Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2417.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.....................1920

o trestání válečné lichvy prací a lichvy při propachtování pozemků.

Čl. I.

Zákon ze dne 17. října 1919, č. 568. sb. z. a n., o trestání válečné lichvy doplňuje se takto:

§ 1.

Za § 7 se zařaďují tato ustanovení:

§ 7a)

(1.) Kdo zavazuje se zhotoviti dílo, které slouží přímo nebo nepřímo k ukojení potřeb lidí nebo domácích zvířat, a při tom, využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou, za úplatu žádá plnění, které jest ve zřejmém nepoměru ke konané práci, nebo je dává sobě nebo jinému poskytnouti nebo slíbiti, potrestá se soudem pro přestupek tuhým vezením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.

(2.) Vedle trestu na svobodě může být uložen trest na penězích do padesáti tisíc korun.

(3.) Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od jednoho tisíce korun až do pěti set tisíc korun, byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování podle tohoto ustanovení, nebo dopustil-li se trestného činu na základě úmluvy s jinými podnikateli téhož druhu díla, nebo převyšuje-li neoprávněný zisk, jehož bylo nebo mělo býti trestním činem dosaženo, dva tisíce korun.

(4.) Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li již jednou potrestán pro přečin nebo pro zločin předražování, podle tohoto ustanovení, nebo byly-li jeho činem zvláště těžce ohroženy veřejné zájmy. Trestem je těžký žalář od jednoho do pěti let a na penězích od deseti tisíc korun do jednoho milionu korun.

§ 7b)

(1.) Kdo zavazuje se k práci sloužící přímému nebo nepřímému ukojení potřeb lidí nebo domácích zvířat a, využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou, jako úplatu žádá plnění, které je ve zřejmém nepoměru ke konané práci, nebo je dává sobě nebo jinému poskytnouti nebo slíbiti, potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.

(2.) Vedle trestu na svobodě může být uložen trest na penězích do padesáti tisíc korun.

(3.) Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od jednoho tisíce korun do pěti set tisíc korun, byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování podle tohoto ustanovení, nebo dopustil-li se trestného činu na základě úmluvy s jinými osobami stejného zaměstnání, nebo převyšuje-li neoprávněný zisk, jehož bylo nebo mělo býti trestným činem dosaženo, dva tisíce korun.

(4.) Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li již jednou potrestán pro přečin nebo pro zločin předražování podle tohoto ustanovení, nebo byly-li jeho činem zvláště těžce ohroženy veřejné zájmy. Trestem je těžký žalář od jednoho do pěti let a na penězích od deseti tisíc korun do jednoho milionu korun.

§ 7c)

Ustanovení §§ 7a a 7b neplatí v případech takových, kde záleží výhradně a jedině na výjimečných osobních vlastnostech podnikatele díla neb toho, kdo se ku práci zavazuje.

§ 2.

§ 8a)

(1.) Kdo přenechává do pachtu ať s hospodářským zařízením nebo bez takového zařízení nemovitost, která slouží přímo nebo nepřímo k ukojení potřeb lidí, neb domácích zvířat a při tom využívaje mimořádných poměrů, vyvolaných válkou, žádá pachtovné, které je ve zřejmém nepoměru ku pravidelnému výtěžku z nemovitostí, nebo je dává sobě nebo jinému poskytnouti nebo slíbiti, potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.

(2.) Vedle trestu na svobodě může být uložen trest na penězích do padesáti tisíc korun.

(3.) Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od jednoho tisíce korun až do pěti set tisíc korun, byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování, nebo převyšuje-li neoprávněný zisk, jehož bylo, nebo mělo býti trestným či něm dosaženo, dva tisíce korun.

(4.) Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li již jednou potrestán pro přečin nebo pro zločin předražování, nebo byly-li jeho činem zvláště těžce ohroženy veřejné zájmy. Trestem je těžký žalář od jednoho do pěti let a na penězích od deseti tisíc korun do jednoho milionu korun.

§ 3.

První věta § 21. bude zníti takto:

"Odsouzenému pro přečin nebo zločin předražování může soud v rozsudku zakázati pobyt v určitém místě neb obvodu na čas aneb na vždy, leč by snad tamže měl svou živnost anebo pozemky nebo budovu, v níž sám bydlí a odsouzení stalo se pro lichvu prací u provozování živnosti (§ 7a, b) a nebylo uznáno zároveň na ztrátu živnosti, nebo pro lichvu při propachtování pozemkův a pronajímání bytův a nebylo uznáno na propadnutí pozemků nebo budovy." (§ 8a), § 8., 1. odst.).

Čl. II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.

Čl. III.

Zákon tento provede ministr spravedlnosti.


Důvodová zpráva.

Podanou osnovou zákona o stihání válečné lichvy prací a lichvy při pachtu nemovitostí splňuje se povinnost uložená vládě Národním shromážděním při přijetí nových zákonů lichevních.

Obě tyto formy válečné lichvy nebyly dosavadními ustanoveními postiženy. Denní život však přináší četné případy takové lichvy přímo nesnesitelné. Vystižné doklady o tom lze čísti v denních zprávách tisku a jsou často uváděny také v protilichevních řečích členů Národního shromáždění.

Tato mezera dosavadních ustanovení má nyní býti vyplněna.

Nelze ovšem přehlédnouti, že přirozená podstata (juristická struktura) pracovního poměru je zcela jiná, nežli při zboží a že nemůže proto býti ve všem užito prostě ustanovení platných pro stíhání lichvy předměty potřeby (zbožím) i na poměry pracovní, již proto, ze tržní cena práce je mnohem více závislá na individuálních schopnostech a vlastnostech podnikatele díla nebo námezdního pracovníka.

Vylučuje osnova proto především nezastupitelná plnění vůbec (§ 7c). V ostatním rozlišuje mezi oběma velkými kategoriemi smluv námezdních, smlouvu o díle (locatio conductio operis), kde se pracovník zavazuje pouze k určitému jednotlivému výkonu (§ 7a) a mezi vlastní smlouvou služební (locatio conductio operarum), kde se námezdní pracovník zavazuje za úplatu ke konání služeb vůbec. (§ 7b).

Co se týče pachtů nemovitostí, rozlišování jich na pachty krátkodobé a dlouhodobé, pacht drobný a velký, s hospodářským zařízením, nebo bez něho, nemá pro stanovení skutkové podstaty lichvy při pachtu nemovitostí zásadního významu.

Důležité změny však vyplývají ze stihání lichvy prací a stihání lichvy při pachtu nemovitostí pro ustanovení o zápovědi pobytu na určitém místě a policejním dozoru (§ 21. zákona o trestání válečné lichvy). Již v důvodové zprávě k lichevním zákonům bylo zdůrazněno, že zápověď pobytu na určitém místě nemá se dotýkati zemědělce, který v místě má nemovitost. Totéž ale platí též o podnikateli díla (§ 7a), má-li v městě- provoz živnostenský a nebylo-li uznáno na ztrátu živnosti nebo propadnutí nemovitosti. Oběma by zajisté byla vzata možnost další normální životní existence a byli by nuceni hledati si jiný zdroj výživy, po případě obrátiti se přímo na dráhu nedovolenou. Požadavkem slušnosti však jest, aby podobný ohled vzat byl i na majitele domu, kteří odsouzeni byli pro lichvu podle § 8. zákona o trestání válečné lichvy, jestliže v domě tom sami bydlí.

Pokud se formy týče, navrhuje se osnova jako doplněk k zákonu o trestání válečné lichvy, poněvadž de facto jde o doplnění tohoto zákona a v opačném případě bylo by nutno uváděti všechna ustanovení zákona o lichvě.

Formální návrh: Osnova budiž přikázána výboru právnímu ku podání zprávy do 5 dnů.

V Praze dne 16. ledna 1920.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Veselý v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP