Podle §u 11 zákona ze dne 29. února 1920, č.
126 sb. z. a n. o zřízení župních
a okresních úřadů v republice Československé
má býti zřízeno pro každou župu
župní zastupitelstvo, a podle §u 69 téhož
zákona má býti při každém
okresním úřadě (mimo města
s vlastním statutem v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku a města s právem municipálním
jakož i města s regulovaným magistrátem
na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi)
zřízen okresní výbor.
Jak župní zastupitelstva tak i okresní výbory
mají se skládati ze členů volených
(§§ 12 a 69 zmíněného zákona),
župní zastupitelstvo v některých župách
nad to i z členů vládou jmenovaných.
Řešení otázek, kdo má právo
voliti do župního zastupitelstva a do okresního
výboru, kdo může do těchto sborů
býti volen, a jak se má prováděti
volební řízení, jest vyhrazeno zvláštnímu
zákonu (§§ 13 a 70 zmíněného
zákona).
Tyto otázky upravuje připojený návrh
zákona o volbách župních zastupitelstev
a okresních výborů, jenž označen
jest v nadpisu jako řád volební - ve shodě
s článkem 1. zákona o zřízení
župních a okresních úřadů.
Zákon o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů má vstoupiti v život současně se zákonem o zřízení župních a okresních úřadů (srv. čl. 1. cit. zák. a § 79
této osnovy). Toto ustanovení umožňuje
také, že funkce, které podle zákona
o volbách župních zastupitelstev a okresních
výborů náležejí župním
a okresním úřadům, pokud se týče
jejich přednostům (županům, okresním
náčelníkům) budou moci již při
prvých volbách, prováděných
podle tohoto navrhovaného zákona, obstarávati
zmíněné nové správní
úřady, pokud se týče, jejich přednostové.
Návrh zákona o volbách župních
zastupitelstev a okresních výborů skládá
se ze tří částí: část
prvá obsahuje ustanovení o volbách do župních
zastupitelstev, část druhá ustanovení
o volbách do okresních výborů, část
třetí ustanovení společná.
I. Volby do župních zastupitelstev mají se
prováděti všeobecným, rovným,
přímým a tajným právem hlasovacím
podle zásady poměrného zastoupení,
stejně jako volby do obcí a do Národního
shromáždění.
II. Bližší provedení těchto zásad
vykazuje však úchylky od volebního řádu
do obcí, a přibližuje se více volebnímu
řádu do Národního shromáždění.
Úchylky ty jsou odůvodněny jednak zákonem
ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 sb. z. a n.,
o stálých seznamech voličských, jednak
i nepopíratelnou růzností žup od obcí
co do rozsahu a úkolů jejich.
III. Volby do župního výboru, jejž volí
ze sebe župní zastupitelstvo (§ 54 osnovy), upravuje
návrh ústavního výboru v podstatě
podle týchž zásad, jež platí podle
ustanovení řádu volení v obcích
(§ 64 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb.
z. a n.) pro volby členů obecních rad oněch
obcí, v nichž obecní zastupitelstvo je zvoleno
podle zásady poměrného zastoupení.
Závažnější odchylka od těchto
zásad jest potud, že župní zastupitelstvo
volí nejen členy župního výboru,
nýbrž také náhradníky (srv. §
26 zákona o zřízení župních
a okresních úřadů) a to v ten způsob,
že za každého člena župního
výboru volí se vždy také náhradník
(§§ 54 a 56 osnovy). Stanoví-li se v §u
56 osnovy, že volí se vždy náhradník
za každého člena župního výboru,
má to svůj důvod v tom, že rozvrhování
náhradníků na jednotlivé skupiny volební
při jinakém způsobu volby jejich působilo
by vzhledem k poměrně malému jich počtu
v praxi značné obtíže.
Od ustanovení řádu volení do obcí
přijata konečně úchylka při
řešení otázky, jak rozvrhnouti mandáty
mezi kandidátní listiny sdružené (§
47). Ústavní výbor má za to, že
toto nové řešení vyhovuje lépe
zásadě poměrného zastoupení.
Ústavní výbor uvažoval o tom, zda by
pro volby okresních výborů vzhledem k poměrně
malému počtu osob volených, značným
nákladům s volbou přímou spojeným,
jakož i proto, aby snad všeobecných voleb nebylo
příliš mnoho, neměl býti zaveden
systém voleb nepřímých. Bylo zejména
doporučováno, aby volbu tuto vykonávali dočasní
členové zastupitelstev obecních v okrese,
kteří sami všeobecným, rovným,
přímým a tajným hlasovacím
právem podle zásady poměrného zastoupení
byli zvoleni. Poněvadž však člen obecního
zastupitelstva nepřipadá v obcích různé
velikosti ani na přibližně stejný počet
občanů (v obcích s 200 obyvateli připadá
1 člen zastupitelstva obecního na 22, v obcích
s 500 na 41, v obcích s 1000 na 66, s 1500 na 68, ve větších
obcích však s 2000, 5000, 20.000, 50.000 a 100.000
obyvateli dokonce až na 83, 166, 555, 1190 a 2083 obyvatelů)
jevil by se tento způsob volby zřejmě nespravedlivý,
a nepoměr tento nebyl by zcela odstraněn ani tehdy,
kdyby lidnatější obce tvořily zvláštní
samostatné volební sbory a obce malé volily
ve společném sboru volebním. Ani soustavou
volitelův, o něž by se pro tyto volby rozšířil
počet členův obecních zastupitelstev
obcí větších, tak aby na každého
ze členů takto rozšířených
obecních zastupitelstev přibližně stejný
počet obyvatelů připadal, ani zavedením
plurálního hlasovacího práva (na př.,
že by se hlas člena obecního zastupitelstva
počítal za tolik hlasů, kolik činilo
v jeho případě číslo volební)
nedosáhlo by se zastoupení docela spravedlivého.
Ústavní výbor se proto rozhodl, doporučit
i pro volbu okresních výborů tutéž
soustavu přímých voleb, jakou navrhuje pro
volbu zastupitelstev župních.
Ústavní výbor uvažoval také o
podnětu, upustiti pro volby okresních výborů
od tištěných kandidátních listin
a dovoliti zde úchylku od zásady kandidátních
listin přísně vázaných, takže
by volič mohl si z úředně ohlášených
kandidátních listin volným výběrem
sestaviti volný hlasovací lístek a měl
právo téhož kandidáta nejvýše
dvakráte na svůj hlasovací lístek
napsati. Stanovisko toto nedošlo však souhlasu většiny
výboru, a proto navrhuje ústavní výbor
i pro volby okresních výborů tuže soustavu
volební, která zavedena jest v Československé
republice pro volby do obcí a do Národního
shromáždění.
Mají tedy podle návrhu ústavního výboru
platit pro volby okresních výborů obdobně
ustanovení o volbách do župních zastupitelstev,
a druhá část osnovy obsahuje pouze změny,
jež při volbě okresních výborů
plynou nutně z povahy věci. Tak bylo nutno nově
stanoviti podmínky práva volebního (§
61), okolnosti vylučující volitelnost (§
62), pojati sem zvláštní ustanovení
o okresní volební komisi (§ 64), o rozepsání
voleb, jež úchylkou od prvé části
osnovy svěřeno županovi (§ 65), o kandidátních
listinách, k jichž platnosti stačí tu
ověřené podpisy pouze 50 voličů,
jež ověřiti může také starosta
dotčené obce spolu s jedním členem
obecní rady (§ 66), o úhradě nákladů
tisku kandidátních listin (§ 67), o opravě
výsledku volby a námitkách proti volbě,
pro které nemá na rozdíl od voleb do župních
zastupitelstev býti příslušným
volební soud (§§ 69 a 70) a o ustavení
se okresního výboru (§ 71).
Tato část obsahuje ustanovení pro volby jak
župních zastupitelstev tak i okresních výborů
společná, zejména ustanovení trestní
(§ 72), jež odpovídají analogickému
§ 58 zákona ze dne 29. února 1920, č.
123 sb. z. a n. o řádu volení do poslanecké
sněmovny, úpravu volebního práva pro
členy obvodních volebních komisí,
jejich náhradníky a úředníky
na výkon volby dozírající (§
73) obdobným způsobem, jako byla k návrhu
ústavního výboru (číslo tisku
2702) upravena pro volby do Národního shromáždění.
Ostatní ustanovení této části
odpovídají analogickým a platným již
ustanovením řádu volení do obcí
a o Nár. shromáždění, pokud se
týče, ustanovením zákona o zřízení
župních a okresních úřadů.
Ústavní výbor navrhuje, aby Národní
shromáždění schválilo připojenou
osnovu zákona.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Právo voliti členy župních zastupitelstev
přísluší všem státním
občanům Československé republiky bez
rozdílu pohlaví. kteří v den vyložení
seznamů voličských překročili
21. rok věku svého, mají bydliště
v některé obci župy aspoň tři
měsíce, počítajíc zpět
ode dne vyložení voličských seznamů,
a kteří nejsou tímto zákonem výslovně
vyloučeni z práva voliti.
Doba ztrávená ve vojenské službě,
při válečných úkonech nebo
v zajetí nepřetrhuje bydlení. Pro vojíny
podmínka tříměsíčního
bydliště neplatí. (§ 4.)
Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni
ze zápisu do stálých seznamů voličských.
(§ 3 zákona ze dne 19. prosince 1919, čís.
663 sb. z. a n.)
Předloží-li se obvodní volební
komisi úřední doklad o tom, že volič,
zapsaný do voličských seznamů a v
den volby není státním občanem, anebo
jest vyloučen z práva voliti podle ustanovení
§ 3, č. 1., 3. a 4. zákona o stálých
seznamech voličských, anebo rozhodnutí volebního
soudu, že občan neprávem do voličských
seznamů byl zapsán, nesmí býti připuštěn
k hlasování.
Každý občan má volební právo
pouze v jediné obci a vykonává je osobně.
Vojíni mají právo volební v obci,
ve které jsou službou přikázáni
v den vyložení seznamů voličských.
Za členy župních zastupitelstev mohou býti
voleni státní občané Československé
republiky bez rozdílu pohlaví, kteří
v den volby dokonali 30 roků věku svého,
bydlí v některé obci župy aspoň
1 rok, ode dne rozepsání volby zpět počítajíc,
a nejsou podle § 2 vyloučeni z práva voliti,
ani z práva býti volenu (§ 6).
Nikdo nemůže býti zároveň členem
dvou nebo několika župních zastupitelstev.
Stal-li se někdo členem několika župních
zastupitelstev, jest povinen ohlásiti do osmi dnů
ode dne poslední volby, ve kterém župním
zastupitelstvu chce jako člen zůstati; ohlášení
dlužno učiniti příslušným
županům. Neučiní-li ohlášení
v uvedené lhůtě, pozbývá členství
ve všech župních zastupitelstvech.
Členy župního zastupitelstva nemohou býti,
kdož jsou členy Národního shromáždění,
okresního výboru, úředníky,
zřízenci župního neb okresního
úřadu, úřadů nadřízených
a župních aneb okresních ústavů
a podniků.
Byl-li za člena župního zastupitelstva zvolen
člen okresního výboru, přísluší
županovi, by jej do osmi dnů vyzval, aby prohlásil,
ve kterém sboru chce jako člen zůstati. Neprohlásí-li
se vyzvaný do osmi dnů, pokládá se
za to, že se vzdal členství v okresním
výboru.
Jestli-že se člen župního zastupitelstva
stal členem Národního shromáždění,
úředníkem, zřízencem župního
nebo okresního úřadu, úřadu
nadřízeného, župního nebo okresního
ústavu nebo podniku, pozbývá členství
v župním zastupitelstvu.
Byl-li úředník nebo zřízenec
župního, okresního nebo nadřízeného
úřadu, župního nebo okresního
ústavu nebo podniku, zvolen do župního zastupitelstva,
jest jeho volba neplatná. Ustanovení předchozích
odstavců platí též o náhradnících.
Každý volič jest povinen volby se zúčastniti.
Od této povinnosti jsou osvobozeny osoby, které:
a) jsou starší než 70 let,
b) pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou se dostaviti do
místnosti volební,
c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu
nebo povolání nemohou včas přijíti
k volbě,
d) jsou v den volby vzdáleny od místa volby nejméně
100 km,
e) jsou zdrženy přerušením dopravy nebo
jinými nepřekonatelnými překážkami.
Zaměstnavatel jest povinen upraviti v.den volby službu
tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.
Rovněž vojenská služba budiž v den
volby upravena takovým způsobem, aby, pokud služební
poměry to dovolují, i vojínové, kteří
mimo místo služební mají právo
volební, mohli toto právo vykonati.
Ku provedení voleb jsou povolány:
1. Místní komise (§ 9).
2. Obvodní volební komise (§ 10).
3. Župní volební komise (§ 11).
Místní komise, která podle zákona
o stálých voličských seznamech ze
dne 19. prosince 1919, čís. 663 sb. z. a n. sestavuje
voličské seznamy, dohlíží vůbec
k tomu, aby obecní úřad šetřil
ustanovení daných pro řízení
volební.
Obvodní volební komise řídí
volbu v obcích.
Pro každou volební místnost zřídí
se obvodní volební komise.
Členy jejími jsou zástupcové volebních
stran a to za každou stranu po jednom zástupci a jednom
náhradníku; jsou-li jen dvě nebo tři
volební strany, po dvou členech a dvou náhradnících.
Zmocněnec volební strany (§ 21, čís.
3) jmenuje zástupce své strany a jeho náhradníka,
které ohlásí aspoň čtrnáct
dnů přede dnem volby u politického úřadu,
jemuž přísluší přímý
dozor v obci.
Nejmenuje-li strana včas svých zástupců,
může jmenovati politický úřad
sám členy a náhradníky za tuto stranu.
V obcích, kde práce konceptní obstarává
zvláštní úředník, jest
úředník tento dalším členem
komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí
dalších pomocných sil, dodá je obec;
nestane-li se tak, učiní vhodné opatření
předseda volební komise na vrub obce.
Komise volí za předsednictví svého
nejstaršího člena před zahájením
volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou
hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje
los. Předseda a místopředseda nesmějí
náležeti téže straně, leč
by byli jmenováni toliko zástupcové jedné
strany.
Župní volební komise jest povolána,
aby upravila kandidátní listiny (§ 24) a provedla
skrutinium (§§ 45 až 50). Předsedou župní
volební komise jest župan, který si určí
svého zástupce z úředníků
župního úřadu.
Členy jsou zmocněnci volebních stran (§
21, čís. 3).
Je-li volebních stran více nežli 10, jmenuje
župan 10 až 12 členů a tolikéž,
náhradníků ze zmocněnců volebních
stran a jejich náhradníků. Zmocněnci
stran, kteří nebyli jmenováni členy,
mají právo účastniti se schůzí
komise s hlasem poradním a buďtež do schůzí
zváni.
Členem komisí v §§ 10 a 11 uvedených,
může býti občan, který má
podmínky práva volebního a není z
práva voliti vyloučen, byť i neměl bydliště
v obci, v níž komise jest zřízena.
Kandidáti nemohou býti členy těchto
komisí.
Týž občan může býti členem
dvou nebo několika komisí.
Komise v §§ 10 a 11 jmenované mohou se platně
usnášeti za přítomnosti jakéhokoli
počtu členů.
Rozhodují nadpoloviční většinou
hlasů; předseda hlasuje toliko, je-li počet
hlasů stejný.
Ministerstvo vnitra rozepíše volbu tak, aby přípravy
k volbě včas mohly býti skončeny a
aby volba byla provedena před uplynutím období
starého zastupitelstva.
Volba se vyhlásí v župním úředním
listě, dále v každé obci vyhláškami
na veřejných místech po dobu 14 dnů,
jakož i jinakým způsobem obvyklým v
místě. Tvoří-li obec několik
osad, budiž volba vyhlášena také ve všech
osadách.
Vyhláška v úředním listě
musí obsahovati den, ve který se volba koná,
den, kdy voličské seznamy ve všech obcích
musí býti vyloženy, jakož i vyzvání,
aby strany do zákonných lhůt navrhly zástupce
do komisí.
Vyhláška v obci musí obsahovati den volby a
počet členů, kteří mají
býti voleni do župního zastupitelstva, vyzvání,
aby strany do lhůt zákonných navrhly své
zástupce do komisí (§§ 10 a 11) jakož
i počet těchto komisí, dobu a místo,
kdy a kde. jest možno nahlížeti do voličských
seznamů, lhůtu a místo ku předložení
kandidátních listin s udáním kalendářního
dne, ustanovení o formě a obsahu kandidátních
listin a lhůtu k oznámen sdružených
kandidátních listin.
Volby vykonají se podle stálých seznamů
voličských (§ 14 zákona ze dne 19. prosince
1919, č. 663 sb. z. a n.).
Zároveň s volební vyhláškou vyloženy
buďtež po čtrnácte dnů stálé
seznamy voličské. Spadá-li první den
vyložení voličských seznamů do
doby mezi 1. únorem a 31. červencem, vyloženy
buďtež seznamy, upravené řízením,
které podle § 8 zákona o stálých
seznamech voličských má býti zahájeno
15. prosincem roku předcházejícího;
spadá-li den vyložení voličských
seznamů do doby mezi 1. srpnem a 31. lednem. následujícího
roku, buďtež vyloženy seznamy, upravené
řízením, které podle § 8 zákona
o stálých seznamech voličských má
býti zahájeno 15. červnem.
Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí
přístupny nejméně po tři hodiny
denně, v obcích přes 5000 obyvatelů
nejméně po osm hodin denně, avšak ve
všech obcích po dvě soboty i v hodinách
poledních, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny
polední.
Do seznamů má každý právo nahlížeti
a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje
jiných osob z výkonu téhož práva.
Ke správnému dodržování těchto
ustanovení dohlížejí členové
místní komise.
Voličské seznamy, upravené řízením,
které podle § 8 zákona o stálých
voličských seznamech má býti zahájeno
15. prosince, budou podkladem pro hlasování, které
se provede v době ode dne 1. února do 31. července
následujícího roku, a seznamy upravené
řízením, které má býti
zahájeno 15. červnem, pro hlasování,
které se provede v době ode dne 1. srpna téhož
roku do konce ledna roku následujícího. (§
14 zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 663 sb. z.
a n.).
Změny v seznamech voličských mohou býti
provedeny toliko, pokud je připouští zákon
o stálých seznamech voličských. V
posledních osmi dnech přede dnem volby nesmí
býti v seznamech voličských nic měněno.
Voličské seznamy, které podle § 17 budou
podkladem pro hlasování, vyloženy buďtež
po osm dnů až do dne volby k veřejnému
nahlédnutí.
O právu nahlížeti, činiti si opisy a
výpisy, a o hodinách, po které seznamy mají
býti vyloženy, platí obdobně ustanovení
§ 16.
Nejpozději dvacátý prvý den přede
dnem volby do 12. hodiny polední předloží
strany předsedovi župní volební komise
kandidátní listiny ve dvojím stejnopise.
Předseda jest povinen, podateli potvrditi den a hodinu
podání. Žadatel může předložiti
další opis kandidátní listiny, jehož
souhlas s předloženou kandidátní listinou
předseda župní volební komise potvrdí.
Aby kandidátní listina byla platná, budiž
opatřena úředně ověřenými
podpisy nejméně 100 voličův, zapsaných
do stálých voličských seznamů
v obcích župy. Jsou-li podkladem pro odevzdání
hlasů (§ 17) jiné voličské seznamy,
než které byly vyloženy zároveň
s volební vyhláškou (§ 16), stačí
zápis v jednom nebo druhém voličském
seznamu.
U podpisu voličova budiž uvedena obec, v níž
jest volič v seznamech zapsán. Podpisy ověřuje
notář, soud anebo politický úřad.
Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta
volebního práva podpisovatelova nepůsobí
na platnost kandidátní listiny.
Kandidátní listina musí dále obsahovati:
1. Označení strany;
2. jméno, příjmení, zaměstnání
a bydliště kandidátů.
Pořadí každého kandidáta budiž
označeno arabskými číslicemi.
3. Označení zmocněnce strany a jeho náhradníka
s udáním přesné adresy. Nejsou-li
označeni, považuje se první podepsaný
za zmocněnce a voličové na druhém
a dalším místě podepsaní za jeho
náhradníky. Kandidáti nemohou býti
označení za zmocněnce strany ani za jejich
náhradníky.
Strana může kandidovati nejvýše o třetinu
osob více než má býti členů
župního zastupitelstva voleno. Při výpočtu
této třetiny urovná se zlomek na nejblíže
vyšší celé číslo.
Ke kandidátní listině budiž připojeno
písemné, vlastnoručně podepsané
prohlášení všech kandidátů,
že kandidaturu přijímají, a že
se svým souhlasem na jiné kandidátní
listině v téže župě navrženi
nejsou.
Předseda župní volební komise opatří
kandidátní listiny řadovým číslem
arabským podle pořadí, jak došly, a
vykoná přípravy pro rozhodování
župní volební komise.
Zejména učiní tato opatření:
Má-li kandidátní listina formální
vady na př. nedostatečný počet podpisů
nebo větší počet kandidátů,
než jest přípustno, nebo není-li označení
strany uvedeno nebo pořadí kandidátů
vyznačeno nebo není-li opatřen souhlas kandidátův
a pod., vyzve zmocněnce, aby do tří dnů
vadu tu odstranil.
Je-li několik kandidátních listin označeno
stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením
strany, vyzve zmocněnce těchto kandidátních
listin, aby do tří dnů kandidátní
listiny opravili.
Je-li kandidát na několika listinách, dotáže
se ho písemně se lhůtou třídenní,
kterou kandidaturu přijímá.