Volbu presidenta republiky prevádza dľa § 56.
ústavnej listiny Národné shromaždenie
v spoločnej schôdzi oboch snemoven.
Dľa tohoto by podrobnosti volby spadaly pod pravidlá
jednacieho poriadku a spôsob prevádzania volby by
mohol byť určený v zákone o jednacom
poriadku.
Ústavný výbor však uznal volbu presidenta
republiky za tak dôležitý a zvláštny
výkon Národného shromaždenia, že
považuje za primerané, aby podrobnosti volby boly
osobitným zákonom stanovené. Z tohoto dôvodu
podáva zvláštny návrh zákona
o volbe presidenta republiky.
Svolanie volebnej schôdze zodpovie ústavnej listine
a podobne i iné podrobnosti sú parafrásou
ústavnej listiny.
Význam volby presidenta republiky odôvodňuje
podrobné stanovenie o vedení volebnej schôdze
v § 3. pod spoločným predsednictvom prvého
a druhého predsedu.
Složenim sľubu dľa 65. § ústavnej listiny
prestanú prípadné funkcie presidenta republiky
čo člena Národného shromaždenia
alebo člena vlády, čo je v § 10. vyslovené.
Návrh tento je návrhom ústavného výboru.
Národní shromáždění svolává
k volbě presidenta republiky předseda vlády.
Schůze volební budiž svolána nejdéle
14 dní před koncem volebního období
presidentova, po případě nejdéle na
14. den ode dne, kdy místo presidentovo se uprázdnilo
(§ 59. úst. list.).
Schůzi volební řídí předseda
sněmovny poslanecké nebo místopředseda
jej zastupující jakožto první předseda
a předseda senátu nebo místopředseda
jej zastupující jako druhý předseda.
Volba koná se ve schůzi veřejné bez
jakékoli debaty. Hlasuje se lístky.
Pro jednání platí jednací řád
poslanecké sněmovny, pokud zákon neustanovuje
odchylek.
Volba může se platně konati za přítomnosti
nadpoloviční většiny úhrnného
počtu členů jak poslanecké sněmovny,
tak i senátu v den volby.
Při prvém hlasování rozhoduje třípětinová
většina hlasů přítomných.
Nedosáhne-li se tohoto výsledku při prvém
hlasování, hlasuje se po druhé (§§
6. a 7.).
Nemá-li ani druhé hlasování výsledku
(§§ 6. a 7.), koná se užší volba
mezi dvěma kandidáty, kteří při
druhém hlasování dosáhli největšího
počtu hlasů.
Při rovnosti hlasů určí se losem,
který kandidát má býti pojat do užší
volby.
Hlasy odevzdané při užší volbě
někomu jinému nežli některému
z obou kandidátů do volby té pojatých,
jakož i prázdné lístky hlasovací
jsou neplatné.
Za zvoleného prohlásí se ten z kandidátů,
který dosáhl většího počtu
hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los.
Byl-li zvolen presidentem republiky člen senátu
nebo poslanecké sněmovny nebo člen vlády,
přestane ode dne volby vykonávati svou funkci a
složením slibu (§ 65. úst. list.) pozbývá
tohoto členství.
Zákon tento nabývá účinnosti
zároveň s ústavní listinou.