemožnilo majorisování menšiny kategorií početně silnější.

Vrchní dohled na inženýrskou komoru bylo nutno ponechati vzhledem na dnešní uspořádání státní správy, jakož i na nutný postup instanční, odvolací, politickému úřadu lI. stolice, ač jest zajisté spravedlivo, aby věcí techniků civilních a institucí jejich podléhaly ve všech směrech přímo resortu ministerstva veřejných prací a jeho vývojem poměrů nutným úřadům veřejných prací první a druhé stolice.

Tento návrh zákona na jednotnou inž. komoru pro sčl. republiku může vyhověti úplně všem požadavkům civ. techniků bez rozdílu národnosti a dnešní zemské příslušnosti a předkládá se tudíž ke schválení. Formálně navrhuje se, aby byl opět projednáván v technickém výboru N. S., který by měl zprávu podati během 8 dnů.

V Praze 16. února 1920.

Ministr veřejných prací:
A. Hampl, v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP