Podle dohody mezi ministerstvem veřejných prací
a Státním obilním ústavem bylo uhlí
výmlatní a orebné přidělováno
letos přímo příslušným
žňovým komisím, které pak prováděly
rozdělení tohoto přikázaného
množství uhlí samy.
V obvodu inspektora pro zásobování uhlím
v Karlových Varech bylo přikázáno
Zemské žňové komisi v Praze pro měsíc
červen a červenec 1919 celkem 11.000 tun
uhlí. Z toho bylo uhelným inspektorátem rozvrženo
na doly 10.997.2 t. Pro srpen stanoveno ministerstvem veřejných
prací pro parní výmlat v Čechách,
na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku dohromady 45.000 tun.
Z tohoto příliš velkého množství,
které pro nedostatek uhlí inspektorát nemohl
plně přiděliti, bylo v Karlových Varech
skutečně přiděleno podle disposic
Zemské žňové komise množství
10.685.5 tun pro Čechy.
Pro září bylo ministerstvem veřejných
prací předepsáno zmíněnému
inspektorátu pro Čechy 7.730 tun. Toto množství
bylo jím plně na doly rozvrženo. Pro říjen
bylo předepsáno 3.800 tun a rozvrženo na
doly 3.871 tun, tedy o 71 tun více. Pro listopad předepsáno
5.000 tun a totéž množství podle disposic
a urgencí Zemské žňové komise
rozvrženo. Pro prosinec předepsáno 5000
tun a rozvrženo 5.076 tun, tedy o 76 tun více. Na
leden bylo předepsáno rovněž 5000 tun,
kteréžto množství bylo též
rozvrženo na doly.
Nebylo-li však uhlí rozvržené na doly,
přes urgence plně dodáváno, není
to vinou ministerstva veřejných prací ani
dotčeného inspektora, nýbrž nutno hledati
příčinu toho ve všeobecném přetížení
uhelných revírů, v nedostatku vagonův
a lokomotiv a v častých poruchách, kterými
jest pravidelné dolování znesnadněno.
Zrušení všech neprovedených disposic z
měsíce června, července, srpna, září,
října a listopadu, stalo se v úplné
dohodě se zástupcem Zemské žňové
komise v Praze.
Mimo to byla referentem českého oddělení
Zemské žňové komise v Praze již
v říjnu uznána zásada každoměsíčního
předpisu výmlatního uhlí jen v rámci
ministerského kontingentu za jedině správnou.
U německého oddělení Zemské
žňové komise, které se rovněž
touto zásadou řídí, nedošlo dosud
k žádným steskům. Stejným způsobem
se postupuje i při dodávání uhlí
na Moravě a do Slezka.
Slabší dodávky výmlatového uhlí
zejména v prosinci a v lednu dlužno přičítati
zvláště nepříznivým poměrům
těžebním (stávka v celém revíru,
mimořádný příděl pro
státní dráhy na opatření zásob,
velké příděly pro cukrovary, dlouhé
svátky a nedostatečná přístavba
vagonů).
Tyto poměry přivodily též zbavování
uhlí drahami, která zejména v prosinci dostoupilo
svého vrcholu a neušetřilo ani uhlí
výmlatového. Konečně nelze zamlčeti,
že nebylo vždy uhlí výmlatního
a orebního užito k vlastnímu účelu,
pro který bylo přiděleno.
O samovolném jednání podřízeného
inspektora pro zásobování uhlím v
Karlových Varech nemůže býti řeči,
poněvadž, jak z výše uvedeného
jest patrno konal tento plně své povinnosti.