Zákon ze dne 17. října 1919, č. 568.
sb. z. a n., o trestání válečné
lichvy doplňuje se takto:
Za § 7 se zařaďují tato ustanovení:
(1.) Kdo zavazuje se zhotoviti dílo, které slouží
přímo nebo nepřímo k ukojení
potřeb lidí nebo domácích zvířat,
a při tom, využívaje mimořádných
poměrů vyvolaných válkou, za úplatu
žádá plnění, které jest
ve zřejmém nepoměru ke konané práci,
nebo je dává sobě nebo jinému poskytnouti
nebo slíbiti, potrestá se soudem pro přestupek
tuhým vezením od čtrnácti dnů
do šesti měsíců.
(2.) Vedle trestu na svobodě může být
uložen trest na penězích do padesáti
tisíc korun.
(3.) Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým
vězením od šesti měsíců
do tří let a na penězích od jednoho
tisíce korun až do pěti set tisíc korun,
byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování
podle tohoto ustanovení, nebo dopustil-li se trestného
činu na základě úmluvy s jinými
podnikateli téhož druhu díla, nebo převyšuje-li
neoprávněný zisk, jehož bylo nebo mělo
býti trestním činem dosaženo, dva tisíce
korun.
(4.) Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li
již jednou potrestán pro přečin nebo
pro zločin předražování, podle
tohoto ustanovení, nebo byly-li jeho činem zvláště
těžce ohroženy veřejné zájmy.
Trestem je těžký žalář od
jednoho do pěti let a na penězích od deseti
tisíc korun do jednoho milionu korun.
(1.) Kdo zavazuje se k práci sloužící
přímému nebo nepřímému
ukojení potřeb lidí nebo domácích
zvířat a, využívaje mimořádných
poměrů vyvolaných válkou, jako úplatu
žádá plnění, které je
ve zřejmém nepoměru ke konané práci,
nebo je dává sobě nebo jinému poskytnouti
nebo slíbiti, potrestá se soudem pro přestupek
tuhým vězením od čtrnácti dnů
do šesti měsíců.
(2.) Vedle trestu na svobodě může být
uložen trest na penězích do padesáti
tisíc korun.
(3.) Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým
vězením od šesti měsíců
do tří let a na penězích od jednoho
tisíce korun do pěti set tisíc korun, byl-li
již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování
podle tohoto ustanovení, nebo dopustil-li se trestného
činu na základě úmluvy s jinými
osobami stejného zaměstnání, nebo
převyšuje-li neoprávněný zisk,
jehož bylo nebo mělo býti trestným činem
dosaženo, dva tisíce korun.
(4.) Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li
již jednou potrestán pro přečin nebo
pro zločin předražování podle
tohoto ustanovení, nebo byly-li jeho činem zvláště
těžce ohroženy veřejné zájmy.
Trestem je těžký žalář od
jednoho do pěti let a na penězích od deseti
tisíc korun do jednoho milionu korun.
Ustanovení §§ 7a a 7b neplatí v případech
takových, kde záleží výhradně
a jedině na výjimečných osobních
vlastnostech podnikatele díla neb toho, kdo se ku práci
zavazuje.
(1.) Kdo přenechává do pachtu ať s hospodářským
zařízením nebo bez takového zařízení
nemovitost, která slouží přímo
nebo nepřímo k ukojení potřeb lidí,
neb domácích zvířat a při tom
využívaje mimořádných poměrů,
vyvolaných válkou, žádá pachtovné,
které je ve zřejmém nepoměru ku pravidelnému
výtěžku z nemovitostí, nebo je dává
sobě nebo jinému poskytnouti nebo slíbiti,
potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením
od čtrnácti dnů do šesti měsíců.
(2.) Vedle trestu na svobodě může být
uložen trest na penězích do padesáti
tisíc korun.
(3.) Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým
vězením od šesti měsíců
do tří let a na penězích od jednoho
tisíce korun až do pěti set tisíc korun,
byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování,
nebo převyšuje-li neoprávněný
zisk, jehož bylo, nebo mělo býti trestným
či něm dosaženo, dva tisíce korun.
(4.) Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li
již jednou potrestán pro přečin nebo
pro zločin předražování, nebo
byly-li jeho činem zvláště těžce
ohroženy veřejné zájmy. Trestem je těžký
žalář od jednoho do pěti let a na penězích
od deseti tisíc korun do jednoho milionu korun.
První věta § 21. bude zníti takto:
"Odsouzenému pro přečin nebo zločin
předražování může soud v
rozsudku zakázati pobyt v určitém místě
neb obvodu na čas aneb na vždy, leč by snad
tamže měl svou živnost anebo pozemky nebo budovu,
v níž sám bydlí a odsouzení stalo
se pro lichvu prací u provozování živnosti
(§ 7a, b) a nebylo uznáno zároveň na
ztrátu živnosti, nebo pro lichvu při propachtování
pozemkův a pronajímání bytův
a nebylo uznáno na propadnutí pozemků nebo
budovy." (§ 8a), § 8., 1. odst.).
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem svého vyhlášení.
Zákon tento provede ministr spravedlnosti.
Podanou osnovou zákona o stihání válečné
lichvy prací a lichvy při pachtu nemovitostí
splňuje se povinnost uložená vládě
Národním shromážděním
při přijetí nových zákonů
lichevních.
Obě tyto formy válečné lichvy nebyly
dosavadními ustanoveními postiženy. Denní
život však přináší četné
případy takové lichvy přímo
nesnesitelné. Vystižné doklady o tom lze čísti
v denních zprávách tisku a jsou často
uváděny také v protilichevních řečích
členů Národního shromáždění.
Tato mezera dosavadních ustanovení má nyní
býti vyplněna.
Nelze ovšem přehlédnouti, že přirozená
podstata (juristická struktura) pracovního poměru
je zcela jiná, nežli při zboží
a že nemůže proto býti ve všem užito
prostě ustanovení platných pro stíhání
lichvy předměty potřeby (zbožím)
i na poměry pracovní, již proto, ze tržní
cena práce je mnohem více závislá
na individuálních schopnostech a vlastnostech podnikatele
díla nebo námezdního pracovníka.
Vylučuje osnova proto především nezastupitelná
plnění vůbec (§ 7c). V ostatním
rozlišuje mezi oběma velkými kategoriemi smluv
námezdních, smlouvu o díle (locatio conductio
operis), kde se pracovník zavazuje pouze k určitému
jednotlivému výkonu (§ 7a) a mezi vlastní
smlouvou služební (locatio conductio operarum), kde
se námezdní pracovník zavazuje za úplatu
ke konání služeb vůbec. (§ 7b).
Co se týče pachtů nemovitostí, rozlišování
jich na pachty krátkodobé a dlouhodobé, pacht
drobný a velký, s hospodářským
zařízením, nebo bez něho, nemá
pro stanovení skutkové podstaty lichvy při
pachtu nemovitostí zásadního významu.
Důležité změny však vyplývají
ze stihání lichvy prací a stihání
lichvy při pachtu nemovitostí pro ustanovení
o zápovědi pobytu na určitém místě
a policejním dozoru (§ 21. zákona o trestání
válečné lichvy). Již v důvodové
zprávě k lichevním zákonům
bylo zdůrazněno, že zápověď
pobytu na určitém místě nemá
se dotýkati zemědělce, který v místě
má nemovitost. Totéž ale platí též
o podnikateli díla (§ 7a), má-li v městě-
provoz živnostenský a nebylo-li uznáno na ztrátu
živnosti nebo propadnutí nemovitosti. Oběma
by zajisté byla vzata možnost další normální
životní existence a byli by nuceni hledati si jiný
zdroj výživy, po případě obrátiti
se přímo na dráhu nedovolenou. Požadavkem
slušnosti však jest, aby podobný ohled vzat byl
i na majitele domu, kteří odsouzeni byli pro lichvu
podle § 8. zákona o trestání válečné
lichvy, jestliže v domě tom sami bydlí.
Pokud se formy týče, navrhuje se osnova jako doplněk
k zákonu o trestání válečné
lichvy, poněvadž de facto jde o doplnění
tohoto zákona a v opačném případě
bylo by nutno uváděti všechna ustanovení
zákona o lichvě.
Formální návrh: Osnova budiž
přikázána výboru právnímu
ku podání zprávy do 5 dnů.