Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi předpisují se dosud daně přímé, jak bývaly v Uhersku. Jsou to tyto daně:

1. Pozemková daň velmi nerovnoměrně založená, jelikož při stanovení čistého katastrálního výnosu stranilo se velice velkostatkářům, jichž půda byla oceněna mnohem níže než půda lidu selského, ačkoli měli zrovna velkostatkáři půdu nejlepší. Celkem však katastrální výnos je odhadován na Slovensku mnohem níže nežli v historických zemích (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku), nejméně o třetinu, ale často i o polovici a nad polovici níže. Základ daně pro přirážky kromě toho je stanoven pro Slovensko na 20% katastrálního výnosu, kdežto v historických zemích na 22.7%.

2. Domovní daň třídní nahražovala pro venkovské obyvatelstvo v Uhrách daň z příjmu (čili takzvanou daň dôchodkovou). Daň z příjmu počínala totiž teprve od důchodu 10.000 K ročních. Sazby daně této jsou celkem dosti mírné a nijak tak vysoké, aby byly přiměřené skutečným poplatným důchodům venkovského lidu. Proto nelze daň tu zprostiti dosavadních válečných přirážek, jak v Uhrách jim podléhala.

3. Daň výrobková III. třídy je podstatně shodná se všeobecnou daní tříd I. až IV. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyměřována byla podle článku XXIX. z roku 1875 a článku XXXIII. z r. 1916, ale se soustavou ukládací.velmi nepropracovanou. Sazby její jsou podstatně nižší nežli v zemích historických a vším právem je možno k dani té stanoviti aspoň tytéž válečné přirážky jako v Čechách.

4. Daň z podniků veřejně účtujících podle zák. článku VlIl. z r. 1909 s pozdějšími dodatky z r. 1912, 1916 a 1918 různila se na dvojí daň: a) z podniků průmyslových, která byla stanovená základní sazbou 10% a b) na daň z podniků obchodních se základní sazbou 12%. Daň ta byla progresivní a stoupala s rentabilitou podniků, a sice u průmyslových závodů až na 18%, u obchodních až do 20% čistého zisku. Při tom se dlužné úroky z prioritních půjček nevpočítávaly do čistého výtěžku.

5. Daň tantiemová na základě § 5. zák. článku XXXIII. z r. 1916 byla podobně upravena jako rakouská daň tantiemová.

6. Daň rentová a kapitálová z r. 1875 a 1883.

7. Daň báňská podle zákonného článku XXVII. z r. 1875.

8. Dan z příjmů (či dôchodková) podle zákonného článku X. z r. 1909 a článku IX. z r. 1918; byla vyměřována od 1. ledna 1915, kde jí podléhali poplatníci s důchodem přes 20.000 K, od 1. ledna 1917 pak s důchodem 10.000 K. Ale ukládání daně té je dosud ve stadiu přípravných prací. Daň ta zatěžuje silnějším poměrně procentem menší důchody nežli důchody větší proti sazbám historických zemí.

9. Daň z majetku na základě zákonného článku XXXII. z r. 1916 a článku IX. z r. 1918 velmi mírnou sazbou počínaje od jmění 20.000 K pouhým ¹/₂‰ až do 0.6% při majetku 4,000.000 K.

V Uhrách vybírala se podle zákonného článku IX. z roku 1918 válečná přirážka vůbec stejným podílem 60% k těmto daním: k dani pozemkové, k domovní dani třídní, k výrobkové dani III. třídy, k dávce tantiemové, k dani z podniků veřejně účtujících, k dani rentové a k dani báňské. K dani z příjmu (dôchodkové) se dosud válečná přirážka nevybírala. Proti poměrům v zemích historických ukládala se v Uhrách také válečná přirážka k domovní dani třídní, k dani báňské, kterážto daň byla zvláštní daní uherskou. U těchto daní se ponechává podle návrhů rozpočtového výboru dosavadní válečná přirážka zrovna jako u daně rentové a kapitálové. Domovní daň třídní nahražuje vlastně daň z příjmu u venkovského obyvatelstva a snesla by ještě větší zatížení progresivní, ale pro finančně-technické obtíže trvá rozpočtový výbor, aby sazba válečné přirážky 60% dosavadních se nezměnila, tolikéž i při dani rentové a kapitálové i dolovací, protože daně ty jednak mají malý význam finanční a zatížení podle dosavadních sazeb se jeví přiměřeným stavu v historických zemích.

Pro daň z podniků veřejně účtujících, které již podle uherských zákonů byly progresivně na základě své rentability zdaňovány, návrh vládní určoval jednotnou válečnou přirážku 100%. Tím byly by podniky průmyslové, ale zvláště obchodní s menší rentabilitou poměrně mnohem tíže zdaněny nežli v Čechách. Při čistém zisku 20.000 K byla by daň v Čechách i s válečnou přirážkou jen 3.600 K, kdežto na Slovensku u obchodních podniků 4.800 K a u průmyslových 4.000 K. Při vyšších ziscích bylo by zatížení přibližně skoro shodné. Proto rozpočtový výbor proti vládní předloze navrhuje při této dani pro méně výnosné podniky, t. j. na které se vztahuje § 5. zákon. článku XXXIV. z roku 1916 lit. a), válečnou přirážku 80%, kdežto pro podniky s větší rentabilitou podle § 5. zákon. článku XXXIV. lit. b) až e) navrhuje se válečná přirážka 100%.

Pro daň pozemkovou, daň výrobkovou i daň tantiemovou navrhují se válečné přirážky úplně shodné jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Naproti tomu bylo nutno jinak stanoviti přirážky válečné k dani z příjmu (dôchodkové), která v Uhrách počínala od existenčního minima až 10.000 K a jejíž sazby se lišily od sazeb daně z příjmu v bývalém Rakousku. Pro menší důchody pod 10.000 K byla daň ta v Uhrách vyvažována zdaněním fundovaného majetku. Proto také se navrhuje válečná přirážka pro ni teprve od důchodů 10.000 K a to 10% proti 35% válečné přirážky v historických zemích; ale za to válečná přirážka při vysokých důchodech překročuje i nejvyšší sazbu 350% v zemích historických a končí 400% pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, protože vyšší důchody v Uhrách byly mírněji zdaněny. Při tom sazby válečných přirážek byly tak přizpůsobeny, že rozdíly v dani z příjmu i s přirážkami nebudou proti historickým zemím vůbec patrnější (dosahují maxima na celá 4% celkové daně jen v jediném případě, ale pravidelně jen 1 až 2%; po většině se odchylují jen nepatrně).

Pří zavedení válečných přirážek bylo nutno však zrušiti některé starší, t. zv. státní dôchodkové všeobecné přirážky, které právě již byly vyváženy novými přirážkami. Týká se to všeobecné státní dôchodkové přirážky podle zákon. článku XLVII. z roku 1875, přeměněné zákon. článkem XLVI. z roku 1883, která se zrušuje při dani pozemkové, dani výrobkové III. třídy a dani společností podléhajících veřejnému účtování, pokud se k těm daním podle tohoto zákona zavádí vyšší válečná přirážka než 60%.

Výbor navrhuje Národnímu shromáždění, aby udělilo ústavní schválení připojené osnově zákona.

Za léta 1919 a 1920 buďtež na Slovensku a Podkarpatské Rusi vybírány válečné přirážky k přímým daním podle těchto ustanovení:

Jako válečná přirážka se vybírá:

1. k dani pozemkové

a) z vinic, zahrad a lesů 400%,

b) z ostatní půdy 200% řádné daně;

2. k dani domovní třídní 60% řádné daně;

3. k dani výrobkové III. třídy, vyjímajíc případy pod bodem 4. uvedené, přirážka 250% řádné daně, činí-li daň více než 2000 K; 150%, činí-li daň více než 300 K avšak nejvýše 2000 K; 100%, činí-li daň více než 60 K avšak nejvýše 300 K; 60% nepřevyšuje-li daň 60 K;

4. k výrobkové dani lIl. třídy z požitků v § 5. zákonného článku XXXIII. z r. 1916 uvedených, přirážka 200% řádné daně;

5. k výrobkové dani podniků veřejně účtujících, vyjímajíc podniky státní, přirážka která činí

a) 60% řádné daně u podniků, kterým se podle § 5., lit. f), zákonného článku XXXIV. z r. 1916 vyměřuje 6% daň;

b) 80% u ostatních podniků, podléhajících zdanění podle § 5., lit. a), cit. zák. článku;

c) 100% u podniků, podléhajících zdanění podle § 5., lit. b)-e), cit. zák. článku;

6. k dani kapitálové a rentové, ukládané podle přiznání, přirážka 60%; k dani kapitálové a rentové odváděné dlužníkem, přirážka se nevybírá;

7. k dani dolové přirážka 60%;

8. k dani z příjmu (dôchodkové) i s přirážkou pro domácnosti méně zatížené ze zdaněného příjmu (dôchodku):

Vedle ustanovení §§ 19. až včetně § 22. zákonného článku IX. z r. 1918 o vyměřování a vybírání posavadní válečné přirážky, o zákazu užití této přirážky jako základu pro vyměřování jiných přirážek, jakož i při sestavování výkazu jmen virilistů, platí pro válečné přirážky, tímto zákonem upravené, obdobně také ustanovení článku II., §u 2., zákona ze dne 18. listopadu 1919, čís. 617 sb. zák. a nař.

Vydáním podrobnějších ustanovení o vybírání válečných přirážek, zvláště k daním za rok 1919, pověřuje se ministerstvo financí po dorozumění s ministrem s plnou mocí pro Slovensko a s civilní správou Podkarpatské Rusi.

Počínajíc berním rokem 1919 pozbývají platnosti bez obmezení časového tato ustanovení:

1. Výhoda §u 18., odst. 3., zákonného článku XXXII. z r. 1916, obsažená též v § 21., čís. 2., úpravy (prov. nař.) býv. uherského ministerstva financí ze dne 2. července 1918, čís. 71.200, podle které lze od daně majetkové odečísti daň z příjmu (dôchodkovou);

2. ustanovení §u 8., lit. a) a b), zákonného článku IX. z r. 1918, poskytující výhody polovičního zatížení daní majetkovou;

3. ustanovení § 7. zákonného článku XXXIV. z r. 1916, jakož i § 33. úpravy ze dne 25. listopadu 1916, čís. 142.000, kterým se poskytují slevy na daních a přirážkách pro zvýšení dividendy na průměr let 191 1 až 1913.

Všeobecná státní dôchodková přirážka, zavedená zák. čl. XLVII. z r. 1875 a přeměněná zák. čl. XLVI. z r. 1883, se zrušuje při dani pozemkové, při dani výrobkové III. třídy a dani společností, pokud se k těmto daním zavádí tímto zákonem větší než 60% válečná přirážka.

Provésti tento zákon, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášky, je pověřen ministr financí po dorozumění s ministrem s plnou mocí pro Slovensko a civilní správou Podkarpatské Rusi.

Týmž dnem pozbývají platnosti pro léta 1919 a 1920 posavadní ustanovení o válečných přirážkách v §u 18. zákonného článku IX. z r. 1918 obsažená, vyjímajíc osvobození v témže §u uvedená, která zůstávají v platnosti až na ustanovení pod bodem 2., lit. b), které pro uvedená léta též pozbývá platnosti.

Dále pozbývá platnosti pro léta 1919 a 1920 ustanovení §u 16. zákonného článku XXVI. z r. 1916, podle něhož nelze k dani dôchodkové vybírati státní přirážky.